|
Jak se stát kriticky ohroženým druhem: revize rozšíření a stavu populací karase obecného (Carassius carassius)
Janda, Benedikt ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Lojkásek, Bohumír (oponent)
Karas obecný (Carassius carassius) je původním druhem ryby v avropských stojatých a mírně tekoucích vodách. Díky vysoké odolnosti vůči nepříznivým abiotickým podmínkám obýval rovněž zarostlá mrtvá ramena řek, tůně a záplavová území. Přes svou odolnost vykazuje tento druh od poloviny 20. století snižování stavů, či úplný ústup z některých stanovišť. Na vině jsou přímé zásahy člověka, kam patří rybolov, rybochov a eliminace vhodných stanovišť v důsledku fragmentace krajiny v rámci protipovodňových opatření. Vliv člověka pokračoval zavlečením dalších druhů zejména pak karase stříbřitého (Carassius gibelio) a dalších zástupců taxonů původního komplexu Carassius auratus. Ti díky gynogenetickému způsobu rozmnožování a odolnosti vůči abiotickým vlivům silně konkurují původnímu druhu. Nakolik je situace původního karase obecného kritická a jak k ní historicky došlo reviduje formou literární rešerše tato bakalářská práce. Klíčová slova karas, gynogeneze, molekulárně-genetické metody, gen cytochom b, taxonomie, hybridizace, introdukce, mikrosatelity
|
|
Faunistické a ekologické vyhodnocení ichtyofauny České republiky (včetně vyhodnocení historického vývoje) a výzkum forem její optimální ochrany
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, Katedra ekologie, České Budějovice ; Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie, Ostrava ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Český svaz ochránců přírody - ZO Vlašim ; Dušek, Martin ; Hartvich, P. ; Prokeš, Miroslav ; Lojkásek, Bohumír ; Lusk, Stanislav ; Hanel, Lubomír
Cílem projektu bylo zmapovat a zhodnotit historický a současný stav ichtyofauny České republiky pomocí analýzy faunistických a ekologických dat. Na základě analýzy ichtyologických publikací a faunistických zdrojů týkajících se ČR a všech druhů naší ichtyofauny byla zpracována nálezových dat v Excelu. Byla zpracována databáze 10 000 nálezových položek zahrnující celé území ČR. Byly vyhodnoceny historické údaje o vývoji našeho Červeného seznamu ichtyofauny a budou součástí publikace "Ochrana ryb a mihulí". Po upřesnění postupu faunistických mapovacích průzkumů byly přiděleny regiony jednotlivým řešitelům. Výsledky terénních průzkumů byly zčásti zapracovány do databáze nálezů. Kresby do Atlasu výskytu ichtyofauny budou hotové do konce roku 2004.
|
|
Faunistické a ekologické vyhodnocení ichtyofauny České republiky (včetně vyhodnocení historického vývoje) a výzkum forem její optimální ochrany
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, Katedra ekologie, České Budějovice ; Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie, Ostrava ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Český svaz ochránců přírody - ZO Vlašim ; Dušek, Martin ; Hartvich, P. ; Prokeš, Miroslav ; Lojkásek, Bohumír ; Lusk, Stanislav ; Hanel, Lubomír
Cílem projektu bylo zmapovat a zhodnotit historický a současný stav ichtyofauny České republiky pomocí analýzy faunistických a ekologických dat. Byla zahájena analýza ichtyologických publikací týkajících se ČR a sestaven přehled hlavních souborných faunistických publikací z historického hlediska. Byl sestaven anotovaný soupis našich mihulí a ryb, přehled jednotlivých Červených seznamů ichtyofauny ČR, upřesněn postup faunistických mapovacích průzkumů. Byly zahájeny terénní průzkumy a práce na databázi lokalit s výskytem druhů naší ichtyofauny. Připraveny byly podklady pro ilustrátora Atlasu rozšíření mihulí a ryb ČR.
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Nejproblematičtějšími parametry z množiny společných relevantních znečišťujících látek pro českou část MOPO (mezinárodní oblast povodí Odry) z pohledu národních limitních standardů jsou polyaromatické uhlovodíky a na úrovni evropských norem PAU a těžké kovy - rtuť a kadmium. Negativní vlivy se významně zesilují pod většími aglomeracemi. V povodí je neuspokojivá situace z hlediska možnosti rychlé detekce havarijního zhoršení biologické jakosti odpadních vod.
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Zpráva shrnuje zásady pro zlepšování a ochranu jakosti vodního prostředí v povodí řeky Odry. Patří mezi ně snižování znečištění toků z nebodových zdrojů, které musí směřovat především do oblasti zemědělské výroby. Z bodových zdrojů je třeba věnovat maximální pozornost podniku Mittal Steel Ostrava-Kunčice a důlním vodám. Dalším opatřením je nezbytnost zkvalitnění monitoringu včetně zlepšení systému včasného varování. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat používání pesticidů v okolí a vodám vypouštěných komunálními ČOV. Mezi důležité aspekty pro ochranu vod patří odpovídající hospodaření rybářů a péče o rybníky.
|