|
|
Vztah hudby, transu a spirituality na příkladu české psytrancové scény -zkoumání spirituální dimenze v perspektivě hudebních tvůrců
Hvězdová, Zuzana ; Kratochvíl, Matěj (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Žánr elektronické taneční hudby psychedelický trance bývá scénou okolo něj etablovanou považován za významný zdroj vlastní spirituality. Práce se věnuje perspektivě tvůrců této repetitivní elektronické taneční hudby (typicky DJs), a doplňuje tak předchozí studie zabývající se především spirituální dimenzí v aktérské perspektivě posluchače. Prostřednictvím vlastního terénního výzkumu a rozhovorů popisuje specifické sociokulturní podmínky české psytrancové scény a v sleduje emickou interpretaci tvůrců v otázkách spojení hudby, transu a spirituality. Klíčová slova: DJ - elektronická taneční hudba - etnomuzikologie - hudební subkultura - mimořádné stavy vědomí - psychedelický trance - psytrance - psychedelická zkušenost - rave kultura - spiritualita - trans - transcendence
|
|
|
"Being vnye": Mylène Farmer and French Pop Music in Post-Soviet Russia
Kaznacheeva, Anna ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá francouzskou populární hudbou v postsovětském Rusku na příkladu současné francouzské zpěvačky Mylène Farmer. Farmer se v Rusku těší poměrně velké popularitě již od devadesátých let, kdy se její písně a hudební videa začaly do země po rozpadu Sovětského svazu pronikat. Tato umělkyně vytváří komplexní a intelektuálně náročné audiovizuální projekty, jež oslovují především tu část publika, která se považuje za dnešní ruskou kulturní elitu. Následující analýza prokazuje, že, ačkoliv je populární hudba v rámci ruských kulturních hierarchií marginalizována, francouzský "vysoký" pop je v zemi často vnímán jako zdroj vzácného kulturního kapitálu. Práce přibližuje dějiny ruské recepce francouzské (populární) kultury a ukazuje tak, že úspěch Farmer je do značné míry spojen s tradiční ruskou fascinací Francií. Pomocí konceptu imaginárního Západu, jejž teoretizoval antropolog Alexei Yurchak, tato práce popisuje, jak vztah Ruska k Západu utváří - a je utvářen - recepcí francouzské populární hudby. Klíčová slova: Mylène Farmer, populární hudba, videoclip, francouzský pop, Rusko, imaginární Západ
|
|
|
Hudba jako atribut etnické identity AfroAmeričanů
Procházková, Eva ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Blüml, Jan (oponent) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Cílem disertační práce je podrobné prozkoumání vzájemného vztahu mezi hudbou a etnickou identitou vybrané etnické skupiny - Afroameričanů v průběhu několika vymezených historických období a využití získaných informací z dostupných literárních zdrojů jako východiska pro terénní výzkum zkoumané skutečnosti v dnešní době. Hlavní výzkumná otázka zní: Hudba a její role při utváření etnické identity Afroameričanů v současné době. V úvodních kapitolách jsou vymezeny základní pojmy a teorie, přičemž jsou stručně objasněny termíny Afroameričané, afroamerická hudba a etnická identita, a to především z hlediska jejich vzájemné provázanosti a hledání společných kontextů. Teoretická část se zaměřuje zejména na roli hudby při utváření etnické identity Afroameričanů a je členěna do pěti kapitol, které se zabývají zkoumanými souvislostmi mezi hudbou a etnickou identitou v různých historických obdobích, například v době otroctví a Rekonstrukce Jihu, v období Harlemské renesance dvacátých let a Hnutí za občanská práva Afroameričanů či v tzv. post-soulové době osmdesátých a devadesátých let. Zjištěné skutečnosti teoretické části disertační práce slouží jako východiska pro dvouměsíční kvalitativní terénní výzkum, který byl realizován v Chicagu v USA v roce 2018. Pomocí metod polostrukturovaného rozhovoru s vybranými...
|
|
|
Folklorní hnutí jako most mezi lidovou hudbou a jinými světy. Různé podoby revivalu.
