|
|
Zobrazení amerických sériových vrahů 70. let ve filmu
Michal, Jan ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se primárně zaměřuje na analýzu filmových zpracování vybraných případů sériových vrahů ze 70. let na území Spojených států (Zodiac, Ted Bundy, John Wayne Gacy, David Berkowitz a Jeffrey Dahmer). Hlavním cílem je pak postihnout prezentaci tohoto patologického jevu, který zaznamenal vzestup právě v 70. letech, prostřednictvím klasifikace sestavené z poznatků naratologie / literární teorie. Prezentace pak je dále realizována komparací těchto pěti souborů vybraných filmových zpracování s důrazem na zaznamenání rozdílů a společných prvků v žánrové a tematické rovině, v perspektivě narace (fokalizaci), explicitnosti, schopnosti vyprávět obrazem i v rekonstrukci fikčních světů. Nedílnou součástí práce je i teoretická část, ve které jsou definovány základní pojmy problematiky a případové studie zmíněných pěti případů obsahující jejich reálie. Tímto postupem tak lze lépe zaznamenat odklon fikčních světů od reality. Popsanou analýzou byla sestavena typologie filmové prezentace této problematiky a prostřednictvím studií z příslušných databází byly popsány další dílčí okruhy - dlouhodobá relevance tématu, fascinace veřejnosti i médií tímto patologickým jevem.
|
|
|
Book and its adaptation-Thomas Brussig "At the shorter and of sonnenallee" and the film "Sonnenallee" directed by Hausmann. Comparison
Bílková, Alžběta ; Haupenthal, Thomas Maria (vedoucí práce) ; Poimer, Christiane (oponent)
Cílem mé práce je srovnání knížky Thomase Brussiga "Am kürzeren Ende der Sonnenallee" a jejího zfilmování režisérem Leanderem Haußmannem pod názvem "Sonnenallee". Práce je rozdělena do několika kapitol, v kterých se kromě obsahu příběhu a vlastního srovnání zabývá např. jednotlivými tvůrci či herci, kteří na knize a filmu spolupracovali. Najdete zde ale i informace o vzniku filmu i samotné knihy. V příloze práce jsou k nahlédnutí vybrané fotografie a kritiky filmu. Klíčová slova: Sonnenallee, Thomas Brussig, Leander Haußmann, Východní Berlín, NDR, 70. léta, Socialismus.
|
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
"Better Red than Dead": American Indians' Struggle for Sovereignty Rights in the 1960s and 1970s
Staňková, Olga ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat radikální aktivismus Amerických Indiánů v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století., kdy začali původní obyvatelé Ameriky hlasitě usilovat o to, aby Americká federální vláda plnila veškeré své závazky vyplývající z historických smluv uzavíraných mezi ní a domorodými kmeny v Severní Americe. V mezinárodním kontextu studené války, probíhající dekolonizace a vietnamského konfliktu není překvapivé, že si nová generace indiánských aktivistů osvojila rétoriku nacionalismu, suverenity, sebeurčení a historických smluvních práv. Definující byla pro aktivisty také interakce s domácím hnutím za občanská práva, svobodu projevu, práva homosexuálů, proti válce ve Vietnamu a podobně. Zásadní rozdíly v samé podstatě práv, o jejichž dodržování Indiáni usilovali, je ale jasně vyčleňují ze širšího proudu tehdejších domácích hnutí za společenskou změnu, a neměla by být vnímána jako "pouze další" hnutí za občanská práva. Právě tyto obtížně vysvětlitelné rozdíly v postavení Amerických Indiánů v rámci právního a politického systém Spojených států dodnes vedou k přehlížení jejich radikálního aktivismu v moderní Americké společensko-politické historii, a nadále komplikují jejich vzájemné porozumění s dominantní společností.
|
|
| |
|
|
Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu-leninismu v zemi mimo východní blok
Skálová, Barbora ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Masař, Tomáš (oponent) ; LARMOLA, Heikki Markku (oponent)
Barbora Skálová Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu- leninismu v zemi mimo východní blok Abstrakt Předložená práce zkoumá fenomén radikálně-levicového prosovětského hnutí taistovců, které na přelomu 60. a 70. let po několik let dominovalo studentským a kulturním kruhům ve Finsku. Dizertace si klade za cíl osvětlit důvody vzniku, vzestupu a pádu - v evropském kontextu unikátního - marxisticko-leninského "anti-anti-establishmentového" hnutí a popsat jeho vliv na finskou domácí i zahraniční politiku v rámci tzv. finlandizace. Práce rovněž uvádí fenomén taistovců do kontextu československých dějin, a to zejména ve vztahu k invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Práce dále zevrubně zkoumá teoretické antikapitalistické pozadí hnutí a na teoreitické i praktické rovině jej srovnává s tzv. novou levicí. Orálně-historická kapitola založená na osobních rozhovorech s bývalými taistovci obsahuje reflexe členů hnutí a nabízí díky pohledu přímých účastníků širší perspektivu v pohledu na celý fenomén taistoveckého hnutí.
