Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 88 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
Specifika překladu biblických textů do českého znakového jazyka
Koubová, Marcela ; Petráňová, Romana (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce je vstupní prací k problematice překladu biblických textů do českého znakového jazyka. Teoretická část se zabývá překladem bible obecně i ve vztahu ke znakovým jazyků. Shrnuje poznatky ze zahraničních překladů biblických textů do znakových jazyků (australského znakového jazyka, japonského znakového jazyka, znakového jazyka Lesco atd.). Praktická část se věnuje Slovníku znaků křesťanských pojmů pro neslyšící, a vzhledem k realizovanému výzkumu, navrhuje jeho aktualizaci. Současně analyzuje dvě videoukázky překladu biblických pasáží z Nového zákona do českého znakového jazyka. Na základě rozboru videoukázek, porovnání použitých znaků se Slovníkem znaků křesťanských pojmů pro neslyšící, a usouvztažnění s teoretickými poznatky (i o českém znakovém jazyce), prezentuje podmínky a zásady pro překlad biblických textů do českého znakového jazyka, které je třeba dodržet. Klíčová slova: bible, český znakový jazyk, neslyšící, překlad bible, znakový jazyk.
Historie a současnost etického kodexu v pomáhajících profesích
Baroťáková, Tereza ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Prouzová-Květoňová, Regina (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku etických kodexů. Nastiňuje historické kořeny od nejstarších dob po současnost. Podává informace o zásadách, pravidlech, normách a cílech, které etické kodexy spojují. Ve druhé části se zaměřuje na Etický kodex tlumočníků znakového jazyka, který byl vytvořen Českou komorou tlumočníků znakového jazyka. Detailně rozebírá jednotlivé body tohoto kodexu a představuje základní specifika a zásady tlumočení. Hlavním cílem této práce je analyzovat dodržování jeho zásad a celkový stav tlumočnických služeb v České republice. A to za pomocí rozhovorů s tlumočníkem a neslyšícím, které reflektují dva protilehlé pohledy na tuto problematiku.
Vzdělávání tlumočníků mluvených a znakových jazyků v České republice a v Rakousku
Horalová, Jana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Hynková Dingová, Naďa (oponent)
Diplomová práce mapuje možnosti vzdělávání tlumočníků mluvených a znakových jazyků v České republice a v Rakousku. V teoretické části práce je nastíněna situace neslyšících v České republice a v Rakousku a vysvětleny pojmy související s komunikací neslyšících. Dále je předložen stručný přehled historie vzdělávání tlumočníků mluvených a znakových jazyků a jsou popsány podmínky pro výkon tlumočnické profese v obou zemích. Největší prostor v teoretické části je věnován popisu jednotlivých vzdělávacích institucí pro tlumočníky mluvených i znakových jazyků, přičemž je největší důraz kladen na Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a na Institut teoretické a aplikované translatologie na Filozofické fakultě Univerzity Karla Františka ve Štýrském Hradci. V empirické části jsou představeny výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na studium tlumočnictví na Ústavu translatologie v Praze a na Institutu pro teoretickou a aplikovanou translatologii ve Štýrském Hradci. Magisterští studenti zde hodnotili, jak dobře je studium připravuje na budoucí povolání.
Předložky času v psaném projevu českých neslyšících
Patočková, Linda ; Cícha Hronová, Anna (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá užíváním předložek času v psané češtině českých neslyšících. Teoretická část pojednává o povaze a klasifikaci českých předložek, a to především předložek s časovým významem, tak, jak je vykládá česká odborná jazykovědná literatura, a dále pojednává o rysech psané češtiny českých neslyšících, které souvisejí s užíváním předložek. Praktická část bakalářské práce obsahuje sondu zaměřenou na užívání předložek času v psaném projevu českých neslyšících, která zahrnuje analýzu testování úrovně užívání předložkových vazeb s časovým významem u neslyšících studentů střední školy pro sluchově postižené v Hradci Králové a analýzu textů neslyšících studentů středních škol pro sluchově postižené. Práce se opírá o českou i zahraniční odbornou literaturu týkající se daných témat a měla by být přínosem především pedagogům působícím v českých školách pro sluchově postižené.
Copingové strategie při ztrátě sluchu u mladých lidí
Krátká, Anna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu ztráty sluchu v mladém věku. Zaměřuje se na proces vyrovnání se ztrátou sluchu, k níž došlo v období adolescence a mladší dospělosti. Cílem práce je zjistit, jak účastníci studie samotné ohluchnutí prožívali, jak se s ním vyrovnávali, jaké techniky jim pomáhaly ztrátu sluchu zvládnout a co jim bylo v jejich okolí podporou, a co naopak proces ztěžovalo. Práce se skládá ze dvou částí - z teoretické a praktické. Teoretická část nejprve přibližuje význam sluchu a dopad sluchových vad na život jedince, definuje osoby se sluchovým postižením a věnuje se vymezení postlingválně ohluchlých jedinců ve skupině osob se sluchovým postižením. Dále se zabývá charakteristikou vývojových období adolescence a mladší dospělosti. Ústřední část práce tvoří kapitola zaměřená na stres, copingové strategie obecně i na coping vztahující se konkrétně ke ztrátě sluchu, jakožto k těžké životní situaci. Pro praktickou, tedy empirickou, část byl zvolen kvalitativní výzkum. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s 6 respondenty, kteří mají zkušenost se ztrátou sluchu v mladém věku. Jako klíčovými faktory se ukázaly být podpora od okolí a celková reakce okolí na změnu komunikace a přizpůsobení se podmínkám a potřebám ohluchlých. Ze zjištění vyplývá doporučení zejména pro rozšíření...
