|
Československý stát a francouzské moderní umění v letech 1923 až 1937
Savický, Nikolaj ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Před koncem 19. století byly možnosti české politické reprezentace na mezinárodní scéně minimální. V těchto podmínkách představovaly vztahy s francouzskou reprezentací z pohledu české politické a kulturní elity nejen protiváhu proti německému vlivu, ale také také jistou náhradu za neexistující diplomacii a v mnohém nahrazovaly politickou činnost. Otevření francouzského konzulátu v Praze roku 1897 bylo důležitým momentem českého politického života. Na počátku 20. století zorganizoval Spolek výtvarných umělců Mánes řadu výstav francouzského umění, zejména v letech 1907, 1910 a 1914. České publikum tak mělo první příležitost vidět díla impresionistů, postimpresionistů a kubistů. Z druhé z těchto výstav zakoupil spolek Derainovo monumentální plátno Koupání (1908). Tato tradice byla přerušena první světovou válkou. Pět let po založení nezávislého Československa, byla obnovena. Činem československé vlády, majícím za cíl zlepšení česko-francouzských vztahů, pak vznikla jedinečná sbírka, která je dodnes celosvětově důležitá pro bádání o francouzském umění 19. a počátku 20. století.
|
|
Moderní trendy ve fotografii
Ličmanová, Kateřina ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Černý, Zbyněk (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat vybrané moderní trendy ve fotografii a poukázat na jejich působení ve společnosti. V práci bude popsán historický vývoj fotografie a rozdělení digitálních fotoaparátů. Dále se práce zaměří na jednotlivé trendy, konkrétně DSLR, mobilní telefony, fenomén selfie, Polaroid, Lytro a leteckou fotografii, kde budou uvedeny vybrané příklady, uživatelé a finanční náročnost.
|
|
Iluze nebo realita? Ikonografie japonské a evropské krajinomalby na přelomu 19. a 20. století v kontextu reflexe skutečnosti a fenoménu japonismu
Hánová, Markéta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Je obecně uznávaným faktem, že japonismus byl jedním z hlavních inspiračních zdrojů pro moderní evropské výtvarné umění, který otevřel nové výrazové možnosti pro ztvárnění skutečnosti. Významný zlom v nazírání na skutečnost z jiného, než mimetického způsobu zobrazování, se díky japonským vlivům přenesl také do žánru krajinomalby. Zde došlo k výraznému vývoji ve formalistním řešení, které přineslo obecně zdynamizování obrazové plochy pomocí ornamentálních principů. Ornament, jehož prostřednictvím vnímáme rytmické prvky v obraze, necharakterizuje tradičně popsaný dekorativní vzorec, ale jeho vlastnosti založené na opakujícím se pohybu jak jednotlivých vizuálních prvků, tak střídavém rytmu v obrazové kompozici nebo ve výrazových technikách. Studie se zajímá o původní principy krajinomalby, vstřebávané japonským malířstvím z Číny, které se od druhé poloviny 19. století zároveň přetlumočily do výrazového slovníku evropské výtvarné avantgardy. Silná vazba českých malířů na francouzské prostředí pak způsobila, že se tyto japonizované krajinářské principy nepřímo odrážely také v české tvorbě přelomu 19. a 20. století.
|
|
Fenomén šikany na základních školách
Blatná, Pavla ; Lorenzová, Jitka (oponent) ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je pokusem o propojení teoretických otázek týkajících se agresivity a šikany s praktickým zmapováním aktuální situace jejího řešení. Teoretická část věnovaná agresivitě postupuje od teorií předních odborníků na lidské chování, až k jevům, které se vyskytují v současné moderní společnosti jako kupříkladu pornografie, mediální násilí, návykové látky nebo virtuální realita a je jim tradičně připisován vliv na zvýšení agresivního chování. Z těchto obecných pohledů na agresivní chování vychází dále popis šikany jako specifického projevu agrese konkrétně na základních školách. Postupováno je opět od teorií, které se pokoušejí popsat tento jev až k praktické části, která mapuje jednotlivé instituce, které jsou v České republice úzce spojeny s řešením šikany. Poslední kapitola je navíc věnována informačním zdrojům, jež jsou přístupné pedagogickým pracovníkům v českém školství, kteří se zajímají, nebo jsou nuceni se zabývat tímto sociálně-patologickým jevem.
|
|
Studie pavilonu Amazonie
Trčková, Veronika ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Kdybychom navrhovali budovu určenou lidem, mohli bychom se odrazit od mnohých předpisů a norem, které jsou předem určené, a nám by zbývalo si jen podrobně nastudovat literaturu a tvořit. Stejně tak by to zjednodušeně řečeno probíhalo i u staveb pro běţné chovy hospodářských zvířat. Pavilon ekosystému je ale velmi specifický prostor. Je to kombinace zvířat, rostlin, lidí a různých technických, provozních, dispozičních a scénografických řešení.