Kratochvíl, Matěj
Folklorní hnutí v druhé polovině 20. století sehrálo několik rolí. Bylo nástrojem propagandy, ale zároveň i prostředkem k zachování tradice, nebo původní umělecké formy. Jedna z jeho rolí však zůstává poněkud stranou. V době, kdy původní formy lidové hudby a tanců zanikaly, začalo oživování lidové hudby a tanců a jejich obnovování prostřednictvím vystoupení folklorních souborů se stalo hlavním a často i nejčastěji jediným způsobem, jak tyto tradice přiblížit širší veřejnosti. K tomu přispělo propojení lidového hnutí s masovými médii a nahrávacím průmyslem. Prostřednictvím těchto kanálů se lidová hudba dostala k hudebníkům různých žánrů, kteří se tak seznámili se zvukem lidové hudby z Čech, Moravy a dalších zemí. Na základě svých dojmů se pak někteří z těchto hudebníků rozhodli zařadit do své tvorby i prvky lidové hudby. Výsledkem je řada projektů a nahrávek, kde se lidové prvky mísí s jazzem, rockem nebo elektronickou hudbou. Příspěvek se pokouší představit možné odpovědi na otázku do jaké míry folklorní hnutí jako institucionalizovaná forma oživování tradiční kultury, ovlivnilo přijetí této kultury v jiných oblastech hudby.
|
|
|
Katolická populární duchovní hudba a "rytmická píseň" v Československu od 60. do 80. let
Holcová, Alžběta ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Předkládaná práce zkoumá orálně historickou metodou fenomén katolické populární duchovní hudby a tzv. "rytmické" písně v Československu, přesněji řečeno v oblasti dnešní České republiky v 60. až 80. letech 20. století. Zabývá se celým kontextem fungování "rytmické" hudby, nejen v souvislosti s jejím provozem při liturgii, ale také s náboženským životem zejména mladší generace věřících mimo bohoslužbu. Práce se nejprve zabývá situací v tehdejším Československu, kde se na konci 60. let v jeden čas spojilo reformní dění na zahraniční církevní i domácí politické scéně, a došlo k posílení aktivizace místního církevního a náboženského života, včetně jeho hudební stránky. Československo se díky určitému uvolnění poměrů částečně otevřelo "západním" vlivům křesťanské populární hudby - objevující se tehdy po celém křesťanském světě - které bylo možno v této době do určité míry rozvíjet i na domácí církevní půdě. Dále se práce zabývá československým kontextem a pojmem "rytmická" hudba, který se v souvislosti s křesťanskou populární hudbou objevuje v československých pramenech nejčastěji. Ten označuje nejen specifickou podobu liturgické hudby, odlišné od dosavadní hudby s varhanním doprovodem například využitím pro kostel doposud neobvyklých nástrojů, ale označuje vlastně celou kulturu hudebně náboženského...
|
|
|
The role of music in the revitalization and preservation of the Ruthenian language and culture (a case study in the NE of Slovakia)
Tomková, Jana ; Kratochvíl, Matěj (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Predkladaná diplomová práca je zameraná na rolu hudby v etnojazykových revitalizačných aktivitách. Cieľom práce je mapovanie a analýza vzťahu hudby a jazyka v prostredí etnojazykovej menšiny na Slovensku. Etnojazyková revitalizácia zahŕňa snahy o oživenie a udržanie zanikajúceho jazyka v minoritnom etniku a upevňovanie etnickej identity členov etnika. Vo svete sa stretávame s takýmito aktivitami čoraz častejšie. V práci tak autorka skúma využitie hudby a piesní v rámci privátnej a verejnej sféry života členov minoritného etnika, úlohy a funkcie hudby v kultúre konkrétneho minoritného etnika a mieru vplyvu hudby na etnojazykové revitalizačné hnutie. Konkrétne sú zmienené tendencie skúmané u etnika Rusínov na Slovensku, kde je pozorovateľný jazykový posun smerom k slovenčine. Pre potrebu práce bol vykonaný aj terénny výskum, z ktorého získaný materiál bol riadne spracovaný, analyzovaný a interpretovaný. Zároveň bolo počas výskumu prihliadané na širší spoločenský a historický kontext v porovnaní so súčasnou situáciou a závermi predchádzajúcich výskumov. Výsledky výskumu naznačujú, že hudba má u Rusínov najvýraznejší vplyv na formovanie etnickej identity a udržiavanie jazyka v etniku. Kľúčové slová Hudba, identita, etnická menšina, jazyková menšina, ohrozený jazyk, ohrozenie hudby, etnojazyková...
