Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 74 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Využití metod RWCT ve výuce francouzského jazyka
Suchomelová, Eva ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Fučíková, Milena (oponent)
Tato práce se zaměřuje na využití metod programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT) ve výuce francouzštiny jako cizího jazyka. Jejím cílem je vytvořit lekci francouzštiny využívající tyto metody a vyzkoušet ji v praxi. V první kapitole se věnujeme rozvoji kritického myšlení ve školním prostředí a popisujeme vybrané metody RWCT. Ve druhé kapitole propojujeme kritické myšlení s aktuálními trendy ve výuce francouzštiny, především s akčně zaměřeným přístupem. Ve třetí kapitole zjišťujeme, jakým způsobem je rozvoj kritického myšlení zakotven v kurikulárních dokumentech a jaká je podle nich očekávaná úroveň jazykových dovedností žáků. Ve čtvrté kapitole využíváme všechny tyto poznatky k přípravě lekce určené žákům druhého stupně základní školy. V páté kapitole reflektujeme reálný průběh vyzkoušené výukové jednotky i zpětnou vazbu od žáků a doplňujeme další doporučení. Zjistili jsme, že ačkoli využití metod RWCT ve výuce cizího jazyka není přímo podporováno kurikulárními dokumenty, učitelům nic nebrání tímto způsobem postupovat. Výuka cizího jazyka i podpora rozvoje kritického myšlení vyžadují bezpečné prostředí, přenesení aktivity na žáka, kooperaci i formulaci vlastních myšlenek a názorů, díky čemuž v hodině vzniká prostor pro přirozenou komunikaci. Pro zavedení metod RWCT do výuky...
Archetypální narativizace a její použití v dezinformacích
Lebduška, Daniel ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Cílem práce Archetypální narativizace a její použití v dezinformacích je ověřit spojitost mezi archetypální narativizací a dezinformacemi, popsat jaké archetypální narativy dezinformace nejčastěji využívají, systematizovat je a následně popsat na jaké emoce archetypální narativizace v dezinformacích cílí. Tato diplomová práce zkoumá využití archetypální narativizace jako přesvědčovací techniky v dezinformačních řetězových emailech. Na základě konceptu archetypů z jungovské psychologie a teorie narativizace tento výzkum zkoumá, jak jsou archetypální prvky strategicky využívány k utváření a šíření zavádějících informací. Prostřednictvím komplexního přehledu literatury a analýzy konkrétních dezinformačních zpráv tato práce zkoumá základní motivace a účinky využívání archetypů v dezinformačních narativech. Využitím hluboce zakořeněných psychologických vzorců a kolektivní kulturní symboliky se tyto kampaně snaží manipulovat s emocemi, podporovat kognitivní předsudky a využívat společenské rozpory. Používání archetypů, jako je Hrdina, Mudrc a Rebel, umožňuje vysilatelům dezinformačním sdělení vytvářet přesvědčivá vyprávění, která rezonují s cílovým publikem a vyvolávají specifické emotivní reakce. V závěru práce je navrhován další interdisciplinární výzkum a vývoj účinných protiopatření proti zneužívání...
Dezinformace v našem životě a ve škole
Kučáková, Aneta ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem dezinformace ovlivňují myšlení a chování lidí psychologického a sociologického hlediska Vymezuje základní pojmy, které jsou často skloňovány v dnešním mediálním světem jako fake news, propaganda, trolling a další. Dále se zabývá tím, jak dezinformace přijímají různé společenské skupiny a proč jim podléhají. V navazující části vysvětluje na základě odborných názorů roli médií současné společnosti z hlediska toho, jak média přispívají ke společenské soudržnosti, ale také k jejímu rozdělení. Podstatným bodem je přístup státu k dezinformacím a celkově pojetí svobody slov na sociálních sítích, kde je často zneužívána zá účelem šíření lživých nformací. Stěžejní část práce se věnuje oblasti školství, konkrétně vztahu učitelů a škol výuce mediální výchovy praktické části se opírá o rozhovory s učiteli různých typů škol, kteří odpovídají na otázky spojené s výukou mediální výchovy. Snahou rozhovorů je především propojení s částí a získání dalších podnětných názorů k danému tématu. Diplomová práce dále popisuje vybrané výukové aktivity, které demonstrují možné cesty, jak propojit mediální výchovu s výukou dějepisu a občanské výchovy. Cílem diplomové práce je také najít řešení, jenž by vedlo ke změně ce olečenského přístupu mediální tnosti, bez níž nel dnešním světe obstát.
