|
Membránové vlastnosti gliových buněk po ischemii in vivo
Pivoňková, Helena ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
V rámci své dizertační práce jsem měla za cíl charakterizovat membránové vlastnosti astrocytů a NG2 glií během akutní a chronické fáze ischemického poškození centrální nervové soustavy se zaměřením na expresi a aktivitu K+ iontových kanálů. Pro experimenty jsme použili dva modely ischemie u potkanů - globální mozkovou ischemii, která způsobuje selektivní poškození neuronů a vznik astrogliózy v CA1 oblasti hipokampu, a inkubaci míšního segmentu v roztoku se zvýšenou koncentrací K+. Zjistili jsme, že hipokampální astrocyty jsou od třetího dne po ischemii 4 depolarizované a 1 měsíc po ischemii vykazují vyšší podíl dovnitř usměrněných proudů. Exprese Kir4.1 kanálů byla snížena od třetího dne po ischemii, zatímco exprese Kir2.1, Kir5.1 a TREK1 kanálů byla silně zvýšena u reaktivních astrocytů 1 měsíc po ischemii. U NG2 glií jsme zjistili signifikantní zvýšení vně usměrněných zpožděných a A-typu K+ (KDR a KA) proudů 2 hodiny a 3 dni po ischemii a snížení dovnitř usměrněných K+ proudů 3 dni po ischemii, což je typické pro proliferující buňky. Komplexní astrocyty v míše vystavené zvýšené koncentraci K+ vykazovaly větší změny ve srovnání s dalšími druhy astrocytů, tzn detekovali jsme u nich zvýšení KDR and KA proudů. Navíc, inkubace míchy v roztoku se zvýšenou koncentrací K+ vedla ke změnám v objemové regulaci u...
|
|
Buněčná terapie na zvířecích modelech- preklinické studie
Juhásová, Jana ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Grim, Miloš (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Pokrok v buněčné terapii se může rozvíjet jedině s použitím vhodných experimentálních modelů. Pro klinické využití nových léčebných postupů získaných ze studií na laboratorních zvířatech je nutné ověření na velkém zvířeti. Jedním z vhodných a lékařskou obcí uznaných preklinických zvířecích modelů je bezpochyby miniaturní prase, které je fyziologicky a rozměrově blízké člověku. Tato dizertační práce proto představuje přehled našich experimentálních studií týkajících se možného využití mezenchymových a nervových kmenových buněk pro léčbu onemocnění postihujících pohybový aparát a nervovou tkáň u lidí nebo zvířat. V první části dizertační práce je stručnou formou popsaná současná problematika buněčné terapie a zvířecích modelů, mezenchymových buněk případně jejich kombinace s novými typy nosičů, neurogeneze, nervové kmenové buňky a jejich potenciální použití v terapii poškozené míchy. Druhá část práce je zaměřena na přehled vytyčených cílů a metodik jakými jsme je chtěli dosáhnout. Třetí část byla věnována jednotlivým publikacím. Naše experimenty uskutečněné na králících s iatrogenním poškozením růstových plotének, které měly napodobit podmínky vzniku valgózních deformit u rostoucích kostí v klinické praxi, poukázaly na pozitivní preventivní a terapeutické účinky nových typů nosičů osazených...
|
|
Vliv intravenosně podaného laktoferinu na časnou fázi ischemie myokardu II. Biochemické vyšetření.
Písaříková, Veronika ; Semecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Laktoferin (Lf) je glykoprotein vázající železo o molekulové hmotnosti 80-kD. Vyskytuje se přirozeně v sekretech exokrinních žláz (v slzách, slinách, mléce, sinoviální a seminální tekutině) a v sekundárních granulech neutrofilů. Je známo, že Lf vykazuje v organismu antibakteriální, protizánětlivé a antitumorové účinky. Jeho funkce v organismu je pravděpodobně komplexní a je předmětem vědeckého zkoumání. Díky schopnosti chelatovat železo, snižuje Lf tvorbu hydroxylových radikálů při tzv. Fentonově reakci. Afinita Lf k železu je asi 260krát větší než u transferinu. V experimentu byl použit isoprenalin (ISO) jako modelová sloučenina k vyvolání stavu podobnému akutnímu infarktu myokardu u člověka. Podání nekrotických dávek ISO způsobuje ischémii následovanou poškozením myokardu. Reperfúze ischemického myokardu představuje jedinou možnost, jak zachovat srdeční tkáň při akutním infarktu myokardu, ale tento proces je spojen s poškozením tkáně v důsledku zvýšené tvorby hydroxylových radikálů v tzv. Fentonově reakci, která je katalyzována volnými ionty železa. Potkani kmene Wistar byli náhodně rozděleni do čtyř skupin podle přijaté medikace: kontrola (fyziologický roztok), isoprenalin (ISO, 100mg/kg s.c.), hovězí laktoferin (La, 50 mg/kg i.v.) a kombinace La+ISO v již zmíněných dávkách (La byl podán 5 min před...
