|
|
Přípravné třídy v období legislativních změn
Dragounová, Lucie ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Tématem diplomové práce jsou přípravné třídy v období legislativních změn. Cílem bylo zjistit, jak ředitelé a pedagogové vnímají vývoj přípravných tříd, zdali se přípravná třída za dobu působení na jejich konkrétní škole nějak proměnila a jaký je význam přípravné třídy pro žáky, kteří ji navštěvují. Stěžejním cílem práce pak bylo zjistit, jak vedení škol a vyučující vnímají budoucnost přípravných tříd po změně legislativy, popřípadě jak by mohla vypadat z jejich pohledu ideální přípravná třída budoucnosti. Jako výzkumný design jsem zvolila vícepřípadovou studii. Výzkumná data jsem získávala z informací o škole a metodou polostrukturovaného rozhovoru s řediteli/ředitelkami základních škol a s učitelkami přípravných tříd. Výsledkem výzkumu je zjištění, že přípravné třídy mají z pohledu ředitelů/ředitelek a pedagogů své platné místo ve vzdělávacím systému, že jsou přínosné pro děti, které je navštěvují. Zároveň však bylo zjištěno, že jednotlivé školy se liší složením dětí v přípravné třídě a přistupují jinak ke koncepci výuky. Shodná byla výpověď ředitelů/ředitelek a pedagogů týkající se budoucnosti přípravných tříd. Obávají se, zda budou moci přípravné třídy zachovat, jelikož se po změně legislativy obávají nízkého počtu dětí s odkladem povinné školní docházky.
|
|
|
Předškolní vzdělávání: vztahy mezi mateřskou školou a rodinou
Konrádová, Kateřina ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu předškolního vzdělávání v České republice s konkrétním zaměřením na vztahy mezi školou a rodinou. Jejím cílem je prozkoumat a popsat vztahy mezi mateřskou školou (ředitelkami/učitelkami) a rodinou (rodiči dětí) v soudobé žité realitě těchto škol. Tento text se rovněž zabývá tím, zda či do jaké míry odpovídá současná realita českého předškolního vzdělávání konceptu partnerství nebo akontability, které představují jeho teoretická východiska. K naplnění cílů je využito studium veřejněpolitických dokumentů a zejména kvalitativní výzkumné šetření sestávající z dvanácti polostrukturovaných rozhovorů s ředitelkami/učitelkami veřejných mateřských škol. Na základě kvalitativního šetření mezi těmito respondentkami práce dochází k závěru, že podoba vztahů daných aktérů odpovídá spíše konceptu akontability než partnerství. Text práce dále totiž shledává, že akontabilita a partnerství jsou svým pojetím koncepty spíše protichůdnými. Ředitelky/učitelky mateřských škol se tak cítí akontabilní vůči rodičům a současně deklarují silnou vnitřní odpovědnost vůči dětem samotným. Výzkumná zjištění rovněž podrobněji ukazují diskrepanci mezi silně reflektovaným zájmem respondentek o partnerské vztahy a jejich neexistencí, přičemž zvláštní pozornost je věnovaná důvodům stojícím za tímto...
|
|
|
Získávání a výběr pedagogických pracovníků v mateřské škole
Sovová, Iva ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá personálními činnostmi získávání a výběr pracovníků. V teoretické části stručně vymezuje vývoj personální práce a charakterizuje jednotlivé personální činnosti. Dále se zaměřuje na získávání a výběr pracovníků. Podrobně popisuje kroky, které organizace provádí při získávání pracovníků od identifikace volného místa až po sestavení a zveřejnění nabídky zaměstnání. Uvádí hlavní metody výběru pracovníků a podrobně představuje metodu výběrového pohovoru. Charakterizuje faktory, které ovlivňují získávání a výběr pedagogických pracovníků pro preprimární vzdělávání. Do oblasti preprimárního vzdělávání se zaměřuje výzkumná část práce. Sleduje stávající stav získávání a výběru pedagogických pracovníků ve vybraných mateřských školách v Praze. Zjišťuje, jaké metody a postupy jsou při těchto personálních činnostech v praxi využívány, a zkoumá faktory, které je ovlivňují. Výsledky šetření ukazují, že získávání a výběr pedagogů jsou ve sledovaných školách prováděny na adekvátní úrovni. Školy je zajišťují vlastními silami a využívají k tomu kombinaci několika metod. Práce je využitelná jako východisko pro další zkoumání v oblasti personálních činností i jako metodická podpora pro zřizovatele nebo ředitele škol při získávání a výběru pracovníků.