|
|
| |
|
|
South Korean Nuclear Program and the American Support of the Authoritarian Regime
Stoláriková, Lenka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Problematika šírenia jadrových zbraní na Kórejskom polostrove a otázka legitimity a podpory nedemokratických vládcov, patria medzi aktuálne politické výzvy. Zárodky kórejských jadrových snáh siahajú až do 70. rokov 20. storočia, kedy autoritatívny juhokórejský prezident Pak Čong-hi nariadil spustenie tzv. Projektu 890. Spojené štáty, dlhoročný ochranca a sponzor Soulu, museli nájsť spôsob, ako sa s touto situáciou popasovať a zvážiť svoje spojenectvo s Južnou Kóreou. Táto práca je predovšetkým analýzou americkej podpory juhokórejského autoritatívneho režimu na konci 70. rokov. Jej hlavným cieľom je vyhodnotiť, či bolo možné, aby Spojené štáty obmedzili svoju finančnú a vojenskú pomoc na sklonku vlády Pak Čong- hiho a presadzovali demokratizáciu krajiny. Snaží sa preskúmať faktory, ktoré mali vplyv na rozhodnutie Spojených štátov. Následne verifikuje teóriu Owena a Poznanskeho o existencii dvoch podmienok, potrebných na to, aby boli USA ochotné prestať podporovať proamerický autoritatívny režim a umožnili konanie demokratických volieb. Táto práca nadväzuje na ich výklad a dopĺňa ho o ďalšie faktory, relevantné pre tento prípad. Argumentuje, že jedným z významných aspektov pri rozhodovaní mohli byť práve juhokórejské jadrové snahy a s nimi spätá nespoľahlivosť Paka ako amerického spojenca.
|
|
|
Řízení a kontrola regionálních médií v Československu v 70. a 80. letech 20. století na příkladu informování o kulturních událostech pardubického okresu
Skalecká, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Orság, Petr (oponent) ; Felcman, Ondřej (oponent)
Tato disertační práci se zabývá působením tiskových orgánů Komunistické strany Československa v okrese Pardubice v období tzv. normalizace. Pro pochopení krize systému v 70. a 80. letech je nutné zabývat se nejprve tím, co jí předcházelo. V textu je tedy nejprve stručně popsán vývoj v období tzv. pražského jara v Československu a následné vojenské invaze v srpnu 1968. Poté jsou sledovány jednotlivé kroky k normalizaci - zejména změny v politice a médiích, které následovaly po zvolení Gustáva Husáka prvním tajemníkem KSČ v dubnu 1969. Následuje případová studie, která se zabývá okresem Pardubice. Hlavním tématem práce jsou pardubické okresní noviny Zář, text se však okrajově věnuje rovněž rozhlasu, závodním časopisům, východočeské pobočce Svazu českých novinářů nebo pardubické vysoké škole a osudu redaktorů studentského časopisu. V druhé části případové studie je pozornost upřena na kulturní rubriku novin Zář a její hlavní témata - například politická výročí a roli kultury. Analýza kulturní rubriky ukazuje, o čem se v ní během normalizace (ne)psalo a jakým způsobem. To bylo jedním z nástrojů, jímž si režim nad oblastí kultury a nad její prezentací veřejnosti zajišťoval kontrolu.
|
|
|
Žurnalistická reflexe vybraných děl Jiřího Hubače
Václavíková, Jana ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce Žurnalistická reflexe vybraných děl Jiřího Hubače se věnuje pohledu, který na díla Jiřího Hubače měla dobová média. Jiří Hubač byl významným českým scenáristou, dramatikem a dramaturgem, který za dobu svého působení v Československé a České televizi napsal značné množství scénářů k původním televizním filmům a seriálům, věnoval se i divadelní tvorbě a napsal scénáře k úspěšným kinofilmům. Mezi jeho nejznámější filmy patří Ikarův pád, Babí léto, Fany, Nezralé maliny a za seriálylze jmenovat například úspěšný seriál z nemocničního prostředí Sanitka. V této diplomové práce budu věnovat pozornost filmům ze 70. let a dobovým periodikům hodnotícím filmy po jejichtelevizní premiéře. Mezi vybranými filmy je Dlouhý podzimní den, Pozdní léto, Lístek do památníku a Ikarův pád. Analyzované recenze či kritiky pochází jak z deníků, jakými je například Rudé právo, Mladá fronta, Zemědělské noviny či Práce, tak ze zdrojů s nižší periodicitou (Tvorba, Československá televize). Časové určení (70. léta) bylo vybráno s ohledem k více faktorům - problémy Jiřího Hubače v ČST, významná ocenění získaná za scénáře k uvedeným filmům. Určení výběru jednotlivých periodik bylo dáno jejichdostupností, roli hrálo i celkové zaměření periodika.
|
host ::
RSS.