|
|
Hodnotící kompetence učitele na 1. stupni základní školy se zaměřením na sebehodnocení žáků
Homoky, Vendula ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent) ; Šikulová, Renata (oponent)
Disertační práce poukazuje na problematiku školního hodnocení. Zaměřuje se na kompetenci učitele 1. stupně ZŠ k rozvoji sebehodnocení žáků. Cílem je vymezit a popsat problematiku hodnocení a sebehodnocení na 1. stupni ZŠ a zjistit, jakým způsobem je implementováno do vyučovacího procesu. Teoretická část je věnována osobnosti učitele, jeho profesi, profesním kompetencím, pojetí výuky a reflexi. Poté se autorka věnuje osobnosti žáka, klimatu ve školní třídě a interakci učitel - žák. V závěru se autorka zaměřuje na hodnocení ve vyučovacím procesu, především formativní hodnocení a sebehodnocení žáků. Výzkumná část prezentuje výsledky výzkumného šetření, pro které bylo využito kvalitativního designu případové studie. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak učitelé na prvním stupni základní školy rozvíjejí ve vyučovacím procesu sebehodnocení žáků. Dále si autorka stanovila několik dílčích cílů. Prvním dílčím cílem je určit, jakým způsobem má žák možnost podílet se na hodnotícím procesu. Druhým dílčím cílem je zjistit a analyzovat metody, které učitel pro sebehodnocení žáků ve vyučovacím procesu využívá. Na základě výsledků šetření bylo v rámci hodnocení zjištěno zastoupení jak tradičního hodnocení známkou, tak především hodnocení formativního, které je založeno na poskytování zpětné vazby,...
|
|
|
Hodnocení žáků II. stupně ZŠ a jeho vliv na motivaci k učení
Musilová, Miroslava ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce "Hodnocení žáků II. stupně základní školy a jeho vliv na motivaci k učení" je zaměřena na nejpoužívanější způsoby školního hodnocení v současné škole, zamýšlí se nejen nad způsoby hodnocení vyhovující žákům, ale také nad vztahem hodnocení - motivace k učení. Součástí této práce je i analýza současného stavu sebehodnocení žáků při výuce. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část shrnuje podstatu a význam hodnocení, jeho zásady a kvalitu. Vymezuje některé důležité pojmy, jako je školní hodnocení a jeho právní rámec, hovoří o funkcích a technikách hodnocení z pohledu školské legislativy a současných tendencích v jeho vývoji, mapuje typy a formy hodnocení. Detailněji se věnuje motivační funkci hodnocení a sebehodnocení. Část empirická se zabývá výzkumem, který je zaměřen na zjištění nejpoužívanějšího způsobu školního hodnocení na vybraných školách, na zjištění, jaký způsob hodnocení upřednostňují sami žáci a zda hodnocení ovlivňuje jejich motivaci ve vztahu k vyučujícímu či předmětu. Klíčová slova Edukace, hodnocení, formativní hodnocení, slovní hodnocení, sumativní hodnocení, sebehodnocení, klasifikace, motivace, základní škola, žák
|
|
|
Hodnocení žáků na 1.stupni základní školy
Fričová, Martina ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Tématem práce je hodnocení žáků na 1. stupni základní školy ve vztahu k motivaci učení. V teoretické části jsou popsány druhy a formy hodnocení, aspekty ovlivňující motivaci žáků. Praktická část se zabývá výzkumem, zda forma hodnocení má vliv na motivaci žáka. Zjištěné výsledky informují o tom, že motivace žáka je determinována na 1. stupni více výchovou a vztahem v rodině ke vzdělávání. Školní hodnocení není pro žáky zatěžující, je pro ně i jejich rodiče podstatné a žádoucí.
|
|
|
Rozvoj sebehodnocení v rámci formativního hodnocení u žáků první a druhé třídy základní školy
Vandělíková, Jana ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem sebehodnocení v rámci formativního hodnocení u žáků základní školy v průběhu 4. čtvrtletí 1. ročníku a 1. čtvrtletí 2. ročníku. Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je charakterizováno období mladšího školního věku. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou hodnocení s důrazem na školní hodnocení, jeho cíle, funkce, druhy a úskalí. Třetí kapitola nás seznamuje s pojmem formativní hodnocení a jeho klíčovými strategiemi. Závěrečná kapitola se soustřeďuje na samotné sebehodnocení žáků. Popisuje pojem sebehodnocení a seznamuje nás s důležitými faktory, které je potřeba vzít v potaz při zavádění sebehodnotících aktivit. Výzkumná část popisuje cíle výzkumu, výzkumné otázky a metody sběru dat. Charakterizuje výzkumný vzorek z hlediska školy, třídy a konkrétních žáků. Zaměřuje se na popis a reflexi šesti zaváděných technik sebehodnocení a následnou analýzou rozvoje dovednosti sebehodnocení. Cílem výzkumné části bylo po dobu šesti měsíců systematicky rozvíjet dovednost sebehodnocení žáků od 3. čtvrtletí 1. ročníku do konce 1. čtvrtletí 2. ročníku ZŠ; reflektovat svou práci a analyzovat posun žáků v této oblasti pomocí metody přímého zúčastněného pozorování, rozhovoru a analýzy žákovských prací. Z výzkumné části vyplývá, že žáci mladšího školního...
