|
|
Bacteria associated with decomposing deadwood
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
Odumřelé dřevo představuje významný habitat z hlediska biodiverzity a jeho rozklad v lesích mírného pásma přispívá k cyklům uhlíku a dusíku. Historicky doložený význam hub při rozkladu odumřelého dřeva byl v posledních letech doplněn o poznatky o roli bakterií v tomto procesu díky rychlému rozvoji metod založených na analýze nukleových kyselin. Pro studium procesu rozkladu dřeva byl vybrán smíšený temperátní les v Národní přírodní rezervaci Žofínský prales, ke kterému existuje bohatý historickým lesnický záznam o množství dřeva a kde rozklad odumřelého dřeva představuje důležitou součást celkového obratu rostlinné biomasy. Cílem této práce je detailně popsat roli bakterií v procesu rozkladu dřeva vzhledem ke složení bakteriálního společenstva, transkripce enzymů a metabolického potenciálu dominantních bakteriálních zástupců. Vliv stáří odumřelého dřeva spolu s pH a obsahem vody byl pro ovlivnění struktury bakteriálního společenstva důležitější než vliv druhu dřeva. Bakteriální společenstvo na počátku rozkladu se lišilo od pozdní fáze rozkladu. Složení houbového společenstva také významně ovlivňovalo složení bakterií. I přes přímý kontakt dřeva s půdou se bakterie a houby v těchto dvou habitatech lišily. Bakterie ve dřevě přispívaly k cyklu dusíku zejména fixací N2. Dále byly schopné využít uhlík...
|
|
|
Vegetation of post-mining sites determines soil microbial community structure and soil processes
Urbanová, Michaela ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Chroňáková, Alica (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
Disertační práce, jejímž základem jsou tři publikované články a jeden článek předložený k publikování, je zaměřena na ohodnocení vlivu vegetace na půdní mikrobiální společenstva a procesy na místech vzniklých během těžby hnědého uhlí. Studované lokality sloužily jako úložiště neúrodného odpadního materiálu, kterým byla postupně pohřbívána původní vegetace a tím byl celý ekosystém zničen. Obnova struktury ekosystému a jeho funkcí na těchto územích je založena na zlepšení biotických a abiotických vlastností vytěženého půdního substrátu, buď zalesňováním nebo ponecháním ploch přirozené rostlinné sukcesi. V této práci byly použity biochemické a molekulárně-biologické metody pro testování vlivu vegetace na mikrobiální procesy, strukturu mikrobiálních společenstev a pro sledování změn v chemickém složení opadu během jeho rozkladu. Chemické složení opadu, enzymové aktivity a mikrobiální biomasa byly stanovovány pomocí obvyklých biochemických metod zahrnujících spektrometrii a HPLC. Bakteriální microarray byl použit pro určení složení bakteriálního společenstva na sukcesních plochách. 454-pyrosekvenování bylo použito pro podrobnější identifikaci houbových a bakteriálních společenstev v opadu a půdě pod různými druhy stromů. Bylo prokázáno, že vegetace podstatně ovlivňuje vývoj půdního ekosystému, jeho...
|
|
|
Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny. Kritický katalog k výstavě.
Pergl, Jan ; Perglová, Irena ; Albrechtová, J. ; Antl, Tomáš ; Abarenkov, K. ; Baldrian, Petr ; Cihlářová, L. ; Klečka, Jan ; Kohout, Petr ; Kvasničková, Jana ; Maršálek, Blahoslav ; Maršálková, Eliška ; Pejchal, Miloš ; Petružálková, M. ; Petřík, Petr ; Pyšek, Petr ; Sádlo, Jiří ; Štefl, Lukáš ; Tedersoo, L. ; Větrovský, T. ; Vlk, Lukáš ; Vojík, Martin ; Vosátka, Miroslav ; Zezulka, Štěpán
Zámecké, městské parky a zahrady vnímáme jako harmonické kousky zeleně. Bohužel i tyto areály musí čelit různým hrozbám a samy mohou být i hrozbou pro okolí. Výstava prezentuje pohled na organismy, které ohrožují parky i stavby v nich. Jde o nevítané vetřelce z řad invazních rostlin, drobných mikroorganismů v půdě, na fasádách, sochách či ve vodě. Některé druhy, které jsme si naopak do parků přivezli záměrně, mohou ohrožovat nejen parky samotné, ale i jejich okolí. Výstava umožňuje na příkladu památek zahradního umění poznat, s čím se správci parků musí vyrovnávat a jak jim lze pomoci.
