|
|
German Foreign Fighters in the Yugoslav Wars
Hoffmann, Patrick ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Cílem práce je identifikovat německé občany, kteří bojovali ve válce v Jugoslávii, popsat jejich původ a zázemí, válečné aktivity a poválečné osudy, stejně jako naznačitjejich možné motivace pro zapojení se dobojů a způsoby, které si k tomu zvolili. Práce tak především vznášíotázku, jak německé válečné dobrovolníkynejlépe charakterizovat a zdajsouv rámcipodskupiny převážně západních protijugoslávsky orientovaných bojovníků něčím specifičtí. Zastávám názor, že Nir Arielli, který je jedním z mála učenců zabývajících se rolízápadních aktérů v jugoslávském konfliktu, předkládá zjednodušující pohled na problém, když příslušníky této skupiny označuje výhradně za "meaningseekers", tj. jakési "hledače významu", a přehlíží tak množství politických vazeb a odkazů, které byly přítomné především mezi Němci. Ve své práci předkládám kritiku této představy tím, že poukazuji na různé rozdíly a nuance, zejména na motivy vycházející z původu, ideologická východiska a perspektivy konfliktu. Kladu si přitom otázku, co konkrétně víme o Německu počátku devadesátých let 20. století, jakož i o politické situaci v Chorvatsku, a jak obojí mohlo usnadnit rozhodnutí německých válečných dobrovolníkůzapojit se do boje zahranicemi. Kromě toho se zaměřuji na jejich klasifikaci prostřednictvím teorie "nových válek" a fenoménu...
|
|
|
Dělnická strana (sociální spravedlnosti)
Firerová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vývoj a postavení krajně pravicové Dělnické strany (DS) a Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v politickém systému České republiky. Práce obsahuje rovněž teoretickou část, zabývající se různými pohledy na extremismus a radikalismus. Stručně je pojednáno i o postavení krajně pravicových stran ve středovýchodní a západní Evropě. Hlavním cílem práce je zachytit jednak kořeny vzniku Dělnické strany, ale rovněž působení a ideová východiska její nástupkyně Dělnické strany sociální spravedlnosti. Důraz je kladen především na prezentaci strany a jí pořádané demonstrace, neboť jsou hlavním způsobem k získávání jejích podporovatelů. Práce rovněž analyzuje volební výsledky DS (DSSS) a snaží se ji zařadit do českého stranického systému dle teorie Giovanni Sartoriho. Nechybí ani popis organizační struktury strany a jejích přidružených organizací. Poslední kapitola pak pojednává o symbolice a ikonografii strany.
|
|
|
Neonacismus v pozdně socialistickém Československu: aktéři, ideologie, vývoj
Polák, Michael ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat výskyt profašistických hnutí, myšlenek a jejich projevů v Československu v druhé dekádě normalizačního režimu. Základní otázka práce míří k odhalení toho, zda v osmdesátých letech existovali v ČSSR nositelé nacistických a fašistických hodnot, jaký byl profil těchto aktérů, kde ležely hlavní motivace pro jejich inspiraci neonacistickými motivy, zda tyto motivy představovaly jen symbolický protest proti establishmentu anebo s sebou nesly hlubší projekt fašistické/neonacistické společenské změny, dále odkud tyto inspirace pocházely (jestli docházelo k jejich transferu ze Západu). Práce tedy bude analyzovat sociální profil jednotlivců i skupin inklinujících k neonacismu, jejich sociální provenienci, motivace k neonacistické činnosti a smýšlení a vztah vládnoucích struktur i dalších vrstev české a slovenské společnosti k nim. Bádání by mělo přispět k lepšímu pochopení povahy normalizačního režimu i opozičních skupin. Zkoumání specifické pozice příznivců neonacistické ideologie, která nezapadá ani do škatulky "totalitně" utlačovaného pasivního lidu, ani do pozice hrdinných bojovníku proti režimu, by měla přispět k lepšímu pochopení pozdně socialistického konsensu a jeho eroze koncem osmdesátých let.
|
|
| |
|
|
Right-wing extremism in Brandenburg 1990-2010
Kramlová, Anna ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce a jednopřípadová studie "Pravicový extremismus v Braniborsku 1990 − 2010" se věnuje různým podobám pravicového extremismu ve spolkové zemi Braniborsko v časovém úseku dvaceti let po znovusjednocení Německa. Cílem práce je analýza vývoje tohoto fenoménu v Braniborsku ve všech jeho formách, sahajících od extrémně pravicových postojů, přes politické strany, po uskupení a páchání trestných činů. Práce však zohledňuje i potírání pravicového extremismu skrze angažmá zemské politiky a civilní společnosti. Autorka se věnuje důvodům pro rozšiřování pravicového extremismu v Braniborsku, poukazuje na provázanost jeho jednotlivých forem a ověřuje oficiálně deklarovanou stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu ve spolkové zemi. Dochází k závěru, že extrémně pravicová scéna je i přes svou heterogennost jasně propojená, obzvlášť s národně-demokratickou stranou NPD, že největší bezprostřední ohrožení společnosti v Braniborsku však vychází ze strany násilníků, užívajících svou ideologii jako ospravedlnění pro své činy, sahající od vyhrožování až k vraždě. Tvrzení o stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu autorka v práci potvrzuje.
