|
|
Rozvoj kritického myšlení ve výuce chemie na středních školách
Horálek, Vlastimil ; Distler, Petr (vedoucí práce) ; Janoušková, Svatava (oponent)
Diplomová práce s názvem Rozvoj kritického myšlení ve výuce chemie na středních školách vymezuje termín kritické myšlení, popis jeho významu a soupis zásad a metod pro jeho rozvíjení ve výuce. Definice kritického myšlení je velmi široká, ve výuce jde zejména o argumentaci, kognitivní operace vyššího řádu a badatelské aktivity. Kritické myšlení je silně spojeno s motivací a předchozími znalostmi o daném tématu a je nutné ho opakovaně procvičovat. Na základě literární rešerše byly vytvořeny tři komplexní učební úlohy zaměřené na rozvoj kritického myšlení ve výuce chemie (badatelsky orientovaná laboratorní práce, kritické čtení textu a skupinová práce se zdroji informací). Po ověření ve výuce byly učební úlohy upraveny a vylepšeny do podoby, která je součástí příloh práce. Klíčová slova kritické myšlení, výuka chemie, aktivizační metody, argumentace
|
|
|
Světlušky (Lampyridae) jako téma pro rozvoj kritického myšlení
Ševicová, Michaela ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce seznámí čtenáře s pojmem kritické myšlení. Dále se věnuje otázkám proč a jak aplikovat kritické myšlení do výuky. Rovněž představuje výukový program navržený v souladu s principy kritického myšlení, jehož cílem bylo zkoumání rozvoje této dovednosti na vybraném vzorku žáků základního vzdělávání. Program může posloužit jako inspirace pro další pedagogy. Vybraným tématem výukového programu byla čeleď Lampyridae a její zástupci žijící na území České republiky. Světlušky byly vybrány jako vlajkový druh pro jejich obecnou oblíbenost u žáků a schopnost bioluminiscence. Také mohou u žáků reprezentovat aktuální ekologický problém vymírání hmyzu a jeho negativní dopad. Autorka rešeršně zpracovala přehlednou biologii této čeledě. Práce též obsahuje dotazníkové šetření k tématu kritické myšlení. KLÍČOVÁ SLOVA kritické myšlení, bioluminiscence, Lampyridae, metody kritického myšlení, výukový program
|
|
|
Využití metod RWCT ve výuce francouzského jazyka
Suchomelová, Eva ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato práce se zaměřuje na využití metod programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT) ve výuce francouzštiny jako cizího jazyka. Jejím cílem je vytvořit lekci francouzštiny využívající tyto metody a vyzkoušet ji v praxi. V první kapitole se věnujeme rozvoji kritického myšlení ve školním prostředí a popisujeme vybrané metody RWCT. Ve druhé kapitole propojujeme kritické myšlení s aktuálními trendy ve výuce francouzštiny, především s akčně zaměřeným přístupem. Ve třetí kapitole zjišťujeme, jakým způsobem je rozvoj kritického myšlení zakotven v kurikulárních dokumentech a jaká je podle nich očekávaná úroveň jazykových dovedností žáků. Ve čtvrté kapitole využíváme všechny tyto poznatky k přípravě lekce určené žákům druhého stupně základní školy. V páté kapitole reflektujeme reálný průběh vyzkoušené výukové jednotky i zpětnou vazbu od žáků a doplňujeme další doporučení. Zjistili jsme, že ačkoli využití metod RWCT ve výuce cizího jazyka není přímo podporováno kurikulárními dokumenty, učitelům nic nebrání tímto způsobem postupovat. Výuka cizího jazyka i podpora rozvoje kritického myšlení vyžadují bezpečné prostředí, přenesení aktivity na žáka, kooperaci i formulaci vlastních myšlenek a názorů, díky čemuž v hodině vzniká prostor pro přirozenou komunikaci. Pro zavedení metod RWCT do výuky...
|
|
|
Archetypální narativizace a její použití v dezinformacích
Lebduška, Daniel ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Cílem práce Archetypální narativizace a její použití v dezinformacích je ověřit spojitost mezi archetypální narativizací a dezinformacemi, popsat jaké archetypální narativy dezinformace nejčastěji využívají, systematizovat je a následně popsat na jaké emoce archetypální narativizace v dezinformacích cílí. Tato diplomová práce zkoumá využití archetypální narativizace jako přesvědčovací techniky v dezinformačních řetězových emailech. Na základě konceptu archetypů z jungovské psychologie a teorie narativizace tento výzkum zkoumá, jak jsou archetypální prvky strategicky využívány k utváření a šíření zavádějících informací. Prostřednictvím komplexního přehledu literatury a analýzy konkrétních dezinformačních zpráv tato práce zkoumá základní motivace a účinky využívání archetypů v dezinformačních narativech. Využitím hluboce zakořeněných psychologických vzorců a kolektivní kulturní symboliky se tyto kampaně snaží manipulovat s emocemi, podporovat kognitivní předsudky a využívat společenské rozpory. Používání archetypů, jako je Hrdina, Mudrc a Rebel, umožňuje vysilatelům dezinformačním sdělení vytvářet přesvědčivá vyprávění, která rezonují s cílovým publikem a vyvolávají specifické emotivní reakce. V závěru práce je navrhován další interdisciplinární výzkum a vývoj účinných protiopatření proti zneužívání...