|
|
|
Současné reformy institucionální předškolní výchovy ve Spolkové republice Německo
Loudová Stralczynská, Barbora ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent) ; Lipnická, Milena (oponent)
Práce se zaměřuje na vývoj předškolního vzdělávání v Německu. Je zpracována v rámci přístupů srovnávací pedagogiky a převážně kvalitativně zaměřeného paradigmatu výzkumu. Cílem práce je analyzovat současné reformy předškolního vzdělávání v Německu. Výzkumným designem je případová studie, k jejímuž vypracování bylo užito metody obsahové analýzy dokumentů, polostrukturovaných expertních rozhovorů a zúčastněného pozorování. Výzkum se soustředil jak na systémové nastavení v předškolním vzdělávání, tak na probíhající reformy samotné. Práce nastiňuje vývoj předškolních institucí na německém území, vnější podmínky i možnosti organizace předškolního vzdělávání. Přináší analýzu kurikulárních dokumentů i vhled do soudobých alternativních modelů a inovativních přístupů v předškolním vzdělávání. Tematizuje současnou situaci pedagogického personálu a vývojové tendence v jeho odborné přípravě. Identifikuje aktuální reformy, tendence i výzvy v předškolním vzdělávání v Německu. Německo uskutečnilo v posledních 15 letech řadu reformních kroků v systému nastavení podmínek předškolního vzdělávání na národní i zemské úrovni. Reformy respektují regionální specifika jednotlivých spolkových zemí, ale v zásadních bodech usilují o národní harmonizaci. K nejvýznamnějším reformám patří kvantitativní a kvalitativní rozvoj...
|
|
|
Les jako vzdělávací prostor? Rozvoj přírodovědné gramotnosti v preprimárním vzdělávání pomocí environmentálních témat
Štáhlová, Kateřina ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Pumpr, Václav (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Les jako vzdělávací prostor? zkoumá pomocí kvantitativních metod ve své empirické části rozdíly mezi dětmi z běžných mateřských škol a lesních mateřských škol z hlediska míry utváření jednotlivých komponent přírodovědné gramotnosti, resp. znalostí vybraných pojmů (konceptů). Za tímto účelem vytváří Model hodnocení přírodovědné gramotnosti předškolních dětí (didaktický test) na příkladu zpracování konkrétního tématu les. Práce je zasazena do konceptu pedagogiky, vývojové psychologie a sociální ekologie. V teoretické části je diskutována problematiky přírodovědné gramotnosti především v souvislosti s preprimárním věkem. Dále jsou z perspektivy vývojové psychologie popsány v základní rovině kognitivní vývojové charakteristiky předškolního věku. Rovněž se zaměřuje na dokumenty strategické povahy (trvale) udržitelného rozvoje. Práce přináší první zajímavý vhled do dané problematiky a odkrývá některé závažné skutečnosti, jako například fakt, že děti z běžných školek zaměňují přírodní objekty za objekty umělé a orientují se hůře v neživých složkách přírody, než je tomu u dětí z lesních mateřských školek. Klíčová slova: přírodovědná gramotnost, preprimární vzdělávání, udržitelný rozvoj, lesní mateřské školky, rámcově vzdělávací program, kognitivní vývoj, školní vzdělávací program
|
|
|
Podpora začínajících ředitelů mateřských škol od roku 1990 po současnost
Střechová, Jarmila ; Dvořáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce podává informace o problematice podpory začínajícím ředitelům mateřských škol. Zabývá se proměnami této podpory v období od roku 1990 po současnost. Cílem diplomové práce je zjistit názory ředitelů škol preprimárního vzdělávání v Praze na podporu při jejich nástupu do funkce ze strany státu, zřizovatele, středního managementu, bývalého ředitele, ostatních kolegů a vzdělávacích institucí. Teoretická část diplomové práce představuje základní pojmy, které se týkají manažerských funkcí ředitele školy, jeho kompetencí a historického vývoje funkce ředitele mateřské školy v kontextu s podporou při jeho nástupu do funkce. Upozorňuje na nutnost vnější podpory ředitelů škol na jejich profesní dráze, a to především v období jejich začátků. Empirická část práce vychází ze studia odborné literatury a z výsledků dotazníkového šetření. Vyhodnocuje zkušenosti ředitelů v etapě začátků jejich kariéry ředitele. Hodnotí kvalitu pomoci, upozorňuje na chybějící články subvence. Autorka v diplomové práci navrhuje opatření, která by zkvalitnila úroveň podpory pro začínající ředitele mateřských škol. Úspěchem této práce by byla skutečnost, kdyby její závěry přispěly k dalšímu rozsáhlejšímu výzkumu, například ke srovnání podpory začínajících ředitelů mateřských škol v různých lokalitách a tím...
