Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Chudoba a sociální dávky v sociálně vyloučených lokalitách
Federičová, Miroslava ; Kalíšková, Klára ; Zapletalová, Lucie
Studie prezentuje unikátní analýzu životních podmínek osob a domácností v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) z hlediska jejich příjmů a ohrožení chudobou ve srovnání s běžnou populací. Zvláštní pozornost věnujeme míře využívání sociálních dávek a jejich účinnosti při snižování míry chudoby. Analýza je založena na unikátních datech z šetření životních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách (SVL-SILC), provedeného v roce 2020 Agenturou pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj a z dat šetření „Životní podmínky“ (EU-SILC) Českého statistického úřadu z roku 2020.
Odchody z učitelské profese v Evropě
Federičová, Miroslava ; Pertold, Filip
Tato krátká studie shrnuje zjištění původního empirického výzkumu dlouhodobých trendů v opouštění učitelské profese v evropských regionech včetně České republiky. Tento fenomén má v některých ohledech podobný charakter napříč zeměmi, ale také existují výrazné regionální rozdíly. Pro Českou republiku a celý středoevropský region zemí zjišťujeme, že během ekonomické transformace dochází k odlivu mladých učitelů-mužů z učitelské profese. To je pravděpodobně způsobeno lepšími možnostmi v alternativních profesích. Transformace tak značně přispěla k feminizaci učitelské profese.
The outflow of high-ability students from regular schools and its long-term impact on those left behind
Federičová, Miroslava
Early tracking school systems, which stream student by ability, are considered a trigger of widening inequality in education. However, more homogenous class composition resulting from ability tracking seem to improve efficiency of teaching and learning. Literature on peer effects shows contradictory findings about these two counteracting effects. This paper contributes to the discussion of the efficacy of ability tracking by examining the effects of the outflow of high-ability students after primary education on the long-term educational outcomes and behaviour of their peers who remain in regular classes. Exploiting a 2009 school reform in Slovakia which postponed tracking by one year, we show that the outflow of high-performing peers results in a weak negative long-run effect on non-tracked student’s math scores and late arrivals at school, and more persistent negative effects on out-of-school study time.\n
Předškolní schopnosti: Evropská srovnávací studie
Neufussová, Monika ; Münich, Daniel (vedoucí práce) ; Federičová, Miroslava (oponent)
Předškolní vzdělávání zlepšuje kognitivní a nekognitivní schopnosti dětí a jeho efekt přetrvává až do dospělosti. Literatura poskytuje mnohé d·kazy o prospěšných vlivech předškolního vzdělávání, některé z nich dokonce kauzální. Většina studií nicméně pochází z USA a výzkum tak postrádá ucelený obraz předškolního vzdělávání v evropských zemích. K tomuto výzkumu přispívám srovnáním evropských zemí v ohledech předškolní docházky, předškolních dovedností a dosažených výsledk· ve čtvrté třídě. Dále se soustředím na eskou republiku. Výsledky ukazují, že vzdělanější matky mají větší pravděpodob- nost dávat děti do školky. Ve většině zemí děti s lepšími předškolními doved- nostmi dosahují lepších výsledk· ve standardizovaných testech ve čtvrté třídě, což podporuje existenci Matoušova efektu. V eské republice je docházka v předškolním zařízení spojována s nár·stem výsledk· ve čtvrté třídě o 0.3 směrodatné odchylky. Nejd·ležitější dovedností je schopnost číst, která zvyšuje výsledky v matematice o 0.2 směrodatné odchylky. Tyto výsledky přispívají k literatuře ohledně předškolního vzdělávání v Evropě, ale neměly by být interpretovány kauzálně, nebo' tvoří spíše popis evropské předškolní situace. 1
Předškolní schopnosti: Evropská srovnávací studie
Neufussová, Monika ; Münich, Daniel (vedoucí práce) ; Federičová, Miroslava (oponent)
Předškolní vzdělávání zlepšuje kognitivní a nekognitivní schopnosti dětí a jeho efekt přetrvává až do dospělosti. Literatura poskytuje mnohé d·kazy o prospěšných vlivech předškolního vzdělávání, některé z nich dokonce kauzální. Většina studií nicméně pochází z USA a výzkum tak postrádá ucelený obraz předškolního vzdělávání v evropských zemích. K tomuto výzkumu přispívám srovnáním evropských zemí v ohledech předškolní docházky, předškolních dovedností a dosažených výsledk· ve čtvrté třídě. Dále se soustředím na eskou republiku. Výsledky ukazují, že vzdělanější matky mají větší pravděpodob- nost dávat děti do školky. Ve většině zemí děti s lepšími předškolními doved- nostmi dosahují lepších výsledk· ve standardizovaných testech ve čtvrté třídě, což podporuje existenci Matoušova efektu. V eské republice je docházka v předškolním zařízení spojována s nár·stem výsledk· ve čtvrté třídě o 0.3 směrodatné odchylky. Nejd·ležitější dovedností je schopnost číst, která zvyšuje výsledky v matematice o 0.2 směrodatné odchylky. Tyto výsledky přispívají k literatuře ohledně předškolního vzdělávání v Evropě, ale neměly by být interpretovány kauzálně, nebo' tvoří spíše popis evropské předškolní situace. 1
Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání
Federičová, Miroslava ; Korbel, Václav
Cílem této studie je zjistit, do jaké míry by mohlo být vzdělávání žáků z rodin s nízkým socioekonomickým statusem (ESCS) ovlivněno výukou na dálku. Tito žáci se na první pohled zdají být jednou z nejvíce ohrožených skupin společně například se žáky s mentálním a zdravotním postižením. To by představovalo pro české školství závažný problém, protože již teď jsou nerovnosti ve vzdělávání v Česku jedny z nejvyšších v Evropě (PISA 2018). Studie navíc ukazují, že žáci s nižší úrovní ESCS mají nižší aspirace (Straková a kol. 2017), a tak méně častý kontakt s učiteli a spolužáky během distanční výuky by mohl dále snižovat jejich aspirace a motivaci k učení.
Odchody do důchodu v Česku: role očekávání a zdravotního stavu v mezinárodním srovnání
Pertold, Filip ; Federičová, Miroslava
Česko stárne, což bude mít dlouhodobé dopady na ekonomiku a společnost. Jeden ze zásadních problémů je riziko budoucího ubývání celkového množství pracovní síly. Na základě dat SHARE mimo jiné ukazujeme, že naprostá většina starších pracujících odchází do důchodu v momentě vzniku nároku na starobní důchod, ať už na předčasný nebo standardní. Pouze velmi malé procento pracujících odchází až po vzniku nároku na důchod.\n
Mezinárodní srovnání ředitelů škol: české administrativní inferno
Federičová, Miroslava
Řízení škol v Česku představuje velký problém. V této studii dokumentujeme, že v Česku se na úrovni vedení základních škol střetává několik extrémů: (i) školy mají velmi vysokou autonomii, (ii) administrativní zátěž ředitelů škol je velmi vysoká, (iii) noví ředitelé nejsou na novou profesi v průměru dostatečně připraveni, (iv) platové ohodnocení práce ředitele je nízké a nedostatečně atraktivní a (v) velmi vysoký počet malých škol vyžaduje vysoké počty ředitelů. Tato velmi nezdravá kombinace faktorů představuje pro české školství zásadní problém, který dosud vnímal jen malý okruh expertů. Jeho řešení se tak v lepším případě zatím pohybuje pouze ve sférách úvah, jak by se měl problém řešit, respektive redukovat.
Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků
Federičová, Miroslava
Každoročně se na osmiletá gymnázia hlásí zhruba 14 % žáků 5. ročníku základních škol. Mezi přihlášenými je 53 % dívek oproti chlapcům a stejný poměr je i přijat. Tyto rozdíly mezi chlapci a dívkami se v případě pozdějších přechodů na šestiletá a čtyřletá gymnázia dále zvyšují. Tato studie se ale zabývá pouze přechodem na gymnázia osmiletá. Dívky mají na vysvědčení v průměru lepší známky než chlapci s jinak stejnými výsledky v testech. Je to zřejmě dáno tím, že učitelé do známek kromě kognitivních znalostí a dovedností promítají i schopnosti sociálně-emoční, ve kterých jsou chlapci v průměru horší. V přijímacích kritériích dominuje výsledek v přijímacích testech doplněný průměrem známek na posledním pololetním vysvědčení. Rozhodnutí podat přihlášku naopak určují především známky na vysvědčení, především jedničky a méně očekávaný výsledek v testech. Naše analýza ukazuje, že rozdíly v podílu přihlášených chlapců a dívek přetrvávají i v případě, že srovnáváme skupiny chlapců a dívek se stejnými šancemi na přijetí. Tento rozdíl je velmi výrazný ve skupině žáků s hraničními šancemi na přijetí. U chlapců v této skupině, oproti dívkám, je výrazně vyšší podíl těch, co na posledním pololetním vysvědčení neměli jedničku z některého nebo z obou klíčových předmětů – matematiky a českého jazyka. Nedokonalá informace o kognitivních dovednostech vyvozená žáky a rodiči ze známek na vysvědčení může zkreslovat další vzdělávací ambice žáka, vést k neadekvátním rozhodnutím ohledně podání přihlášky na další školu a tedy na vzdělávací a životní kariéry žáků. Nedokonalost informací obsažených ve známkách na vysvědčení pramení z jejich velmi omezené srovnatelnosti v důsledku rozdílné přísnosti známkování škol, nejasné váhy sociálně-emočních schopností žáka a samozřejmě subjektivního pohledu učitele.
Essays on Early Tracking School System
Federičová, Miroslava ; Münich, Daniel (vedoucí práce) ; Rivkin, Steven (oponent) ; Falch, Torberg (oponent)
Tato dizertace zkoumá školský systém rané selekce, a zabývá se vlivem přechodu, který obvykle nastává ve věku 10 let, na výsledky žáků. Navíc, jelikož tato raná selekce nastává v období změn v mozkovém vývoji, který je rozdílný mezi chlapci a děvčaty, všechny články zkoumají toto téma také z pohledu genderových nerovností. První kapitola je zaměřena na samotný proces selekce a zabývá se úlohou známek ve vysvětlení genderové nerovnosti v míře přihlášek na selektivní školu. Tato selekce je většinou prováděna na základě kognitivních schopností, které jsou signalizované žákům formou známek. Známky hrají důležitou roli v procesu přihlašování se, nicméně se značně liší mezi děvčaty a chlapci, a to i pokud mají stejné kognitivní dovednosti. V této kapitole navrhuji model asymetrického signálu pravděpodobnosti přijetí pro chlapce a děvčata, který vyvstává ze známek. Údaje z přechodu mezi primárním stupněm vzdělání a víceletými gymnázii v České Republice ukazují, že děvčata se hlásí ve významně větší míře. Tento rozdíl se nemění ani po zohlednění šancí jednotlivých žáků na přijetí. Zatímco výsledky testů z mezinárodního šetření nemají žádný vliv na genderový rozdíl v míře přihlašování se, známky tento rozdíl ve značné míře vysvětlují. Toto zjištění je v souladu s představou, že známky jsou signálem, který...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.