|
|
|
Dezinformace v našem životě a ve škole
Kučáková, Aneta ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem dezinformace ovlivňují myšlení a chování lidí psychologického a sociologického hlediska Vymezuje základní pojmy, které jsou často skloňovány v dnešním mediálním světem jako fake news, propaganda, trolling a další. Dále se zabývá tím, jak dezinformace přijímají různé společenské skupiny a proč jim podléhají. V navazující části vysvětluje na základě odborných názorů roli médií současné společnosti z hlediska toho, jak média přispívají ke společenské soudržnosti, ale také k jejímu rozdělení. Podstatným bodem je přístup státu k dezinformacím a celkově pojetí svobody slov na sociálních sítích, kde je často zneužívána zá účelem šíření lživých nformací. Stěžejní část práce se věnuje oblasti školství, konkrétně vztahu učitelů a škol výuce mediální výchovy praktické části se opírá o rozhovory s učiteli různých typů škol, kteří odpovídají na otázky spojené s výukou mediální výchovy. Snahou rozhovorů je především propojení s částí a získání dalších podnětných názorů k danému tématu. Diplomová práce dále popisuje vybrané výukové aktivity, které demonstrují možné cesty, jak propojit mediální výchovu s výukou dějepisu a občanské výchovy. Cílem diplomové práce je také najít řešení, jenž by vedlo ke změně ce olečenského přístupu mediální tnosti, bez níž nel dnešním světe obstát.
|
|
|
Mediální výchova a dezinformace na 1. stupni ZŠ
Burešová, Kamila ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá propojením čtenářské a mediální gramotnosti a potencionálním využitím tohoto propojení na základních školách nejen v hodinách českého jazyka, a to k rozvoji těchto gramotností v rámci průřezového tématu mediální výchovy. V první části této práce jsou vysvětleny důležité pojmy týkající se čtenářské a mediální gramotnosti a vše, co s tímto tématem souvisí. Ve druhé části, praktické, je využito poznatků z teoretické části, a to k vytvoření metodologie a pracovních listů. Metodologie slouží jako "návod" pro učitele, jak mají s pracovními listy s žáky ve druhém vzdělávacím období na 1. stupni základních škol pracovat. Vytvořené pracovní listy by měly přispět k rozvoji mediální a čtenářské gramotnosti u žáků navštěvujících 4. nebo 5. třídu základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA Mediální gramotnost; mediální výchova; čtenářská gramotnost; získávání a ověřování informací; dezinformace; kritické myšlení.
|
|
|
Využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ
Benešová, Marie ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ, a to zejména českého jazyka. Teoretická část obsahuje základní informace o metodě vyprávění příběhů, storytellingu, její možné využití v českém jazyce a zkušenosti s touto metodou při výuce anglického jazyka. Pro práci s příběhem v hodinách českého jazyka jsou uvedeny možnosti, jak metodu storytellingu využít s ohledem na RVP ZV, a to jak z hlediska žákovských výstupů, tak i kompetencí, které by mohly být v hodinách využívajících storytelling rozvíjeny. Práce se věnuje procesu výběru i tvorby příběhu, jeho umístění v dětské literatuře a kritériím, která by měla být splněna, aby byl příběh žáky přijat. Prostor je věnován samotné aplikaci do vyučovací jednotky a nabídce konkrétních metod a cvičení umožňujících zapojení storytellingu do výuky. Práce se dále zabývá samotným procesem tvorby příběhu na vyjmenovaná slova pro 4. třídu, popisem průběhu vyučovací jednotky i reakcí žáků v hodině a přípravou kontrolního testu, jeho vyhodnocením. Vzhledem k limitovaným zdrojům týkajících se využití storytellingu ve výuce českého jazyka, by tato práce mohla v budoucnu sloužit jako jeden z možných návodů, jak metodu storytellingu zařadit do výuky a může sloužit jako odrazový můstek pro další badatele a zájemce v oblasti storytellingu....
