|
|
Bytový dům
Hradilová, Tereza ; Žajdlík, Tomáš (oponent) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je projektová dokumentace pro provádění stavby bytového domu. Navrhovaný bytový dům se nachází ve Zlínském kraji v podhůří Hostýnských vrchů v okrajové části obce Chomýž. Objekt se nachází na parcele číslo 3240 a 3238/1 v katastrálním území Chomýž. Bytový dům obsahuje 6 bytů. V suterénu jsou navrženy sklepní kóje, sklady, sušárna, technická místnost a místnost pro údržbu domu. V prvním nadzemním podlaží jsou umístěny dva byty, úklidová místnost a kočárkárna. Ve druhém a třetím podlaží jsou pouze byty. Bytový dům je navržený jako podsklepený, třípodlažní, poslední podlaží je obytné podkroví. Objekt bude mít sedlovou střechu se sklonem 35° a s pultovými vikýři. Konstrukční systém bytového domu je kombinace podélného a příčného. Základy jsou tvořeny betonovými základovými pásy. Obvodové nosné zdivo je v suterénu z betonových tvárnic ztraceného bednění, v nadzemních podlažích z keramických tvárnic, stejně jako svislý nosný systém uvnitř budovy. Stropní konstrukce je ve všech podlažích tvořena skládaným keramobetonovým stropem z POT nosníků a MIAKO vložek. Schodiště je řešeno jako železobetonové monolitické. Zateplení bytového domu je provedeno polystyrenem v certifikovaném systému ETICS.
|
|
|
Penzion pro seniory
Hradilová, Tereza ; Struhala, Karel (oponent) ; Jelínek, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je projektová dokumentace pro stavební povolení penzionu pro seniory. Tento objekt má být navržen jako objekt s téměř nulovou spotřebou energie. Diplomová práce se dělí na tři části a to stavební, technika prostředí staveb a volitelná část. Navrhovaný objekt se nachází ve Zlínském kraji v podhůří Hostýnských vrchů v centrální části obce Chomýž. Objekt se nachází na parcele číslo 80 a 81 v katastrálním území Chomýž. Penzion pro seniory obsahuje 8 bytů. Celý objekt je řešen bezbariérově. Objekt je dvoupodlažní, nepodsklepený, samostatně stojící. V 1 NP jsou čtyři byty, jídelna, hygienické zázemí, technické zázemí a zázemí pro zaměstnance. V 2 NP jsou také čtyři byty, společenská místnost, ordinace lékaře a kadeřnictví. Objekt bude mít plochou extenzivní vegetační střechu. Konstrukční systém objektu je kombinace podélného a příčného. Základy jsou tvořeny konstrukčně vyztuženými betonovými základovými pásy. Obvodové nosné zdivo je z keramických tvárnic, stejně jako svislý nosný systém uvnitř budovy. Stropní konstrukce je ve všech podlažích tvořena z železobetonových panelů SPIROLL. Schodiště jsou řešena jako železobetonová prefabrikovaná. Zateplení bytového domu je provedeno pěnovým polystyrenem v certifikovaném systému ETICS. Volitelná část diplomové práce obsahuje řešení tepelných mostů u atiky.
|
|
|
Nedoslýchavost a období adolescence
Daňková, Kateřina ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem nedoslýchavosti na život osob se sluchovým postižením v období adolescence. Teoretická část textu se věnuje vymezení pojmu adolescence, vlivu sluchového postižení na vývoj osobnosti a dále obsahuje informace o sluchovém ústrojí a kompenzačních pomůckách. Následně se zaměřuje na problematiku týkající se oblastí, které jsou pro období adolescence stěžejní. Jedná se o oblast vzdělávání a příprava na budoucí povolání. Kapitola o vzdělávání osob se sluchovým postižením svou pozornost zaměřuje na komunikační přístupy a na proces inkluze ve školách v České republice. Na tuto kapitolu navazuje text o možnostech terciárního vzdělávání, což je součástí kapitoly o přípravě na budoucí povolání. Cílem práce je přiblížení čtenářům život osoby se sluchovým postižením s důrazem na zmíněné problematické oblasti, které je třeba zlepšovat. Praktická část obsahuje analýzu čtyř provedených rozhovorů, kterých se zúčastnili tři děvčata a jeden chlapec s diagnostikovanou nedoslýchavostí. Výzkum byl primárně zaměřen na výše zmíněné oblasti (vzdělávání a výběr budoucí profese) a na subjektivní efektivitu kompenzačních pomůcek. Dále je doplněn o vedlejší informace dokreslující životy osob s nedoslýchavostí umožňující čtenářům podrobnější náhled do života jedinců s tímto postižením. Závěrečná...
