|
|
Vztahy Rusko-Západ v kontextu tzv. Ukrajinské krize
Beran, Jiří ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčiny tzv. ukrajinské krize, která započala na přelomu let 2013/2014 demonstracemi v ukrajinských městech proti režimu prezidenta Janukovyče a postupně eskalovala v anexi poloostrova Krym Ruskou federací a ve válku na východní Ukrajině. Tato práce se také snaží najít příčiny obecnější krize ve vztazích mezi Západem a Ruskem, s níž je ukrajinská krize úzce spojena. Dále je pak úkolem práce zjistit, zdali by se tato dvojí krize nedala vyřešit tak, že by Ukrajina vyhlásila neutralitu a nesnažila se o bližší integraci do západních struktur, tedy Evropské unie a NATO a zdali by přijetí ukrajinské neutrality ve svém důsledku nepomohlo zlepšit i vztahy mezi Západem a Ruskem. Jako vzory pro možné řešení krize vyhlášením neutrality Ukrajinou poslouží dva státy, které se během studené války nacházely v podobné situaci, Rakousko a Finsko.
|
|
|
Redefinice bezpečnostní politiky Švédska na přelomu tisíciletí
Malina, Václav ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Tato práce potvrzuje hypotézu, že specifická švédská bezpečnostní politika vojenské nezúčastněnosti, přeformulovaná z politiky neutrality po skončení studené války, byla slučitelná se zapojením Švédska do evropských integračních struktur v letech 1990 až 2009. Slučitelnost je posuzována na základě definice vojenské nezúčastněnosti vycházející z obecné podmínky neúčasti ve vojenských aliancích, jinými slovy absence vzájemných bezpečnostních záruk, a dále ze dvou specifických švédských podmínek, nezávislé zahraniční politiky a odporu ke společné obraně. Pokud jde o nezávislou zahraniční politiku, SZBP EU zachovala jednomyslná rozhodnutí o základních liniích, a nenarušila tak nezávislost Švédska v této oblasti. Co se týče odporu ke společné obraně, SBOP nevedla k vzájemným bezpečnostním zárukám ani k jednotné armádě. Ještě méně se tak stalo u programu NATO Partnerství pro mír. Deklarace solidarity a Lisabonská smlouva představovaly hrozbu pro švédskou vojenskou nezúčastněnost, ale Švédsko trvalo na tom, že země o vojenské pomoci ostatním zemím rozhoduje sama. Severská a seversko-baltská obranná spolupráce neohrozila specifickou politiku Švédska. Naopak, tato spolupráce ukázala, že funkční přístup k bezpečnostní politice, který severské země uplatňují, je způsobem, jak mohou být vojensky nezúčastněné...
|
|
|
Vývoj vnímání odkazu druhé světové války ve Švýcarsku
Müller, Joseph ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza toho, jak oficiální švýcarské instituce pracovaly s odkazem druhé světové války, čímž přispěly k formování kolektivní paměti na druhou světovou válku ve Švýcarsku. Druhá světová válka a především role Švýcarska v ní byla mytizována oficiálními institucemi, jež se až do druhé poloviny devadesátých let snažily udržet pozitivní mínění společnosti o akcích, které podniklo Švýcarsko během druhé světové války. Během válečných a poválečných let došlo ve Švýcarsku za tímto účelem k vytvoření třech hlavních mýtů, okolo kterých bylo vystaveno oficiální vzpomínání na druhou světovou válku - mýtu Réduit Alpin, mýtu neutrality a mýtu Švýcarska, jako země, jež pomáhala uprchlíkům. Mezi hlavní instituce, které během druhé světové války a následně i v poválečných letech ovlivňovaly nejvíce kolektivní paměť ve Švýcarsku, patřila armáda v čele s generálem Henri Guisanem a švýcarská vláda. Diplomová práce analyzuje vývoj vnímání odkazu druhé světové války ve Švýcarsku ve dvou obdobích. Prvním úsekem je období druhé světové války a bezprostředně po ní. Druhým časovým úsekem je období od druhé poloviny devadesátých let, kdy byla ustanovena Mezinárodní komise expertů, jejíž ustanovení znamenalo důležitý milník v debatě o švýcarské roli ve druhé světové válce. I více jak 15 let od...
|
|
|
Bezpečnostní politika neutrálních států po útocích 11. září 2001: komparace vybraných evropských zemí
Vlček, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává Švýcarsko, Rakousko a Švédsko, jakožto neutrální země Evropy a jejich aktivitu v bezpečnostní politice. Srovnání probíhá na dimenzích peacekeepingu a boje proti terorismu v období od teroristických útoků 11. září 2001 ve Spojených státech amerických do současnosti. V dimenzi peacekeepingu je kladen důraz na nasazování jednotek do peacekeepingových misí. V případě dimenze boje proti terorismu probíhá porovnání ve strategii globální války proti terorismu a ve strategii boje proti terorismu. Výsledkem je pak potvrzení, či vyvrácení hypotézy, mezi přístupem k neutralitě a aktivitě v rámci bezpečnostní politiky. Práce je zpracována jako komparativní studie a hlavní předpoklad práce je takový, že neutrální stát, jež má kodifikovanou neutralitu a používá ji ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích, bude méně aktivní než stát, který takto kodifikovanou neutralitu nemá a ani ji již nezmiňuje ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích.
