Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nová hnutí v církvi a postmoderní spiritualita
Noska, Martin ; Lachman, Jan (vedoucí práce) ; Zach, Pavel (oponent)
Rozvoj fenoménu postmoderní spirituality je zapříčiněn přeměnou společnosti z moderní v postmoderní či z industriální v informační, která se započala kolem poloviny 20.století a pokračuje do současnosti. Tyto společenské změny se zcela logicky promítají nejen do církví, ale i do prožívání vztahu každého jedince s Bohem. Postmoderního člověka totiž ve většině případů již příliš neuspokojují dřívější, tradiční formy moderní a předmoderní spirituality, ale snaží se svůj vztah s Bohem prožívat individuálně, neformálně či si dokonce svoji víru zcela upravit na míru vlastním potřebám a představám. Dochází tak ke spirituální deregulaci, která je typickým jevem současnosti a s ní přichází i řada nových hnutí v církvi, jež jsou postavena na postmoderních principech, a pokouší se tak uspokojovat duchovní potřeby lidí, které již tradiční církevní instituce nedokáží oslovit. Tento trend bude podle mého názoru dále pokračovat ve prospěch rozvoje nových hnutí a dalšího úpadku hnutí starých, což je jev, který lze dobře pozorovat již v současnosti. Mezi základní rysy postmoderní spirituality patří charismatismus, důraz na osobní vztahy, život podle evangelia, spontánní misijní činnost či nové formy ekumenismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Nová hnutí v církvi a postmoderní spiritualita
Noska, Martin ; Lachman, Jan (vedoucí práce) ; Zach, Pavel (oponent)
Rozvoj fenoménu postmoderní spirituality je zapříčiněn přeměnou společnosti z moderní v postmoderní či z industriální v informační, která se započala kolem poloviny 20.století a pokračuje do současnosti. Tyto společenské změny se zcela logicky promítají nejen do církví, ale i do prožívání vztahu každého jedince s Bohem. Postmoderního člověka totiž ve většině případů již příliš neuspokojují dřívější, tradiční formy moderní a předmoderní spirituality, ale snaží se svůj vztah s Bohem prožívat individuálně, neformálně či si dokonce svoji víru zcela upravit na míru vlastním potřebám a představám. Dochází tak ke spirituální deregulaci, která je typickým jevem současnosti a s ní přichází i řada nových hnutí v církvi, jež jsou postavena na postmoderních principech, a pokouší se tak uspokojovat duchovní potřeby lidí, které již tradiční církevní instituce nedokáží oslovit. Tento trend bude podle mého názoru dále pokračovat ve prospěch rozvoje nových hnutí a dalšího úpadku hnutí starých, což je jev, který lze dobře pozorovat již v současnosti. Mezi základní rysy postmoderní spirituality patří charismatismus, důraz na osobní vztahy, život podle evangelia, spontánní misijní činnost či nové formy ekumenismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Možné alternativy vlivu informačních technologií na vývoj společnosti
Noska, Martin ; Smetáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Souček, Jiří (oponent)
Tématem práce je vliv informačních technologií na lidskou společnost a studium změn, které jsou s tímto procesem spojené. Klíčový význam je přisuzován kyberprostoru, jakožto logickému důsledku technického i společenského rozvoje. Na uvedenou problematiku je nahlíženo v prvé řadě z filozofického a sociologického pohledu. Cílem práce je naznačit globální pohled na směr nastoleného vývoje a poukázat na možné důsledky, k nimž může vést. Práce se věnuje obecným otázkám spojeným s nástupem informační revoluce, rozvojem informačních a komunikačních technologií, charakteristice kyberprostoru a kyberkultury, jakožto nových fenoménů informačního věku, a následně pak praktickým problémům v tomto novém prostoru. Těmi jsou například otázky svobody projevu a přístupu k informacím, vzdělávání, rizika sledování a manipulace, možnosti porušování práva, potřeby určitých společných rysů lidského jednání v prostředí kyberprostoru nebo také například potenciální budoucí participace všech jedinců na řízení státu. Samostatná kapitola je věnována i možným scénářům dalšího vývoje v širším měřítku. V závěru práce jsou pak uvedeny nej důležitější postřehy ze směru popisovaných trendů a zdůraznění zodpovědnosti každého člověka za nastolený vývoj.
OSN a problematika mezinárodního toku informací
Motlová, Barbora ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Noska, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, zda je prosazování principu volného toku informací na mezinárodní úrovni prostřednictvím OSN efektivní pro řešení nerovností globálního komunikačního systému. První část práce sleduje vývoj globálního komunikačního systému a význam informací na mezinárodní úrovni. Druhá část práce se zabývá aktivitami OSN v této oblasti. Závěr práce pak shrnuje jednotlivé kapitoly a vyvozuje z nich dílčí závěry vedoucí k odpovědi na hlavní cíl práce. Provedená analýza vede k závěru, že prosazování volného toku informací nemá za současných podmínek efekt na zmenšování nerovností v globálním komunikačním systému.
Přirozený a umělý život
Noska, Martin ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Práce pojednává o podobnosti a rozdílnosti přirozeného a umělého života, přičemž kombinuje filosofický a informatický pohled na tuto problematiku. Aplikací principů evoluce na umělý život jsou ukázány perspektivy, k nimž tato forma života může směřovat a důsledky tohoto vývoje pro člověka. Lidské dějiny obsahují řadu snah po sestrojení umělých tvorů, ovšem tento sen se stal realitou až spolu s digitálními počítači. I když umělý život je postavený jiných principech než život přirozený, nelze jej chápat jako protiklad, ale spíše jako doplněk k již existujícím životním formám na Zemi. Lze také uvažovat o symbióze umělých a přirozených prvků a vzniku hybridních forem, které budou kombinovat vlastnosti z obou světů. Umělý život není závislý na biologických cyklech a jeho vývoj může probíhat výrazně rychleji a má potenciál překonat nutnost zániku, zakódovanou ve všech biologických entitách. Co se týká podobnosti strojového a přirozeného myšlení, lze mezi nimi vysledovat řadu odlišností. Strojová inteligence má však potenciál prostřednictvím počítačových sítí vytvářet např. kolektivní umělou inteligenci, výrazně přesahující úroveň jednotlivých entit. Jednoduché formy umělého života, které lze v současnosti identifikovat, se budou v následujících desetiletích dále rozvíjet a postaví lidstvo před řadu dosud neřešených otázek (např. etických), které se tak stanou velmi aktuálními.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.