| |
| |
| |
|
Faunistické a ekologické vyhodnocení ichtyofauny České republiky (včetně vyhodnocení historického vývoje) a výzkum forem její optimální ochrany
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, Katedra ekologie, České Budějovice ; Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie, Ostrava ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Český svaz ochránců přírody - ZO Vlašim ; Dušek, Martin ; Hartvich, P. ; Prokeš, Miroslav ; Lojkásek, Bohumír ; Lusk, Stanislav ; Hanel, Lubomír
Cílem projektu bylo zmapovat a zhodnotit historický a současný stav ichtyofauny České republiky pomocí analýzy faunistických a ekologických dat. Na základě analýzy ichtyologických publikací a faunistických zdrojů týkajících se ČR a všech druhů naší ichtyofauny byla zpracována nálezových dat v Excelu. Byla zpracována databáze 10 000 nálezových položek zahrnující celé území ČR. Byly vyhodnoceny historické údaje o vývoji našeho Červeného seznamu ichtyofauny a budou součástí publikace "Ochrana ryb a mihulí". Po upřesnění postupu faunistických mapovacích průzkumů byly přiděleny regiony jednotlivým řešitelům. Výsledky terénních průzkumů byly zčásti zapracovány do databáze nálezů. Kresby do Atlasu výskytu ichtyofauny budou hotové do konce roku 2004.
|
|
Faunistické a ekologické vyhodnocení ichtyofauny České republiky (včetně vyhodnocení historického vývoje) a výzkum forem její optimální ochrany
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, Katedra ekologie, České Budějovice ; Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie, Ostrava ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Český svaz ochránců přírody - ZO Vlašim ; Dušek, Martin ; Hartvich, P. ; Prokeš, Miroslav ; Lojkásek, Bohumír ; Lusk, Stanislav ; Hanel, Lubomír
Cílem projektu bylo zmapovat a zhodnotit historický a současný stav ichtyofauny České republiky pomocí analýzy faunistických a ekologických dat. Byla zahájena analýza ichtyologických publikací týkajících se ČR a sestaven přehled hlavních souborných faunistických publikací z historického hlediska. Byl sestaven anotovaný soupis našich mihulí a ryb, přehled jednotlivých Červených seznamů ichtyofauny ČR, upřesněn postup faunistických mapovacích průzkumů. Byly zahájeny terénní průzkumy a práce na databázi lokalit s výskytem druhů naší ichtyofauny. Připraveny byly podklady pro ilustrátora Atlasu rozšíření mihulí a ryb ČR.
|
| |
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Záchranný program - program péče pro vydru říční (Lutra lutra) v České republice v letech 2006 – 2015
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Havlíčkův Brod ; Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc ; Zoologická zahrada, Jihlava ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Český nadační fond pro vydru, Třeboň ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Beran, Václav ; Hlaváč, Václav ; Culková, Markéta ; Toman, Aleš ; Hájková, Petra ; Roche, Marcela ; Poledníková, Kateřina ; Poledník, Lukáš
Program péče pro vydru říční v ČR je rámcovým materiálem, jehož smyslem je zajištění koncepčního dlouhodobého přístupu k ochraně druhu. Je souborem ochranných, managementových, legislativních a popularizačních opatření zajišťujících péči o tento druh. Časový horizont účinnosti Programu péče je 10 let, ovšem v jeho průběhu budou jednotlivá opatření kontrolována a hodnocena na základě stanovených kritérií a pokud nebudou dostatečně účinná, dojde k jejich revizi. Vydra říční je ohrožený druh, jehož početnost však v posledních letech vzrůstá. V minulosti byla rozšířena po celém území České republiky. Program péče pro vydru by měl pomoci zachovat životaschopnou populaci vydry na našem území, ale na druhé straně by měl napomoci vyřešení konfliktu mezi vydrou a rybáři. Vytvoření pozitivního vztahu rybářů k vydře, případně její tolerance bude pokládáno za naplnění hlavního cíle Programu péče. V takovém případě by bylo zajištěno také dlouhodobé zachování vydry říční na našem území i přes některé její negativní aspekty.