Mediální výchova a dezinformace na 1. stupni ZŠ
Burešová, Kamila ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá propojením čtenářské a mediální gramotnosti a potencionálním využitím tohoto propojení na základních školách nejen v hodinách českého jazyka, a to k rozvoji těchto gramotností v rámci průřezového tématu mediální výchovy. V první části této práce jsou vysvětleny důležité pojmy týkající se čtenářské a mediální gramotnosti a vše, co s tímto tématem souvisí. Ve druhé části, praktické, je využito poznatků z teoretické části, a to k vytvoření metodologie a pracovních listů. Metodologie slouží jako "návod" pro učitele, jak mají s pracovními listy s žáky ve druhém vzdělávacím období na 1. stupni základních škol pracovat. Vytvořené pracovní listy by měly přispět k rozvoji mediální a čtenářské gramotnosti u žáků navštěvujících 4. nebo 5. třídu základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA Mediální gramotnost; mediální výchova; čtenářská gramotnost; získávání a ověřování informací; dezinformace; kritické myšlení.
Využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ
Benešová, Marie ; Doležalová, Eliška (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití příběhů ve výuce jazyka na 1. stupni ZŠ, a to zejména českého jazyka. Teoretická část obsahuje základní informace o metodě vyprávění příběhů, storytellingu, její možné využití v českém jazyce a zkušenosti s touto metodou při výuce anglického jazyka. Pro práci s příběhem v hodinách českého jazyka jsou uvedeny možnosti, jak metodu storytellingu využít s ohledem na RVP ZV, a to jak z hlediska žákovských výstupů, tak i kompetencí, které by mohly být v hodinách využívajících storytelling rozvíjeny. Práce se věnuje procesu výběru i tvorby příběhu, jeho umístění v dětské literatuře a kritériím, která by měla být splněna, aby byl příběh žáky přijat. Prostor je věnován samotné aplikaci do vyučovací jednotky a nabídce konkrétních metod a cvičení umožňujících zapojení storytellingu do výuky. Práce se dále zabývá samotným procesem tvorby příběhu na vyjmenovaná slova pro 4. třídu, popisem průběhu vyučovací jednotky i reakcí žáků v hodině a přípravou kontrolního testu, jeho vyhodnocením. Vzhledem k limitovaným zdrojům týkajících se využití storytellingu ve výuce českého jazyka, by tato práce mohla v budoucnu sloužit jako jeden z možných návodů, jak metodu storytellingu zařadit do výuky a může sloužit jako odrazový můstek pro další badatele a zájemce v oblasti storytellingu....
Implementace výukové metody strategie vizuálního myšlení do výuky na druhém stupni základní školy
Drdáková, Veronika ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Papajoanu, Ondřej (oponent)
V této diplomové práci se budeme věnovat metodě v české literatuře doposud nepopsané - Strategie vizuálního myšlení, v původním znění Visual Thinking Strategies (dále jen VTS), která byla vyvinuta v oddělení edukace nejznámějšího muzea moderního umění MOMA v New Yorku, metodě, která aktivně rozvíjí schopnosti a dovednosti v oblastech: vizuální gramotnost, kritické myšlení, komunikace, kooperace, tolerance. Žák přirozenou formou zkvalitňuje své myšlenkové operace, hluboce promýšlí a řeší problémy, stává se iniciátorem i otevřeným příjemcem nových myšlenek, rozšiřuje si rozsah a úroveň řeči, zvyšuje vlastní kooperaci s ostatními, zároveň i nezávislost na vzorech, zvyšuje si sebevědomí a sebedůvěru. Metoda využívá procesu učení způsobem rozšiřování, měnění a propracovávání již existujících poznávacích schémat prostřednictvím interakce s uměleckými obrazy cestou speciálně navrženého programu. V teoretické části se zabýváme charakteristikou a analýzou metody, možnostmi implementace do českého kurikula, nalézáme možnosti dopadu metody na afektivní a kognitivní schopnosti žáka, navazujeme na společné paralely v metodě, v ČR již hojně popsané a využívané, Psaním a čtením ke kritickému myšlení (Reading and Writting to Critical Thinking). Výuková metoda VTS byla úspěšně implementována ve školách a kulturních...
