|
|
Issue Definitions in the Agenda-Setting of the European Union
Ullrichová, Eliška ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Dias, Vanda Rafaela Amaro (oponent) ; Pinheiro, Rómulo (oponent)
Dynamika nastolování agendy je dána definicemi diskutovaných témat a institucionální lokalitou debaty. Na rozdíl od lokalit, akademická literatura konceptuálně nerozpracovává témata a jejich definice a tím daný pojem postrádá operacionalizaci, tak jako celá teorie ʻpunctuated equlibriumʼ, z níž vychází. Dizertace proto navrhuje analytický rámec, který vychází z interdisciplinární akademické literatury a zaštiťuje hlavní znaky definující témata na agendách - (1) obsah, (2) důležitost, (3) rámování. Mimo znaky určující formu diskutovaných témat, výzkum klade důraz na pozice jednotlivých témat na konkrétní agendě. Cílem dizertační práce je přispět k operacionalizaci teorie a zodpovědět otázku: jaká témata jsou definovaná pomocí pozitivní (zásadní změnou) a negativní (drobnými úpravami) zpětné vazby v rámci nastolování politické agendy? Práce se zaměřuje na agendu Evropské rady od roku 2014 do 2022 a aplikuje kvalitativní metodologickým přístup speciálně upravený pro odhalení znaků v definicích témat a jejich hierarchizaci na agendě. Výzkum ukázal, že zatímco pozitivní zpětná vazba vždy formuje nejdůležitější (primární) téma, negativní zpětná vazba může formovat veškerá témata na agendě, včetně těch na vrcholu agendy. Práce taktéž odhalila obecná schémata, jakými obě verze zpětné vazbě utváří...
|
|
|
Mediální konstrukce odbornosti na příkladu pandemie Covid-19
Ziegler, Aleš ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sociální konstrukcí expertního vědění v průběhu vrcholné fáze pandemie covid-19 (červenec 2020 až únor 2021). Jsou v ní představeny současné teoretické diskuze ohledně teorie nastolování agendy a paradigmatu rámcování, a jejich vztah k normativním úvahám o médiích. V praktické části je proveden kvalitativní výzkum rozhovorů s odborníky na dvou důležitých českých portálech, v nichž jsou identifikovány mediální rámce metodou zakotvené teorie, a následně je proveden kvantitativní výzkum pátrající po zajímavých vztazích mezi identifikovanými rámci.
|
|
|
Evolution of the preferences of the Council of the European Union in negotiating Transparency Register
Štefániková, Michaela ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce zkoumá vývoj preferencí Rady Evropské unie v souvislosti se schválením evropského mechanismu kontroly lobbingu, tzv. Rejstříku transparentnosti. Autorka si v práci stanovila tři výzkumné hypotézy, jejichž cílem je prokázat vliv tří různých faktorů na pozice Rady, jakožto poslední instituce, která vstupuje do procesu vyjednávání. Práce vychází z teorie racionální volby, konkrétně z dílčí teorie stanovení agendy a z dílčí teorie principal-agent. Metodologická forma výzkumu práce je založena na kvalitativní metodě process tracingu, která vysvětluje zkoumání řetězce událostí nebo rozhodovacích procesů, jejímž prostřednictvím se podmínky promítají do výsledků. Zkoumání nastolování agendy nám potvrdilo skutečnost, že ačkoli Komise jako hlavní aktér nastolování agendy na úrovni EU tuto roli plní, používá pouze měkkou sílu a diplomatický narativ, který postrádá autoritu, což jí bránilo přesvědčit Radu k aktivní spolupráci v uznání Rejstříku. Naopak, neformální role nastolování agendy Evropského parlamentu prostřednictvím publicity a interinstitucionálního dialogu dosáhla toho, že Rada k jednáním přistoupila, a to i v přísnější podobě, kterou Parlament dlouhodobě prosazoval. Významné zjištění bylo také, že stanovení agendy ze strany rotujících předsednictví Rady EU a předsednické ambice významně...