Navrhování tropického pavilonu je tedy velmi komplikovanou tvorbou vyţadující souhru různorodých oborů, které si k sobě musí najít cestu a kooperovat spolu. Proto musí architekt úzce spolupracovat se zoology, botaniky, chovateli aj. a snaţit se proniknout do problematiky chovu zvířat a osvojit si znalosti o trendech chovatelské a expoziční praxe.
Cílem diplomové práce je shrnutí poznatků načerpaných z odborné literatury a vytvoření ucelené rešerše, která se skládá z historického vývoje zvěřinců přes současnou moderní zoologickou zahradu aţ po fenomén pavilonu ekosystému. Po této sloţité problematice jsou zhodnoceny podkladové údaje vypovídající o vymezení a charakteristice území, o které je opřena studie pavilonu a zamyšlení se nad principy navrhování pavilonu ekosystému.
Vlastním projektem je studie vnitřního prostoru pavilonu, který představuje výseč ekosystému Amazonie. Zjednodušeně lze říct, ţe se zde soustřeďují ţivé botanické a zoologické sbírky tohoto biotopu, které jsou doplněné napodobeninami přírodních prvků a výsledkem je téměř dokonalý vjem prostředí. V souladu s těmito základními principy je zde rozvinuta filozofie konceptu Zoo expozic. Člověk a chované druhy zvířat jsou stavěni na stejnou úroveň. Pravděpodobnost zahlédnout zvíře v expozici návštěvníkem je stejná, jako šance zvířete se před nevítaným hostem ukrýt. O to víc se tak návštěva pavilonu ekosystému přibliţuje reálné výpravě do přírody.
|
|
Každý jest na světě hostem, den ke dni jen k smrti rostem. Mortalita a pohřební rituál v Chebu a okolních obcích ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebu a okolních obcí zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí s ohledem na jejich německé pojmenování. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění, která sužovala společnost druhé poloviny 19. století. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení kapitoly bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby, které je naší společností tolerováno a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury jako doklad vysoké umění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Přesun pozornosti od zemřelých k pozůstalým byl doložen nejen na základě analýzy dochovaných náhrobků pocházejících z druhé poloviny 19. století, nýbrž také rozborem smutečních oznámení v regionálním tisku. Komplexnost byla umocněna sondou přibližující životy dvou generací chebských kamenosochařů, kteří nezaměnitelně ovlivnili vzhled místního hřbitova. Díky jazykovému rozboru hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva byla problematika smrti a pohřebního rituálu mnohostranně studována. Pro získání ucelenějšího pohledu a uchopení dané problematiky nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
|
Nová hnutí v církvi a postmoderní spiritualita
Noska, Martin ; Lachman, Jan (vedoucí práce) ; Zach, Pavel (oponent)
Rozvoj fenoménu postmoderní spirituality je zapříčiněn přeměnou společnosti z moderní v postmoderní či z industriální v informační, která se započala kolem poloviny 20.století a pokračuje do současnosti. Tyto společenské změny se zcela logicky promítají nejen do církví, ale i do prožívání vztahu každého jedince s Bohem. Postmoderního člověka totiž ve většině případů již příliš neuspokojují dřívější, tradiční formy moderní a předmoderní spirituality, ale snaží se svůj vztah s Bohem prožívat individuálně, neformálně či si dokonce svoji víru zcela upravit na míru vlastním potřebám a představám. Dochází tak ke spirituální deregulaci, která je typickým jevem současnosti a s ní přichází i řada nových hnutí v církvi, jež jsou postavena na postmoderních principech, a pokouší se tak uspokojovat duchovní potřeby lidí, které již tradiční církevní instituce nedokáží oslovit. Tento trend bude podle mého názoru dále pokračovat ve prospěch rozvoje nových hnutí a dalšího úpadku hnutí starých, což je jev, který lze dobře pozorovat již v současnosti. Mezi základní rysy postmoderní spirituality patří charismatismus, důraz na osobní vztahy, život podle evangelia, spontánní misijní činnost či nové formy ekumenismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Vliv katolické církve na status ženy v současné české a italské společnosti