|
|
Úloha isoforem transkripčního faktoru HIF v kardioprotekci u potkanů
Bučinská, Ivana ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Adaptace na chronickou hypoxii je charakterizováno rozmanitými funkčními změnami, které zajišťují udržení metabolické a energetické homeostázy. Již před mnoha lety bylo prokázáno, že lidé i zvířata přirozeně žijící ve vysokých nadmořských výškách mají zvýšenou odolnost k aktunímu ischemickému poškození srdce. HIF1α byl nalezen jako primární transkripční regulator adaptivní odpovědi na hypoxii ve všech tkáních, zatímco HIF2α je více tkáňově specifický. Aktivita HIFα je regulována prolylhydoxylázami (EGLN). Izoforma EGLN1 má vyšší effektivitu v regulaci HIF1α než HIF2α. Stejně tak je EGLN3 více specifická k HIF2α. V hypoxických podmínách, HIF aktivuje transkripci více než 70 genů. A proto, HIF1α a HIF2α, mohou hrát významou roli v pathofyziologii ischemických chorob srdce. Cílem této práce je stanovit expresi izoforem HIFα a jejich regulačních proteinů v myokardu dopělých potkanů kmene Wistar adaptovaných na kontinuální nomobarickou hpyoxii (H; FIO2 = 0.1) po dobu tří týdnů. Další skupina potkanů byla exponována normobarické hypoxii intermitentně každých 8 hodin denně (INH) nebo 23 hodiny denně (RH). Zatímco, H indukuje protektivní srdeční fenotyp, RH tento efekt ruší. Proteinová exprese izoforem HIFα, PHD a FIH byla stanovena pomocí Western Blottingu v levé komoře myokardu. Naše výsledky ukazují, že...
|
|
Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii
Hahnová, Klára ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
Endogenní odolnost myokardu v i akutnímu ischemickému/reperfúznímu po kození lze zvý it adaptací srdce na r zné formy chronické hypoxie. Chronická hypoxie vyvolává irokou kálu adaptivních zm n v myokardu, které by mohly být pova ovány za kardioprotektivní, ale p esný mechanismus zvý ené ischemické tolerance je zatím neznámý. R zné studie nazna ují, e práv uvoln ní katecholaminu a jejich ovlivn ní -adrenergní signalizace po adaptaci na chronickou hypoxii p ispívá ke kardioprotekci. V této práci jsme se zam ili na charakterizaci -adrenergních receptor ( -ARs) v myokardech potkan po jejich adaptaci na t í r zné typy hypoxických podmínek: 1. intermitentní normobarická hypoxie - INH/R (23 hod. hypoxie, 1 hod. reoxygenace), 2. intermitentní normobarická hypoxie - INH (8 hod. hypoxie, 16 hod. normoxie), 3. kontinuální normobarická hypoxie - CNH (24 hod. hypoxie). Porovnávali jsme, jak jednotlivé hypoxické modely ovliv uji p edev ím celkové mno ství -adrenergních receptor a procentuální zastoupení jednotlivých podtyp ( 1- a 2-ARs) v levých a pravých komorách oproti kontrolním normoxickým potkan m. Ukázalo se, e INH model nem l ádný vliv na -ARs ani v jedné komo e. Na druhou stranu, adaptace na INH/R a CNH prokázala signifikantní pokles v celkovém mno ství - adrenergních receptor v pravých komorách, a to o...