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce srovnává oba útoky na základě vybraných tezí z Karapinovy studie ,,Antiminority Riots in Unified Germany : Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' za účelem zjištění možných příčin resp. předpokladů pro vznik útoků. Na základě srovnání dospívá k závěru, že pravděpodobnost vzniku útoku v demokratizující společnosti je tam, kde nejsou etnické menšiny sociálně integrované a spolupráce obou etnik nefunguje případně neřeší vzájemné problémy mírovou cestou, nebo kde důležití političtí zástupci veřejně podporují...
|
|
|
Mediální obraz zrušení Dělnické strany ve zpravodajství ČT24
Štěpán, Petr ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Práce se zabývá tím, jak Česká televize informovala na svém kanálu ČT24 v rámci zpravodajské relace Události o druhém soudním procesu s extrémní Dělnickou stranou, kterou později Nejvyšší správní soud rozpustil. Stalo se tak vůbec poprvé v historii samostatné České republiky. Práce se zpočátku zaměřuje na představení problematiky extremismu a vysvětlení základních pojmů. Poté přechází ke stručnému výkladu historie pravicového extremismu v českých zemích od dvacátých let dvacátého století po současnost. Na základě historie extremismu práce popisuje historii Dělnické strany a Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejichž existence přímo na historii českého pravicového extremismu navazuje. V praktické části se pak práce zabývá samotným zpracováním reportáží o soudu s Dělnickou stranou. Všímá si hlavně obrazového a jazykového zpracování, objektivity, vyváženosti, udělené míry důležitosti či tematického zaměření a toho, jak redaktoři ČT pojali obraz jednotlivých aktérů reportáží a jak se postavili k důkazům o spojení Dělnické strany s neonacistickou scénou.
|
|
| |
|
|
Fenomén současného antifašismu v ČR
Fiala, Michael ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současným antifašismem v České republice a zasazuje ho do celkového historického kontextu. Od obecného a historického vymezení pojmů se přesouvá ke konkrétnímu popisu současné situace v České republice. Výsledkem práce zůstává deskripce současného českého antifašismu, který je akcentován na Antifašistickou akci, která se stala zcela monopolní na scéně českého radikálního antifašismu. Vzhledem k absenci většího množství literatury na dané téma, práce využívá i internetové zdroje a rozhovor vedený s členy Antifašistické akce, který je na přiloženém CD-ROM v zájmu dotazovaných hlasově a kvalitativně upraven. Práce by měla posloužit jako doplněk k obecné analýze tzv. "politického extremismu" a jako "regulátor" špatně uváděných informací ze strany masmédií.
|
|
|
Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989
Vaníček, Pavel ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Faktory ovlivňující míru pravicového extrémismu v ČR po roce 1989" pojednává odbornou, ale zároveň čtivou, formou jak o pravicovém extrémismu obecně, o jeho historickém vývoji a jednotlivých ideologiích, tak konkrétně o situaci krajní pravice u nás po listopadu 1989, tak i o jeho příčinách a s tím souvisejících řešení, jak pravicový extrémismus dle zjištění autora v co největší míře eliminovat. Je zajímavé a poučné se dozvídat o tom, jak se západní společnost v době modernizace, tedy zejména v devatenáctém století, proměňovala a jaké dopady tato epocha měla na lidské myšlení a sebeuvědomování. V jaké myšlenkové proudy tato emancipace vyústila a jaký vliv to všechno mělo na světové dějiny. Počínaje nacionalismem, ze kterého vyústily fašismus a následně nacismus, a neofašismem a neonacismem prozatím konče. Všechny tyto jevy měly přirozeně po Sametové revoluci značný vliv i na konstituování naší novodobé extrémní pravice. Zmíněné jevy ovšem nepřicházejí jen tak samy od sebe. Vždy jsou více či méně něčím podmíněny. A právě i těmito podněcujícími, respektive zmírňujícími, faktory se práce zabývá. Stejně jako návrhy na pozitivní řešení problematiky krajní pravice, které jsou rozebírány v kapitole poslední. Práce jistě dobře poslouží nejen případným odborným a praktickým účelům, ale i všem, kdo...
|
host ::
RSS.