|
|
|
Diskurzivní analýza komunikace vlády ČR k viru COVID- 19 za rok 2020
Rys, Filip ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Komunikace vlády ČR byla v průběhu roku 2020 kvůli pandemii covid-19 mnohými kritizována. Cílem této práce je analýza komunikace vlády a její následná interpretace v kontextu nastolování agendy, sekuritizace a narativizace. Obsahem je rovněž analýza reflexí vládních aktérů v samostatných rozhovorech v médiích. Diplomová práce obsahuje diskursivní analýzu tiskových konferencí vlády v roce 2020, na základě které vznikly diskursivní modely. Tyto modely slouží k definování způsobu, jakým vláda komunikovala problematiku pandemie covid-19. Následuje analýza z pohledu nastolování agendy, ve které se prokázalo, že vláda svá komunikovaná témata úspěšně nastolila i v médiích. Na základě analýzy nastolování agendy byla vytvořena i sekuritizační analýza. Ta prokázala, že existuje minimálně jedna významná korelace mezi tím, jaký sekuritizační řečový akt vláda používala a jak lidé vnímali hrozbu pandemie. Analýza reflexí aktérů v samostatných rozhovorech ukázala, že politici drželi komunikaci konzistentní i mimo analyzované tiskové konference. Propojující linkou komunikace vlády byla snaha o zmírnění jakýchkoliv pochybností pomocí slovního spojení, že dělají maximum. Za každých okolností se snažili prezentovat, že je učiněno vše, co bylo možné.
|
|
|
Rámcování alkoholu v českém tisku a jeho komparace v době před a během pandemie onemocnění covid-19
Andresek, Šimon ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem, jakým byla v letech 2018-2019 a 2020-2021 v českém tisku rámcována sdělení, jež zpravovala o problematice užívání alkoholu. Důraz je přitom kladen na vzájemnou komparaci poznatků z obou výzkumných období, a to jak stran rámců, tak dalších studovaných proměnných, např. tématu, citovaného zdroje či vztahu pohlaví protagonistů sdělení a přítomného narativu (popřípadě narativů). Teoretická část práce pojednává o vlivu mediálního obsahu na veřejnou sféru, a to prostřednictvím deskripce fenoménu nastolování agendy. Posléze je představeno samotné rámcování, a to jednak perspektivou zmíněné mediální teorie nastolování agendy (jakožto její podmnožina), ovšem rovněž jako zcela autonomní jev. Jsou představeny rozličné náhledy na rámcování, jež jsou následně ilustrovány pomocí řady časoprostorově odlišných studií, které se explicitně či implicitně zabývaly mediálním rámcování alkoholové problematiky. Analytická část sestává ze dvou metodických složek - kvalitativní a kvantitativní obsahové analýzy. Nejprve je užito analýzy kvalitativní, a to za účelem profilace specifických rámců, jejichž společným rysem je přítomnost konfliktu. Následně dochází ke kvantifikaci popsaných konfliktních narativů v obou výzkumných obdobích a ke vzájemné komparaci dílčích zjištění. Výsledky...
|
|
|
Jaderná energetika pohledem České televize - Srovnání mediální reprezentace jaderné energetiky před a po havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiči v Japonsku.
Špátová, Veronika ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá proměnami mediální reprezentace jaderné energetiky ve zpravodajství České televize, která je jedinou českou veřejnoprávní televizí. Studie využívá kvantitativní výzkumnou metodu - obsahovou analýzu k zachycení proměny výsledného obrazu jaderné energetiky i k porovnání změn mechanismů konstrukce zpráv využívaných ve zkoumaném období, jež bylo stanoveno na jeden rok před a jeden rok po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiči. Havárie odstartovala 11.3.2011. Hned ve svém začátku diplomová práce stručně popisuje situaci v Japonsku a charakterizuje následky březnové katastrofy. Teoretická část diplomové práce dále shrnuje přehled základních poznatků o zpravodajství - základní teorie mediálních studií a mechanismy konstrukce zpráv (práce se zdroji informací, zpravodajské hodnoty, nastolování agendy, rámování), které také vykládá v souvislosti s životním prostředím. Práce rovněž pojednává o jaderné energetice ze společensko-politického hlediska a podrobněji je zmíněn i vývoj a současný stav jaderné energetiky v České republice. Analytická část zkoumá jednak změny mediální pozornosti, jež byla jaderné energetice ve vymezeném období věnována, stejně jako využití mechanismů konstrukce zpráv a změn celkového obrazu jaderné energetiky v hlavní zpravodajské...