Neslyšící rodiče a výchova jejich slyšícího dítěte
Jonášová, Marina ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Tato práce se zaměřuje na neslyšící rodiče a výchovu jejich slyšících dětí. Rozebírá téma sluchového postižení, jeho důsledky a formy komunikačních systémů nebo kompenzací sluchu, které mohou osoby s tímto handicapem využívat. Dále se věnuje tématu Neslyšících a CODA jedinců a rozebírá rodinu tvořenou rodičem nebo rodiči s postižením a slyšícími dětmi. V poslední kapitole práce představí výzkumné šetření, v němž se devět informantů z šesti rodin prostřednictvím strukturovaného rozhovoru sdílí o svých zkušenostech s výchovou svých slyšících dětí. Otázky rozhovoru byly rozčleněny do devíti tematických okruhů, získaná data byla následně analyzována. Výstupem práce jsou dílčí závěry a doporučení, která se týkají jak samotných rodičů, tak i škol, lékařů a organizací, které se věnují neslyšícím. KLÍČOVÁ SLOVA CODA, Neslyšící, Neslyšící rodiče, sluchové postižení, slyšící dítě Neslyšících rodičů, výchova dítěte 1
Povědomí žáků 1. stupně základní školy o komunitě Neslyšících
Erbenová, Michaela ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zpracována na téma povědomí žáků 1. stupně základní školy o komunitě Neslyšících, obecně pak o osobách se sluchovým postižením. Cílem práce je tedy získat informace o tom, jak jsou žáci informováni o problematice komunity Neslyšících a pomocí výzkumných metod tyto vědomosti zvyšovat. Teoretická část je zaměřená na obecné uvedení do problematiky osob se sluchovým postižením, rozdělení sluchových vad, používané termíny v tomto oboru, dále pak na komunikaci osob se sluchovým postižením a kompenzační pomůcky. Jedna z kapitol pak přináší důležité poznatky o komunitě Neslyšících, jejich kultuře a také o několika organizacích sdružující obecně osoby se sluchovým postižením a jejich okolí. Další kapitola se zabývá možnostmi získávání informací o kultuře Neslyšících, přičemž tako práce uvádí jako zdroje informací internet, časopisy, přednášky a kurzy znakového jazyka. Její podkapitola se pak konkrétně zaměřuje na možnosti získávání těchto informací žáky základních škol a konkrétními pokusy o informování této věkové skupiny, ke kterým v minulosti došlo. Empirická část je věnována prezentaci výsledků z výzkumného šetření. To bylo realizováno pomocí dvou dotazníků a výukového materiálu ve formě videa, které bylo předloženo žákům základní školy, přičemž jeden dotazník byl žákům předložen před...
Psané texty českých neslyšících
Komorná, Marie ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Souralová, Eva (oponent) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Tématem disertační práce je komunikace neslyšících v psané češtině. Teoretická část představuje výzkumy psané češtiny neslyšících, které byly v České republice doposud realizovány, zamýšlí se nad příčinami obtíží neslyšících při produkci česky psaných textů a zabývá postavením psané češtiny ve vzdělávání neslyšících. Další část je věnována českému znakovému jazyku, charakteristice jeho specifik a jeho roli v komunikaci a ve vzdělávání neslyšících žáků zejména v souvislosti s aktuálně platnou legislativou. Pozornost je dále soustředěna na složky a výstavbu narativních textů a na osvojování narativních kompetencí v jazycích mluvených i znakových. Výzkumná část je zaměřena na kvalitativní analýzu narativních textů v češtině, jejichž autory jsou neslyšící žáci dvou základních škol pro sluchově postižené ve věku 14 až 16 let a které vznikly na základě obrázkového příběhu. V rámci analýzy psaných vyprávění je pozornost soustředěna na specifické rysy, kterými se psané texty neslyšících Čechů odlišují od textů psaných slyšícími Čechy. Sledována přitom hlásková stavba slov, slovní zásoba, morfologicko- syntaktická rovina projevů i způsoby, jakým neslyšící autoři konstruují věty a narativní texty i míra srozumitelnosti těchto textů pro potenciální čtenáře. Součástí výzkumu je také analýza vyprávění v českém...
Kultura Neslyšících se zaměřením na hrady a zámky na území České republiky
Pospíšilová, Olina ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kultuře Neslyšících v České republice. Cílem práce je zkoumání postojů Neslyšících ke kultuře, vztahu Neslyšících k hradům a obecné upozornění na problematiku nedostatečného tlumočení kulturních akcí včetně tlumočených prohlídek na kulturních památkách. Teoretická část se věnuje anatomii ucha, diagnostice sluchového postižení, kompenzačním pomůckám, kategorizaci sluchového postižení dle různých hledisek a přiblížení jednotlivých skupin jedinců se sluchovým postižením. Další kapitola je zaměřena na kulturu Neslyšících, umělecké tlumočení do znakového jazyka a komunitu Neslyšících. Výzkumné šetření v empirické části je smíšeného charakteru - byl využit jak kvantitativní, tak kvalitativní výzkum týkající se názorů neslyšících na jejich kulturu a přístupnost hradů a zámků. Jako metoda k získání dat k výzkumného šetření byl použit dotazník s otevřenými i uzavřenými otázkami, který byl doplněn o překlad do znakového jazyka.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 88 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.