|
|
Veřejnost o energetické politice a o Zelené dohodě pro Evropu – srpen/září 2023
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda jsou o ní lidé dostatečně informováni, zda s ní souhlasí, nebo nesouhlasí a zda je podle názoru veřejnosti její deklarovaný cíl dosažitelný či nikoli.\n\nO energetickou politiku se zajímá necelá polovina (49 %) Čechů, což představuje zřetelný pokles zájmu v porovnání s loňským šetřením, ale nadále výrazné navýšení oproti všem předchozím výzkumům.\n\nJen o málo více než čtvrtina (26 %) dotázaných má podle svého vyjádření dostatek informací o Zelené dohodě pro Evropu.\n\n35 % českých občanů se Zelenou dohodou souhlasí, 49 % s ní nesouhlasí. Jen šestina (17 %) českých občanů přitom pokládá cíl Zelené dohody za dosažitelný, dvoutřetinová většina si myslí, že její cíl dosažitelný není.
|
|
|
Lidé o vlastnostech a rizicích jaderné energetiky – srpen/září 2023
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Do šetření byly zahrnuty dvě baterie otázek, jejichž prostřednictvím byly na jedenáctibodové škále zkoumány názory občanů na určité vlastnosti a rizika spojená s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderného štěpení.\n\nVětšina občanů se přiklání k názoru, že jaderná energetika umožňuje zajistit stabilní dodávky energie, umožňuje vyrábět energii za nízkou cenu, přispívá k opatřením proti změně klimatu a je šetrná k životnímu prostředí.\n\nV české veřejnosti převládá názor, že jaderná energetika je jedním z nejbezpečnějších způsobů výroby energie.\n\nK názoru, že jaderná energetika je přechodnou technologií výroby energie, která bude brzy překonána, se česká veřejnost staví spíše skepticky.\n\nJako největší riziko v souvislosti s jadernou energetikou česká veřejnost vidí případné zneužití nebo poškození jaderné elektrárny v důsledku teroristického útoku nebo války.
|
|
|
Veřejnost o jaderné energetice – srpen/září 2023
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Konkrétně výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.\n\nAsi dvoupětinová část (41 %) občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, podobně velká část (39 %) se domnívá, že by podíl jádra měl zůstat na současné úrovni, a více než desetina (13 %) má za to, že by se tento podíl měl snižovat.\n\nTéměř dvě třetiny (65 %) občanů souhlasí s výstavbou nového bloku JE Dukovany, o málo více než čtvrtina (27 %) s tím nesouhlasí.\n\nOproti loňsku, kdy v porovnání s minulými lety skokově narostla podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby dalšího bloku v Dukovanech, což odráželo bezprostřední reakci české veřejnosti na energetickou krizi a pokles energetické bezpečnosti, se v letošním šetření podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby nového bloku v Dukovanech zřetelně snížila, avšak zůstala výrazně vyšší než v období před zmiňovaným nárůstem.\n\nVe srovnání s předchozími výzkumy byla zaznamenána historicky zdaleka nejvyšší hodnota (56 %) nedůvěry vládě při rozhodování o jaderné energetice, která v tomto ohledu vůbec poprvé výrazně převážila nad důvěrou (33 %), jež se dostala na své historické minimum.
|
|
|
Veřejnost o energetické politice a o tzv. Zelené dohodě pro Evropu – podzim 2022
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás, zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky, a nově zařazená otázka také zjišťovala, zda občané vědí o tom, jakým způsobem český stát nakládá s jaderným odpadem.\n\nNadpoloviční většina (56 %) občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, necelá čtvrtina (24 %) se domnívá, že by podíl jádra měl zůstat na současné úrovni, a necelá desetina (9 %) má za to, že by se tento podíl měl snižovat.¨\n\nKolem sedmi desetin (71 %) občanů souhlasí s výstavbou nového bloku JE Dukovany, necelá pětina (18 %) s tím nesouhlasí.\n\nOproti minulým letům skokově narostla podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby dalšího bloku v Dukovanech. To odráží reakci české veřejnosti na energetickou krizi a pokles energetické bezpečnosti, které byly způsobeny nárůstem cen energií od podzimu 2021 a destabilizací geopolitické situace vlivem války na Ukrajině.\n\nVe srovnání s předchozími výzkumy byla zaznamenána historicky nejvyšší hodnota (44 %) nedůvěry vládě při rozhodování o jaderné energetice.\n\nNa otázku, jak český stát nakládá s jaderným odpadem z jaderných elektráren, vybralo nejpřesnější variantu odpovědi 23 % respondentů, kteří odpověděli, že se momentálně hledá místo hlubinného úložiště pro likvidaci jaderného odpadu.
|
|
|
Veřejnost o jaderné energetice – podzim 2022
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás, zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky, a nově zařazená otázka také zjišťovala, zda občané vědí o tom, jakým způsobem český stát nakládá s jaderným odpadem.\n\nNadpoloviční většina (56 %) občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, necelá čtvrtina (24 %) se domnívá, že by podíl jádra měl zůstat na současné úrovni, a necelá desetina (9 %) má za to, že by se tento podíl měl snižovat.¨\n\nKolem sedmi desetin (71 %) občanů souhlasí s výstavbou nového bloku JE Dukovany, necelá pětina (18 %) s tím nesouhlasí.\n\nOproti minulým letům skokově narostla podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby dalšího bloku v Dukovanech. To odráží reakci české veřejnosti na energetickou krizi a pokles energetické bezpečnosti, které byly způsobeny nárůstem cen energií od podzimu 2021 a destabilizací geopolitické situace vlivem války na Ukrajině.\n\nVe srovnání s předchozími výzkumy byla zaznamenána historicky nejvyšší hodnota (44 %) nedůvěry vládě při rozhodování o jaderné energetice.\n\nNa otázku, jak český stát nakládá s jaderným odpadem z jaderných elektráren, vybralo nejpřesnější variantu odpovědi 23 % respondentů, kteří odpověděli, že se momentálně hledá místo hlubinného úložiště pro likvidaci jaderného odpadu.