Využití metod kritického myšlení ve výuce psychologické tematiky na druhém stupni ZŠ
Kotrs, Miroslav ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Práce se zabývá možnostmi využití metod kritického myšlení ve výuce psychologické tematiky na druhém stupni základní školy. Kritické myšlení je proces, který nám umožňuje analyzovat informace, vyvozovat z nich závěry a vytvářet své vlastní názory. Ve výuce může být využito pro rozvoj kritického a nezávislého myšlení u žáků a pro podporu schopnosti řešit problémy a kriticky hodnotit informace. Kritické myšlení může být rozvíjeno pomocí práce s textem a různých metod, jako například brainstorming, myšlenková mapa, T-graf nebo Vennovy diagramy. Jeho využití může pomoci žákům lépe porozumět zkoumanému textu, rozvíjet jejich schopnosti a připravit je na budoucí profesní a osobní výzvy. Cílem práce je však zjistit, jak lze efektivně pracovat s metodami kritického myšlení při výuce psychologické tematiky. Praktická část práce obsahuje rozbor osmi lekcí, které jsou zaměřeny na psychologickou tematiku a jsou při jejich realizaci využívány metody kritického myšlení. Výuka psychologie na ZŠ se zaměřuje na psychologickou funkční gramotnost, přičemž se uplatňují aspekty zážitkové pedagogiky. V připravených lekcích, které jsou také odučeny a reflektovány, se propojuje využívání kritického myšlení se zmíněnými aspekty zážitkové pedagogiky. Z výsledků práce vyplývá, že metody kritického myšlení lze efektivně...
Možnosti rozvoje čtenářské pregramotnosti u dětí v logopedické třídě MŠ
Palkovská, Markéta ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem možností rozvoje čtenářské pregramotnosti u dětí v logopedické třídě mateřské školy. Cílem práce je analýza a realizace možností rozvoje čtenářské pregramotnosti i analýza vybraných knižních titulů, které mohou mít na rozvoj předčtenářské gramotnosti u dětí v mateřských školách pozitivní vliv. V teoretické části jsou na základě odborné literatury vymezeny terminologické pojmy související se čtenářskou gramotností, jejími strategiemi a možnostmi rozvoje. Dále je zde definován také Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání v platném znění, představen program kritického myšlení a třífázový model učení E-U-R. V části empirické jsou uvedeny kazuistiky pěti vybraných účastníků výzkumného šetření, kterými jsou děti s narušenou komunikační schopností navštěvující logopedickou třídu mateřské školy v Třinci. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní formou na základě případových studií, které představují analýzu realizované lekce zaměřené na předčtenářskou gramotnost s vybranými účastníky šetření, vymezení cílů, očekávané výstupy dětí a jejich následné naplnění. Realizovaná lekce byla rozdělena do tří částí. První část se věnovala aktivitám před čtením, zejména oromotorickému cvičení a uvedení průběhu celé lekce. Ve druhé části probíhalo předčítání vybraného...
Využití filmu ve výuce humanitních předmětů
BULÍNOVÁ, Kristýna
Diplomová práce s názvem Využití filmu ve výuce humanitních předmětů se věnuje tématu práce s filmem ve výuce. Cílem této práce je zjistit způsob využívání filmu ve výuce humanitních předmětů. Prozkoumat, jaké má sledování filmů výhody a nevýhody. V neposlední řadě pak zjistit, které filmy učitelé upřednostňují. Teoretická část prezentuje základní informace o dané problematice využití filmů, mediální výchově, kritickém myšlení a autorských právech. Obsahuje rešerši odborné literatury. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, analýze zjištěných poznatků a interpretaci výsledků.
Představy žáků základní školy spojené s obsahem učiva o virech a způsobech přenosu virové infekce vyjádřené prostřednictvím slovního popisu a nákresem
ZÍKOVÁ, Eva
Cílem této diplomové práce bylo zjistit představy žáků základní školy týkající se virů a virové infekce, a to jak prostřednictvím slovního popisu, tak i za využití nákresu. Dalším úkolem bylo vytvořit výukovou jednotku založenou na kritickém myšlení a práci s textem, na základě které by mělo u žáků dojít k vývoji konstruktů o virové problematice. Literární přehled se zaměřuje na vymezení virů a virové infekce, dále je představeno téma virů v kurikulárních dokumentech, doplněné o analýzu vybraných učebnic přírodopisu. Část literárního přehledu se věnuje metodám výuky s důrazem na práci s textem, jelikož tato metoda byla využita při výzkumném šetření. Samotný výzkum probíhal na dvou základních školách prostřednictvím dotazníkového šetření (ve formě pretestu a posttestu) v kombinaci s implementací navržené výukové jednotky. Výsledky byly následně rozšířeny o informace získané z rozhovorů s vybranými žáky. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že žáci ze sledovaného vzorku měli pouze přibližnou představu hlavně o virech a měli výrazné problémy s popsáním virové infekce. Po implementaci výukové jednotky žáci dosahovali již lepších výsledků. Výuková jednotka jim pomohla v lepší formulaci charakteristiky viru i virové infekce. Rozhovory s vybranými žáky tyto výsledky potvrdily, jelikož se ukázalo, že žáci již byli schopní vlastními slovy popsat průběh virové infekce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 74 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.