|
|
"Being vnye": Mylène Farmer and French Pop Music in Post-Soviet Russia
Kaznacheeva, Anna ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá francouzskou populární hudbou v postsovětském Rusku na příkladu současné francouzské zpěvačky Mylène Farmer. Farmer se v Rusku těší poměrně velké popularitě již od devadesátých let, kdy se její písně a hudební videa začaly do země po rozpadu Sovětského svazu pronikat. Tato umělkyně vytváří komplexní a intelektuálně náročné audiovizuální projekty, jež oslovují především tu část publika, která se považuje za dnešní ruskou kulturní elitu. Následující analýza prokazuje, že, ačkoliv je populární hudba v rámci ruských kulturních hierarchií marginalizována, francouzský "vysoký" pop je v zemi často vnímán jako zdroj vzácného kulturního kapitálu. Práce přibližuje dějiny ruské recepce francouzské (populární) kultury a ukazuje tak, že úspěch Farmer je do značné míry spojen s tradiční ruskou fascinací Francií. Pomocí konceptu imaginárního Západu, jejž teoretizoval antropolog Alexei Yurchak, tato práce popisuje, jak vztah Ruska k Západu utváří - a je utvářen - recepcí francouzské populární hudby. Klíčová slova: Mylène Farmer, populární hudba, videoclip, francouzský pop, Rusko, imaginární Západ
|
|
|
Queer estetika v současné ruské populární kultuře na příkladu kapely HRISTINA
Kaznacheeva, Anna ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním tvorby queer hudebníků v Rusku v době po přijetí zákona proti "LGBT propagandě" (tj. po roce 2013). Tento zákon, jenž se stal terčem domácí i mezinárodní kritiky, dodnes ovlivňuje rozvoj queer kultury v Rusku. Předložená práce zkoumá společenský a kulturní kontext postsovětské doby ve vztahu ke queer estetice na příkladu tvorby kapely HRISTINA. Tato kapela vznikla v Moskvě roku 2017. Vokalistka a autorka textů Hristina Zarembo se kromě hudební tvorby aktivně věnuje psaní příspěvků na sociálních sítích, v nichž jednak přibližuje inspiraci a významy vlastní hudby, jednak se jakožto queer žena vyjadřuje k tématům genderu a sexuality. Předmětem práce je písňová a audiovizuální tvorba kapely. Analýza se také zaměřuje na doprovodné texty, komentáře na sociálních sítích kapely a esej věnovaný jedné z písní. Důraz je kladen na sledování způsobu práce s historickými odkazy, jejichž zahrnutím do své tvorby autorka reflektuje ranou postsovětskou i vzdálenější minulost z hlediska vlastní queer zkušenosti. Pozornost je proto věnována zejména "návratům" do období devadesátých let, kdy po rozpadu sovětského svazu došlo k mimořádnému rozmachu queer estetiky na ruské scéně. Práce mimo jiné ukazuje, že tato doba (nehledě na značnou sociální a ekonomickou nestabilitu) je dnes jak...
|
host ::
RSS.