Plný text:  PDF
|
|
|
The importance of bacteria for deadwood decomposition in forest ecosystems
Némethová, Ema ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Bárta, Jiří (oponent)
Lesné ekosystémy predstavujú obrovský rezervoár uhlíku. Objem mŕtveho dreva sa v lesoch s manažmentom pohybuje v desiatkach m3 h-1, zatiaľ čo lesy bez manažmentu majú objem mŕtveho dreva v stovkách m3 ha-1. Mŕtve drevo predstavuje substrát s vysokým potenciálom na rozklad. Je to však špecifický habitat, ktorý má vysoký pomer C/N a kvôli prebiehajúcemu rozkladu sa mení. Pomer C/N sa s narastajúcim časom tlenia znižuje. Okrem C/N pomeru sa mení aj pH počas procesu tlenia dreva, kvôli rozkladu rastlinnej biomasy hubami. Zároveň má mŕtve drevo pomerne vysokú impermeabilitu. Hlavnými dekompozítormi mŕtveho dreva sú huby. Okrem nich k dekompozícií prispievajú aj baktérie, ktoré sú v mŕtvom dreve početné. Spoločenstvá baktérií rozkladajúce drevnú biomasu sú ovplyvnené týmito faktormi, navyše ich rozloženie je ovplyvnené aj druhom mŕtveho stromu. Cieľom tejto štúdie bolo popísať ako sa v priebehu tlenia menia bakteriálne spoločenstvá asociované s mŕtvym drevom. Najvýraznejším faktorom na rozloženie bakteriálnych spoločenstiev je doba tlenia. Baktérie vyskytujúce sa v krátko tlejúcom dreve (menej než 16 rokov) sú viac rozmanité než tie, ktoré sa nachádzajú v dlho tlejúcom dreve. V krátko tlejúcom dreve sú časté metylotrofné baktérie a baktérie fixujúce N. N fixujúce baktérie boli v tejto štúdií prítomné...
|
|
|
Závěrečná zpráva 2018 o výzkumu výsypek v okolí Sokolova na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR.
Frouz, Jan ; Mudrák, Ondřej ; Sun, Daquan ; Müllerová, V. ; Ardestani, Masoud Mortazavi ; Zeníková, P. ; Veselá, H. ; Veselá, M. ; Cejpek, J. ; Dvorščík, P. ; Hnilička, F. ; Jačka, L. ; Walmsley, A. ; Kučera, J. ; Bednářová, E. ; Buchbauerová, L. ; Reinshmitová, E. ; Vicentini, Fabio ; Baldrian, Petr ; Lin, Qiang
Zpráva přináší souhrn výsledků výzkumu obnovy půd a ekosystémů na území postiženém těžbou nerostů na Sokolovsku na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR za rok 2018.
