Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Občanské kompetence žáků se sluchovým postižením s důrazem na finanční gramotnost
Maierova, Olga ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent) ; Souralová, Eva (oponent)
Předložená práce se zabývá otázkou dosahování finanční gramotnosti žáky se sluchovým postižením, jako jedné z důležitých oblastí rozvoje občanských kompetencí pro život v současné společnosti. Stěžejní část práce představuje prezentace výsledků výzkumného šetření zaměřeného na zjišťování stavu finanční gramotnosti u cílové skupiny 15-18 ti letých žáků se sluchovým postižením, kteří studují střední školy zřízené pro žáky se sluchovým postižením v ČR a jejich komparace s výsledky žáků bez postižení, kteří se zúčastnili mezinárodního pilotního testování finanční gramotnosti PISA. Výzkumné šetření probíhalo ve třech rovinách. Byly zvoleny ověřené nástroje z mezinárodního testování pro kvantitativní část šetření, analýza získaných dat posloužila k ověřování hypotéz o souvislostech s finanční gramotností žáků se sluchovým postižením. Standardizované psychologické testy spolu s údaji školních matrik jsou užity v části, která řešila možný vliv kvalitativních charakteristik žáků. Dále byla zpracována a komentována data získaná prostřednictvím dotazníku saturace ICT, která sledují zabezpečení technikou a vztahy a postoje žáků k ICT a porovnávají je se skupinou účastníků testování PISA. Cílem výzkumného šetření je zjistit, jaké úrovně v oblasti finanční gramotnosti dosahuje skupina středoškoláků se sluchovým...
Psané texty českých neslyšících
Komorná, Marie ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Souralová, Eva (oponent) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Tématem disertační práce je komunikace neslyšících v psané češtině. Teoretická část představuje výzkumy psané češtiny neslyšících, které byly v České republice doposud realizovány, zamýšlí se nad příčinami obtíží neslyšících při produkci česky psaných textů a zabývá postavením psané češtiny ve vzdělávání neslyšících. Další část je věnována českému znakovému jazyku, charakteristice jeho specifik a jeho roli v komunikaci a ve vzdělávání neslyšících žáků zejména v souvislosti s aktuálně platnou legislativou. Pozornost je dále soustředěna na složky a výstavbu narativních textů a na osvojování narativních kompetencí v jazycích mluvených i znakových. Výzkumná část je zaměřena na kvalitativní analýzu narativních textů v češtině, jejichž autory jsou neslyšící žáci dvou základních škol pro sluchově postižené ve věku 14 až 16 let a které vznikly na základě obrázkového příběhu. V rámci analýzy psaných vyprávění je pozornost soustředěna na specifické rysy, kterými se psané texty neslyšících Čechů odlišují od textů psaných slyšícími Čechy. Sledována přitom hlásková stavba slov, slovní zásoba, morfologicko- syntaktická rovina projevů i způsoby, jakým neslyšící autoři konstruují věty a narativní texty i míra srozumitelnosti těchto textů pro potenciální čtenáře. Součástí výzkumu je také analýza vyprávění v českém...
Koktavost - návrh komplexního diagnostického a terapeutického programu pro dospělé s koktavostí s důrazem na desenzibilizaci, recidivu a následnou péči
Dezort, Jan ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Souralová, Eva (oponent) ; Chleboradová, Barbora (oponent)
Disertační práce má za cíl vypracovat návrh komplexního diagnosticko-terapeutického programu pro dospělého klienta s koktavostí. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část má čtyři kapitoly a byla zpracována obsahovou analýzou zahraniční a české odborné literatury, studií a elektronických médií. Tato část seznamuje s teoretickými východisky práce a pojímá fenomén koktavosti z širší perspektivy. Popisuje její vliv na člověka a jeho řeč a ukazuje, jak se s jejím výskytem člověk snaží vyrovnat a jak se mění jeho vnímání, postoje a pocity. Popisuje koktavost u dětí, dospívajících a dospělých. Věnuje se kritickým obdobím vzniku koktavosti zpracováním rizikových faktorů a obsahuje i popis dalších poruch plynulosti řeči. Práce klade důraz na osobnost terapeuta a jeho významný vliv na celý proces terapie. V práci je rozpracován model MKF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví) pro koktavost (dle Yaruss a Quesal, 2004) jako východisko pro diagnostiku a terapii koktavosti. Výzkumná část je rozdělena na dvě kapitoly. V první kapitole byla zpracována případová studie, na které je prezentováno využití modelu MKF v praxi a aplikace SMART cílů v diagnóze a terapii. Druhá kapitola pomocí dotazníkového šetření analyzuje zkušenosti balbutiků s reakcí na jejich...