|
|
|
Pojetí hodnocení ve vzdělávacím oboru Přírodopis na 2. stupni základní školy: akční výzkum
Čejková, Andrea ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hodnocením ve vzdělávací oblasti přírodopis na 2. stupni základní školy (ISCED 2). Hlavním cílem práce je seznámit se s koncepty a metodami školního hodnocení. Následně zvolit vhodné metody a postupy hodnocení pro výuku přírodopisu a ověřit je v praxi s využitím akčního výzkumu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Nejprve jsou v teoretické části představena témata týkající se dané problematiky. Nedílnou součástí procesu hodnocení je pedagogická komunikace. Hodnocení se dále odvíjí od pojetí výuky a použitých cílů. V oblasti kognitivních cílů se nejčastěji používá revidovaná Bloomova taxonomie, ovšem dnes již používáme také Novou taxonomii výchovně vzdělávacích cílů Marzana a Kendalla (2007). Hodnocení v sobě skrývá širokou škálu možností a přístupů, nejčastěji je pro hodnocení používána klasifikace a slovní hodnocení. V práci jsou vysvětleny termíny sumativní a formativní hodnocení. Hodnocení rovněž zahrnuje různé metody výuky, aktivizace žáků a zjišťování aktuálního stavu porozumění. Dále je představena vzdělávací oblast přírodopis. Akční výzkum k ověření vybraných metod a postupů školního hodnocení v přírodopisu proběhl ve školním roce 2020/2021. Hlavní metodou sběru dat bylo dotazníkové šetření mezi žáky a jejich pozorování. Výzkumný vzorek...
|
|
|
Spravedlivé hodnocení na 1. stupni ZŠ: případová studie
Slabá, Monika ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se týká spravedlivého hodnocení na prvním stupni ZŠ. V teoretické části popisuje funkce a typy hodnocení. Zabývá se formami hodnocení, zejména klasifikací, formativním hodnocením a sebehodnocením. Snaží se vytyčit pojem spravedlnost, a jak se na ni dá pohlížet ve školství. Také se zde zabývá vztahy mezi učitelem, žákem a rodiči. Praktická část pojednává o výsledcích výzkumu případové studie ve vybraném 4. ročníku základní školy. Stěžejní metodou byly skupinové rozhovory s žáky. Dále polostrukturovaný rozhovor s pedagogem třídy. A poté online dotazník, který vyplňovali rodiče žáků. Cílem bylo zjistit, jak vnímají spravedlivé hodnocení žáci na prvním stupni základní školy, učitel a rodiče žáků. Výsledky výzkumu ukazují, že žáci považují za spravedlivé hodnocení známkami ovšem doplněnými formativním hodnocením (tedy slovními komentáři v procesu učení), které konkretizují jejich výkon, pomáhají identifikovat chyby a také je napravovat. Totéž vnímali i rodiče žáků. Pedagog vnímal, že ke spravedlivému hodnocení potřebuje mít stanovená jasná kritéria a hodnotit nejen známkou, ale i slovně.
|
|
|
Implementace metody Learning Stories do předškolního vzdělávání v České republice
Bitnerová, Martina ; Loudová Stralczynská, Barbora (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku hodnocení procesů učení dětí v předškolním věku. Cílem diplomové práce je zkoumat možnosti implementace metody Learning Stories v českém předškolním vzdělávání. Metoda slouží jako nástroj k dokumentaci, hodnocení a podpoře učení dětí v mateřské škole a je jednou z metod formativního hodnocení, která se uplatňují v předškolním vzdělávání v zahraničí. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část charakterizuje předškolní věk a jeho specifika, analyzuje zákonitosti učení dítěte a současné přístupy k pedagogické diagnostice, její typy, metody, prostředky a zakotvení v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Uvádí klíčové informace k metodě Learning Stories. Empirická část stanovuje cíle výzkumu a jeho metodologii. Realizovaný akční výzkum spočíval v komplexní práci s metodou Learning Stories, která je založena na pozorování dítěte, dokumentaci, hodnocení jeho učení a vytvoření příběhu (tzv. Learning Story) o jeho procesech učení. Šetření zjišťuje, jaký přínos má metoda Learning Stories pro dítě a jak lze metodu Learning Stories implementovat v prostředí mateřské školy. Formuluje metodicko-organizační doporučení. Analyzuje, zda se zlepšila kvalita procesů hodnocení ve vybrané mateřské škole. V rámci dotazníkového šetření mezi rodiči dětí...
