Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Enzymy metabolismu katecholaminů u experimentální hypertenze
Loučková, Anna ; Kuneš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Klevstigová, Martina (oponent)
Katecholaminy dopamin, noradrenalin a adrenalin se významně podílejí na regulaci krevního tlaku. Nejdůležitější enzymy účastnící se jejich metabolizmu jsou tyrosinhydroxyláza, DOPAdekarboxyláza, dopamin-β-hydroxyláza a fenyletanolamin-N-metyltransferáza. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o těchto enzymech, se zaměřením na jejich význam v procesu rozvoje esenciální hypertenze. Ke studiu hypertenze se z důvodů praktických i etických často používají experimentální modely. Nejvíce poznatků bylo získáno na spontánně hypertenzních potkanech, kvůli jejich podobnosti s lidskou esenciální hypertenzí. Metabolizmus katecholaminů se u spontánně hypertenzního potkana liší od normotenzních kontrol v mnoha ohledech. Primární příčinu tohoto typu hypertenze se od kompenzačních reakcí zatím nepodařilo rozlišit. Nicméně některými zásahy lze dosáhnout zabránění vzniku nebo alespoň zpomalení rozvoje onemocnění. Tyto poznatky mohou pomoci při hledání nových způsobů léčby lidské hypertenze.
Cyclophosphamide effects on hematopoiesis
Renešová, Nicol ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Klevstigová, Martina (oponent)
Cyklofosfamid je alkylační činidlo vyrobené v šedesátých letech minulého století za účelem použití v protirakovinné terapii. Od svého uvedení manifestoval široké spektrum účinků. Velkou pozornost si zaslouží zejména účinky, které cyklofosfamid má na krvetvorbu, jež je lokalizována v dřeni stehenních a dalších kostí. Krvetvorba je složitý proces, jehož výzkum se odehrává už řadu desetiletí. Čím více je toho známo o takzvaných nikách okupovaných hematopoetickými kmenovými buňkami, jakožto i o jejich životním cyklu, tím snadněji se dá vyvíjet účinná terapie proti malignitám, což ve výsledku vede i k navýšení počtu přeživších pacientů. Dopad cyklofosfamidu na krvetvorbu se dá shrnout třemi hlavními pojmy: myeloablace a myelosuprese, imunosuprese, mobilizace hematopoetických kmenových buněk do periferní krve. Imunosuprese je dosaženo systematickou deplecí progenitorových buněk diferencujících se do bílých krvinek. Navozená neutropenie a lymfopenie umožňují zmírnění (i když většinou nikoliv vyléčení) autoimunitních chorob a zabránění odmítnutí štěpu po allotransplantaci. Mobilizace, proces opačný k takzvanému "homingu" krvetvorných kmenových buněk, se zdá být závislou především na eliminaci buněčné adheze (CRXCR4/SDF-1; VCAM-1/VLA-4) prostřednictvím proteáz vyloučených do prostředí niky po vystavení cyklofosfamidu.