Kvalita života osob se sluchovým postižením
Hradilová, Tereza ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Souralová, Eva (oponent) ; Horáková, Radka (oponent)
Disertační práce s názvem Kvalita života osob se sluchovým postižením se zaměřuje na aktuální problematiku týkající se hodnocení kvality života u dospělých osob se sluchovým postižením v České republice. Koncepčním východiskem předkládané práce je aktuální odborné paradigma, kladoucí důraz na well-being v životě jedinců se specifickými potřebami. Text pojednává o multidimenzionálním charakteru pojmů kvalita života a kvalita života týkající se zdraví. Osvětluje subjektivní a objektivní část tohoto širokého a aktuálního konceptu. Jedna teoretická kapitola práce je zaměřena na oblast sluchového postižení u dospělých osob v souvislosti s aspekty, které se váží ke kvalitě života u této skupiny populace. Zmíněny jsou rysy osobnosti člověka se sluchovým postižením a aktuální společenská problematika, která se váže ke sluchové ztrátě a potažmo se promítá do celkového hodnocení kvality života osob s tímto senzorickým postižením. Jedna z podkapitol této části textu se věnuje klíčovým faktorům, které ovlivňují osobní prožívání kvality života v případě sluchové ztráty. Výzkumná část práce se zabývá metodikou, průběhem a vyhodnocením provedených kvantitativních a kvalitativních výzkumných šetření. V rámci kvantitativního šetření byly použity dva dotazníky (autorský dotazník a dotazník Světové zdravotnické...
New possibilities and approaches to diagnosis and therapy of stuttering
Jandová, Zuzana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent) ; Souralová, Eva (oponent)
NÁZOV: Nové možnosti a prístupy v diagnostike a terapii zajakavosti AUTOR: PhDr. Zuzana Jandová KATEDRA: Speciální pedagogika ŠKOLITEL: Doc. PaedDr. Ji ina Klenková, Ph.D. Hlavná téma dizertačnej práce je vytvorenie integratívneho modelu v diagnostike a terapii zajakavosti, v kombinácií s klasickým behaviorálnym prístupom a metódami ovplyv ujúcimi nezrelý neuromotorický systém prostredníctvom INPP metódy / Inštitút neurofyziologickej psychológie / a metódy JIAS / Johanssenova individuálna auditívna stimulácia/. Práca sa opiera o najnovšie poznatky zo zahraničnej literatúry z oblasti neurogénnej etiológie zajakavosti, fungovania udského mozgu vrámci neplynulosti reči a neuromotorického systému a jeho vplyvu na plynulú reč. V empirickej časti je predmetom výskumného šetrenia analýza vplyvu klasického behaviorálneho prístupu a prístupu formou integratívneho modelu zajakavosti. Výsledky vstupného diagnostického vyšetrenia boli porovnané s dvomi vyšetreniami (počas aplikácie terapeutických programov a po ukončení aplikácie obidvoch terapeutických programov) u štyroch balbutikov s fixovanou zajakavos ou a nezrelým neuromotorickým systémom. Vychádzajúc z klinického obrazu boli zaznamenávané zmeny v troch oblastiach príznakov zajakavosti, v oblasti dysfluencie, nadmernej námahy a psychickej tenzie....