|
|
|
Implementace metody Learning Stories v prostředí české mateřské školy
Nekolná, Michaela ; Ristić, Petra (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice metody Learning Stories a její implementaci do prostředí české mateřské školy. Práce si klade za cíl prozkoumat, dokumentovat a analyzovat, jakým způsobem je metoda Learning Stories (LS) aplikovaná v rámci procesu formativního hodnocení do prostředí české mateřské školy. V teoretické části je definováno hodnocení v předškolním vzdělávání, jeho obsah a charakteristika. Jsou představeny některé nástroje hodnocení využívané v prostředí české mateřské školy. Teoretická část se dále zaměřuje na vymezení pojmu formativního hodnocení v odborné české a zahraniční literatuře a analýzou Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání ve vztahu k formativnímu hodnocení. Popisuje teoretický základ metody Learning Stories a její využití v předškolním vzdělávání v zahraničí. Empirická část představuje cíle výzkumu a jeho metodologii a předkládá výsledky výzkumného šetření. To bylo realizováno metodou obsahové analýzy dopisů a polostrukturovaných rozhovorů s učitelkami využívajících metodu LS. Polostrukturované rozhovory se zaměřují na to, jakým způsobem učitelky mateřských škol zapojují metodu LS do svých tříd. Obsahová analýza dopisů zjišťuje, zda dopisy o učení dětí naplňují kritéria formativního hodnocení. Výsledky šetření ukázaly, že díky svému přístupu...
|
|
|
Zavádění formativního hodnocení v primární škole
Laubová, Kristýna ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem zavádění formativního hodnocení. Cílem teoretické části je zmapovat téma školního hodnocení obecně, zmínit jeho funkce, typy, formy a jazyky. Účelem je rovněž popsat proces zavádění formativního hodnocení, kterému se tato práce věnuje, kdy bude na počátku formativní hodnocení charakterizováno a následně bude rozděleno do několika podkapitol, jež popisují vhodné strategie pro jeho zavádění. Dalším záměrem je také shrnout specifika a charakteristiky žáka mladšího školního věku, kde se zaměřím na jeho kognitivní, emocionální a sociální vývoj. Teoretická část je zakončena kapitolou obsahující specifika začínajícího učitele. Kapitola má za cíl vystihnout jeho charakteristiku a také dovednosti, které by měl mít. Všechna zmíněná témata budou vymezena na základě odborné literatury. V empirické části bude vymezena metodologie, která je v práci využita. Cílem empirické části je postupné plynulé zavedení prvků formativního hodnocení, které proběhne ve 4. ročníku primární školy, na které sama prvním rokem působím. Akční učitelský výzkum, kdy jsou zaváděny prvky formativního hodnocení, bude probíhat po dobu půl roku, a to zhruba od začátku září do konce února prezenčně i distančně. Žáci zmíněného ročníku byli do současné doby hodnoceni jen sumativně bez jakéhokoli náznaku...
|
|
|
Sebehodnocení žáků na 1. stupni ZŠ
Škachová, Barbora ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce má teoreticko - empirický charakter. Práce je zaměřena na sebehodnocení žáků na 1. stupni ZŠ. Cílem této práce je zjistit a interpretovat, jaké metody a nástroje využívají učitelé prvního stupně pro hodnocení s cílem vést žáky k sebehodnocení. Teoretická část se zaměřuje na účel a smysl sebehodnocení, jaké má sebehodnocení postavení v hodnotících postupech učitele a také žákovským vývojem, který je pro sebehodnocení velice podstatný. Tato část se soustředí také na učitelské kompetence, které jsou základem k tomu, aby byl učitel schopen vést žáky k hodnocení. Praktická část má zjišťující povahu kvalitativního šetření. Výzkumná část obsahuje cíle, metody a výzkumné otázky: Jaké je využití metod při vedení žáků k sebehodnocení? Jaká je zkušenost žáka se sebehodnocením? Tato část se soustředí na případové studie cíleně vybraných učitelek, odpovědi učitelů a žáků, které byli zjištěny z otázek dotazníku. Dále se zaměřuje na analýzu portfolií, které mají pozitivní dopad na sebehodnocení dítěte. V závěru této práce byly výše zmiňované otázky zodpovězeny. KLÍČOVÁ SLOVA hodnocení, sebehodnocení, učitel, žák, formativní hodnocení, vývoj, učitelské kompetence
|
host ::
RSS.