|
|
|
Implementace výukové metody strategie vizuálního myšlení do výuky na druhém stupni základní školy
Drdáková, Veronika ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Papajoanu, Ondřej (oponent)
V této diplomové práci se budeme věnovat metodě v české literatuře doposud nepopsané - Strategie vizuálního myšlení, v původním znění Visual Thinking Strategies (dále jen VTS), která byla vyvinuta v oddělení edukace nejznámějšího muzea moderního umění MOMA v New Yorku, metodě, která aktivně rozvíjí schopnosti a dovednosti v oblastech: vizuální gramotnost, kritické myšlení, komunikace, kooperace, tolerance. Žák přirozenou formou zkvalitňuje své myšlenkové operace, hluboce promýšlí a řeší problémy, stává se iniciátorem i otevřeným příjemcem nových myšlenek, rozšiřuje si rozsah a úroveň řeči, zvyšuje vlastní kooperaci s ostatními, zároveň i nezávislost na vzorech, zvyšuje si sebevědomí a sebedůvěru. Metoda využívá procesu učení způsobem rozšiřování, měnění a propracovávání již existujících poznávacích schémat prostřednictvím interakce s uměleckými obrazy cestou speciálně navrženého programu. V teoretické části se zabýváme charakteristikou a analýzou metody, možnostmi implementace do českého kurikula, nalézáme možnosti dopadu metody na afektivní a kognitivní schopnosti žáka, navazujeme na společné paralely v metodě, v ČR již hojně popsané a využívané, Psaním a čtením ke kritickému myšlení (Reading and Writting to Critical Thinking). Výuková metoda VTS byla úspěšně implementována ve školách a kulturních...
|
|
|
Využití metod kritického myšlení ve výuce psychologické tematiky na druhém stupni ZŠ
Kotrs, Miroslav ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Práce se zabývá možnostmi využití metod kritického myšlení ve výuce psychologické tematiky na druhém stupni základní školy. Kritické myšlení je proces, který nám umožňuje analyzovat informace, vyvozovat z nich závěry a vytvářet své vlastní názory. Ve výuce může být využito pro rozvoj kritického a nezávislého myšlení u žáků a pro podporu schopnosti řešit problémy a kriticky hodnotit informace. Kritické myšlení může být rozvíjeno pomocí práce s textem a různých metod, jako například brainstorming, myšlenková mapa, T-graf nebo Vennovy diagramy. Jeho využití může pomoci žákům lépe porozumět zkoumanému textu, rozvíjet jejich schopnosti a připravit je na budoucí profesní a osobní výzvy. Cílem práce je však zjistit, jak lze efektivně pracovat s metodami kritického myšlení při výuce psychologické tematiky. Praktická část práce obsahuje rozbor osmi lekcí, které jsou zaměřeny na psychologickou tematiku a jsou při jejich realizaci využívány metody kritického myšlení. Výuka psychologie na ZŠ se zaměřuje na psychologickou funkční gramotnost, přičemž se uplatňují aspekty zážitkové pedagogiky. V připravených lekcích, které jsou také odučeny a reflektovány, se propojuje využívání kritického myšlení se zmíněnými aspekty zážitkové pedagogiky. Z výsledků práce vyplývá, že metody kritického myšlení lze efektivně...
|
|
|
Možnosti rozvoje čtenářské pregramotnosti u dětí v logopedické třídě MŠ
Palkovská, Markéta ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem možností rozvoje čtenářské pregramotnosti u dětí v logopedické třídě mateřské školy. Cílem práce je analýza a realizace možností rozvoje čtenářské pregramotnosti i analýza vybraných knižních titulů, které mohou mít na rozvoj předčtenářské gramotnosti u dětí v mateřských školách pozitivní vliv. V teoretické části jsou na základě odborné literatury vymezeny terminologické pojmy související se čtenářskou gramotností, jejími strategiemi a možnostmi rozvoje. Dále je zde definován také Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání v platném znění, představen program kritického myšlení a třífázový model učení E-U-R. V části empirické jsou uvedeny kazuistiky pěti vybraných účastníků výzkumného šetření, kterými jsou děti s narušenou komunikační schopností navštěvující logopedickou třídu mateřské školy v Třinci. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní formou na základě případových studií, které představují analýzu realizované lekce zaměřené na předčtenářskou gramotnost s vybranými účastníky šetření, vymezení cílů, očekávané výstupy dětí a jejich následné naplnění. Realizovaná lekce byla rozdělena do tří částí. První část se věnovala aktivitám před čtením, zejména oromotorickému cvičení a uvedení průběhu celé lekce. Ve druhé části probíhalo předčítání vybraného...
|
host ::
RSS.