|
|
Švédsko-norská unie a norská nezávislost 1814
Rozsypal Pajerová, Anna ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Ira, Jaroslav (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se zabývá tématem skandinávských zemí na přelomu 18. a 19. století a proměn, jimiž si během napoleonských válek země prošly. Jedná se o interdisciplinární práci propojující oblast historie, geopolitiky, kulturních a teritoriálních studií. Hlavní pozornost je věnována Norsku, které bylo od 14. století součástí dánské říše, i když v nerovnocenném postavení. Dánská podpora císaře Napoleona a připojení se ke kontinentální blokádě vyvolalo v Norsku hladomor, který způsobil celospolečenské změny. S následnou porážkou Napoleona bylo poražené i Dánsko, které se Kielskou smlouvou zřeklo Norska ve prospěch Švédska. Ke vzniku švédsko-norské unie každopádně došlo až o deset měsíců později, neboť Norové vyhlásili nezávislost, svolali parlament, sepsali ústavu a zvolili si norského krále. Tato práce na základě kulturní, sociálně-ekonomické a historicko- politické perspektivy analyzuje zákulisí severských událostí, mapuje příčiny chování jednotlivých aktérů a zkoumá, čím byly zájmy severských států determinovány na pozadí historických událostí. Celá studie je rámcově ohraničena národotvornou teorií Miroslava Hrocha a zkoumá, zda již v roce 1814 nemělo norské národní hnutí masový charakter a reálné předpoklady stát se nezávislým národem.
|
|
|
Norská politika spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroj měkké moci norské zahraniční politiky
Rozsypal Pajerová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem norské politiky spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroje měkké moci norské zahraniční politiky. V oblasti evropského regionu analyzuje tři úrovně, skrze které se Norsko angažuje v programech vzdělávání a výzkumu. První úrovní je politika spolupráce Norska z pozice podřadného aktéra, kterou Norsko zaujímá vůči Evropské unii, druhou je politika spolupráce z pozice rovnocenného aktéra, která je typická pro norskou spolupráci v severském regionu, a poslední je norská kooperace skrze Fondy EHP a Norské fondy, kde Norsko zastává pozici nadřazeného aktéra. Práce vychází z teorie mezinárodní spolupráce a teorie Roberta Keohana a Josepha Nye o měkké moci, komplexní interdependenci a asymetrii vztahů mezi zúčastněnými. Při zkoumání se využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Práce dochází k závěru, že Norsko snižuje finanční výdaje do oblasti, kde má větší vliv a může tak více užít svou měkkou moc, a naopak investuje do oblasti, kde zastává roli podřadného aktéra. Vysvětlení je nalezeno v teorii mezinárodní spolupráci a hře na kuře, kdy pro úspěšnou spolupráci v dlouhodobém horizontu není cílem vyhrát, ale dosáhnout kompromisu, tj. neustále mírnit jakékoliv výkyvy v mocenské rovině a směřovat k rovnovážnému stavu.
|
|
|
Norská politika spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroj měkké moci norské zahraniční politiky
Rozsypal Pajerová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem norské politiky spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroje měkké moci norské zahraniční politiky. V oblasti evropského regionu analyzuje tři úrovně, skrze které se Norsko angažuje v programech vzdělávání a výzkumu. První úrovní je politika spolupráce Norska z pozice podřadného aktéra, kterou Norsko zaujímá vůči Evropské unii, druhou je politika spolupráce z pozice rovnocenného aktéra, která je typická pro norskou spolupráci v severském regionu, a poslední je norská kooperace skrze Fondy EHP a Norské fondy, kde Norsko zastává pozici nadřazeného aktéra. Práce vychází z teorie mezinárodní spolupráce a teorie Roberta Keohana a Josepha Nye o měkké moci, komplexní interdependenci a asymetrii vztahů mezi zúčastněnými. Při zkoumání se využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Práce dochází k závěru, že Norsko snižuje finanční výdaje do oblasti, kde má větší vliv a může tak více užít svou měkkou moc, a naopak investuje do oblasti, kde zastává roli podřadného aktéra. Vysvětlení je nalezeno v teorii mezinárodní spolupráci a hře na kuře, kdy pro úspěšnou spolupráci v dlouhodobém horizontu není cílem vyhrát, ale dosáhnout kompromisu, tj. neustále mírnit jakékoliv výkyvy v mocenské rovině a směřovat k rovnovážnému stavu.