|
|
|
Motivace sportujících osob s Downovým syndromem
Mráčková, Lenka ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vliv motivace u osob s Downovým syndromem ve sportu. Zkoumá sportovní výkony osob s Downovým syndromem ve vybraných disciplínách a porovnává výsledky těchto výkonů u motivovaných sportovců a sportovců bez motivační podpory. Dále se zabývá sportovními možnostmi, které jsou lidem s Downovým syndromem poskytovány, a udává celkový přehled úspěchů sportovců s Downovým syndromem ve vybraných sportech na mezinárodní úrovni. V práci je vybrána ke sběru dat kvalitativní metoda, kterou je docíleno zjištění, jak motivace ovlivňuje sportující osoby s Downovým syndromem. Sportovci dostali za úkol splnit konkrétní disciplíny, které byly opakovány, pouze s rozdílem motivace ze strany trenérů. Výzkum probíhal v delším časovém období, aby sportovní kondice jedince nezasahovala do výsledků pozorování. Klíčová slova: Downův syndrom, mentální postižení, motivace, sportovní aktivity
|
|
|
Vliv pandemie Covidu-19 v poradenských službách u osob se sluchovým postižením
Kudlová, Nina ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce mapuje problematiku poradenských služeb pro osoby se sluchovým postižením v době pandemie covidu-19. Využívá dvojího pohledu na tuto situaci, a to jak z pohledu osob se sluchovým postižením, tak i z pohledu pracovníků těchto poradenských zařízení, čímž se docílilo komplexního pohledu na danou problematiku. K dosažení stanovených výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metoda výzkumného šetření technikou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 informantů se sluchovým postižením a 3 zaměstnankyně z různých poradenských zařízení, kteří se museli s touto mimořádnou situací vypořádat. Výsledkem výzkumného šetření lze na závěr konstatovat, že se poradenská zařízení s touto pro ně nezvyklou situací celkem dobře vyrovnala.
|
|
|
Chování náročné na podporu u žáků s mentálním postižením a autismem
Foord, Libuše ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá chováním náročným na podporu u žáků s mentálním postižením a autismem. Cílem je prostřednictvím výpovědí pedagogických pracovníků mateřských a základních škol zřizovaných dle §16 odst. 9 školského zákona zjišťovat stav současné reality vzdělávání těchto žáků. Zkoumán je výskyt, frekvence, intenzita a konkrétní projevy chování náročného na podporu, příčiny, které dané chování způsobují či ovlivňují, předcházení a preventivní přístupy, ale také řešení výskytu a eskalace daného chování. Teoretická část přináší ucelený pohled na téma problémového a náročného chování u nás a v anglosaském prostředí, věnuje se přístupům k chování náročnému na podporu, problematice autismu, neurodiverzity a mentálního postižení. Ve výzkumné části je vymezen cíl práce a výzkumné otázky, metodologie výzkumu. Výzkumné šetření je provedeno kvalitativně za užití polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky staví na vyčerpávajících výpovědích čtrnácti pedagogických pracovníků. Závěry práce představují komplexní obraz problematiky chování náročného na podporu a poukazují na dobrou praxi, ale i na neinformovanost, případně nedostatek podpory potřebné pro vzdělávání žáků s autismem a mentálním postižením a daným chováním. Práce poukazuje na potřebu systémového řešení a současně volá po dalším bádání....
|
|
| |
|
| |
|
|
Duševní zdraví, jeho diagnostika a terapie u osob se sluchovým postižením
Belšánová, Tereza ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce vznikla za účelem bližšího poznání duševního zdraví u osob se sluchovým postižením. Zároveň se také zabývá psychologickou diagnostikou a terapií pro osoby se sluchovým postižením v rámci České republiky. Teoretická část je rozdělena do tří tematických skupin. První oblast popisuje problematiku sluchového postižení, jeho dělení a bližší poznatky ohledně prelingválních a postlingválních vad sluchu. Dále je zde také popsána oblast duševního zdraví, která se podrobněji zaměřuje na popis duševního zdraví v jednotlivých etapách života, proces vyrovnávání se s postižením a také psychiku rodičů dítěte se sluchovým postižením. Poslední část teoretické části tvoří popis psychologické intervence, která je dále rozdělena na psychologickou diagnostiku a psychologickou terapii. V praktické části se nachází kvalitativní výzkumné šetření, které vychází z polostrukturovaných rozhovorů provedených se šesti informanty s nedoslýchavostí ve věku 20-35 let. Z tohoto výzkumného šetření vzešly takové výsledky, které poukazují na nedostatečnou podporu psychologické diagnostiky a terapie pro osoby se sluchovým postižením v ČR. Uváděny byly například tyto problematické oblasti: nedostatek psychologů věnujících se osobám se sluchovým postižením, finanční náročnost či telefonické objednávání, které pro...
|
|
|
Kochleární implantace u prelingválně neslyšících dětí z pohledu osob se sluchovou ztrátou
Nováková, Daniela ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Práce se zabývá kochleárními implantacemi u prelingválně neslyšící dětí optikou dospělých osob se sluchovou ztrátou. Ačkoli většina slyšících rodičů by s největší pravděpodobností možnosti navrátit v určité míře sluch svému neslyšícímu potomkovi využila, pro osoby se sluchovou ztrátou to nemusí být jediné možné řešení. Cílem práce je zpřehlednit stanoviska a názory osob se sluchovou ztrátou na kochleární implantaci u prelingválně neslyšících dětí a zdůvodnit je. Práce poukazuje na souvislost kochleární implantace s kulturou a komunitou Neslyšících, kde je téma kochleární implantace mnohdy kontroverzní. V teoretické části jsou uvedena klíčová témata vztahující se k vytyčenému cíli práce, především spojitost sluchové ztráty a komunity Neslyšících, komunikace osob se sluchovou ztrátou, představeny jsou základní informace o kochleární implantaci. V rámci kvalitativního výzkumu, jehož výzkumnou metodou byl polostrukturovaný rozhovor v českém znakovém jazyce, jsou v praktické části citovány výpovědi jedenácti informantů. Autorka na základě výzkumu dochází k závěru, že osoby se sluchovou ztrátou apelují na rodiče prelingválně neslyšících dětí, aby sami aktivně vyhledávali veškeré informace nejen o kochleární implantaci, ale také o kultuře a komunitě Neslyšících a v rámci komunikace s dětmi se sluchovou...
|
host ::
RSS.