|
|
Technická přijatelnost výpovědí svědků a účastníků dopravních nehod
Nosek, Jakub ; Tylšar, Vladimír (oponent) ; Semela, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problematice technické přijatelnosti výpovědí svědků dopravních nehod především z pohledu vnímání prostoru a času a z hlediska časového vývoje změn obsahu výpovědí. Problematika je řešena nejprve po teoretické stránce, získané poznatky jsou následně použity u několika skutečných dopravních nehod. U každé dopravní nehody bylo vybráno několik otázek důležitých pro řešení jejího průběhu a ve výpovědích svědků a účastníků byly nalezeny odpovědi na tyto otázky. U odpovědí byla sledována jejich technická přijatelnost a vývoj v čase, následně bylo provedeno hodnocení technické přijatelnosti každé odpovědi a bodové hodnocení shody s předchozí odpovědí. Díky tomu mohla být u každého svědka i každé dopravní nehody určena míra technické nepřijatelnosti odpovědí a míra změny v čase.
|
|
|
Specifika výslechu dětí
Folprechtová, Kateřina ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
v českém jazyce, název práce a klíčová slova Specifika výslechu dětí Děti, tedy osoby mladší osmnácti let, jsou skupinou osob, která se v trestním řízení objevuje nikoli ojediněle, a to v různém procesním postavení. Mohou se tak dostat do situace, kdy bude potřeba je vyslechnout. Oproti dospělým děti potřebují jiný přístup a zasluhují zvláštní ochranu. Toho si všímá i právní úprava, která na více místech upravuje speciální zacházení s dětmi během trestního řízení včetně zacházení s dětmi během výslechu. Mezi tato ustanovení patří ustanovení o nutné obhajobě mladistvého, o přítomnosti některých dalších osob u výslechu nebo ustanovení upravující možnost vést výslech před zahájením trestního stíhání. K možnostem výslechu před zahájením trestního stíhání a následnému čtení takto získaných protokolů o výslechu se z hlediska zachování práv obhajoby vyjádřil Ústavní soud i Evropský soud pro lidská práva. Oba zmíněné soudy došly k závěru, že takto získaný důkaz lze použít v trestním řízení i navzdory porušení práva na spravedlivý proces, protože jsou v takovém případě dány jiné záruky zákonnosti nebo je důvodem pro toto omezení ochrana jiných základních lidských práv. Judikatura nicméně vymezila i hranice používání takto získaných důkazů, jelikož dovodila, že je nelze použít jako důkaz stěžejní. Z...
|
|
|
Tváří v tvář ztátě: Figury ztráty v poválečné středoevropské literatuře
Petránková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tématem ztráty v poválečné středoevropské literatuře u autorů Nabokova, Bachmannové, Bernharda, Handkeho, Esterházyho, Sebalda a Chwina, jejichž texty se realizují jako svědecké výpovědi. Vypracovává nový model poválečného "muže bez vlastností", a zkoumá, jakým jazykem tento subjekt svůj prožitek ztráty verbalizuje. S texty pracuje metodou nalézání diskurzívních figur inspirovanou Rolandem Barthesem a díky ní odhaluje mechanismy, které každý jazyk diskurzu svědectví nutně obsahuje, čímž vždy ohrožuje vypovídající subjekt. Představuje tak nový žánr, který ve středoevropské literatuře v průběhu druhé poloviny dvacátého století vznikl.
