|
|
Sociálně etické aspekty welfare state
GALÍKOVÁ, Alice
Diplomová práce se zabývá sociálně etickými aspekty welfare state. V úvodní části je charakterizován sociální stát, jeho historie, postoje k němu a je uvedena základní typologie sociálního státu. Hlavní stať je rozdělena na tři části, a to člověk, rodina a stát vzhledem k sociálnímu státu. Jednotlivé kapitoly jsou členěny na popisnou část a část sociálně etické kritiky vlivu welfare state, jež byla cílem práce. Ze všech třech pohledů na tuto problematiku vyplynulo převažující negativní působení současného, tedy přebujelého sociálního státu. Je to především ztráta odpovědnosti za svůj život, ztráta motivace k práci, vlastní iniciativy a tvořivosti, vytváření závislosti na sociálních dávkách. Je zřejmý zcela zásadní a negativní vliv na funkčnost rodiny, jejíž sociální role ve většině převzal stát. Zhoubné se ukazuje neustálé navyšování výdajů na sociální zabezpečení výměnou za politickou podporu levicových stran ve volbách; tato skutečnost může v posledku ohrožovat demokratický vývoj země.
|
|
|
NATO and the EU's strategic communication's cohesion from the perspective of the ritual model
Dušková, Lenka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Ústřední téma této diplomové práce představuje koheze strategické komunikace NATO a EU. Aspekt koheze je zde zkoumán v kontextu reakcí obou institucí na hybridní hrozby, a to jak z hlediska kvantitativního, tak kvalitativního. Práce sleduje komunikační kohezi v rámci odpovědí NATO a EU na anexi Krymu a následnou válku na Ukrajině, otravu Skripalových a instrumentalizaci migrace běloruským režimem. Empirické části práce předchází shrnutí současné akademické debaty o konceptu strategické komunikace a rovněž popis komunikačních systémů NATO a EU. Samotná analýza následně staví na obsáhlém datasetu zpráv NATO a EU o výše zmíněných událostech. Intrainstitucionální a interinstitucionální koheze je posuzována dle četností výskytu zpráv o daných případech a jejich načasování. Následná kvalitativní analýza se opírá o Careyho rituální pohled na komunikaci, na jehož základě jsou stanoveny výzkumné podotázky. Ty se zaměřují na to, zda strategická komunikace NATO a EU reflektuje jejich ústřední hodnoty, percepci hrozeb, narativy o očekáváném chování či zda obsahuje domněnky o sdíleném vnímání světa, poskytuje vize společné budoucnosti, odkazuje na společnou historickou zkušenost a v neposlední řadě, zda explicitně zdůrazňuje institucionální integritu a jednotu.
|
|
|
Téma solidarity v románech Sedmý kříž (Das siebte Kreuz) od Anny Seghers a Jiskra života (Der Funke Leben) od Ericha Marii Remarqua
Lipárová, Aneta ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o tématu války a koncentračních táborů v románech Das siebte Kreuz (č. Sedmý kříž) od Anny Seghers a Der Funke Leben (č. Jiskra života) od Ericha Marii Remarqua se speciálním zaměřením na téma solidarity. Práce se věnuje nejprve literárněhistorickému kontextu, konkrétně německé literatuře v době fašismu a reflexi nacistické tyranie v německy psané literatuře. Diplomová práce dále zpracovává životy obou autorů a analyzuje díla z hlediska okolností jejich vzniku, děje, charakteristiky postav, jednotlivých motivů románu a tématu solidarity. Solidarita v románech je hlavním tématem této práce a na jejím základě jsou obě díla srovnávána. Na konkrétních ukázkách z obou románů je toto téma v diplomové práci analyzováno, a to v souvislosti s jednotlivými postavami a časoprostorem děje. Poslední část diplomové práce se věnuje didaktickému potenciálu obou románů. Je zaměřena na využití konkrétních pasáží z textů, které se týkají různých problematik spojených s nadvládou nacionálních socialistů v Německu v letech 1933 až 1945, a to zejména ve výuce německého jazyka a dále pak i v dalších předmětech na základních a středních školách, zejména v dějepisu a v základech společenských věd. Tato didaktická analýza slouží jako příklad pro využití románů v různých předmětech a...