Zoufalá, Marcela ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Předmětem práce je empiricko-teoretická analýza sociokulturních regulativů a idejí, jejichž prostřednictvím římskokatolická církev utváří chování a prožívání žen v moderní společnosti. Zvláštní pozornost je věnována aktuálním a kontroverzním okruhům jako je rozvod, regulace porodnosti, umělé přerušení těhotenství, AIDS a užívání prezervativu, asistované reprodukci, ordinaci žen a povinnosti celibátu. Projekt tvoří dvě relativně samostatné části. První, teoreticky koncipovaná část mapuje historické proměny instituce rodiny, fenomén genderu jako kulturní konstrukce a roli katolické církve, jako významného sociokulturního imperativu. Druhá, empirická část projektu je založena na vlastním tazatelském šetření mezi českými a italskými ženami. Doposud se uskutečnilo dotazování na území Itálie (březen - květen 2005; počet sebraných dotazníků od italských respondentek je 411), a na území České republiky (květen - červenec 2006; počet sebraných dotazníků od českých respondentek je 411). Další zemí, kde výzkum právě probíhá (v roce 2007/2008), je Slovensko.
|
|
Šedesátá léta v soudobých překladech francouzské poezie
Plačková, Anna ; Šotolová, Jovanka (oponent) ; Belisová, Šárka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce s podtitulem Na hranicích poezie - na hranicích překladu se zabývá frankofonními básníky, kteří vydávali po druhé světové válce. Naším cílem bylo mimo jiné zjistit, zda tito autoři byli přeloženi a představeni českým čtenářům či nikoliv. Vycházíme ze situace, která se jeví velmi specifická: v šedesátých letech psalo více než 2000 francouzských básníků, ale z český jeden moderní básník, Jacques Prévert. Problematický je ale i pojem moderní poezie, který nejčastěji evokuje jména jako Charles Baudelaire či Stéphane Mallarmé, tedy básníky 19. století. Protože jsme chtěli představit moderní tendence bližší naší současnosti, zvolili jsme léta šedesátá, a to hned z několika důvodů. Toto desetiletí je nám časově poměrně blízké, ale zároveň i dostatečně vzdálené, abychom ho mohli sledovat s odstupem a objektivností. Je to období specifické i z hlediska politického, konec války, komunistický puč v roce 1948, francouzská politika v Africe či sociálně-kulturní hnutí a změny, zejména ty, které s sebou přinesl rok 1968. Navíc to byla z české pohledu doba mimořádně příznivá pro překládání ze západních literatur - jisté politické uvolnění se projevuje již po Stalinově smrti v roce 1953 a svého vrcholu dosahuje během Pražského jara, kdy nastane několik měsíců téměř úplné svobody, zakrátko utlumené...
|
|
Vývoj nezaměstnanosti v Rusku
Zaytseva, Alina ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Kuzmenko, Elena (oponent)
Nezaměstnanost patří mezi nejvýznamnější a nejpalčivější témata ekonomických a sociálních problémů moderní doby a pokládána za druhé makroekonomické zlo, má celou řadu sociálních a ekonomických negativních dopadů.
Bakalářská práce Vývoj nezaměstnanosti v Rusku se zabývá hodnocením vývoje nezaměstnanosti v Ruské federaci po roce 1991 a stavu trhu práce. V teoretické části práce jsou rozebírány obecné souvislosti nezaměstnanosti jako makroekonomického jevu: různé modely trhu práce, způsoby měření nezaměstnanosti a její typy. V praktické části práce je kladen důraz na hodnocení vývoje nezaměstnanosti v Ruské federaci v období 1991-2014: jsou stanoveny specifika trhu práce v Rusku po roce 1991 a je proveden rozbor statistických údajů týkajících se nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost v Rusku v letech 1991-2014 byla ve mnoha ohledech ovlivněna změnami, kterými procházelo ruské hospodářství v transformačním postsovětském období.
|
host ::