Myocardial cell signaling in spontaneously hypertensive rats with transgenic and congenic expression of CD36
Klevstigová, Martina ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent) ; Zicha, Josef (oponent)
Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (LCFA) jsou primárním zdrojem energie v myokardu. Špatné využití LCFA a glukózy může způsobit kardiovaskulární onemocnění. Více než 50% transportu LCFA do srdce je zprostředkováno translokázou mastných kyselin CD36 a porucha CD36 zhoršuje kardiovaskulární funkce. Spontánně hypertenzní potkan (SHR) má deleční variantu genu pro Cd36, která vede k omezení transportu LCFA do myocytů. Hlavním cílem této práce bylo objasnit význam funkčního CD36 ve fyziologické funkci srdce. Použili jsme dva geneticky modifikované kmeny SHR, kongenní SHR-4 a transgenní SHR-Cd36 s funkčním CD36. Tyto kmeny se liší v expresi CD36 a způsobu, kterým byly odvozeny z kmene SHR. Bylo prokázáno, že CD36 hraje roli v patogenezi inzulinové rezistence. Z tohoto důvodu jsme v srdcích SHR-4 a SHR analyzovali vliv funkčního CD36 na inzulinovou rezistenci a expresi proteinkinasy C (PKC), která se v mechanismu inzulinové rezistence také uplatňuje. Ukázali jsme, že kmen SHR-4 měl nižší koncentraci volných mastných kyselin (FFA) a triacylglycerolů (TAG) v séru, což naznačuje na zlepšení citlivosti k inzulinu. Dále měl SHR- 4 zvýšenou expresi PKC ε ve srovnání s SHR. Vysokosacharózová dieta (HSD), podávaná 14 dnů, způsobila akumulaci TAG v srdcích SHR, zatímco vedla ke zvýšení exprese PKC δ a snížení...
Cyclophosphamide effects on hematopoiesis
Renešová, Nicol ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Klevstigová, Martina (oponent)
Cyklofosfamid je alkylační činidlo vyrobené v šedesátých letech minulého století za účelem použití v protirakovinné terapii. Od svého uvedení manifestoval široké spektrum účinků. Velkou pozornost si zaslouží zejména účinky, které cyklofosfamid má na krvetvorbu, jež je lokalizována v dřeni stehenních a dalších kostí. Krvetvorba je složitý proces, jehož výzkum se odehrává už řadu desetiletí. Čím více je toho známo o takzvaných nikách okupovaných hematopoetickými kmenovými buňkami, jakožto i o jejich životním cyklu, tím snadněji se dá vyvíjet účinná terapie proti malignitám, což ve výsledku vede i k navýšení počtu přeživších pacientů. Dopad cyklofosfamidu na krvetvorbu se dá shrnout třemi hlavními pojmy: myeloablace a myelosuprese, imunosuprese, mobilizace hematopoetických kmenových buněk do periferní krve. Imunosuprese je dosaženo systematickou deplecí progenitorových buněk diferencujících se do bílých krvinek. Navozená neutropenie a lymfopenie umožňují zmírnění (i když většinou nikoliv vyléčení) autoimunitních chorob a zabránění odmítnutí štěpu po allotransplantaci. Mobilizace, proces opačný k takzvanému "homingu" krvetvorných kmenových buněk, se zdá být závislou především na eliminaci buněčné adheze (CRXCR4/SDF-1; VCAM-1/VLA-4) prostřednictvím proteáz vyloučených do prostředí niky po vystavení cyklofosfamidu.
Enzymy metabolismu katecholaminů u experimentální hypertenze
Loučková, Anna ; Kuneš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Klevstigová, Martina (oponent)
Katecholaminy dopamin, noradrenalin a adrenalin se významně podílejí na regulaci krevního tlaku. Nejdůležitější enzymy účastnící se jejich metabolizmu jsou tyrosinhydroxyláza, DOPAdekarboxyláza, dopamin-β-hydroxyláza a fenyletanolamin-N-metyltransferáza. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o těchto enzymech, se zaměřením na jejich význam v procesu rozvoje esenciální hypertenze. Ke studiu hypertenze se z důvodů praktických i etických často používají experimentální modely. Nejvíce poznatků bylo získáno na spontánně hypertenzních potkanech, kvůli jejich podobnosti s lidskou esenciální hypertenzí. Metabolizmus katecholaminů se u spontánně hypertenzního potkana liší od normotenzních kontrol v mnoha ohledech. Primární příčinu tohoto typu hypertenze se od kompenzačních reakcí zatím nepodařilo rozlišit. Nicméně některými zásahy lze dosáhnout zabránění vzniku nebo alespoň zpomalení rozvoje onemocnění. Tyto poznatky mohou pomoci při hledání nových způsobů léčby lidské hypertenze.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.