|
|
Postmoderní filozofie a její vliv v Rusku
Karela, Jan ; Krámský, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Předkládaná práce v první části popisuje vývoj filozofie v Rusku až do období tzv. diamatu, tedy do období filozofie Leninského dialektického materialismu. V druhé části je popsána postmoderní problematika současného Západního myšlení včetně kontextů v historickém vývoji. Poslední část se zabývá nejprve obecnými rysy ruského postmoderního myšlení. Další část poslední kapitoly se již podrobněji zabývá myšlením M. N. Epsteina a jeho pohledem na vývoj a stav postmoderního myšlení v Rusku. Ruské myšlení bylo poznamenáno dlouhou izolací od myšlení západního. Ve snaze rychle západ dohnat se objevují rysy mesianismu. Rusko je přesvědčeno že Západ rychle dožene a má dostatečný potenciál Západ předehnat a stát se myšlenkovým vůdcem Evropy. Uvedený fakt vede k přijetí ideje komunismu a následné další izolaci Ruska. Přesto se Rusko v roce 1991 velmi rychle sžívá s postmoderním myšlením. M. N. Epstein z toho vyvozuje, že v komunistické ideologii jsou shodné znaky s postmoderním myšlením, a tudíž byla postmoderna v Rusku mnohem dříve než v Evropě. KLÍČOVÁ SLOVA Ideologie, informační exploze, komunismus, postmoderní myšlení, svoboda, Rusko, Západ.
|
|
|
Člověk Adam, člověk Kristus podle sv. Augustina
Šavel, Tibor ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se bude zaobírat pohledem na stav člověka v ráji a stav člověka v okamžiku porušení, to které nastalo úkonem lidské vůle odkloněné od projevené vůle Stvořitele sdělené tvoru používající rozum a vůli. Bude popisovat stav člověka, kterého svým vtělením přijal Boží Syn a to Ježíš Kristus. Vtělení, které je dějinnou událostí, a které vybízí člověka k následování toho, který se vtělil. Tímto následováním se člověk může podílet na budování Božího království již zde na zemi. To všechno bude psáno podle antropologie sv. Augustína, která je zachycena v jeho písemnostech. Klíčová slova: člověk, porušenost, hřích, vůle, svoboda, uzdravení, oslavení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Horizonty etiky na gymnáziu
FEJTOVÁ, Blanka
Práce se zabývá stavem mezilidských vztahů, vztahy studentů k humanitním a přírodovědným vyučovacím předmětům a etickými hodnotami na gymnáziu. Teoretická část se zabývá zásadami výchovy a vzdělávání na gymnáziu a vymezení pojmů etických hodnot. Praktická část obsahuje vyhodnocení interpretací rozhovorů studentů s ohledem na kvalitu mezilidských vztahů a výuky, na vztahy a postoje studentů k vyučovacím předmětům a na etické hodnoty v konkrétním gymnáziu. Kvalita mezilidských vztahů se jeví na velmi dobré úrovni ve spojitosti s velikostí gymnázia okolo 400 studentů. Úroveň výuky splňuje očekávání studentů i nároky pro přijetí na vysoké školy a legitimizuje tak existenci všeobecného gymnázia. Studenti s lehkou nelibostí akceptují nerovnováhu vyváženosti ve prospěch předmětů přírodních věd s upozaděním humanitních předmětů, a vykazují praktikování základních etických hodnot.
|
|
| |
|
| |
|
|
Svoboda a veřejné zdraví v době pandemie
Tomášková, Jana ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje kalibraci demokratických svobod a jejich instrumentalizaci v době pandemického vládnutí. Problematika je demonstrována na příkladu České republiky nacházející se v nouzovém stavu a nahlížena skrze korektivní úlohu ÚS ČR, který je garantem proporcionálního vyvažování ochrany veřejného zdraví a rovněž ochrany demokratických svobod. Panující tenze bezesporu testuje právní stát i funkčnost systému brzd a protiváh, jehož existence přímo chrání povahu demokratičnosti zřízení. Ukazuje se, že i v nouzovém stavu existuje oblast občanských práv a svobod, jejíž faktické narušení zůstává předmětem legitimního sporu mezi exekutivou a judikativou.
|
|
|
Berlinova pozitivní svoboda v myšlení T. H. Greena
Hulvertová, Anna ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na dva politické filozofy, kteří významným způsobem rozvinuli koncept pozitivní svobody. Isaiah Berlin je asi nejznámějším autorem rozdělujícím svobodu na pozitivní a negativní. T. H. Green, i když v dnešní době, a hlavně českém prostředí tolik známý není, byl ve své době považován za transformátora celého liberálního směru a myšlení o svobodě právě díky interpretaci pozitivní svobody. V této práci se proto snažím zjistit, zda pozitivní svoboda definovaná I. Berlinem odpovídá tomu, jak o ni ve svých dílech hovořil T. H. Green. Pozitivní svoboda je velice významný koncept v politické filozofii, stejně tak mají svůj zásadní význam oba autoři. Jejich komparace proto přináší na koncept pozitivní svobody nový pohled. Detailnější analýza jednotlivých autorů a následná komparace jejich myšlení o pozitivní svobodě ukazuje na výrazné odlišnosti mezi jejich pojetím pozitivní svobody, a tím pádem i na existenci možnosti odlišného uchopení tohoto pojmu, než je pouze obecně nejvíce známá Berlinova definice.
|
|
|
Akvinský a Suárez o svobodné vůli
STRAKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce pojednává o svobodné vůli, převážně z historického hlediska, Konkrétně tedy z pohledu Akvinského a Suáreze. Do protikladu k nim je uveden Hobbes, který zastává naprosto odlišné stanovisko. V této diplomové práci jde především o srovnání koncepcí svobodné vůle Akvinského a Suáreze. V prvních kapitole se pojednává o svobodné vůli obecně, v následující kapitole jsou vyjmenovány nejrůznější směry, které se svobodnou vůlí zabývají. Další kapitoly jsou věnovány Akvinskému, Suárezovy a Hobbesovi. V poslední kapitole jsou stanoviska těchto autorů porovnávány.
|
host ::
RSS.