|
|
Role střevní bakterie Akkermansia muciniphila při obezitě
Balský, Šimon ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Podzimek, Štěpán (oponent)
Současné vědecké poznatky poukazují na klíčovou roli střevní mikrobioty (SM) v patogenezi různých onemocnění spojených s obezitou. Akkermansia muciniphila (AM), komensální střevní bakterie přítomná v lidském trávicím traktu, se stala předmětem mnoha výzkumů. Studie provedené na experimentálních zvířecích modelech ukázaly, že AM má významné funkční schopnosti, mezi které patří snižování obezity, glukózové intolerance, inzulínové rezistence, jaterní steatózy a zlepšení střevní permeability. Lze předpokládat, že podobné efekty budou pozorovány i u lidí, což naznačují již první publikované studie. V současné době je AM identifikována jako probiotikum nové generace díky její schopnosti pozitivně ovlivňovat zdraví hostitele. Zahrnutí modulace SM do celkového plánu léčby obezity, zejména prostřednictvím AM, může významně zvýšit efektivitu hubnutí a zlepšit metabolické parametry. Tento přístup může zahrnovat probiotické/postbiotické, dietní a farmakologické intervence, čímž se podporuje zdravější složení SM a obecně funkce mikrobiomu. Tato bakalářská práce si klade za cíl poskytnout komplexní přehled a analýzu výzkumných studií zaměřených na AM u lidí, aby bylo možné hlouběji porozumět jejímu vlivu a funkcím. Na základě provedené analýzy 10 randomizovaných kontrolních studií (RCT) vyplývá, že je zde...
|
|
|
Inzulinová rezistence v kontextu ovariálního cyklu a PCOS
Petrásková, Karolína ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je endokrinní onemocnění, které vzniká v důsledku hormonální nerovnováhy. Hlavními kritérii pro stanovení diagnózy PCOS jsou hyperandrogenismus, oligo-/anovulace a polycystická ovaria, která se u žen s PCOS často vyskytují. Až 80 % pacientek zároveň trpí inzulinovou rezistencí, která je původem mnoha dalších zdravotních problémů. V této práci jsem se však zaměřila pouze na důsledek kompenzace inzulinové rezistence, tedy hyperinzulinémii. Následkem hyperinzulinémie dochází k abnormální stimulaci folikulárních tekálních a granulózových buněk, což vede ke zvýšené steroidogenezi. Též je narušen například folikulární vývoj a maturace oocytů. Dále je původem špatné kvality oocytů vedoucí k infertilitě. Hlavním cílem této práce je shrnout dostupné informace z odborné literatury o následcích hyperinzulinémie v souvislosti s ovariálním cyklem a PCOS, včetně popisu signalizačních drah inzulinu ve folikulárních buňkách. Hlavním výstupem je porovnání ovariálních cyklů a folikulárního vývoje zdravé ženy a ženy s PCOS včetně hlavních faktorů patofyziologie PCOS.
|
|
|
Role makrofágy produkovaného cytokinu IMPL2 v regulaci systemického metabolismu během bakteriální infekce u \kur{Drosophila melanogaster}
VARGOVÁ, Hana
Hlavním cílem této bakalářské práce je ověřit, zda je ImpL2, produkovaný aktivovanými imunitními buňkami, zodpovědný za změny v systemickém metabolismu během imunitní odpovědi při akutní fázi bakteriální infekce u Drosophila melanogaster. Teoretická část zahrnuje dosud známé informace o imunitním systému savců a D. melanogaster, zvláště o polarizaci a buněčném metabolismu makrofágů, dále přináší poznatky o rolích genu ImpL2 a jeho savčího homologu Igfbp7. Praktická část bakalářské práce se zabývá úlohou genu ImpL2 v indukci změn systemického metabolismu během imunitní odpovědi. Pomocí makrofágově-specifické RNA-interference byl testován vliv cytokinu IMPL2 na zvolené metabolické geny v tukovém tělese po infekci Streptococcus pneumoniae. Práce také objasňuje, zda má tento signální faktor vliv na koncentraci vybraných metabolitů (cholesterolu a cholesterol-esteru) v cirkulaci a v makrofázích během akutní fáze bakteriální infekce.