|
|
|
Veřejnost o přechodu k čistší energetice – podzim 2022
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na přechod energetiky k čistším, ekologicky šetrnějším zdrojům energie při výrobě tepla a elektřiny. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak občané hodnotí šetrnost různých zdrojů energie z hlediska dopadů jejich využití na životní prostředí, jak vnímají úspěšnost či neúspěšnost přechodu na čistší zdroje v České republice, zda by podle jejich názoru stát měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, nakolik je pro ně důležité, zda elektrický proud, který odebírají ve své domácnosti, pochází z obnovitelných zdrojů a zda používají nebo plánují používat obnovitelné zdroje pro výrobu tepla či elektřiny, a to buď v nějakém společenství, jako je vícero domácností v rámci bytového domu, obce nebo její části, nebo samostatně ve své vlastní domácnosti.\nJako nejšetrnější zdroje výroby elektrické energie k životnímu prostředí lidé vnímají sluneční záření, vodní toky a foukání větru, jako nejméně šetrné hodnotí spalování uhlí.\n36 % českých občanů považuje přechod k čistší energetice za úspěšný, 44 % jej má za neúspěšný.\nVelká většina (93 %) české veřejnosti se kloní k názoru, že stát by měl podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, ale jen dvě pětiny (41 %) přikládají důležitost tomu, zda elektřina v jejich domácnosti je z obnovitelných zdrojů.\nV rámci nějakého společenství obnovitelné zdroje k výrobě tepla používají 4 % občanů a 4 % je k výrobě tepla používají individuálně v rámci své domácnosti. Dalších 5 % to pak v rámci nějakého společenství plánuje a 8 % to plánuje individuálně ve své domácnosti.\nElektřinu z obnovitelných zdrojů v rámci nějakého společenství používá 6 % občanů a rovněž 6 % ji používá individuálně ve své domácnosti, 8 %, respektive 11 % dalších to má v plánu.\nCelkově asi tři pětiny dotázaných (59 %) uvedly, že ani ve společenství ani individuálně nepoužívají a neplánují používat obnovitelné zdroje k výrobě elektřiny nebo tepla.
|
|
|
Veřejnost o hospodaření s energiemi – podzim 2022
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od první poloviny září do počátku listopadu 2022 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek se zaměřila na problematiku hospodaření s energiemi. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak se domácnostem respondentů daří hradit náklady na spotřebu elektřiny, topiva a vody, zda mají obavy ohledně zajištění vytápění v ČR, jaké jsou podle jejich názoru možnosti snížení spotřeby energií v jejich domácnosti a zda vývoj na trhu s energiemi přiměje jejich domácnost ke snížení spotřeby.\nTéměř polovina (47 %) domácností respondentů jen obtížně hradí náklady na spotřebu elektřiny, podíl těch, které obtížně hradí náklady na zemní plyn nebo tuhá paliva, se v rámci domácností, jež je používají, pohyboval okolo dvou pětin (43 % u zemního plynu, 39 % u tuhých paliv).\nTři z deseti domácností podle vyjádření respondentů obtížně hradí náklady na spotřebu vody.\nV porovnání s rokem 2018 se situace s hrazením nákladů na spotřebu elektřiny, topiva i vody zhoršila, nejvýrazněji pak v případě spotřeby elektřiny, kde podíl těch, kdo tyto náklady hradí obtížně, vzrostl z 26 % na 47 %.\nObtíže s hrazením nákladů na spotřebu elektřiny, topiva a vody jsou silně závislé na příjmové situaci a životní úrovni domácnosti, ale také na jejím složení, přičemž relativně hůře jsou na tom domácnosti, ve kterých žijí lidé osaměle.\nTři čtvrtiny (74 %) Čechů vyjadřovaly obavy o zajištění vytápění v ČR.\nJen 7 % dotázaných si myslí, že v jejich domácnosti jsou velké možnosti ke snižování spotřeby energie, 30 % nevidí žádné a 60 % vidí pouze malé.\nTři čtvrtiny (75 %) Čechů přitom soudily, že vývoj na trhu s energiemi je donutí snížit spotřebu, v tom čtvrtina (25 %) si myslela, že výrazně.
|
|
| |
|
|
Veřejnost o problematice radioaktivního odpadu a hlubinného úložiště – červenec 2021
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V červenci 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky s podrobnějším zaměřením na jadernou energetiku a některé otázky spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem. Výzkum zjišťoval, jak se občané sami cítí být informováni o jaderném odpadu, nakolik důvěřují různým zdrojům informací o jaderné bezpečnosti, co se podle jejich názoru děje s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady u nás, jak by současná společnost měla problém radioaktivního odpadu řešit a jak se dívá na různé otázky spojené s výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.
|
|
|
Veřejnost o jaderné energetice – červenec 2021
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V červenci 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.
|
host ::
RSS.