Název: Vliv azylové diskuse na útoky proti imigrantům v Spolkové republice Německo v letech 1992 - 1993: Případy Mölln a Solingen
Překlad názvu: The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Autoři: Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2013
Jazyk: ger
Abstrakt: [eng] [cze]
The wave of attacks against national minorities in the Federal Republic of Germany in the first years after The German reunification in 1990 became on the background of asylum debate discussing the necessary change of asylum right and influx of asylum seekers a burning problem. The culmination of moods against migrants was the attack in Mölln in November 1992, where were 3 persons of Turkish origin killed. The amendment of law was passed in German Bundestag on 26th May 1993 and came into force on 1st July 1993. However the approved restriction of gaining the asylum didn't discourage the right-wing extremists and before coming into force they committed one of the most terrific arson attacks in Solingen on 29th Mai 1993, which entered in the German post- war history as the one with the most victims at all. The thesis compares these two attacks on the basis of propositions from Karapin's study ,,Antiminority Riots in Unified Germany: Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' in order to determine possible causes or preconditions for the emergence of attacks. At the conclusion, the probability of an attack in a democratizing society is where ethnic minorities are not socially integrated and the cooperation between the two ethnic groups does not function or solve mutual problems... Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce srovnává oba útoky na základě vybraných tezí z Karapinovy studie ,,Antiminority Riots in Unified Germany : Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' za účelem zjištění možných příčin resp. předpokladů pro vznik útoků. Na základě srovnání dospívá k závěru, že pravděpodobnost vzniku útoku v demokratizující společnosti je tam, kde nejsou etnické menšiny sociálně integrované a spolupráce obou etnik nefunguje případně neřeší vzájemné problémy mírovou cestou, nebo kde důležití političtí zástupci veřejně podporují...
Klíčová slova: Mölln; neonacismus; násilí; pravicový extremismus; Solingen; útok na cizince; Attack against Immigrants; Mölln; Neonacism; Right-wing Extremism; Solingen; Violence

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/57116

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-326386


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce