Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 462 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Postavení jaderné energetiky v Evropské unii - historie a současnost
Koryčanský, Roman ; Šen, Hugo (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozvojem a současným postavením jaderné energetiky v Evropě. V první části práce je věnována legislativnímu pozadí v rámci evropské unie – smlouva EURATOM. Dále popisuje historii evropských společností zabývající se jadernou energetikou zejména francouzské AREVY. Největší část práce je věnována vztahu jaderné energetiky a veřejného mínění, zaměřeno na postavení ve vybraných státech a postoj ekologických organizací součástí je i popis historicky nejvážnějších havárií. Závěr je změřen na ekonomické aspekty jaderné energetiky a budoucnost jaderné energetiky.
Sympatie české veřejnosti k některým zemím – podzim 2023
Červenka, Jan
V rámci šetření realizovaného od konce září do začátku prosince 2023 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.\n\nNejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Polskem.\n\nNa konci žebříčku se umístily Ukrajina, Čína a Rusko.\n\nVe srovnání s minulým šetřením z konce roku 2021 došlo u všech zemí vyjma Polska ke zhoršení jejich hodnocení.
Veřejnost o energetické politice a o Zelené dohodě pro Evropu – srpen/září 2023
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda jsou o ní lidé dostatečně informováni, zda s ní souhlasí, nebo nesouhlasí a zda je podle názoru veřejnosti její deklarovaný cíl dosažitelný či nikoli.\n\nO energetickou politiku se zajímá necelá polovina (49 %) Čechů, což představuje zřetelný pokles zájmu v porovnání s loňským šetřením, ale nadále výrazné navýšení oproti všem předchozím výzkumům.\n\nJen o málo více než čtvrtina (26 %) dotázaných má podle svého vyjádření dostatek informací o Zelené dohodě pro Evropu.\n\n35 % českých občanů se Zelenou dohodou souhlasí, 49 % s ní nesouhlasí. Jen šestina (17 %) českých občanů přitom pokládá cíl Zelené dohody za dosažitelný, dvoutřetinová většina si myslí, že její cíl dosažitelný není.
Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.\n\nVětšina občanů se přiklání k názoru, že jaderná energetika umožňuje zajistit stabilní dodávky energie, umožňuje vyrábět energii za nízkou cenu, přispívá k opatřením proti změně klimatu a je šetrná k životnímu prostředí.\n\nV české veřejnosti převládá názor, že jaderná energetika je jedním z nejbezpečnějších způsobů výroby energie.\n\nK názoru, že jaderná energetika je přechodnou technologií výroby energie, která bude brzy překonána, se česká veřejnost staví spíše skepticky.\n\nJako největší riziko v souvislosti s jadernou energetikou česká veřejnost vidí případné zneužití nebo poškození jaderné elektrárny v důsledku teroristického útoku nebo války.
Důvěra vybraným politikům v mezinárodním kontextu – podzim 2023
Červenka, Jan
V šetření, které se v období od konce září do začátku prosince 2023 uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.\n\nNejvyšší podíl důvěry šetření ukázalo u Z. Čaputové (52 %), nejvíce nedůvěřujících bylo u V. Putina (82 %).\n\nOproti jaru roku 2022 vzrostla nedůvěra a případně poklesla důvěra s jedinou výjimkou u všech sledovaných politiků, nejvýrazněji v případě V. Zelenského, E. Macrona, J. Bidena, Z. Čaputové, U. von der Leyenové a O. Scholze.
Důvěra ústavním institucím – podzim 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce září do začátku prosince roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 17 % Čechů, prezidentovi 52 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 18 % a Senát 29 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 10 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než dvoutřetinová většina (69 %) veřejnosti.
Kvalita života a pocit bezpečí
Weikertová, Štěpánka ; Čadová, Naděžda ; Kyselá, Monika
Kvantitativní sociologický výzkum Kvalita života a pocit bezpečí prováděný Centrem pro výzkum veřejného mínění měl za cíl mapovat kvalitu vztahů v české společnosti včetně výskytu negativních jevů, zmapovat zkušenosti dospělé populace ČR s domácím a genderově podmíněným násilím.
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny – únor/březen 2023
Červenka, Jan
V šetření, jež proběhlo v období od konce ledna do konce druhé dekády března 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků a k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.\n\nO vývoj situace okolo uprchlíků z Ukrajiny se zajímají necelé dvě pětiny (39 %) českých občanů.\n\n\n56 % českých občanů souhlasí s přijímáním uprchlíků z Ukrajiny.\n\n\n11 % občanů je pro možnost trvalého usazení se ukrajinských uprchlíků zde, dalších sedm desetin (71 %)
Občané o materiálních životních podmínkách svých domácností – duben/květen 2023
Červenka, Jan
V šetření CVVM SOÚ AV ČR, které probíhalo od konce března do května 2023, byly položeny všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce.\n\nVíce než polovina (53 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 12 % je pokládá za špatné a 35 % za „ani dobré, ani špatné“.\n\nHodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti loňsku nezměnilo.\n\nTřetina (34 %) Čechů se domnívá, že v tomto roce se materiální životní podmínky jejich domácností zhorší, necelá pětina (18 %) očekává zlepšení a méně než polovina (46 %) předpokládá, že se nezmění. Očekávání se oproti loňsku výrazně zlepšila, ale zůstala výrazně horší, než byla v období let 2015 až 2020 do nástupu pandemie COVID-19.
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – duben/květen 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v dubnu a květnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n\n13 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z února a března se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\n15 % české veřejnosti očekává zlepšení ekonomické situace v ČR, 32 % předpokládá setrvalý stav a 51 % počítá se zhoršením.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 462 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.