|
|
Analýza transkriptů vybraných genů v myokardu potkana adaptovaného na chronickou hypoxii
Kašparová, Dita ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Dita Kašparová Chronická hypoxie a exprese genů 3 Abstrakt Adaptace na chronickou hypoxii je charakterizována různými změnami za účelem udržení metabolické a energetické homeostázy. Po mnoho let je již známo, že lidé a zvířata, přirozeně žijící ve vysokých nadmořských výškách, mají zvýšenou odolnost vůči poškození akutnímu ischemickému poškození srdce. Kardioprotektivní mechanismy aktivované adaptační odpovědí na expozici chronické hypoxii, mohou být výsledkem změny v transkripční regulaci v levé komoře. Zde předládáme výsledky exprese genů ve třech modelech chronicky adaptovaného srdce. Dospělí samci potkana kmene Wistar byli vystaveni 21 dnů budˇ kontinuální normobarické hypoxii (CCH; 10% O2) nebo CCH přerušené denní 1-hodinovou reoxygenací (RCH) nebo CCH přerušené denně na 16-hodin (CIH). Kardiprotektivní efekt CCH adaptace ruší rychlá denní reoxygenace, RCH adaptace. Cílem této práce je stanovit myokardiální mRNA expresi 19 kandidátních genů, které jsme rozdělili na tři skupiny: i) Hypoxií indukovaný faktor (HIF1α) a jeho prolyl a asparaginyl hyroxylázy (PHD a FIH v uvedeném pořadí), ii) izoenzymy kreatin kinázy (CK), které hrají významnou roli v energetické homeostáze srdce iii) a skupina hlavních enzymatických antioxidantů, které udržují přiměřenou hladinu volných kyslíkových radikálů (ROS) v buňce....
|
|
Study of Electrophysiological Function of the Heart in Experimental Cardiology
Ronzhina, Marina ; Tyšler, Milan (oponent) ; Halámek, Josef (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Isolated heart is widely used in experimental cardiology to study myocardial ischemia and infarct, left ventricular hypertrophy, myocarditis, etc. Nevertheless, the standardized criteria for assessment of above disorders in animal models are missing that complicates interpretation of the results obtained in such studies. It is of special importance, if several pathologies are presented simultaneously, when possible co-effects cannot be simply identified and analysed. Besides the condition of the heart, there are many other factors playing important role in data acquisition and analysis. In this work, electrophysiological effects of increased left ventricular mass (intrinsic factor) and voltage-sensitive dye di-4-ANEPPS (external factor) are evaluated on rabbit isolated hearts under non-ischemic and ischemic condition. Although both phenomena are quite frequent in animal studies, their effects on ischemia manifestations and electrogram-based ischemia detection accuracy have not been quantitatively described yet. Results of quantification of ischemia-induced changes in heart function (under normal conditions, increased LV or dye administration) by analysis of various EG and VCG parameters are summarized. Such important aspects as recording electrodes placement, method of parameters calculation (using or without outcomes of manual EG delineation) and definition of the beginning of ‘true’ ischemic injury in preparation (methodological factors) are also addressed. Along with it, different tools for automatic detection of ischemia in data are presented. According to the results of statistical analysis of parameters and testing the detectors on different data, all above mentioned phenomena (both heart-related and methodological) should be taken into account to ensure successful study of the heart electrical activity.