|
|
|
Nastolování agendy v tématu uprchlictví: Analýza vztahu vystavení mediálním obsahům a pociťované důležitosti tématu
Michalová, Lea ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze vztahu vystavení mediálním obsahům o uprchlictví a pociťované důležitosti tohoto tématu. V práci je zvolen kombinovaný výzkumný design podle schématu QUAN → qual. V kvantitativní části je modelován vliv vystavení obsahům o uprchlictví na vnímání důležitosti tématu na datech sledovanosti televize a čtenosti periodického tisku při kontrole sociodemografických charakteristik respondenta. K nalezení vlivu byla použita binární logistická regrese. Analýza ukazuje, že vystavení obsahům o uprchlictví má skutečně vliv na míru důležitosti tématu pro respondenty. Do tohoto vztahu ovšem vstupují další proměnné, které modely nedokáží zachytit. Navazuje kvalitativní výzkum ve formě hloubkových rozhovorů, který byl použit pro doplnění zjištění z kvantitativní části. Z rozhovorů vyplynulo, že si jsou lidé vědomi zejména vlivu médií na to, o čem přemýšlí či se baví se svým okolím. Média mají podle některých dotazovaných silnější vliv u témat, jako je uprchlictví a imigrace, se kterými nemají dotazovaní osobní zkušenost, a jsou odkázáni na informace právě z médií. Kromě médií může mít na vnímání důležitosti vliv například hodnotová orientace respondenta, jeho životní zkušenost, sociální okolí nebo kritičnost přijímání zpráv.
|
|
|
Mediální skandalizace sexuálních afér v církvi v českém tisku na jaře 2010
Šulcová, Jana ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Gerbery, Juraj (oponent)
Diplomová práce "Mediální skandalizace sexuálních afér v církvi v českém tisku na jaře 2010" se na základě kvantitativní analýzy mediálních rutin, stereotypů a logiky zabývá tištěnými periodiky z uvedeného období, resp. texty, které se za toto období věnovaly sexuálním aférám v římskokatolické církvi. Výsledky kvantitativního šetření tvoří základ pro polostrukturované rozhovory se zástupci církve a pracovníky médií, která se věnují církevní problematice. Jejich vyjádření jsou poté v rámci kvalitativní analýzy porovnávána, interpretována a v souvislosti s kvantitativním výzkumem sledovaných médií kriticky vyhodnocována. Pomáhají také nalézt odpovědi na předem formulované výzkumné otázky. Na základě mediálních teorií (gatekeeping, sociální konstrukce reality, nastolování agendy atd.) si práce všímá reflexe sledovaného tématu ve vybraných sdělovacích prostředcích a také specifik mediálního diskursu, jež byla v souvislosti s ním používána. Tento pohled rozšiřuje díky polostrukturovaným rozhovorům se zástupci církve a pracovníky médií, která se zabývají církevní tematikou, také o mimomediální rozměr. Kvalitativní část práce pojímá skandalizaci případů sexuálního obtěžování jako ilustrativní téma, o němž se ve spojení s římskokatolickou církví v českých médiích hovoří nebo hovořilo. V souvislosti s...
|
|
|
Koncept nastolování agendy v kontextu českých mediálních studií
Nečas, Vlastimil ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Předložená dizertační práce vychází z širokého proudu úvah o vztahu masových médií, společnosti a politiky a detailně se věnuje jednomu specifickému konceptu, který se pokouší tyto vztahy pojmenovat, modelovat a empiricky zkoumat. Základní cíle práce lze shrnout do dvou vzájemně provázaných oblastí. První cílem je představit v českém odborném prostředí koncept nastolování agendy, nabízející teoretický, pojmový a výzkumný rámec pro analýzu vztahů mezi obsahy masových médií, dynamikou veřejného mínění a politickou sférou. Druhým cílem je pak analýza teoretického ukotvení a způsobů zkoumání procesů nastolování agendy v českém sociálně-vědním prostoru. Teoretická část práce (kapitola 1. až kapitola 3.5) je strukturována podle dvou hledisek: diachronního a synchronního. V diachronní perspektivě se snažíme pojmenovat společenský kontext a historické kořeny zkoumání nastolování agendy, jeho postupný vývoj, hlavní trendy a vývojové linie. Plynule pak přecházíme do synchronní perspektivy, kdy popisujeme odborné a oborové ukotvení nastolování agendy, a pomocí dostupných klasifikací detailně analyzujeme existující úrovně studia nastolování agendy a hlavní výzkumné oblasti. Druhá základní oblast dizertační práce je ukotvena ve snaze identifikovat, pojmenovat a analyzovat způsoby zkoumání procesů nastolování témat v...
|
|
|
Tři roky po referendu o brexitu: Analýza twitterových účtů "Leave EU" a "People's Vote"
Chvála, David ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce s názvem Tři roky po referendu o brexitu: Analýza twitterových účtů "Leave EU" a "Peoples' Vote" zkoumá komunikaci dvou twitterových účtů zájmových skupin Leave.EU a People's Vote. Práce rozebírá za pomocí kvantitativní obsahové analýzy komunikaci obou účtů, nastolování agendy a rámcování obsahu. Cílem práce je rozebrat zaměření a profilaci obou účtů a zjistit do jaké míry je twitterový obsah tvořen na základě zpětné reakce sledujících a jak je tento obsah rámcován.
|
host ::
RSS.