|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Umělecký mecenát křižovnického velmistra Františka Matouše Böhmba 1722-1750
Pučalík, Marek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Práce se zaměřila na generálního představeného křižovníků s červenou hvězdou v Praze, Františka Matouše Böhmba, rodáka z Lubence (1722-1750). Tento velmistr vstoupil do řádu za kultivovaného, právnicky vzdělaného velmistra Martina Konstantina Beinlicha, a kráčel posléze ve stopách, jaké již hluboce zanechal předtím Jiří Ignác Pospíchal, Obnovitel řádu v druhé polovině 17. století. Kultivovaný Böhmb se stal nejprve farářem v Karlových Varech, v roce 1720 ho povolal generál za převora do Prahy a po Beinlichově smrti byl jednomyslně zvolen velmistrem na svátek sv. Anežky, 2. března 1722. Práce sleduje zejména kulturní aktivity zmíněného preláta, jež byly zasazeny do "každodennosti" konventu ad pedem pontis. Již Beinlich začínal vyjednávat o rozšíření řádu mimo hranice Českého království, ovšem až Böhmb tuto myšlenku dokončil, když v roce 1723 uvedl křižovníky do Prešpurku a za deset let do Vídně. V Prešpurku nechal zbudovat novou komendu s hospitálem, ve Vídni též, ovšem již u nově zbudovaného prestižního kostela sv. Karla Boromejského. I na domácí půdě dal ve třicátých letech 18. století zbudovat chrám sv. Maří Magdalény v Karlových Varech. Kromě Kiliána Ignáce Dientzenhofera pracoval v jeho době pro řád Václav Vavřinec Reiner, jenž už počátkem dvacátých let vymaloval freskou kupoli Matheyova kostela sv....
|
|
|
Analýza kandidatury Prahy na Letní Olympijské hry 2016
Bošková, Linda ; Dovalil, Josef (vedoucí práce) ; Kolář, František (oponent)
Název: Analýza kandidatury Prahy na Letní Olympijské hry 2016 Cíle: Cílem této práce je analýza kandidatury Prahy na Letní Olympijské hry 2016, následné určení hlavních příčin jejího neúspěchu a návrhy na budoucí kroky české sportovní politiky, která může vést k budoucímu pořádání Olympijských her. Metody: V naší práci jsme použili tři manažerské metody. Jedná se o systémový přístup, který umožňuje identifikovat všechny zájmové skupiny a jejich vzájemné vztahy, které navzájem spolu souvisí. Tato metoda umožňuje komplexně pochopit problematiku jako ucelený systém. Následně byla použita SWOT analýza kandidatury a Ishikawův diagram, který pomohl definovat základní příčiny neúspěchu této kandidatury. Výsledky: Bylo zjištěno základních šest příčin, které rozhodly o neúspěšném osudu kandidatury. Příčiny jsou spíše interního závažnějšího charakteru, které dokazují, že Praha není připravena na pořádání Olympijských her. Na tuto skutečnost reagují následné návrhy budoucích kroků, které mají za cíl v dlouhodobém horizontu zlepšit politické a sportovní prostředí v zemi a jejich vzájemné vztahy a připravit tak podmínky pro další kandidaturu na Olympijské hry. Klíčová slova: Olympijské hry, kandidatura, příčiny, sport, Praha, Český olympijský výbor, Mezinárodní olympijský výbor
|
|
|
The Character of Golem in German and Czech Author's Works
Kňavová, Darja ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavou Golema v dílech německých a českých autorů. V první kapitole se zaměřuji na Prahu na přelomu 19. a 20. století, kde se tomuto tématu věnovali hlavně němečtí, převážně židovští autoři. Jejich tvorba je označována pojmem "pražská německá literatura". Vedle nich o Golemovi píší i čeští spisovatelé. V druhé kapitole přibližuji dobu za vlády Rudolfa II., kdy žil rabi Löw, který podle pověsti Golema stvořil a oživil šémem. Poslední kapitola je věnována obecným informacím o oživlé hliněné postavě. Následně zde analyzuji jednotlivá díla předem vybraných autorů. Po zhodnocení sedmi bodů, na které jsem se ve své práci zaměřila, uvádím výsledky této analýzy. V některých případech uchopili autoři jednotlivé situace velice podobně, v některých se značně odlišovali. Právě odlišnost přístupu a pestré variace zpracování dotváří Golemův mysteriozní obraz.