|
|
| |
|
|
Soundscape pražské psychedelické kytarové scény
Poděbradský, Oldřich ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Psychedelická rocková hudba se od svého vzniku v 60. letech 20. století stala neodmyslitelnou součástí zvuku jak rockové, tak západní populární hudby. Tato disertační práce se věnuje tomu, jak se tato hudba provozuje v pražském prostředí, tedy pražské psychedelické soundscape (Shelemay 2006). Struktura práce je volně inspirovaná koncepty scapes tak, jak je chápe Arjun Appadurai (1996). Nejprve pojednává, jak se vyvíjel "psychedelický zvuk" a pomocí etnografického výzkumu ukazuje, co tento znamená pro aktéry v rámci této soundscape. Poté odhaluje, kdo jsou aktéři scény, jak se prolínají role performerů a publika, jak vnímají aktéři svou hudbu v rámci multižánrovosti dané scény a co pro ně znamená fenomén "psychedelické rockové hudby", ať už jde o samotný sonický element či "rituál" (Turner 1969) živého koncertování, častokrát spojeného s užíváním omamných látek. Cílem práce je popsat pražskou psychedelickou kytarovou soundscape jako velkou živoucí sít, založenou na vzájemném přátelství a pomoci, spíš než jen množinou skupin, které se samy nazývají nebo jsou nazývány psychedelické. Klíčová slova: antropologie; etnomuzikologie; psychedelie; soundscape; rock.
|
|
|
Televizní oratorium Genesis. Audio-vizuální analýza v kontextu české televizní opery
Ledvinka, Martin ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Jádrem práce je dekonstruktivní analýza televizního oratoria Genesis režiséra Pavla Hobla na hudbu Zbigniewa Wiszniewského vyrobeného v koprodukci Československé televize a německé Zweites Deutsches Fernsehen v roce 1969. Za využití konceptů hlasového objektu a akuzmatického hlasu představuje studie zvukovou složku audio-vizuálního objektu jako důležitý narativní prostředek. Text představuje interpretaci narativu oratoria podloženou zmíněnými teoretickými koncepty a nabízí čtení oratoria jakožto kritiky logocentrismu a racionalismu moderní společnosti. Kromě analytické části pojednává studie historii a recepci žánru televizní opery v Československu od vzniku prvních pořadů tohoto druhu počátkem 60. let do roku 1989. Představeny jsou dva hlavní koncepty produkce televizní opery, a to 1) koncept televizní opery jakožto média prostředkujícího existující operní dílo, případně jakožto nástroje kulturní osvěty tzv. "masového" či "každodenního" diváka, 2) koncept televizní opery jako "svébytné umělecké formy" využívající specifické prostředky televize k vytvoření nového uměleckého druhu. Tyto koncepty jsou patrné z popisu konkrétních televizních oper vyprodukovaných Československou televizí ve sledovaném období a zároveň jsou verbalizovány v textech dobových kritiků, jejichž tvorba je na stránkách...
|
|
|
Swap úvěrového selhání
Kratochvíl, Matěj ; Chudoba, Martin (vedoucí práce) ; Hurt, Jan (oponent)
bakalářské práce Název práce: Swap úvěrového selhání Autor: Matěj Kratochvíl Katedra / Ústav: Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Martin Chudoba Abstrakt: Tato práce se zabývá základním kreditním derivátem - swapem úvěrového selhání. Cílem první části je vysvětlit jeho fungování, náležitosti kontraktu, vypořádání, a ukázat praktické příklady investice. V druhé části je pak popsáno, jak příležitosti arbitráže mezi trhem kreditních swapů a trhem dluhopisů ovlivňují ceny kreditních swapů, dále jednoduchý model oceňování tohoto derivátu a možnosti využití tohoto modelu. Vše je doplněno příklady pro snazší pochopení. Třetí část je zaměřena na riziko selhání protistrany ve swapu úvěrového selhání. Klíčová slova: CDS, intenzita selhání, kreditní riziko
|
host ::
RSS.