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
| |
|
|
Finsko-ruské vztahy po skončení studené války
Janegová, Zuzana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Finsko-ruské vztahy po skončení studené války jsou z bezpečnostního hlediska považovány za zcela ojedinělou formu možné spolupráce mezi zeměmi rozdílných ideologií. Obsahem této práce proto bude analýza vzájemných historických vztahů Finska a Ruska, které mají přesah do doby po skončení studené války a které jsou zakotveny v primární snaze Finska zachovat svůj neutrální status. Cílem práce je zhodnocení finské postneutrality jakožto účinného nástroje zahraniční politiky vůči Rusku právě s ohledem na historickou reflexi těchto zemí a zejména s ohledem na sociální a kulturní rozdíly ve společnosti. Výchozí teorií pro určení vzájemných sociokulturních rozdílů je sociální konstruktivismus, z nějž jsou následně definovány národní identity, které jsou zásadní při ustanovení obrazu nepřítele a zejména pak při hodnocení finské zahraniční politiky a chování země vůči Rusku. V práci jsou dále sledovány proměny v konceptu postneutrality v kontextu integračního procesu na území Evropy a důraz je také kladen na možnosti zajištění bezpečnosti Finska v souvislosti s přístupem země k NATO.
|
|
|
Vývoj a proměny bezpečnostní politiky Švédska v kontextu globalizace
Rolenc, Jan Martin ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent) ; Krč, Miroslav (oponent) ; Kraftová, Ivana (oponent)
Cílem práce je prozkoumat aspekty a přínosy neutrality jak pro Švédsko, tak pro mezinárodní společenství, hledat příčiny její současné měnící se a problematické situace a identifikovat příležitosti, které stále nabízí. Práce proto odpovídá na tyto výzkumné otázky: V čem spočíval přínos neutrality pro bezpečnostní politiku Švédska ve 20. století? V čem spočíval přínos švédské neutrality pro mezinárodní společenství ve 20. století? Co a jak se změnilo, že se od konce studené války švédská neutralita transformuje? Jaké příležitosti v současnosti švédská bezpečnostní politika nabízí? V souladu s cílem a otázkami je téma zpracováno jako historická interpretativní (i explanatorní) a literaturu hodnotící disertace. Její první část (1. kapitola) je konceptuální analýzou a přehledem stavu dosaženého poznání širšího kontextu tématu. Druhá část (2. a 3. kapitola) je kvalitativní jednopřípadovou studií. Práce teoreticky vychází z liberalismu, konstruktivismu a kodaňské školy bezpečnostních studií. Proměny (mezinárodní) bezpečnosti a švédské bezpečnostní politiky a neutrality interpretuje v kontextu globalizačních procesů. Identifikuje dvě pojetí bezpečnosti - vojenské a otevřené/liberální, která navazuje na dvě dimenze politické neutrality - realistickou a idealistickou a jejich aplikací dochází k odpovědím na položené otázky. Závěrem uvádí, že švédská bezpečnostní politika, potažmo neutralita byla a je především o hledání efektivních a legitimních alternativ a cest k jejich uskutečnění v transformujícím se, složitém a nejistém světě.
|
|
|
Vývoj názorů na švédskou neutralitu za druhé světové války
Pajerová, Anna ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Bakalářská práce je primárně zaměřená na vývoj názorů na švédskou politiku neutrality za druhé světové války. Tato práce diskurzivní analýzou porovnává jednotlivé interpretace švédských národních dějin neutrality ve třech základních obdobích v druhé polovině 20. stoleté - za druhé světové války, během války studené a v post-komunistické době. Každé z těchto období bylo charakteristické jiným diskurzem i mentalitou společnosti, které nezáležely jen na časovém zařazení, nýbrž i ideologickém pohledu a politickém dění jak ve Švédském království, tak i celkově ve světě. Cílem této práce je odpovědět, nejen jak se jednotlivé názory na švédskou politiku neutrality vyvíjely v průběhu druhé poloviny 20. století, ale i zanalyzovat skrze jaké prameny a materiály se prosazovaly - akademické články, knižní publikace, kinematografie, atd. Tento výzkum vývoje názorů na švédskou politiku neutrality je rovněž zaměřen i na jevy a faktory, které mohly jednotlivé interpretace a diskurzy v konkrétní době ovlivňovat. Neopomenuta je i diskuze nakolik se prosadila vnitřní a vnější politika a další, např. ekonomické či sociologické vlivy, aj.
|
|
|
Transformace švédské zahraniční politiky na přelomu 80. a 90. let
Vlček, Václav ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tématem této bakalářské práce je transformace švédské zahraniční a bezpečnostní politiky na přelomu 80. a 90. let 20. století. Hlavním cílem studie je prozkoumat vliv geopolitických změn na tuto transformaci a odhalit další příčiny (zejména ty vnitřní), jež jsou často přehlíženy právě na úkor konce studené války. Speciální pozornost je také věnována švédské neutralitě a jejímu vývoji. Jedná se o jednopřípadovou studii. Z teoretického hlediska vychází práce z analýzy zahraniční politiky. Rozlišuje několik hladin zkoumání - vnější (systémové) a vnitřní (veřejnost, společenské skupiny, vláda, konkrétní jednotlivci). K těmto úrovním přistupuje individuálně, aplikuje rozlišné teorie a až na konci je vyvinuta snaha o určitou syntézu veškerých poznatků. Neutralita je po teoretické stránce uchopena koncepty mezinárodního práva i mezinárodních vztahů. Práce dochází k závěrům, že hlavním posunem švédské zahraniční a bezpečnostní politiky bylo přistoupení k EU a přehodnocení dosavadní politiky neangažovanosti. Hlavní příčinou transformace byl konec studené války. Jako vedlejší, avšak stále významné, vlivy lze určit ekonomickou krizi ve Švédsku, nástup nesocialistické vlády či přesvědčení jejího předsedy - Carla Bildta. Vůči změnám se naopak vymezovala značná část švédské veřejnosti a některé politické strany.
|
host ::
RSS.