|
| |
|
| |
|
|
The Use of Determiners in Art History and Criticism
Čížková, Lucie ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá determinací vlastních jmen z oblasti výtvarného umění. Tzv. proper names ("názvy") mohou být popsány jako výrazy, které obsahují jedno nebo více jmen, obecných a/nebo vlastních, která utváří jak řídící člen nominální fráze, tak i členy závislé. Struktura proper names je neměnná, protože proper names vystupují formálně jako jedna gramatická a sémantická jednotka. Reference proper names je omezena na negenerickou určitou situační referenci. Proper names označují jedinečnou, v dané situaci jednoznačně identifikovatelnou osobu nebo věc. Obecně lze říci, že proper names se objevují pouze se členem určitým a nebo bez členu. Bezčlennost je zde odlišena od členu nulového, tzv. zero article. Příklady, které znázorňují užití prostředků determinace proper names z oblasti umění, byly excerpovány ze současných britských časopisů věnujících se výtvarnému umění. Excerpta byla rozdělena do sedmi sémanticky odlišených skupin, z nichž většina nebyla vzhledem k užití členů přesněji popsána žádnou anglickou gramatikou. Příklady byly blíže popsány a z rozboru byly vyvozeny určité závěry, které však nemohou být pokládány za jasně stanovená pravidla, ale spíše jako tendence použití členů v názvech několika významově odlišených skupin proper names.
|
|
|
Listy, čtvrtletník pro umění a filosofii 1946-1948 (historie a vývoj časopisu, bibliografie)
Hladík, Jakub ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o třech ročnících Listů, časopisu pro umění a filosofii, vedeného Jindřichem Chalupeckým (později ve spolupráci s Janem Grossmanem a s blíže neuvedenou redakční radou), který vycházel v letech 1946-1948 nejprve jako čtvrtletník, od druhého ročníku jako měsíčník. Hlavní zaměření této práce spočívá v popisu čísel jednotlivých ročníků, v jejich analýze, v charakteristice článků a v zobecnění toho, co se redakční rada snažila vytvářet. Dále je zde zachycena soudobá literární struktura a postavení Listů v ní. Součástí této bakalářské práce je anotovaná bibliografie s autorským a předmětovým rejstříkem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vybrané psychologické aspekty osobnosti umělce
Ottová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnými souvislostmi umělecké tvorby a vybraných aspektů osobnosti subjektu autorské umělecké tvorby. Vedle možných rozdílů v kreativitě či aspektech duševního zdraví se v teoretické části věnuje rozdílnosti vlastností umělců z pohledu teorií osobnosti. Ve vlastním výzkumu se věnuje porovnání vlastností osobnosti metodou GPOP, která ve svém základu vychází z Jungovy teorie o psychologických typech. Ve shodě se zahraničními výzkumy dokazuje, že umělci oproti referenční skupině skórují signifikantně výše v preferenci rysů "vnímání", "cítění" a "intuice". Navíc ve svém původním záměru dokazuje, že umělci taktéž skórují výše ve vlastnostech "imaginativnost" a "abstraktnost". Výzkum byl realizován na vzorku studentů vysokých škol výtvarného zaměření s referenční skupinou studentů ekonomických oborů (n=49). Výsledky i celá práce jsou v závěru diskutovány. Klíčová slova umění, umělci, osobnostní rysy, kreativita, tvořivost
|
|
|
Gender v současném umění - mateřství jako specifické téma
Svatošová, Zuzana ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Teoretická část práce je zaměřená na filozoficko-historická východiska, která vedla k současnému poststrukturálně-feministickému přístupu ke genderové identitě a dále na hledání vizuální paralely tohoto přístupu v umění, respektive v umění rozbrazující konkrétně mateřskou identitu. Didaktická část práce nabízí možnou variantu, jak studentům střední školy zprostředkovat téma genderové identity. Vlastní výtvarná práce je osobní reflexí tématu mateřské tělesnosti.
|
|
|
Objekt v krajině
Smrž, Jan ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Hůla, Zdenek (oponent)
Diplomová práce Objekt v krajině se zabývá krajinou, životním prostředím člověka, architekturou a uměním. Zamýšlí se nad východisky vzniku současné urbanizované krajiny, nad vztahy mezi člověkem a krajinou, nad působením architektury a umění v širších kontextech prostředí. Zkoumá také proměny entit krajiny a města v době digitálních technologií. V teoretické, praktické i didaktické rovině jsem řešil vztahy mezi architekturou, uměním, krajinou a člověkem v širších souvislostech. V teoretické části jsem zkoumal prostorové vztahy v krajině a jejich proměny. Ve výtvarné práci jsem specificky reflektoval místní prostředí, v didaktické jsem se zaměřil na převedení problematiky do podnětných didaktických úloh. Podle mého subjektivního názoru je nejhodnotnější výtvarná část, kde se mi podařilo maximálně naplnit má očekávání a cíle.
|
|
|
Problém svobody a tvořivosti u Nietzscheho
Kobylka, Vít ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce si klade za cíl zejména znovu promýšlet problém svobody a tvořivosti v Nietzscheho díle na pozadí dvou stěžejních koncepcí, se kterými se setkáváme v Nietzscheho vrcholných a pozdních dílech, tedy myšlenky nadčlověka a věčného návratu téhož. V tomto ohledu práce navazuje zejména na interpretace Martina Heideggera. Práce nejprve zasazuje Nietzscheho myšlení svobody do filosoficko-historického kontextu a srovnává jej zejména s filosofií Barucha Spinozy. V další fázi dochází právě v návaznosti na práci Martina Heideggera a Ivana Dubského k odmítnutí zjednodušeného pojetí myšlenky věčného návratu jako strohého determinismu. Takto připraveni přistupujeme k analýze kontextů, ve kterých Nietzsche tvořivost pojednává, a odhalujeme Nietzscheho pojetí tvořivosti s jeho typickými nebezpečenstvími jako zásadní antropologické motivy a principy. V následující části práce identifikujeme některá naladění zpřístupňující zkušenost perspektivy věčného návratu a nadčlověka, což vyústí v možnost porozumět oběma myšlenkám v jejich vzájemné souvislosti. Tato souvislost však zůstává záhadnou a v poslední výkladové kapitole se pokoušíme s pomocí Kierkegaardova pojetí okamžiku obě koncepce myslet v jejich komplementaritě nejen v rámci pojmu tvořivosti, ale právě i okamžiku, jako svébytného aspektu lidské časovosti.
|
host ::
RSS.