|
|
|
Utváření svědeckých výpovědí shromážděných v CVH Malach
Strouhal, Matěj ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Ve své práci ukazuji na svědeckých záznamech přístupných v Malach jakými způsoby je utvářeno svědectví. To ve své práci vnímám jako specifický žánr, který je ovlivňován zároveň diskursem a pravidly vyprávění. Ve své práci se pokouším ukázat způsoby, tomu dochází, a tím přispět k lepšímu pochopení svědectví jako takového. Důvodem této snahy je pak mimo jiné i vzrůstající míra využívání svědectví k vzdělávacím účelům, ve kterých se původně doplňkové funkce ve vzta historiografii dostává svědectví stále více prostoru i jako vlastnímu zdroji informací. Skrze výpovědi pamětníků je svědectví schopné přenášet nejen prosté informace, ale díky své autenticitě také emoce a morální apel. Ve své práci na materiálech USC Shoah Foundation Institute ukazuji způsoby, kterými dochází jak k omezování vyprávění diskursem, tak příklady, ve kterých nachází vyprávění v diskursu oporu, či taková, ve kterých se projevuje moc vyprávění nad diskursem. K tomuto závěru docházím na základě analyzování oficiálních dokumentů nadace USC Shoah Foundation Institute. Mezi ně patří podklady pro tazatele a pamětníky, které mají zmiňovaní k dispozici dříve, než je videozáznam pořizován. Dále pak návody pro katalogizování a indexování získaných svědeckých záznamů a příručka pro uživatele archivu. Ve druhé části analýzy se pak soustředím na obsah...
|
|
| |
|
|
Věrohodnost výpovědi v trestním řízení
Havelková, Adéla ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
65 Věrohodnost výpovědi v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na posuzování věrohodnosti výpovědi v rámci trestního řízení s bližší specifikací na hodnocení věrohodnosti výpovědi orgány činnými v trestním řízení. Za tímto účelem je v první části práce vymezen pojem výpověď a úloha tohoto právního institutu v trestním řízení, odlišení role výpovědi v řízení trestním od ostatních typů řízení, a na to navazující definice pojmu "výslech" včetně zmapování formálního průběhu výslechu v trestním řízení. Následuje identifikace jednotlivých institutů trestního práva uplatňovaných v průběhu trestního řízení, kterými dochází k zisku výpovědi. Dále v navazující třetí kapitole se diplomantka zaměřuje na vysvětlení pojmu věrohodnost a odlišení jednotlivých typů věrohodnosti. Těžištěm celé práce je čtvrtá a pátá kapitola, kde diplomantka identifikuje, popisuje a hodnotí způsoby posuzování věrohodnosti výpovědi orgány činnými v trestním řízení, a to v kontextu současné judikatury. Speciální pozornost je věnována znaleckým posudkům, jejich zadávání, interpretaci a hodnocení. Diplomantka analyzovala současnou právní úpravu včetně judikatury a možnosti posuzování věrohodnosti, které tato poskytuje. Došla k potvrzení vytyčených hypotéz, kdy současná právní úprava svěřuje hodnocení věrohodnosti do rukou...
|
|
|
Bataillova l'expérience intérieure jako událost krajnosti lidské existence
Šimek, Adam ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
Studie se věnuje problematice Bataillova nemožného svědectví o nemožném, jež představuje širší rámec zde představovaného projektu, jímž je pokus o založení filosofického čtení Bataillovy Vnitřní zkušenosti vypracováním klíčových momentů jeho antropologie. Bataillovo myšlení je zde představeno jako dynamika gesta svědectví, jenž dosvědčuje diferenci smyslu, která se vtěluje v pohybu psaní do Bataillových textů Atheologické sumy. Tyto texty nezřídka odolávají snaze o jejich přímou filosofickou interpretaci, a proto tato práce diskutuje podmínky možnosti filosofického přístupu k Bataillovi, přičemž stanovuje omezení nezbytná pro adekvátní filosofickou interpretaci Bataillova myšlení tím, že ponechává jeho problematičnost v platnosti. Poté přichází na řadu užší rámec této studie, jímž je pokus o zjednání si porozumění klíčovým pasážím Vnitřní zkušenosti prostřednictvím filosofické analýzy Bataillova pojetí člověka.