|
|
|
Výchova k prosociálnímu chování na základních školách
Dykastová, Zuzana ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Výchova k prosociálnímu chování na základních školách" se zabývá teorií vztahující se k prosociálnímu chování a dále se snaží popsat, jaké jsou současné možnosti a způsoby výchovy k prosociálnímu chování na základních školách. V teoretické části autorka charakterizuje a analyzuje prosociální chování, uvádí jeho typy a formy, nastiňuje základní teorie prosociálního chování či jeho determinanty. Dále uvádí příklady, jakým způsobem mohou školy zařadit výchovu k prosociálnímu chování do školních vzdělávacích programů. Ve výzkumné části se pokouší zprostředkovat názory, postoje, představy a dosavadní zkušenosti pedagogů a žáků s touto výchovou pomocí rozhovorů a analýzy školních vzdělávacích programů a minimálních preventivních programů.
|
|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
|
Normativní aspekty neformální péče o seniory
Pfeiferová, Jitka ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké jsou normativní předpoklady neformální péče o seniory, tedy jakési prediktory toho, zda by se za příznivých podmínek konkrétní rodiny její členové o své potřebné (obvykle o rodiče či partnera/ku) postarali; jaké jsou specifické projevy normativní solidarity v konkrétních podmínkách a návrh způsobu, jak normativní dimenzi zařadit do modelu solidarity v péči o seniory. Na základě teorie a kvalitativního výzkumu, konkrétně analýzy hloubkových rozhovorů, jsou uvedeny normativní předpoklady i jejich specifické projevy. Následně je navržen způsob, jak by bylo možné zahrnout normativní solidaritu do modelu, obsahující osm bodů týkajících se převážně předchozích zkušeností potenciálního pečujícího a jeho názorů na péči. Ověřit jej nebo ukázat, že tento způsob měření normativní solidarity není možné zobecnit, je úkolem pro další, kvantitativní, výzkum.
|
|
|
Sociální zemědělství a české sociální farmy (případová studie)
Hudcová, Eliška ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Lubelcová, Gabriela (oponent) ; Moudrý, Jan (oponent)
Předložená práce se zabývá fenoménem sociálního zemědělství a jejím cílem je tento fenomén popsat, porozumět mu a kriticky jej diskutovat v kontextu sociální ekonomiky a sociálního podnikání. V textu jsou navrženy i další myšlenkové rámce - sociální integrace a sociální práce, multifunkční zemědělství, koncept Green Care a teorie sociálního podnikatele -, v jejichž vymezení lze sociální zemědělství uvažovat. Práce nechává rovněž nahlédnout do zahraniční a české sociálně zemědělské praxe. Metodologicky vychází z principů exploratorní a deskriptivní případové studie, věnuje se totiž na malém vzorku dosud málo popsanému jevu, v němž jsou sledovány kontext a souvislosti. Studie je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou, které čerpají z odborné literatury, polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s představiteli sociálních farem, dalších primárních dat a dokumentů a sekundárních zdrojů. Analýza výsledků výzkumu umožňuje deskripci českého sociálního zemědělství, které shrnuje jako opožděné oproti západoevropskému především z důvodů historického vývoje zemědělství i sociální oblasti posledních sedmdesáti let, zároveň je reakcí na některé současné společenské trendy. Výstupy navrhují typologizaci sociálních farem a objevují některé další aspekty, které nejsou dostatečně vyzdviženy u příkladů...
