|
|
Marketingový mix TK Orel Telnice
Zámečníková, Klára ; Kuneš, Jaroslav (oponent) ; Mráček, Pavel (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce bylo rozšířit portfolio nabízených služeb Tanečního klubu Orel Telnice a pro tyto navrhované služby zpracovat marketingový mix. Práce obsahuje analýzu externího i interního prostředí a z ní vyplývající návrhy pro nové služby. Navrhované služby jsou složené ze dvou částí a pro každou je zpracovaný marketingový mix, který zahrnuje definování služby, cenu, propagaci a distribuci. Práce obsahuje také vyčíslení nákladů a výnosů spojených s realizací nových služeb.
|
|
|
Charakterizace epikardiální, perikardiální a perivaskulární tukové tkáně u lidí a myší
Rybová, Aneta ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
Tuková tkáň asociovaná se srdcem plní důležitou roli ve fyziologii kardiovaskulárního systému. Slouží nejen jako ochrana proti mechanickému a termálnímu stresu, ale poskytuje také energii pro kardiomyocyty. Na druhou stranu se může chovat jako tkáň podporující proinflamatorní stav kolem srdce, což může vyústit v rozvoj kardiovaskulárních chorob. Informace ze studia epikardiální, perivaskulární nebo parakardiální a jiné tukové tkáně obklopující srdce a velké cévy můžeme využít při prevenci patologických stavů srdce, které jsou asociovány s přítomností této tukové tkáně.
|
|
|
Změny jednotlivých isoforem syntázy oxidu dusnatého u experimentální hypertenze a metabolického syndromu: genetické a molekulárně-biologické aspekty
Hojná, Silvie ; Kuneš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent) ; Cífková, Renata (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice, hypertenze a další) patří mezi nejzávažnější problémy současného světového zdravotnictví. Jejich následky jsou zodpovědné téměř za polovinu veškerých úmrtí (Mackay a Mensah, WHO, 2005). Výjimkou není ani Česká republika, která je Světovou zdravotnickou organizací řazena na jedno z předních míst v úmrtnosti na choroby srdce a cév (Guidelines Committee, 1999). Jak v průmyslově vyspělých zemích, tak i v rozvojovém světě se arteriální hypertenze (HT) společně s některými metabolickými poruchami souhrnně označovanými jako metabolický syndrom stávají značně rozšířenými rizikovými faktory vzniku kardiovaskulárních chorob (Khor, 2001, Vorster, 2002). Může za to významně se prodlužující délka života, během níž se ve zvýšené míře mohou negativně projevit další faktory jako jsou obezita, fyzická inaktivita, nezdravá strava (Singh a kol., 2000, Yusuf a kol., 2001) a zhoršující se životní prostředí. Podle Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti je hypertenze definovaná jako opakované zjištění klidového krevního tlaku (TK) nad hodnoty 139/89 mm Hg (De Backer a kol., 2003). Tato arbitrární hranice systolického a diastolického tlaku byla určena na základě zjištění, že od těchto hodnot prudce narůstá...
|
|
|
Odolnost nezralého srdečního svalu k nedostatku kyslíku
Charvátová, Zuzana ; Ošťádal, Bohuslav (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Kuneš, Jaroslav (oponent) ; Škovránek, Jan (oponent)
Dle údajů Světové zdravotnické organizace jsou v zemích střední a východní Evropy nejčastější příčinou úmrtí choroby srdce a cév. Více než polovinu z tohoto množství zaujímá jediné onemocnění, jímž je akutní a chronická ischemická choroba srdeční (ICHS). Cílem klinických i experimentálních kardiologů, kteří se výzkumem prevence a terapie ICHS zabývají, je proto tuto nepříznivou situaci zlepšit. ICHS vzniká jako důsledek nerovnováhy mezi množstvím kyslíku (a substrátů) dodávaného srdeční buňce a množstvím kyslíku, které buňka aktuálně potřebuje ke splnění metabolických nároků. Při ischemii (na rozdíl od hypoxie) je navíc kromě dodávky živin narušen i odvod produktů a nežádoucích zplodin buněčného metabolizmu. Výsledkem je pak přechod srdečního svalu na anaerobní metabolizmus, hromadění metabolitů a porucha energetické a iontové homeostázy; to vede k poruchám kontraktility a konečným důsledkem omezení perfuze myokardu může být zánik srdeční buňky a vznik infarktu myokardu. V tom, zda poškození bude reverzibilní či ireverzibilní, hraje rozhodující roli délka trvání ischemie. Jedinou možností, jak zabránit či alespoň zmírnit nevratné poškození srdečního svalu, je včasné obnovení průtoku krve koronárním řečištěm v postižené oblasti. Rozsah ischemického poškození srdečního svalu nezávisí pouze na intenzitě a...