|
|
|
Metabolická a genetická rizika vzniku a rozvoje nealkoholové tukové choroby jater u pacientů po transplantaci jater a její význam pro přežívání pacientů a štěpů
Míková, Irena ; Trunečka, Pavel (vedoucí práce) ; Červinková, Zuzana (oponent) ; Brůha, Radan (oponent)
Souhrn Nealkoholová tuková nemoc jater (NAFLD) se často vyskytuje nejen v obecné populaci, ale i u pacientů po transplantaci jater (LT). Data o prevalenci, vývoji, příčinách a významu steatózy u pacientů po LT jsou omezená. V rozsáhlé retrospektivní studii pacientů po LT s histologickým hodnocením steatózy jsme zjistili vysokou prevalenci steatózy (56,4 %) a steatohepatitidy (10,4 %), přičemž prevalence steatózy narůstala s dobou od LT. Mezi předtransplantační prediktory steatózy patřily alkoholická cirhóza a vysoké BMI, naopak zvýšená hodnota alkalické fosfatázy a iniciální mykofenolát mofetil měly protektivní účinek. Mezi potransplantační prediktory steatózy patřily BMI, sérové triglyceridy, konzumace alkoholu a přítomnost diabetes mellitus 2.typu, zatímco vyšší hladina sérového kreatininu měla protektivní účinek. Přítomnost významné steatózy/steatohepatitidy po LT nebyla doprovázena vyšším stupněm fibrózy. Výskyt steatózy byl srovnatelný u funkčních a selhaných štěpů. Přežívání pacientů s významnou steatózou a bez ní bylo srovnatelné, ale s patrným trendem k vyšší dlouhodobé mortalitě pacientů s významnou steatózou. Při hodnocení významu genotypů TM6SF2 rs58542926 a PNPLA3 rs738409 dárce a příjemce v patofyziologii steatózy po LT jsme zjistili, že pro zvýšený obsah jaterního tuku po LT mají nezávislý a...
|
|
|
Rozdíly v příjmu potravy obézních a neobézních pacientů s diabetem
Číhová, Anna ; Škrha, Jan (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Východiska: Poruchy glukózového metabolismu, zahrnující prediabetes a diabetes, a obezita jsou velice častá onemocnění, jejichž prevalence nadále celosvětově stoupá. Nadváha a obezita bývají obvykle spojovány s diabetem 2. typu a pro společný výskyt těchto dvou onemocnění používají někteří autoři pojem diabezita, ale i u pacientů s diabetem 1. typu se prevalence nadváhy a obezity zvyšuje. Základním opatřením v léčbě obézního diabetika je dieta vedoucí k redukci tělesné hmotnosti, ideálně k dosažení optimální tělesné hmotnosti. Cíl: Tato práce se zaměřuje na prevalenci nadváhy a obezity u pacientů s diabetem, resp. u jednotlivých typů diabetu a na rozdíly v příjmu potravy obézních a neobézních pacientů s diabetem, s cílem zjistit, zda nadváha a obezita či nadměrný příjem energie souvisí s horší kompenzací diabetu. Metody: V praktické části této diplomové práce byly zvoleny dvě metody sběru dat, dotazníkové šetření a anonymní sběr dat z elektronické zdravotnické dokumentace. Veškerá získaná data byla průběžně zaznamenávána a následně statisticky analyzována za použití Welchova t-testu a chí-kvadrát testu v programu TIBCO STATISTICA 13. Výsledky: V celém výzkumném souboru pacientů s diabetem byla prevalence nadváhy 29 % a obezity 44 %. U pacientů s DM 1 byla prevalence nadváhy 47 % a obezity 13 %, u...
