|
|
Výuka o dezinformacích. K mediální výchově v Česku, Finsku a Velké Británii
Bílková, Petra ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem dezinformací a demonstruje, jak ve vybraných zemích školy ve výuce mediální výchovy přistupují k problematice dezinformací a následně tyto přístupy porovnává. Bakalářská práce se věnuje konceptu dezinformací a rozlišuje další pojmy s tímto tématem spojené (fake news, hoax, konspirace atd.) Práce dále analyzuje základní aspekty mediální výchovy, a to konkrétně v České republice, Finsku a Velké Británii. Tato část podává čtenáři jasnější obraz o tom, jak jednotlivé státy přistupují k výuce mediální výchovy. Srovnání je provedeno právě s důrazem na téma dezinformací. Práce se tak snaží přispět k řešení otázky, zda jsou čeští žáci dostatečně edukováni v tom, jak zacházet s dezinformacemi a médii celkově.
|
|
|
Generace X a její mediální gramotnost
Elznicová, Veronika ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá úrovní mediální gramotnosti generace X. Mediální gramotnost jejích příslušníků sleduje prostřednictvím příbuzných témat, jako jsou mediální návyky generace X, důvěra v média nebo možnosti mediálního vzdělávání. Teoretická část uvádí do tématu mediální gramotnosti a historický vývoj mediálního vzdělávání, vysvětluje jejich význam pro jedince i společnost, představuje současnou nabídku mediálního vzdělávání v rámci celoživotního učení a nejnovější uskutečněné výzkumy v této oblasti. Praktická část je věnována kvalitativní analýze deseti hloubkových rozhovorů. Zkušenosti a postoje zástupců generace X jsou v ní sledovány ze dvou pohledů, první přístup se zaměřuje na každého respondenta zvlášť tak, aby zprostředkoval respondentovy odpovědi jako jedinečnou kombinaci jedinečných zkušeností, návyků a názorů. Další část analýzy poskytuje srovnání odpovědí respondentů a formuluje dílčí témata vhodná pro další výzkum v oblasti mediální gramotnosti a mediálního vzdělávání generace X. Těmi hlavními jsou např. role názorových vůdců v rozhodování, informační přetížení nebo sebereflexe v oblasti mediální výchovy.
|
|
|
Mediální výchova jako téma hodin dějepisu
Leciánová, Martina ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Mediální výchova jako téma hodin dějepisu - Abstrakt Bc. Martina Leciánová Tato práce řeší téma mediální výchovy jako tématu v hodinách dějepisu. Jejím cílem bylo zjistit, zda se Rámcový vzdělávací program (RVP) této problematice věnuje, a na jejím základě zjistit, do jaké míry se objevuje v samotné literatuře. Práce spočívala v kvantitativní analýze zmíněných dokumentů spadajících pod MŠMT a učebnic dějepisu pro 9. ročník. Součástí výstupu byl také návrh metodického nástroje pro ulehčení výuky mediální výchovy v hodině dějepisu, který vznikl na základě rozhovorů s učiteli dějepisu. Výsledky ukazují, že RVP tuto možnost výuky oficiálně neuznává, ale mediální výchova se jako taková v učebnicích v omezeném množství vyskytuje, a i dotazovaní učitelé uvedli, že mediální výchovu vnímají jako součást výuky dějepisu. Navrhovaným metodickým nástrojem je databáze, ve které by se nacházely prameny a zdroje, které lze v hodině využít, aby učitelé ušetřili čas při přípravě. Databáze by mohla fungovat pomocí vzájemné spolupráce jednotlivých učitelů. Takzvaně "od nich pro ně".