|
|
|
Enzymy metabolismu katecholaminů u experimentální hypertenze
Loučková, Anna ; Kuneš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Klevstigová, Martina (oponent)
Katecholaminy dopamin, noradrenalin a adrenalin se významně podílejí na regulaci krevního tlaku. Nejdůležitější enzymy účastnící se jejich metabolizmu jsou tyrosinhydroxyláza, DOPAdekarboxyláza, dopamin-β-hydroxyláza a fenyletanolamin-N-metyltransferáza. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o těchto enzymech, se zaměřením na jejich význam v procesu rozvoje esenciální hypertenze. Ke studiu hypertenze se z důvodů praktických i etických často používají experimentální modely. Nejvíce poznatků bylo získáno na spontánně hypertenzních potkanech, kvůli jejich podobnosti s lidskou esenciální hypertenzí. Metabolizmus katecholaminů se u spontánně hypertenzního potkana liší od normotenzních kontrol v mnoha ohledech. Primární příčinu tohoto typu hypertenze se od kompenzačních reakcí zatím nepodařilo rozlišit. Nicméně některými zásahy lze dosáhnout zabránění vzniku nebo alespoň zpomalení rozvoje onemocnění. Tyto poznatky mohou pomoci při hledání nových způsobů léčby lidské hypertenze.
|
|
|
Vliv antidiabeticky působících látek na vývoj inzulínové rezistence a neurodegenerativních změn v myších modelech diabetu 2. typu
Mikulášková, Barbora ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
Mnohé epidemiologické a experimentální studie ukazují, že u pacientů s metabolickými poruchami jako je diabetes mellitus 2. typu (DM2), inzulínová rezistence nebo obezita je vyšší riziko vedoucí k poruchám kognitivních funkcí, rozvoji demence a Alzheimerovy nemoci (AN). Porušení inzulínové signalizace v mozku může přispívat ke dvěma patologickým změnám, které vedou k rozvoji AN. Vznikají nerozpustné plaky amyloidního beta peptidu a dochází k hyperfosforylaci proteinu tau, který formuje neurofibrilární spleti. Diplomová práce je zaměřena na zkoumání inzulínové signalizace v hipokampu v mozku myší s inzulinovou rezistencí, její vliv na vývoj neurodegenerativních změn a dále na ovlivnění této signalizační kaskády a neurodegenerativních změn látkami zvyšujícími citlivost k inzulínu. Jako první byla zkoumána inzulínová signalizace a fosforylace proteinu tau v hipokampech myších modelů diabetu 2. typu. Byly použity lipodystrofické A-ZIP F-1 myši a myši s obezitou navozenou glutamátem sodným (MSG myši). V hipokampech A-ZIP F-1 myší oproti kontrolám nebyly pozorovány žádné signifikantní změny v inzulínové signalizaci a fosforylaci proteinu tau. V hipokampech MSG myší byla snížena fosforylace kinas inzulínové signalizace včetně Ser9 na glykogen synthase kinase-3β (GSK-3β). Zvýšení fosforylace Ser9 inhibuje...
|
|
| |
|
|
Význam endokrinní funkce tukové tkáně při vzniku syndromu inzulínové rezistence
Kaválková, Petra ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Karásek, David (oponent) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
(CZ) Tuková tkáň produkuje řadu adipokinů, pro- i protizánětlivých cytokinů a hormonů, které mohou ovlivňovat rozvoj inzulínové rezistence, diabetes mellitus 2. typu a dalších komorbidit tvořících metabolický syndrom. Schopnost tukové tkáně skladovat lipidy a tím chránit ostatní orgány a tkáně před ektopickým ukládáním lipidů a rozvojem inzulínové rezistence (IR) je plně závislá na adipogenním potenciálu preadipocytů. Počet a funkce těchto buněk může hrát klíčovou roli v rozvoji jak "zdravé" tukové tkáně, tak i při vzniku metabolických poruch typu diabetes mellitus 2. typu. Regulace množství tělesného tuku ovlivněním konverze preadipocytů ve zralé adipocyty může hrát významnou roli v léčbě obezity i jejích komorbidit. Jednou z příčin vzniku inzulínové rezistence může být inhibice diferenciace preadipocytů ve zralé adipocyty a následné ektopické ukládání lipidů způsobené sekrecí Preadipocytárního faktoru - 1 (Pref-1). Pref-1 je nedávno objevený protein exprimovaný preadipocyty nikoli však zralými adipocyty. Je členem rodiny proteinů podobných epidermálním růstovým faktorům, které regulují diferenciaci adipocytů a osteoblastů. Inhibice preadipocytární diferenciace může hrát významnou roli v regulaci velikosti adipocytů, jejich funkce, expandability a citlivosti k pozdějším metabolickým komplikacím....