|
|
|
Incidence hyperlipoproteinémie a aterosklerotických změn u dlouhodobě přeživších osob s Hodgkinovým lymfomem
Čepelová, Michaela ; Kraml, Pavel (vedoucí práce) ; Češka, Richard (oponent) ; Papajík, Tomáš (oponent)
Lé ebné výsledky u d tí a dospívajících s Hodgkinovým lymfomem jsou velmi dobré, ale již v mladém dosp lém v ku se u t chto osob vyskytují etné kardiovaskulární pozdní následky p edchozí protinádorové lé by. Cílem naší práce bylo zhodnotit výskyt tradi ních kardiovaskulárních rizikových faktor (hypertenze, hypercholesterolémie, obezita, diabetes mellitus) u mladých dosp lých více než 10 let po ukon ené lé b HL a u zdravých dobrovolník odpovídajících v kem a pohlavím. P edpokládali jsme ast jší výskyt rizikových faktor u této specifické populace spolu s asn jším rozvojem aterosklerotických zm n. Všichni ú astnící se podrobili fyzikálnímu vyšet ení, ultrazvukovému vyšet ení karotických tepen, vyplnili dotazník ohledn svého stravování a pohybových aktivit. Laboratorní analýzy zahrnovaly lipidové parametry, hladinu glykémie a inzulínu, parametry endoteliálního poškození, zán tu a oxidativního stresu. Dlouhodob p eživší po lé b HL m li ve srovnání s kontrolní skupinou významn nep ízniv jší parametry lipidového profilu, jakož i marker oxidativního stresu, endoteliálního poškození a zán tu, ast ji jsme u nich prokázali inzulinovou rezistenci, metabolický syndrom i vyšší ukazatele pokro ilosti aterosklerózy karotických tepen. V rámci pravidelné dispenzární pé e je nezbytné odhalit mezi dlouhodob p eživšími po lé b...
|
|
|
Ovlivnění glukózové tolerance metforminem v závislosti na obsahu tuku v dietě
Kuchaříková, Petra ; Horáková, Olga (vedoucí práce) ; Škop, Vojtěch (oponent)
Prevalence obezity a doprovodných onemocnění jako je diabetes mellitus 2. typu se v poslední době prudce zvyšuje. Obezita a diabetes 2. typu spolu úzce souvisí. Obezita vede k rozvoji inzulínové rezistence, která je přímým předstupněm diabetu 2. typu. Metformin je lékem první volby u pacientů s diabetem 2. typu a prediabetiků. Působí příznivě na glukózovou homeostázu a zlepšuje inzulínovou rezistenci. V účinku metforminu se výrazně uplatňuje enzym AMP-aktivovaná proteinová kináza (AMPK), která reguluje metabolizmus v závislosti na energetickém stavu buňky. Recentní výsledky studií, kde byly použity transgenní modely, ale ukazují, že významný podíl účinku metforminu tvoří mechanizmy na AMPK nezávislé. n-3 polynenasycené mastné kyseliny (n-3 PUFA), které jsou přítomny v mořských rybách, působí příznivě na metabolizmus. Tyto mastné kyseliny snižují hladinu lipidů v plazmě, působí protizánětlivě a u hlodavců dokážou zabránit rozvoji inzulínové rezistence a diabetu. Cílem této práce bylo charakterizovat akutní účinky metforminu na glukózovou toleranci, vliv krátkodobého podávání n-3 PUFA na účinek metforminu a role inulínem-stimulovaných signalizačních drah a AMPK. Výsledky prokázaly, že časný účinek metforminu na glukózovou homeostázu je výrazně závislý na dávce a že jednorázová vysoká dávka metforminu...
|
|
|
Diabetes mellitus II. typu ve světle metabolického syndromu
Hrnčířová, Eliška ; Rudolf, Kamil (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
DIABETES MELLITUS II. TYPU VE SVĚTLE METABOLICKÉHO SYNDROMU Autor: Eliška Hrnčířová ¹ Vedoucí diplomové práce: MUDr. PharmDr. Kamil Rudolf, Ph.D. ¹, š ¹ Katedra sociální a klinické farmacie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové š II. interní gastroenterologická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Úvod: Diplomová práce se zaobírá diabetem mellitem, častým chronickým civilizačním onemocněním, podstatou jeho vzniku, problematikou léčby včetně režimových opatření a zmiňuje i přidružené zdravotní obtíže související s diagnózou. Cíl: Hlavním smyslem práce bylo ověřit si na malém vzorku pacientů informovanost a znalost nemoci a její léčby, zjistit compliance, participaci na domácím měření glykémie a zmapovat zdravotní komplikace související s diabetem a jeho léčbou. Metodika: Průzkum byl realizován metodou dotazníkového šetření papírovou formou. Data byla získána během krátkého pohovoru s 209 náhodně vybranými diabetiky II. typu v prostorách lékárny. Dotazník obsahoval 2 úvodní charakteristiky respondentů (pohlaví, věk) a 6 jednoduchých cílených otázek. Výsledky: Šetření se zúčastnilo 59 % žen a 41 % mužů. Průměrný věk pacientů byl 66,9 let. Respondenti se léčili s DM průměrně 11,1 let. Nejčastější terapie byla pomocí PAD (61 %). Z PAD byl pak nejvíce předepisován...