|
|
|
Mediální vzdělávání na pražských gymnáziích z pohledu studentů a učitelů
Navrátilová, Tereza ; Odstrčilová, Klára (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je výzkum mediálního vzdělávání na vyšších stupních pražských gymnázií, a to kvalitativní metodou z pohledu hlavních aktérů - studentů a učitelů. Hlavním impulzem pro zaměření na gymnaziální studenty z Prahy bylo, že právě tato skupina dosahuje nejvyšších výsledků, co se týče úrovně mediální gramotnosti napříč českými studenty. Pro účely analýzy byla použita data sesbíraná skrze polostrukturované hloubkové rozhovory s pedagogy na pražských gymnáziích, ohnisková skupina se studenty druhého ročníku čtyřletého studijního programu Gymnázia Na Zatlance a online dotazník, který vyplnilo 55 studentů z různých pražských gymnázií. Data byla následně analyzována metodou otevřeného kódování a tematické analýzy. Výsledky ukázaly, že ačkoliv je mediální výchova zařazena jako průřezové téma do rámcově vzdělávacího plánu, polovina respondentů odpověděla, že se jim mediálního vzdělávání nedostává. Zároveň ukázal, že její zařazení do výuky závisí na jednotlivých učitelích a jejich osobní motivaci k její výuce. Učitelé pak cítí nedostatečný prostor a prioritizaci tématu ze strany vedení škol. Pokud se výuka na školách vyskytuje, tak spíše jako průřezové téma, pouze zřídka jako samostatný předmět. Učitelé i žáci se cítí částečně gramotní. Žáci cítí větší jistotu při ovládání nových...
|
|
|
Mediální výchova a dezinformace na 1. stupni ZŠ
Burešová, Kamila ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá propojením čtenářské a mediální gramotnosti a potencionálním využitím tohoto propojení na základních školách nejen v hodinách českého jazyka, a to k rozvoji těchto gramotností v rámci průřezového tématu mediální výchovy. V první části této práce jsou vysvětleny důležité pojmy týkající se čtenářské a mediální gramotnosti a vše, co s tímto tématem souvisí. Ve druhé části, praktické, je využito poznatků z teoretické části, a to k vytvoření metodologie a pracovních listů. Metodologie slouží jako "návod" pro učitele, jak mají s pracovními listy s žáky ve druhém vzdělávacím období na 1. stupni základních škol pracovat. Vytvořené pracovní listy by měly přispět k rozvoji mediální a čtenářské gramotnosti u žáků navštěvujících 4. nebo 5. třídu základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA Mediální gramotnost; mediální výchova; čtenářská gramotnost; získávání a ověřování informací; dezinformace; kritické myšlení.
|
|
|
Mikrokosmy: fenomén Zinu a jeho uplatnění ve výtvarné výchově
Nováková, Barbora ; Raudenský, Martin (vedoucí práce) ; Sedlák, Michal (oponent)
Bakalářská práce se pokusí objasnit fenomén zinu a najít jeho uplatnění ve výtvarné výchově. Ziny jsou zde představeny jako komunikační a tvůrčí prostředky. Jedná se o nekomerční nízkonákladové publikace, které obvykle vznikají uvnitř zájmové skupiny nebo subkultury. Teoretická část se bude zabývat vznikem média zinu, jeho různými charakteristikami a významy a zaměří se na současné přístupy k němu. Bude zkoumat možné přínosy média zinu v pedagogice a uvede návrhy, jak zin integrovat do výuky, konkrétně do výtvarné výchovy, s ohledem na rámcové vzdělávací programy a zkušenosti pedagogů. V praktické části bude představen proces tvorby kolektivního zinu, kdy bude oslovena mladá generace tvůrců za účelem vytvoření ucelené série ilustrací a designu. Zin vznikne v digitální i tištěné podobě. KLÍČOVÁ SLOVA zin, časopis, média, výtvarná výchova, mediální výchova, nezávislé publikování, nekomerční publikování, design
|
|
|
Možnosti využití televizních programů a pořadů v praktických činnostech na 1. stupni ZŠ
ŠRÁMKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá tématem využívání televizních programů a pořadů ve výuce praktických činností na prvním stupni ZŠ. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku žáka mladšího školního věku, badatelsky orientovanou výuku a vyučování a cíle a pojetí primární technické gramotnosti. V rámci přípravných studií jsou dále rozebírány technické oblasti Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, průřezové téma Mediální výchova a jsou charakterizovány vybrané televizní vzdělávací programy a pořady. V praktické části se nachází pět námětů, které jsou zpracovány, včetně didaktické dokumentace, do podoby originálních příprav pro výuku na 1. stupni ZŠ. U některých z námětů byla ověřena efektivita.
|
|
|
Jak učit o fake news?
HAVELCOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce zkoumá fenomén fake news a zaměřuje se na pedagogické aspekty výuky o něm. Zpočátku představuje základní prvky, na nichž je tento jev založen. Práce se zabývá vznikem zpráv a jejich předáváním příjemcům, po němž následuje zkoumání pojmu fake news. Dále práce poskytuje historický přehled fake news s jejich rozdělením do jednotlivých období a zároveň se zabývá vlivem technologického pokroku na šíření informací. Následně se věnuje kognitivním a sociálním podjatostem a zdůrazňuje jejich vliv na náchylnost jednotlivců k fake news. Následně jsou představeny různé gramotnosti (informační, mediální a digitální), které mohou pomoci v boji proti fake news, přiblíženy jsou rovněž iniciativy agentur či orgánů mezinárodních organizací, jako je UNESCO a Evropská komise; i národní strategie uvedené v Rámcovém vzdělávacím programu. Dále diplomová práce zkoumá existující metodiky, které se zabývají pedagogickými aspekty výuky o fake news. Na základě teoretické části práce jsou vytvořeny výukové jednotky, které pokrývají relevantní témata související s fake news. Tyto jednotky zahrnují aktivity, jako je hraní rolí, kritická analýza textů a zkoumání kognitivních podjatostí a historického kontextu fake news. Většina těchto výukových jednotek prošla praktickým testováním, aby byla zajištěna jejich účinnost.
|
|
|
Pohledy na mediální gramotnost v České republice
Holíková, Hana ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je tvořena dvěma částmi. Částí teoretickou, která vysvětluje pojmy použité k realizaci práce a popisuje její teoretický základ, a částí praktickou ve formě psaných rozhovorů s respondenty z oblasti mediálního vzdělávání. Teoretická část představuje žánr rozhovoru a popisuje jeho možné metody, přibližuje požadavky mediální výchovy obsažené v rámcových vzdělávacích programech a doporučených očekávaných výstupech a představuje projekty zaměřené na mediální gramotnost. Praktickou část práce tvoří rozhovory s Přemyslem Dandou, PhDr. Janem Jirákem Ph.D., Michalem Kaderkou a PhDr. Radimem Wolákem.
|
|
|
Nová média jako prostředek získávání informací mezi studenty středních škol
Janovská, Markéta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Šimková, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Nová média jako prostředek získávání informací mezi studenty středních škol se zabývá tím, jakou roli hrají nová média při získávání informací mezi studenty druhých ročníků gymnázií a negymnazijních typů středních škol. Cílem diplomové práce je zjistit, jak ve skutečnosti vypadá konzumace zpráv mezi středoškoláky, zda čerpají informace jen prostřednictvím nových médií, nebo se někteří z nich obrací i na tradiční média. Teoretická část práce popisuje, jak dnes vypadají nová média nebo zda mohou být právě ona snadnějším prostředkem pro šíření dezinformací. Část práce se věnuje tomu, jak na mediální gramotnost nahlíží různí autoři. Tématem teoretické části je také konzumace zpráv u mladých lidí - co to je mediální zdatnost, zda jsou mladí lidé schopni rozlišit mezi informacemi a dezinformacemi, a že problémové užívání médií může v nejhorším případě skončit kyberšikanou. Analytický oddíl se věnuje dotazníkovému šetření, které bylo realizováno mezi studenty druhých ročníků středních škol v sedmi krajích. Výzkumu se zúčastnilo 314 studentů v příslušných krajských městech. Graficky zpracované výsledky jsou v práci slovně popsané a vysvětlené. V příloze diplomové práce můžete nalézt vzor dotazníku, který respondenti během šetření vyplňovali.
|
host ::
RSS.