|
|
|
Norská politika spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroj měkké moci norské zahraniční politiky
Pajerová, Anna ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem norské politiky spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu jako nástroje měkké moci norské zahraniční politiky. V oblasti evropského regionu analyzuje tři úrovně, skrze které se Norsko angažuje v programech vzdělávání a výzkumu. První úrovní je politika spolupráce Norska z pozice podřadného aktéra, kterou Norsko zaujímá vůči Evropské unii, druhou je politika spolupráce z pozice rovnocenného aktéra, která je typická pro norskou spolupráci v severském regionu, a poslední je norská kooperace skrze Fondy EHP a Norské fondy, kde Norsko zastává pozici nadřazeného aktéra. Práce vychází z teorie mezinárodní spolupráce a teorie Roberta Keohana a Josepha Nye o měkké moci, komplexní interdependenci a asymetrii vztahů mezi zúčastněnými. Při zkoumání se využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Práce dochází k závěru, že Norsko snižuje finanční výdaje do oblasti, kde má větší vliv a může tak více užít svou měkkou moc, a naopak investuje do oblasti, kde zastává roli podřadného aktéra. Vysvětlení je nalezeno v teorii mezinárodní spolupráci a hře na kuře, kdy pro úspěšnou spolupráci v dlouhodobém horizontu není cílem vyhrát, ale dosáhnout kompromisu, tj. neustále mírnit jakékoliv výkyvy v mocenské rovině a směřovat k rovnovážnému stavu.
|
|
|
Vývoj názorů na švédskou neutralitu za druhé světové války
Pajerová, Anna ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Bakalářská práce je primárně zaměřená na vývoj názorů na švédskou politiku neutrality za druhé světové války. Tato práce diskurzivní analýzou porovnává jednotlivé interpretace švédských národních dějin neutrality ve třech základních obdobích v druhé polovině 20. stoleté - za druhé světové války, během války studené a v post-komunistické době. Každé z těchto období bylo charakteristické jiným diskurzem i mentalitou společnosti, které nezáležely jen na časovém zařazení, nýbrž i ideologickém pohledu a politickém dění jak ve Švédském království, tak i celkově ve světě. Cílem této práce je odpovědět, nejen jak se jednotlivé názory na švédskou politiku neutrality vyvíjely v průběhu druhé poloviny 20. století, ale i zanalyzovat skrze jaké prameny a materiály se prosazovaly - akademické články, knižní publikace, kinematografie, atd. Tento výzkum vývoje názorů na švédskou politiku neutrality je rovněž zaměřen i na jevy a faktory, které mohly jednotlivé interpretace a diskurzy v konkrétní době ovlivňovat. Neopomenuta je i diskuze nakolik se prosadila vnitřní a vnější politika a další, např. ekonomické či sociologické vlivy, aj.
|
|
|
Nástup Bernadottů na švédský trůn
Pajerová, Anna ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce je primárně zaměřená na nástup Bernadottů na švédský trůn, avšak samotnému zvolení Jeana Baptista Bernadotta při hlasování parlamentu v Örebro předcházelo mnoho událostí, které ve větší či menší míře ovlivnily výsledek volby nového švédského korunního prince, např. švédská revoluce 1809, rusko-švédská válka, ztráta Finska, napadení Švédských Pomořan Francií, správa hanzovních měst Bernadottem, úmrtí prvního korunního prince Kristiána Augusta, Fournierova kampaň, apod. Tato práce se snaží v kontextu švédské i evropské politiky najít ústřední jevy, které hlasování parlamentu v Örebro ovlivnily, a vysvětlit, jak a proč to byl právě francouzský maršál, kdo byl za nového švédského korunního prince zvolen. Cílem této práce je rovněž analýza, jak se Bernadottovi podařilo své nástupnické postavení konsolidovat a založit tak dynastii, která vládne Švédskému království dodnes.
|
host ::
RSS.