|
|
|
Konstrukce a svědectví: dvojí přístup k fotografii v díle Didi-Hubermana
Frídová, Martina ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
4 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem fotografie a jejího vztahu ke skutečnosti v díle francouzského filozofa a historika umění Georgese Didi-Hubermana. Je členěna do dvou hlavních částí. První teoretická část obsahuje seznámení se základními pojmy Didi-Hubermanova myšlení a následné teoretické analýze fotografie skrze jeho vybraná díla. Její součástí je i porovnání s myšlenkami dalších autorů, kteří se problematikou fotografie zabývali, například Rolanda Barthese. Cílem je identifikovat možné roviny uvažování Didi-Hubermana vzhledem k fotografii a ověřit předpoklad dvojího přístupu k fotografii, z hlediska tématu fotografie jako konstrukce a fotografie jako svědectví. Druhá praktická část práce si klade za cíl aplikování Didi-Hubermanových myšlenek na vybraných fotografiích v rámci soudobého kontextu. Klíčová slova Didi-Huberman, fotografie, konstrukce, svědectví, přežívající obrazy
|
|
|
Psychologické aspekty výslechu
Vášová, Kateřina ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty výslechu. Cílem práce je přiblížit obecné psychologické aspekty výslechu, které jsou obsažené v odborných publikacích ve srovnání s praktickými poznatky uvedenými zkušenými kriminalisty. Práce je zaměřena jak na psychologické aspekty na straně vyslýchající osoby, tak na straně osoby vyslýchané. Diplomovou práci tvoří čtyři části, přičemž každá část je rozdělena do jednotlivých kapitol a podkapitol. Práce se v první polovině soustředí na výpověď, její utváření a především ověřování její věrohodnosti, neboť cílem výslechu je dosáhnout úplné a věrohodné výpovědi. V práci jsou nastíněny psychologické metody, jak takové výpovědi dosáhnout a zároveň, čemu se i v rámci výslechu vyhýbat, aby nedošlo na straně vyslýchající osoby k nějaké psychologické chybě. Jádrem celé práce je především psychologie výslechu, která se rozpadá do třech úrovní, zahrnujících úroveň vnímání vyslýchajícího a vyslýchaného navzájem, jejich vzájemné působení na sebe a především jejich vzájemnou komunikaci. Komunikační úroveň je totiž hlavní úrovní v psychologii výslechu, protože vyslýchaná osoba se vyjadřuje nejen slovně, ale zároveň také neverbálními projevy, jako například výrazem v obličeji, tělesnými pohyby apod. Závěrem práce jsou představeny specifické aspekty...
|
|
|
Utváření svědeckých výpovědí shromážděných v CVH Malach
Strouhal, Matěj ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Ve své práci ukazuji na svědeckých záznamech přístupných v Malach jakými způsoby je utvářeno svědectví. To ve své práci vnímám jako specifický žánr, který je ovlivňován zároveň diskursem a pravidly vyprávění. Ve své práci se pokouším ukázat způsoby, tomu dochází, a tím přispět k lepšímu pochopení svědectví jako takového. Důvodem této snahy je pak mimo jiné i vzrůstající míra využívání svědectví k vzdělávacím účelům, ve kterých se původně doplňkové funkce ve vzta historiografii dostává svědectví stále více prostoru i jako vlastnímu zdroji informací. Skrze výpovědi pamětníků je svědectví schopné přenášet nejen prosté informace, ale díky své autenticitě také emoce a morální apel. Ve své práci na materiálech USC Shoah Foundation Institute ukazuji způsoby, kterými dochází jak k omezování vyprávění diskursem, tak příklady, ve kterých nachází vyprávění v diskursu oporu, či taková, ve kterých se projevuje moc vyprávění nad diskursem. K tomuto závěru docházím na základě analyzování oficiálních dokumentů nadace USC Shoah Foundation Institute. Mezi ně patří podklady pro tazatele a pamětníky, které mají zmiňovaní k dispozici dříve, než je videozáznam pořizován. Dále pak návody pro katalogizování a indexování získaných svědeckých záznamů a příručka pro uživatele archivu. Ve druhé části analýzy se pak soustředím na obsah...
|
host ::
RSS.