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Program péče pro velké šelmy: rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus) v České republice
Hnutí DUHA, Brno ; Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm ; Správa NP Šumava, Kašperské Hory ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Volf, Ondřej ; Kotecký, Vojtěch ; Bláha, Jaromír ; Bartošová, Dana ; Bufka, Luděk ; Koubek, Petr ; Červený, Jaroslav
Rys, medvěd a vlk patří k původním druhům naší savčí fauny a v historických dobách se vyskytovali na území celé ČR. Všechny tři druhy velkých šelem mohou způsobovat škody na hospodářském zvířectvu a na zvěři, čímž se dostávají do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka. Tento problém částečně řeší od roku 2000 zákon č. 115/2000 Sb, o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, není to však řešení dostatečné. Negativní postoj veřejnosti k velkým šelmám a s tím související vysoká míra ilegálního lovu jsou i nadále hlavními příčinami ohrožení existence těchto druhů na našem území. Stěžejním opatřením navrženého programu péče pro velké šelmy v ČR je proto rozsáhlá výchovná a osvětová kampaň, která by měla probíhat současně na třech rozdílných úrovních a jejímž cílem je právě změna veřejného mínění a snížení tlaku ilegálního lovu. Související opatření by měla řešit zefektivnění systému řešení škod způsobených velkými šelmami, zlepšení spolupráce ochrany přírody s Policií ČR při řešení případů ilegálního lovu a rozvoj přeshraniční spolupráce na monitoringu a ochraně velkých šelem se sousedními státy. Nezbytnou součástí programu je rovněž pravidelný monitoring stavu populací a výzkum některých aspektů jejich biologie a role v ekosystému. Program je navrhován na období deseti let.
|
|
Výzkum vodních ekosystémů v rámci povodí
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, ÚVHK, Brno ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny, Brno ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Brno ; Kokeš, Jiří ; Šálek, Jan ; Jurajda, Pavel ; Brtníková, Helena ; Forejtníková, Milena ; Kupec, Petr ; Rozkošný, Miloš
Práce na projektu jsou zaměřeny na monitoring jednotlivých složek vybraných revitalizovaných vodních a mokřadních ekosystémů v povodí toků s cílem určit míru jejich odezvy na provedená opatření či míru přiblížení stanovenému cílovému stavu. V roce 2004 byla vypracována rešerše na řešené téma, byly zhodnoceny získané podklady pro výběr pilotních lokalit. Zpráva dále obsahuje přehled provedených revitalizačních akcí na území ČR do roku 1992, popis metodiky výběru pilotních lokalit a provedení výběru. Předběžně byly zpracované získané výsledky monitoringu všech složek vodních ekosystémů ve vybraných lokalitách, byl vypracován návrh účelových monitoringů pro další fázi řešení projektu. Byly zahájeny práce na stanovení vlivu chemického stavu na celkový ekologický stav toků. Analýza výsledků prováděných monitoringů vlivu antropogenních zdrojů znečištění na stav vodních ekosystémů ve vybraných a dlouhodobě sledovaných povodích.
|
|
Identifikace antropogenních tlaků na kvalitativní stav vod a vodních ekosystémů v oblastech povodí Moravy a Dyje: Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém
Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Bernardová, Ilja ; Hudcová, Hana
Zpráva přináší shrnutí výsledků dílčího úkolu za celou dobu trvání projektu a důkladné literární rešerše, které se zabývají možnostmi a vývojem pasivního vzorkování nebezpečných látek a obsahem prioritních a dalších látek v rybách. Zpráva se zabývá hodnocením stavu vod použitím semipermeabilních membrán a experimentálním použitím pasivních DGT vzorkovačů, hodnocením stavu bioty a vývoje znečištění sedimentu a bioty. V závěru jsou uvedena doporučení pro další monitoring vod a ověřování norem environmentální kvality (NEK) pro sedimenty a biotu pro ČR. Přílohy uvádějí podrobné výsledky hodnocení, některé publikační výstupy projektu a literární rešerše.
|