|
|
|
Princip solidarity kontra princip zásluhovosti v českém právu sociálního zabezpečení
Koutník, Michal ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Resumé Princip solidarity kontra princip zásluhovosti v českém právu sociálního zabezpečení Tato diplomová práce se zabývá problematikou principů solidarity a zásluhovosti v sociálním zabezpečení. Cílem práce je popsat význam solidarity jako základního východiska pro opodstatnění moderního sociálního zabezpečení a poměřit ho s principem zásluhovosti, který bývá stavěn do protikladu k solidaritě. Práce vymezuje oba principy obecně a pro zachycení jejich konkrétních projevů se zaměřuje na oblast důchodového zajištění. Práce se skládá z úvodu, dvou hlavních kapitol, které se dále větví na podkapitoly, a závěru. První kapitola se zabývá oběma principy obecně, popisuje jejich historický vývoj, nastiňuje myšlenky vybraných domácích i zahraničních autorů, kteří se předmětnými principy zabývali, a shrnuje významnou judikaturu Ústavního soudu v dané oblasti. Jedna z podkapitol je věnována i spravedlnosti jako principu úzce provázaného s předmětnými principy této práce. Druhá z kapitol je zaměřena na důchodové zajištění v České republice. Detailně sleduje genezi právní úpravy důchodového zajištění na území České republiky z hlediska předmětných principů, charakterizuje současnou právní úpravu, analyzuje projevy solidarity a zásluhovosti v jejím rámci a popisuje další související témata objevující se v důchodovém...
|
|
|
Princip solidarity a burden-sharing v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU
Zilvarová, Aneta ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce zpracovává téma solidarity a burden-sharingu, neboli sdílení "břemene" (respektive odpovědnosti) v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU. Jejím cílem je aplikovat teorii burden-sharingu na příklad azylové politiky EU a konkrétně verifikovat či falsifikovat Olsonovu hypotézu o vykořisťování velkých států malými (rozuměno bohatých chudými). Hypotéza bude testována pomocí smíšené metody výzkumu, tedy kvalitativně a kvantitativně. Kvalitativní část se zaměří na analýzu Dublinského nařízení (Dublin II a III) a jím stanovených kritérií a mechanismů určování odpovědného státu pro posouzení žádosti o azyl. Zvláštní pozornost bude upřena na proces vyjednávání Dublinského nařízení II ve snaze identifikovat a pomocí Moravcsikova liberálního mezivládního přístupu objasnit pozice dominantních členských států a jejich vliv na výslednou podobu nařízení. Následně bude míra burden-sharingu ilustrována na příkladu mezistátního předávání žadatelů o azyl (tzv. fyzický burden-sharing). Ten bude dále demonstrován i kvantitativně za pomocí statistických dat pro období 2008-2013, která budou interpretována ve vazbě na velikost HDP na obyvatele ve snaze prokázat vztah mezi azylovým "břemenem" a ekonomickou silou států. Závěrem bude optikou liberálního intergovernmentalismu a teorie...
|
|
|
Komparace penzijních systémů v České republice a ve Spojených státech amerických
Brtník, Karel ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce předkládá analýzu důchodových systémů v České republice a ve Spojených státech amerických podle stavu v roce 2013. Cílem práce je provést komparaci penzijních systémů na základě stanovených kritérií, jimiž jsou rozpočtová odpovědnost, kvalita života důchodců, sociální solidarita, ekvivalence a finanční udržitelnost důchodového systému. Dalším cílem je provést srovnání jednotlivých pilířů zkoumaných důchodových systémů a v nich analyzovat rozdílné a shodné prvky dávek, které jsou z nich poskytovány. Teoretickými východisky jsou teorie Welfare State, teorie veřejných financí a teorie trh, stát a občanský sektor a kriteriální ukotvení reformy. Výzkumná část práce analyzuje, jak jsou důchodové systémy schopny zabezpečit adekvátní příjem ve stáří, jaká je reálná kupní síla důchodců, zda jsou důchodové systémy v důsledku nepříznivého demografického vývoje i do budoucna finančně udržitelné a jakým způsobem důchodový systém motivuje starší pracovníky k setrvání na trhu práce.
|
host ::
RSS.