|
|
|
Komunikační kompetence v kurikulu mateřské školy
Otiepková, Markéta ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí komunikačních kompetencí v kurikulárních dokumentech v etapě předškolního vzdělávání a seznamuje s možnostmi rozvoje těchto kompetencí dětí v prostředí mateřské školy. Teoretická část nastiňuje problematiku kurikula, klíčových a komunikačních kompetencí v kontextu preprimárního vzdělávání. Výzkumná část práce je prezentací kvalitativně-kvantitativního výzkumného šetření, jehož cílem bylo analyzovat pojetí komunikačních kompetencí v kurikulárních dokumentech mateřských škol a na základě přímého pozorování zjistit, jak pedagogové mateřských škol naplňují obsah komunikačních kompetencí v této etapě vzdělávání, jak tuto oblast diagnostikují a jaké příležitosti nabízí prostředí mateřské škol k rozvoji komunikačních kompetencí předškolních dětí ukončujících předškolní vzdělávání. Na základě analýzy kurikulárních dokumentů vybraných mateřských škol bylo zjištěno, že školy zahrnují do svých koncepčních materiálů oblast komunikačních kompetencí a přikládají ji velký význam, i když tyto dokumenty mají různou obsahovou i formální úroveň. Z pozorování a rozhovorů s respondenty jsme dospěli k závěru, že mateřské školy a jejich pedagogové zpravidla poskytují dětem kvalitní podmínky pro rozvoj jejich komunikačních kompetencí (pozitivní komunikační klima, správný mluvní vzor, primární...
|
|
|
Dostupnost zařízení předškolní péče v ČR
Lešetická, Zuzana ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Cílem předkládané práce je analyzovat a zhodnotit služby péče o předškolní děti v České republice z pohledu demografa. První část se zabývá teorií vztahující se k dané problematice. Dále je představen vývoj předškolního vzdělávání v ČR. Důraz je kladen na období po roce 1990. V další části je analyzována participace na předškolním vzdělávání v okresech České republiky, součástí je i mezinárodní srovnání s vybranými státy Evropské unie. V rámci práce bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož výsledky se staly významným zdrojem pomáhajícím postihnout a na konkrétních příkladech ilustrovat současnou situaci v Praze a okolí. V poslední části práce je nastíněn možný budoucí početní vývoj dětí a s tím související zájem o předškolní zařízení. V souvislosti s problematikou návratnosti žen po mateřské a rodičovské dovolené na trh práce je odhadován počet dětí v rozlišení podle dosaženého vzdělání žen.
|
|
|
Aktivity spojené s četbou určené dětem předškolního věku
VOJNAROVIČOVÁ, Markéta
Bakalářská práce nabízí pohled na různé oficiálně organizované aktivity spojené s knihami a literaturou. V teoretické části práce najdeme vývoj dítěte z pohledu psychologického a také metodiku literatury pro učitelky mateřských škol. V praktické části práce přibližuje oficiální literární akce a aktivity pro děti. Výzkumná sonda zjišťuje jaká je návštěvnost akcí na podporu čtenářství, jak jsou rodiče dětí informování o těchto akcích a kolik z oslovených rodičů svým dětem předčítá. Dále práce nabídne informace od učitelek mateřských škol. Pomocí rozhovoru s učitelkami byla zjišťována, jejich informovanost o akcích podporujících čtenářství a jejich účast na nich, dále použití literatury v třídním vzdělávacím plánu. Hlavním zjištěním výzkumné sondy je, že kniha zaujímá stále významné místo u dětí předškolního věku.
|
|
|
Integrace dětí s mentálním postižením v mateřské škole
BROŽOVÁ, Pavlína
Každý člověk je jedinečná osobnost s právem na plnohodnotný život, jehož součástí je společně s láskou a uznáním též právo na vzdělání. Děti s mentálním postižením se vyvíjejí pomaleji, to ale neznamená, že jsou méně citlivé, možná právě naopak. Integrace, stejně jako další jiná témata, má nejen příznivce, kteří ji vyzdvihují a opěvují, ale i odpůrce kteří jí zcela zavrhují. Nelze vytknout ani jeden názor nikomu z těchto lidí. Úspěch integrace závisí na několika na sobě závislých faktorech. Mezi jednotlivé faktory ovlivňující integraci patří připravenost organizace a všech aktérů tohoto procesu. Neoddělitelnou součástí je tedy připravenost osob, nejen k integrovanému, ale i k integraci jako takové. Podle výzkumu k hypotéze H1 je postoj pracovníků specializovaných předškolních zařízení je kladný, čímž se hypotéza vyvrátila. Hypotéza H2 jednoznačně potvrdila že rodiče chtějí integrovat své děti s mentálním postižením do běžných mateřských škol. Ani hypotéza H3 nebyla potvrzena, neboť postoj vedoucích pracovníků mateřských škol k dětem s mentální retardací v Českých Budějovicích je stejně pozitivní jako u vedoucích pracovníků mateřských škol v Jindřichově Hradci. Nutno dodat, že ač je postoj k integraci jako celku pozitivní, co se týká integrace dětí s mentálním postižením pak i ta je vítána, ovšem pouze u postižení lehčích forem.
|
host ::
RSS.