|
|
|
Jak vypadá neviditelné město
Gavriněvová, Kristýna ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná práce Jak vypadá neviditelné město se zabývá vnímáním města a jeho reprezentací. Vychází z předpokladů urbánní sémiotiky, která město chápe jako komunikační systém. Využívá také postupů smyslového urbanismu a rytmové analýzy, které jsou založeny na tělesném prožívání městského prostoru. Autorka se zamýšlí nad tím, zda mohou být města symbolizována jinými než vizuálními znaky, jako je tomu obvykle u produktů turistického průmyslu (bedekrů, suvenýrů, apod.). Nejčastějším symbolem města je obraz jeho panoramatu. Pro Prahu jsou to Hradčany, pro Paříž Eiffelova věž, pro New York Socha Svobody atd. Každé město má ale i další charakteristické kvality. Jaké to jsou, na to se autorka snaží odpovědět s pomocí nevidomých lidí. Tito lidé umí nevizuální kvality města citlivěji rozpoznávat, protože je používají pro svou každodenní orientaci v prostoru. S nevidomými lidmi autorka vedla rozhovory a pozorovala také jejich čtení města v terénu. Praktická část práce se soustředí na to, jak může být vnímáno historické centrum Prahy.
|
|
|
Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)
Nekola, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Konečný, Karel (oponent) ; Raška, Francis (oponent)
Studie "Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)" je komplexní politickou monografií jednoho z nejvýznamnějších československých politiků, PhDr. Petra Zenkla. Popisuje jeho odboj proti Rakosko-Uhersku, osvětovou činnost a počátky v politice, komunální působení v Praze, účast ve vládách druhé a třetí republiky, kariéru v rámci Československé strany národně socialistické a vůdčí úlohu protikomunistického exilu v USA během studené války.
|
|
|
Kriminalita a její percepce v městském prostředí
Jíchová, Jana ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Šiftová, Jana (oponent) ; Michálek, Anton (oponent)
Jana Jíchová: Kriminalita a její percepce v městském prostředí ABSTRAKT Kriminalita je důležitým společenským jevem, který ovlivňuje mnoho aspektů fungování společnosti i života každého člověka. Zároveň představuje významné interdisciplinární téma, kterému se věnuje řada oborů, včetně geografie. Logicky zde dochází k tematickým i metodickým přesahům; každá z věd klade důraz na odlišné aspekty kriminality, využívá jiných metod a výzkumných postupů, způsobů interpretace, a proto přispívá k poznání kriminality odlišně. Význam geografie spočívá zejména v obohacení výzkumu kriminality o prostorovou dimenzi, napomáhá k jejímu poznání prostřednictvím analýz rozmístění kriminality a studiemi percepce zločinu. Ačkoliv tento typ studií patří v zahraničních výzkumech k běžně využívaným, v české geografii je jim věnováno pouze málo pozornosti. Tato dizertační práce se zaměřuje na představení výzkumu geografie zločinu, přibližuje její teoretický a metodický vývoj a diskutuje její využitelnost a využití v českém kontextu. Větší důraz je v práci kladen na koncept strachu ze zločinu, který tvoří základní složku pocitu bezpečí ovlivňujícího každodenní život, využívání městského prostoru a prostorovou mobilitu jednotlivců. Právě lepší pochopení diferencovaného vnímání zločinu různými skupinami obyvatel či uživatelů a...
|
|
|
Ethnoscapes a socioscapes: Praha ve zkušenostech vietnamských imigrantů
Pavlačková, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Ethnoscapes a socioscapes: Praha ve zkušenostech vietnamských imigrantů" se primárně věnuje vietnamské komunitě a jejímu pohybu po Praze. Je inspirována projektem spojeným s osobou Waltera Benjamina, který si při pobytu v Paříži vedl poznámky o místech, kde se pohyboval. Přestože jsou Vietnamci vděčným tématem v médiích, nedomnívám se, že je veřejnost dostatečně o této komunitě informována. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, v rámci něhož proběhlo 5 polostrukturovaných narativních rozhovorů v jedné vietnamské rodině žijící dlouhodobě v Praze. V první části se věnuje historii vietnamské imigrace na území ČR a současné situaci, dále se zabývá teoretickými východisky a krátkým vymezením používaných pojmů. Druhá část blíže rozebírá použitou metodologií a průběh jednotlivých rozhovorů. Odkazuje také na literaturu zabývající se tímto tématem a na již proběhlé výzkumy. Poslední část blíže charakterizuje jednotlivé respondenty a jejich pohyb po Praze, zároveň také analyzuje respondenty mezi sebou a snaží se najít určité podobnosti, tendence a charakteristiky. Nedílnou součástí práce jsou i přiložené mapy, které vizuálně zachycují pohyb respondentů a slouží k lepší ilustraci zmiňovaných míst pro čtenáře.
|
host ::
RSS.