Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 165 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mediální výchova na gymnáziích pohledem českých a německých pedagogů
Horáková, Adéla ; Römer, Lucie (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Diplomová práce Mediální výchova na gymnáziích pohledem českých a německých pedagogů se snaží porovnat cíle, praxi a institucionální podmínky pedagogů mediální výchovy na gymnáziích v Praze a v německém Lipsku a zprostředkovat tak oběma stranám inspiraci. V teoretické části se práce zabývá významem role pedagoga, základními mediálně- pedagogickými koncepty, historickým vývojem mediální výchovy v Česku i Německu a jejím zakotvením v oficiálních dokumentech. Praktická část práce sestává z komparace dotazníků distribuovaných mezi učitele mediální výchovy na příslušných školách v Praze a v Lipsku, prohloubené o šest polostrukturovaných rozhovorů s příslušnými pedagogy.
Kvalita pracovního života a pracovní angažovanost pracovníků ve vzdělávacích organizacích
Bůžková, Kristýna ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Kursch, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá komplexní problematikou kvality pracovního života a pracovní angažovanosti. V úvodních kapitolách představuje obecná východiska, nastiňuje vývoj přístupů a širší souvislosti. Na uvedené poznatky dále navazuje a podrobněji specifikuje jednotlivé oblasti. Zatímco první kapitola je věnována především chápání kvality života optikou rozličných vědních disciplín, druhá kapitola se zaměřuje na užší koncept kvality pracovního života a představuje vybrané teorie i vývoj přístupů. Následující tematická část textu se zabývá pracovní angažovaností - vymezuje uvedený pojem, představuje jeho transformaci i vztah k dalším fenoménům jako jsou například pracovní spokojenost, well-being nebo syndrom vyhoření. V rámci diplomové práce bylo taktéž realizováno empirické šetření, jehož cílem bylo popsat aktuální subjektivně vnímanou kvalitu pracovního života a stav pracovní angažovanosti pracovníků působících ve vzdělávacích organizacích. Kvůli pandemii nového typu koronaviru Covid-19 bylo v uplynulém roce realizováno mnoho opatření, která zásadním způsobem ovlivňují a mění způsob výkonu jejich profese. Související změny mají turbulentní a velmi těžko předvídatelnou povahu, čímž pro pracovníky představují značnou výzvu a z dlouhodobého hlediska mohou ovlivňovat vnímání jejich kvality pracovního...
Montessori školy na malém městě
Kelblová, Lucie ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Simonová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce zkoumá úlohu Montessori škol na malém městě. Ve velkých městech je nabídka vzdělávacích příležitostí pestřejší, na malém městě představují Montessori školy často jedinou alternativu k běžné základní škole. Pro účel výzkumu byl zvolen kvalitativní design vícepřípadové studie. Předmětem šetření byly dvě školy. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů s pěti rodiči, čtyřmi učiteli a dvěma zakladatelkami škol byla zjišťována prvotní očekávání a jejich naplnění z pohledu všech skupin respondentů. Rodiče od školy očekávají vstřícné a bezpečné prostředí, individuální přístup, respekt k dítěti, kooperativní prostředí, podnětný způsob výuky, podporu vnitřní motivace dětí, svobodu a zároveň odpovědnost. Očekávání učitelů spočívala v možnosti uplatnit alternativní způsoby výuky s ohledem na individualitu žáka, respektující přístup a spolupracující kolektiv. Zakladatelky chtěly vytvořit přívětivou školu založenou na principech Marie Montessori, která bude finančně dostupná pro běžné rodiny a bude moci díky důrazu na individuální přístup poskytnout kvalitní vzdělání širokému spektru dětí, včetně těch s individuálními potřebami. Očekávání všech tří skupin respondentů byla naplněna, což potvrdila i konzistence v jejich odpovědích. Úloha Montessori škol na malých městech je zásadní z několika důvodů:...
Paralelní penzum gymnaziálního a hudebního vzdělávání z pohledu pedagogů a studentů na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy, ZUŠ
Pudlovská, Veronika ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Jiřičková, Jiřina (oponent)
zabývá názory pedagogů a studentů na paralelní gymnaziální a hudební vzdělávání na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy. Kromě kapitol o historii vzniku hudebních tříd se soustředí zejména na výzkumnou část, která přináší pohledy pedagogů například na spolupráci s kolegy, jejich názory na adekvátní vybavení školy či přínos vyučování Š pro ně samotné. oučasně nty a absolventy školy. Pomocí dotazníku zjišťuje, jak je podle studentů/absolventů studium náročné časově, co všechno je škola naučila a jak školu zpětně hodnotí. Práce pedagogy či řediteli školy.
Syndrom vyhoření u učitelů na 1. stupni ZŠ z hlediska heterogenity žáků
Ambrožová, Markéta ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Diplomová práce volně navazuje na již publikovanou studii týkající se syndromem vyhoření a stresory práce učitelů základních škol (Ptáček et al. 2019). Především se zaměřuje na problematiku vlivu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v souvislosti se vznikem syndromu vyhoření u učitelů na 1. stupni ZŠ. Teoretická část se zabývá obecně syndromem vyhoření u pedagogů, stanovuje jeho faktory, projevy a fáze, seznamuje s různými metodami a škálami jeho měření. Definuje specifické vzdělávací potřeby u dětí, nastiňuje možnosti práce s nimi, a zdůrazňuje náročnost učitelské profese. Část praktická zkoumá vliv heterogenity žáků (věk, pohlaví, SVP) na přítomnost projevů syndromu vyhoření u učitelů, zkoumá vyšší míru náchylnosti k syndromu vyhoření z hlediska genderu a věku. Výzkum mimo jiné prokázal úzký vztah mezi počtem žáků ve třídě s SVP a projevy syndromu vyhoření učitelů, zatímco neprokázal úzkou souvislost mezi počtem žáků ve třídě.
Problematika písemného projevu ve výuce cizích jazyků na českých středních školách se zaměřením na jazyk ruský
Drebitková Malá, Alena
Práce se zabývá problematikou výuky písemného projevu na českých středních školách se zaměřením na ruský jazyk. V teoretické části autor zmiňuje základy lingvistické, psycholingvistické a didaktické. Definuje písemný projev a mapuje jeho situaci v různých metodických směrech ve výuce cizích jazyků. Dále prezentuje požadavky na písemný projev v základních dokumentech: Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Evropské jazykové portfolio, mezinárodní zkoušky z ruského jazyka ТРКИ (Тест русского языка как иностранного) a česká státní maturitní zkouška z ruského jazyka. V praktické části nejprve podrobně analyzuje vybrané učebnice, které se využívají k výuce slohu na základních školách v Rusku a Česku a oba přístupy porovnává. Poté zkoumá vybrané učební soubory ruského jazyka české provenience, které se používají k výuce ruského jazyka v České republice, se zaměřením na cvičení vedoucích k rozvoji písemného projevu. Dále hodnotí výsledky získané z dotazníků, které byly zadány studentům ruského jazyka (absolventům středních škol) a učitelům, kteří ruský jazyk na středních školách vyučují. Cílem bylo zjistit jejich vztah k písemnému projevu v ruském jazyce a jejich praktické zkušenosti a problémy. Výsledkem práce jsou nově vytvořená cvičení na rozvoj písemného projevu pro ruský jazyk, pro úrovně...
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 165 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.