|
|
|
Vliv leptinu a ghrelinu na příjem potravy a metabolické parametry u obézních ovariektomovaných myších samic
Matyšková, Resha ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Jurčovičová, Jana (oponent) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
Dizertační práce je zaměřena na účinky leptinu a antagonistů receptoru ghrelinu na příjem potravy a metabolické parametry u ovariektomovaných (OVX) myších samic na vysokotučné (HF) dietě. V první části dizertační práce byl zaveden model obezity vyvolané HF dietou u dvou různých myších kmenů (NMRI a C57BL/6). Obezita vyvolaná HF dietou se u myší vyvinula v důsledku dlouhodobého krmení HF dietou obsahující 60 % tuku; standardní (St) dieta obsahovala pouze 9 % tuku. Jako vhodný kmen pro další pokusy na příjem potravy pak sloužil pouze kmen C57BL/6, který je náchylnější k obezitě než linie NMRI. V druhé části práce byl zaveden model OVX myších samic z kmene C57BL/6 na HF dietě. Tento model je podobný obezitě u žen po menopauze, která je navíc podporována vysokokalorickou stravou. OVX myši na HF dietě akumulovaly 4krát více bílé tukové tkáně než OVX myši na St dietě, měly významně zvýšené hladiny glukosy, inzulinu a leptinu a sníženou citlivost na účinky leptinu, adipokinu snižujícího příjem potravy, podávaného do mozku ve srovnání s OVX myšmi na St dietě. Podání estradiolu po dobu 4 týdnů zlepšilo centrální citlivost k leptinu a parametry metabolického syndromu. Protože ovariektomie a HF dieta zvyšují citlivost ke ghrelinu, hormonu produkovaného zejména žaludkem, který zvyšuje chuť k jídlu, ve třetí...
|
|
|
Adheze monocytů k endotelu a aterogeneze
Kauerová, Soňa ; Králová Lesná, Ivana (vedoucí práce) ; Kraml, Pavel (oponent) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
Přes dostupnou a efektivní terapii hypercholesterolémií a hypertenze je v západním světě mortalita v důsledku kardiovaskulárních chorob stále velice vysoká. Zánětlivé změny v arteriální stěně, ale i v tukové tkáni hrají zásadní roli v rozvoji aterosklerózy. Makrofágy se uplatňují v procesu aterogeneze již od iniciace rozvoje, kdy ještě ve formě monocytů adherují a migrují do arteriální stěny v důsledku aktivace endotelu a stimulace prozánětlivě působícími látkami. Je známo, že tuková tkáň je významným endokrinním orgánem a součástí tukové tkáně je velké množství makrofágů schopných produkovat řadu prozánětlivě působících cytokinů a přispívat k rozvoji mírného chronického zánětu, zásadního v rozvoji aterosklerózy. Ve vzorcích subkutánní, viscerální a perivaskulární tukové tkáně (SAT, VAT, PVAT) od zdravých subjektů jsme analyzovali makrofágy a jejich polarizaci, genovou expresi prozánětlivých cytokinů a vliv látek uvolněných VAT na míru adheze monocytů k endotelu. V některých analýzách doplnili o vzorky SAT, VAT a PVAT od pacientů s angiologicky potvrzenou chorobou periferních cév (PAD). Výsledky jsme porovnávali jednak mezi skupinami zdravých a nemocných subjektů, mezi jednotlivými typy tukové tkáně v rámci skupin (SAT, VAT, PVAT) a dále jsme analyzovali případné vztahy k rizikovým faktorům...
|
host ::
RSS.