|
|
|
Structure and function of microbial communities of montane spruce forest
Štursová, Martina ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Slaninová Kyselková, Martina (oponent)
Struktura a funkce půdních mikrobiálních společenstev horských smrčin Martina Štursová Abstrakt Jehličnaté lesy jsou prostorově různorodé a představují důležitý ekosystém, který při současném klimatu slouží k zachycování uhlíku a jeho velké množství uchovává ve stojící živé biomase nebo v půdní organické hmotě. Tvorba organické hmoty skrze rozklad mrtvé biomasy a přeměny organických sloučenin vyloučených do rhizosféry je primárně zprostředkována mikrobiálním společenstvem lesní půdy. Přes vzrůstající znalosti o složení těchto půdních společenstev, se málo ví o mikrobech, kteří jsou zodpovědní za tyto procesy přeměny, o faktorech které ovlivňují tato společenstva nebo o jejich odpovědi na zvětšující se množství velkých disturbancí. Studie zahrnuté v této dizertační práci se podílí na doplnění zmíněných chybějících informací. Studie byly provedeny v neobhospodařovaných smrkových lesích nejvyšších poloh NP Šumava a to jak v nenarušených oblastech, tak v prostorech s různou dobou rozvoje od kůrovcové kalamity. Kombinace metod zahrnujících kultivace hub, měření enzymových aktivit, nebo NGS sekvenování byly použity k popisu mikrobiálních společenstev, jejich rozmístění v prostoru a čase a faktorů, které ovlivňují tato půdní společenstva jak v nenarušeném lese, jakož i jejich odpověď na velkou disturbanci....
|
|
|
Vliv rostlin na strukturu, funkci a diverzitu společenstev bakterií
Havlíčková, Petra ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Je známo, že složení vegetace může mít vliv na složení společenstev bakterií. V ekosystému mají bakterie mnoho funkcí, působí jako symbionti kořenů, podílejí se také na rozkladu rostlinné biomasy. Dále mohou být ovlivněny půdní chemií, ale také rostlinnými exsudáty. Některé rostliny produkují cílené exsudáty, které přitahují specifické bakterie na jejich kořeny. Bakterie s rostlinami často asociují, ale vliv rostlin na diverzitu a složení bakteriálních společenstev je stále nedostatečně prozkoumaný. Cílem této práce bylo popsat vztah mezi diverzitou a složením společenstev bakterií a diverzitou vegetace v lučním a lesním ekosystému a identifikovat další faktory, které bakteriální společenstva ovlivňují. Jako studijní oblasti byly vybrány plochy s gradientem diverzity vegetace v NPR Čertoryje a NP Šumava. Předpokládala jsem, že diverzita bakteriálních společenstev se zvyšuje s rostoucí diverzitou rostlin. Složení bakteriálních společenstev bylo charakterizováno sekvenováním 16S rRNA. Složení vegetace bylo určeno pomocí botanických snímků i pomocí molekulárních markerů trnL. V lučním ekosystému existoval pozitivní vztah mezi rostlinnou a bakteriální diverzitou pouze v nadzemních částech rostlin. V nadzemních částech rostlin bylo složení bakteriálního společenstva nejvíce ovlivněno faktorem prostoru a...
|
|
|
Ecology of yeasts in forest soils
Mašínová, Tereza ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Společenstva mikroorganismů ve svrchních horizontech půdy představují významnou složku lesních ekosystémů. Navzdory tomu, že kvasinky jsou nedílnou součást společenstev půdních hub, jejich roli v lesních ekosystémech dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Cílem této dizertační práce bylo popsat složení společenstva kvasinek v půdě a opadu temperátního lesa pomocí sekvenace environmentální DNA, identifikovat dominantní druhy kvasinek a popsat, jak složení jejich společenstva obráží biotické a abiotické podmínky prostředí. Dalším cílem bylo izolovat kvasinky z lesní půdy a opadu a popsat nové druhy, které jsou významně zastoupené v environmentální DNA. Reprezentativní izoláty byly charakterizovány z hlediska jejich schopnosti využívat organické látky a podílet se na rozkladu mrtvé organické hmoty. Výsledky této práce ukázaly, že kvasinky představují podstatnou část společenstev hub v půdě a opadu temperátního lesa s vyšším relativním zastoupením v půdě. V opadu se společenstva kvasinek liší mezi porosty buku, dubu a smrku. Faktory, ovlivňující složení společenstva v půdě, jsou pravděpodobně složitější a zahrnují vliv abiotických podmínek a vegetace. Přestože faktory prostředí ovlivňují společenstva kvasinek a vláknitých hub podobně, existuje mezi nimi rovněž mnoho rozdílů. Navzdory taxonomické...