|
|
Antioxidační enzymy v srdci
Kletečková, Lenka ; Hloušková, Patricie (vedoucí práce) ; Rychlíková, Jana (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin morbidity a mortality ve vyspělých zemích. Zvýšený oxidační stres je spojen s vývojem srdečních chorob. Organismus je proti škodlivému působení volných radikálů chráněn antioxidačními enzymy. Mezi hlavní antioxidační enzymy jsou řazeny superoxiddismutasy, peroxiredoxiny, glutathionperoxidasy a katalasa. Rešeršní práce je zaměřena na úlohu těchto antioxidačních enzymů v kardiovaskulárním systému. Antioxidační enzymy zabraňují lipoperoxidaci biologických membrán, inaktivaci proteinů, mutaci DNA a apoptose. Je známo, že antioxidační enzymy pozitivně ovlivňují homeostasu cévního endotelu, zabraňují vzniku kardiovaskulárních onemocnění a jsou významné svým vlivem na fyziologickou funkci, morfologii a kontraktilitu srdce. Vliv antioxidačních enzymů na kardiovaskulární systém je velice složitý proces a dosud nejsou objasněny všechny aspekty jejich působení. Studium těchto enzymů je důležité pro porozumění mechanismů patofyziologických změn, které probíhají v kardiovaskulárním systému během atherosklerosy, infarktu myokardu, ischemicko-reperfusního poškození a kalcifikace a zúžení cévních chlopní atd. Klíčová slova: Kardiovaskulární onemocnění, oxidační stres, antioxidační enzymy, superoxiddismutasy, peroxiredoxiny, glutathionperoxidasy, katalasa
|
|
Úloha lipidů a reaktivních forem kyslíku v kardioprotektivním mechanizmu chronické hypoxie
Balková, Patricie
Úloha lipidů a reaktivních forem kyslíku v kardioprotektivním mechanizmu chronické hypoxie Kardiovaskulární choroby, zejména ischemická choroba srdeční je jednou z nejčastějších příčin morbidity a mortality ve vyspělých zemích. Jednou z možností, jak chránit srdce před ischemicko-reperfúzním poškozením je adaptace organizmů na hypoxické podmínky spojené s vysokou nadmořskou výškou. Dlouhodobá adaptace na chronickou hypoxii zvyšuje srdeční odolnost vůči akutnímu ischemicko-reperfúznímu poškození, což se projevuje zlepšením obnovy kontraktility srdce, zmenšením velikosti infarktu myokardu a snížením počtu a závažnosti srdečních arytmií. Adaptace organizmů na chronickou hypoxii je spojená se zvýšeným oxidačním stresem. Je známo, že v podmínkách akutní ischemie a reperfúze má oxidační stres škodlivé účinky na myokard, ale reaktivní formy kyslíku (ROS) tvořené v průběhu adaptace na chronickou hypoxii se naopak podílejí na indukci kardioprotekce. Výsledky naší studie ukázaly, že adaptace na chronickou hypoxii vede ke zvýšení aktivity i exprese manganové superoxiddismutázy (MnSOD) v srdečních mitochondriích potkana. Důkazem, že ve zvýšené regulaci tohoto enzymu jsou klíčové ROS, byly výsledky experimentu s antioxidantem N- acetylcysteinem (NAC), který redukoval jak zvýšenou aktivitu, tak i expresi MnSOD vyvolanou...
|
|
Úloha lipidů a ROS v kardioprotektivním mechanizmu chronické hypoxie
Balková, Patricie ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Drahota, Zdeněk (oponent) ; Šmíd, František (oponent)
Úloha lipidů a reaktivních forem kyslíku v kardioprotektivním mechanizmu chronické hypoxie Kardiovaskulární choroby, zejména ischemická choroba srdeční je jednou z nejčastějších příčin morbidity a mortality ve vyspělých zemích. Jednou z možností, jak chránit srdce před ischemicko-reperfúzním poškozením je adaptace organizmů na hypoxické podmínky spojené s vysokou nadmořskou výškou. Dlouhodobá adaptace na chronickou hypoxii zvyšuje srdeční odolnost vůči akutnímu ischemicko-reperfúznímu poškození, což se projevuje zlepšením obnovy kontraktility srdce, zmenšením velikosti infarktu myokardu a snížením počtu a závažnosti srdečních arytmií. Adaptace organizmů na chronickou hypoxii je spojená se zvýšeným oxidačním stresem. Je známo, že v podmínkách akutní ischemie a reperfúze má oxidační stres škodlivé účinky na myokard, ale reaktivní formy kyslíku (ROS) tvořené v průběhu adaptace na chronickou hypoxii se naopak podílejí na indukci kardioprotekce. Výsledky naší studie ukázaly, že adaptace na chronickou hypoxii vede ke zvýšení aktivity i exprese manganové superoxiddismutázy (MnSOD) v srdečních mitochondriích potkana. Důkazem, že ve zvýšené regulaci tohoto enzymu jsou klíčové ROS, byly výsledky experimentu s antioxidantem N- acetylcysteinem (NAC), který redukoval jak zvýšenou aktivitu, tak i expresi MnSOD vyvolanou...
|
host ::