Sluchová vada a její sociální dopady v dospělém věku
Skákalová, Tereza ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent) ; Souralová, Eva (oponent)
NÁZEV: Sluchová vada a její sociální dopady v dospělém věku AUTOR: Tereza Skákalová KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky ŠKOLITEL: doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. ABSTRAKT: Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou sociálních dopadů sluchové vady na dospělého člověka. Práce shrnuje teoretické poznatky týkající se osob se sluchovým postižením a postojů společnosti vůči nim. Na základě vybraných dějinných epoch je nastíněna postupná proměna vztahu společnosti k těmto osobám. Vývoj jejich postavení je zakončen teoretickou analýzou aktuální situace v České republice v kontextu vybraných oblastí běžného života. Empirická část hodnotí vliv sluchové vady na zapojení člověka se sluchovým postižením v současné společnosti. Výzkumné šetření je orientováno kvalitativně a hodnotí podmínky běžného života osob se sluchovým postižením ve vybraných oblastech z jejich subjektivního pohledu, a také z pohledu odborníků pracujících s touto cílovou skupinou. Výsledky výzkumu zaznamenávají pozitivní posun v přístupu k osobám se sluchovým postižením, ale zároveň ukazují, že jejich potřeby a možnosti zůstávají spíše nepochopeny. Nejproblematičtější oblastí je v současnosti pracovní uplatnění těchto osob. Zjištěné poznatky jsou dále komparovány s tuzemskými i zahraničními výzkumy. Na základě tohoto srovnání jsou...
Hodnocení slovní zásoby dětí před zahájením školní docházky
Durdilová, Lucie ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Souralová, Eva (oponent) ; Hádková, Kateřina (oponent)
NÁZEV: Hodnocení slovní zásoby dětí před zahájením školní docházky AUTOR: Lucie Durdilová KATEDRA: Katedra Speciální pedagogiky ŠKOLITEL: Doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. ABSTRAKT: Předkládaná práce se zaměřuje na hodnocení lexikálně - sémantické jazykové roviny u dětí v pozdním předškolním věku, konkrétně sleduje jejich výkony v oblasti receptivního a expresivního slovníku. Vlastní měření je realizováno prostřednictvím metody diagnostického testu, jenž byl sestaven na podkladě inspirace čerpané v zahraničí, především v anglofonním jazykovém prostředí. Slovní zásoba je testována u populace intaktní a u jedinců se specificky narušeným vývojem řeči, s cílem porovnání získaných dat. Vzešlá zjištění by měla napomoci ke zvýšení efektivity logopedické intervence v oblasti obsahové stránky řeči u předškolních dětí. Projekt vychází ze skutečnosti, že v současné době není v České republice dostupný aktuální testový materiál určený ke komplexnímu zhodnocení slovní zásoby. KLÍČOVÁ SLOVA: pasivní slovní zásoba, aktivní slovní zásoba, diagnostický test, předškolní věk
Specifika čtenářství u neslyšících dětí mladšího školního věku se zaměřením na problematiku upravovaných textů
Ptáčková, Klára ; Souralová, Eva (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent) ; Potměšil, Miloň (oponent)
NÁZEV: Specifika čtenářství u neslyšících dětí mladšího školního věku se zaměřením na problematiku upravovaných textů AUTOR: Klára Ptáčková OBOR: Speciální pedagogika ŠKOLITEL: Doc. PhDr. Eva Souralová, Ph.D. Předkládaná dizertační práce se věnuje problematice čtenářství neslyšících dětí se zaměřením na upravené texty, které slouží jako prostředek ke zvýšení čtenářských kompetencí u těchto dětí. Práce shrnuje teoretické poznatky týkající se oblasti komunikace a vzdělávání neslyšících žáků v souvislosti s problematikou čtenářství, jeho specifiky, rozvojem i kritickými místy. Zaměřuje se na modifikované literární texty pro neslyšící, metodikou jejich vytváření a různými přístupy k nim. V empirickém výzkumu bylo použito kvantitativních metod zpracování, které systematicky shromáždily a vyhodnotily údaje v kombinaci s kvalitativním přístupem. Výzkumné šetření v úvodu pomocí analýzy nastínilo jevy v upravených literárních textech užívaných pro slyšící děti mladšího školního věku. V další části je uvedena podrobná analýza upravených textů vzhledem k míře jejich obtížnosti (dle metody Mistríka). Kvalitativní část výzkumu se soustředila na deskripci, definici a konkretizaci specifických rysů a postupů v upravených českých textech pro neslyšící v komparaci s jejich výchozími verzemi. Zjištěné poznatky a...