|
|
|
Physiology and ecology of saprotrophic basidiomycetes degrading dead plant biomass
Valášková, Vendula ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Tomšovský, Michal (oponent) ; Koukol, Ondřej (oponent)
Souhrn Práce se zabýví saprotrofními basidiomycety rozklrádajícímiodumřelou rostlinou biomasu, ktere se qýraznou měrou podílí na rozkladu orgarricke hmoty v půdě a tím i na koloběhu uh]ftu a minerráJníchlátek v prostředí. Pozornost je věnována jejich roli při degradaci opadu a dřeva a jejich vlivu na mikrobirí.lníspolďenstvo. V experimentech byly pouŽity tři basiďomycete izolovarréz opadu dubového |esa: Hypholomo fascicularc, Rhodocolly- bi'a butyracca a Gwnoplls sp. Ačkoli všechny tři kmeny degradovaly duboqý opad za sterilních i nesterilních podmínek, rychlost degradace a produkce extracelulárních enzymů zodpovědných za degradaci se mezi jednotliqimi izoláty qý'razně lšila. Všeobecně však bylo možno rozklad způsobenýtěmito houbami přirovnat k typu rozkladu způsobeného houbami bíléhniloby. Všechny izoláty produkovaly lakáau, ma.nganovou perofdázu, en. doglukarrázu, endoxylanáa, y'.glukozidrízu a B-rylozidrázu' Díky lokráJnímuvýskytu mohly tyto houby způsobit prostorovou variabilitu širokéhospektra produkovaných enzymových aktivit. Prostorovi{ variabilita enzymových aktivit byla v ruzných hloubkrích horizontu pozorována současněs mlrožstvímhoubové biomasy a rovněž se složenímmikrobiálního společenstva. Gradient těchto veličin byl pozorovatelný v měřítku menšímnežjsou jed. notlivé půdníhorizonty' Houby během...
|
|
|
Importance of fungal decomposition of wood in the ecosystems of natural forests
Štercová, Lucie ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Rozklad organických částí představuje důležitou součást globálního cyklu uhlíku a ovlivňuje jeho světové změny prostřednictvím uvolňování CO2. V temperátních lesích představuje mrtvé dřevo velký zásobník uhlíku, jeho množství a rozklad je klíčovým pro biodiversitu afungování ekosystémů. Houby jsou všudypřítomní mocní rozkladači ve všech terestrických ekosystémech. Jejich schopnost rozkládat všechny součásti dřeva, halvně lignocelulózu, je vysoce důležitá. Bez hub by rozklad dřeva a uvolňování zadržovaných živin zpátky do nutričních cyklů nebyl možný. Zatímco se většina studií soustředila na odhad rychlosti tlení dřeva, stale hlubší poznání o mikrobiálních dekompozičních procesech a diverzitě saproxylických druhů a jejich interakcí je potřeba. Houby jsou stále nedostatečně zastoupeny ve studijích mrtvého dřeva. Tato studie měla dva hlavní cíle. Prvním bylo popsat houbovou komunitu na ležícím mrtvém dřevě Fagus sylvatica a Abies alba v přírodním lese Salajka v České republice, pro reflexi změn substrátu během různých tříd tlení a k propojení enzymových aktivit se složením houbového společenstva a jejich popsaných ecofyziologijí. A druhý cíl byl popsat houbové komunity na stojících a ležících mrtvých kmenech Fagus sylvatica, Picea abies a Abies alba, v přírodním lese Žofín, v České republice, k určení...
|
host ::
RSS.