|
|
|
Deprese a inzulinová rezistence
Hess, Zdeněk ; Rosolová, Hana (vedoucí práce) ; Šimon, Jaroslav (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent) ; Beran, Jiří (oponent)
Souhrn Úvod: Metabolický syndrom inzulínové rezistence a depresivní porucha se považují v dnešní době za významné rizikové faktory pro kardiovaskulární nemoci. Prevalence metabolického syndromu se pohybuje ve vyspělých populacích světa včetně naší populace kolem 25% a výskyt depresivních poruch kolem 15%. Existuje-li vzájemný vztah mezi těmito dvěma faktory není na základě poměrně chudých literárních údajů zcela jasné. Cíl: Pokusit se najít vztah mezi metabolickým syndromem a depresí v populačním vzorku na základě klinických a metabolických ukazatelů. Metodika: Pomocí dotazníků byl hodnocen výskyt depresivní poruchy ev. jiných psychopatologií u 259 jedinců náhodně vybraných z plzeňské populace. Probandi byli obesláni dotazníky, které sloužily k posouzení depresivity a byli pozváni na vyšetření antropometrických a metabolických parametrů spojených s metabolickým syndromem a některých dalších vybraných parametrů. Zejména byl u nich zjišťován výskyt rizikových faktorů metabolického syndromu inzulínové rezistence a hledán vzájemný vztah mezi depresí a metabolickým syndromem. Jako nemocní s metabolickým syndromem inzulínové rezistence byli považováni probandi, u kterých byly splněny 3 z těchto 5 podmínek: Triglyceridy 1,7 mmol/l, HDL cholesterol < 1,0 mmol/l u mužů nebo < 1,3 mmol/l u žen, krevní tlak 130/85...
|
|
|
Regulation of immunometabolism in white adipose tissue
Gazdová, Tatiana ; Horáková, Olga (vedoucí práce) ; Beňová, Andrea (oponent)
Vysokotuková dieta podporuje rozvoj dietou-indukované obezity, což vede k dalším komplikacím jako jsou inzulínová rezistence a diabetes druhého typu. Základní příčina rozvoje s obezitou spojených chorob je narušení homeostáze tukové tkáně. Nadmírná akumulace tuku a rychlý růst bílé tukové tkáně stimulují infiltraci, dělení a aktivaci imunitních buněk zapojených do šíření zánětu. Imunitní buňky v bílé tukové tkáni jsou schopny ovlivňovat funkci adipocytů a zároveň i celotělového metabolismu. Tyto interakce a ovlivňování funkcí jsou hlavním tématem rapidně se rozvíjejícího oboru vědy, imunometabolismu, zaměřeném na interpretaci vlivu imunitního systému na buněčný a systematický metabolismus. Během obezity pro-zánětlivé imunitní buňky, například M1 makrofágy a neutrofily přečíslují homeostatické proti-zánětlivé imunitní buňky v bílé tukové tkáni a mění tkáňové prostředí. Ve výsledku, pro-zánětlivé cytokiny zabraňují adipocytům, aby přiměřeně odpovídaly na mimobuněčné vjemy. Výsledné interakce mezi imunitními buňkami a adipocyty udržuje zánět a podporuje ukládání tuku mimo tukové tkáně. Experimentální studie naznačují, že zánět bílé tukové tkáně může být vyřešen doplněním diety omega-3 polynenasycenými mastnými kyselinami. To působí proti efektů omega-6 mastných kyselin, které se často vyskytují ve...
|
host ::
RSS.