Notace - zápis českého znakového jazyka
Okrouhlíková, Lenka ; Hrubý, Jaroslav (vedoucí práce) ; Souralová, Eva (oponent) ; Langer, Jiří (oponent)
V této disertační práci se zabývám možnostmi zaznamenání znaků znakového jazyka, především pak možnostmi zápisu - notace českého znakového jazyka. V úvodní kapitole popisuji první pokusy o zachycení znaků na papír v 18. a 19. století v Evropě; jedná se o první slovní popisy znaků, notaci znaků a zachycení znaků kresleným obrázkem. Dále se podrobně věnuji popisu prvního notačního systému založeného na lingvistických principech - Stokoeho notačního systému, který vznikl v roce 1960 pro americký znakový jazyk. Tento notační systém se stal základem mnoha dalších notačních systémů, jež jsou v práci stručně popsány. Velká část práce je pak zaměřena na možné způsoby záznamu znaků českého znakového jazyka. Nejprve popisuji "nenotační" způsoby zaznamenávání znaků, které byly u nás doposud využity - slovní popis znaku, kreslený obrázek znaku, fotografie znaku, videonahrávka znaku a počítačová simulace znaku, dále se pak zaměřuji na jednotlivé standardizované notační systémy, které je možno pro český znakový jazyk využít - Notační systém pro český znakový jazyk a jeho modifikace, Edinburský nemanuální notační systém, Hamburský notační systém, SignWriting a transkripční systém Berkeley. V poslední kapitole vyhodnocuji výsledky svého průzkumného dotazníkového šetření zaměřeného na konkrétní způsoby zápisu...
Modifikace některých psychodiagnostických metod zjišťování školní zralosti použitelné u sluchově postižených dětí
Frývaldská-Betinská, Markéta ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Jesenský, Ján (oponent) ; Souralová, Eva (oponent)
Sluchové postižení obsahuje sociální a kulturní hodnoty přesahující fyzickou absenci slyšení. Proto porozumění sluchově postiženým znamená především porozumění charakteru prostředí, ve kterém vyrůstají, mechanismům sluchového postižení a příčinám sluchového postižení. Sluchově postižení nemají snížený intelekt, ale mají jazykové nedostatky či jsou jazykově ochuzeni. Přesto sluchově postižení vykazují vysokou míru nezaměstnanosti a z hlediska sociální struktury mají nízký socioekonomický status. Navzdory mnoha cílům a aspiracím rodičů, pedagogů a dalších odborníků tito lidé zůstávají mnohdy handicapovanými (tím není myšleno sluchové postižení) po celý život ve srovnání s jejich slyšícími protějšky. Oblast výuky sluchově postižených dětí zaznamenala od svých počátků obrovské změny. V posledních dekádách se vzdělávání sluchově postižených dětí dramaticky měnilo, prošlo řadou proudů a názorů. Od 90. let 20. stol. začínají být uváděny do škol bilingvální programy (předávání všech informací ve dvou jazykových kódech, ve znakovém jazyku a mluveném jazyku). Tento přístup zvyšuje šance dětí na integraci do běžných škol pro slyšící děti a narůstá i počet sluchově postižených dětí, která jsou v běžných školských zařízeních integrována. Šance na zvýšení jejich socio-ekonomického statusu se zvyšují. Rodiče těchto dětí...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.