Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The role of transcription factors in mouse eye development
Sunny, Sweetu Susan ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent) ; Fafílek, Bohumil (oponent)
Vidění /zrak je složitý proces, který začíná přenosem a lomem světla přes vysoce specializovanou průhlednou tkáň nazývanou rohovka. Rohovka slouží jako ochranná bariéra a přispívá k zaostřovací schopnosti oka. Vývoj savčí rohovky sestává z několika fází, zahrnující tvorbu rohovkového epitelu (CE), rohovkového stromatu a endotelu (CEn) během embryogeneze, následované postnatální stratifikací epitelu a pravidelnou obnovou odlupovaných povrchových buněk epitelu. Transkripční faktor Paired box protein (Pax) 6 je evolučně konzervovaný transkripční factor, důležitý pro správný vývoj oka. Pro další porozumění úloze Pax6 při vývoji rohovky jsme využili systém Cre-loxP k selektivní inaktivaci Pax6 ve dvou tkáních oka, konkrétně postnatálním CE a tkání "epitelu očního povrchu" (OSE) (rohovka, limbus a spojivka). Vytvořili jsme novou transgenní myší linii s postnatálně specifickou expresí Cre-rekombinázy v CE, Aldh3-Cre. Inaktivace Pax6 v postnatálním CE pomocí Aldh3-Cre vedla k abnormálně tenké rohovce s defekty v buněčné adhezi. Tím jsme přímo prokázali, že Pax6 hraje klíčovou roli v postnatálním vývoji rohovky. Poté jsme selektivně inaktivovali Pax6 v OSE pomocí další specifické myší linie K14- Cre. U těchto myší docházelo ke "konjunktivalizaci" CE a epitelu limbu (přeměně tkáně CE a limbu v tkáň...
Molekulární mechanismy ve vývoji kochley
Procházková, Šárka ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Novák, Josef (oponent)
Molekulární mechanismy ve vývoji kochley Kochlea je základní strukturou pro vnímání zvuku. Kochlea obsahuje sluchový orgán, Cortiho orgán, který je inervován neurony spirálního ganglia. Cortiho orgán je tvořen vláskovými buňkami, představující smyslové receptory vnitřního ucha, které jsou zodpovědné za mechanickou transdukci zvukových vln na elektrické signály. Vývoj kochley je regulován buněčnými a molekulárními procesy, včetně kochleárního růstu, buněčné diferenciace a specifikace. Přesná koordinace mnoha procesů během přeměny plochého embryonálního epitelu v buněčnou mozaiku dospělé struktury vyžaduje regulační síť transkripčních faktorů a signálních drah. Tyto regulační sítě diktují rozhodnutí o osudu a načasování buněk během vývoje kochley. Je zajímavé, že tyto mechanismy fungují i během regenerace buněk senzorického epitelu po poškození a během diferenciace kmenových buněk, díky čemuž jsou vývojové studie důležité pro zlepšení buněčné terapie sluchových poruch.
Úloha Hif1a v kardiovaskulární fyziologii a srdečních onemocněních
Matějková, Kateřina ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Hypoxií indukovatelný transkripční faktor alfa (HIF1A) je transkripční faktor, jenž hraje zásadní roli v udržení homeostáze v hypoxických podmínkách. Reguluje expresi celé řady genů kódujících proteiny, které v reakci na sníženou hladinu kyslíku ovlivňují metabolismus, složení extracelulární matrix, oxidoreduktázovou aktivitu či angiogenezi. Je-li funkce HIF1A narušena, organismus není schopen náležitě reagovat na hypoxii a může docházet k jeho závažnému poškození. Srdce, jakožto orgán s obrovskou spotřebou kyslíku, je náchylné na vznik různých patologií způsobených hypoxickým stresem. HIF1A má v srdci ambivalentní funkci - hraje roli v kardioprotektivních mechanismech, ale také napomáhá rozvoji zánětu a apoptóze. Tato práce si klade za cíl zmapovat úlohu HIF1A v udržení fyziologických funkcí srdce při adaptaci na hypoxické podmínky za použití myšího modelu s heterozygotní globální delecí Hif1a+/- . Experimentům zahrnujícím metody molekulární a buněčné biologie předcházela bioinformatická analýza dat získaných RNA sekvenováním. Za využití skriptovacího jazyka R (především balíčků dplyr a DESeq2), softwaru Cytoscape a literární rešerše byly vybrány geny ovlivněné hypoxií nebo transkripčním faktorem HIF1A pro další validaci. Výsledky získané pomocí RNA sekvenování, kvantitativní PCR, Western blotu a...
Vliv NEUROD1 transkripční regulace na vývoj a funkci neuronů vnitřního ucha
Merc, Veronika ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Identifikace a pochopení funkce transkripčních faktorů zapojených v komplexní síti regulující vývoj neurosenzorických buněk vnitřního ucha je klíčovým bodem pro pochopení patofyziologie ztráty sluchu a rozvoj nových terapeutických nástrojů pro neurosenzorickou regenerační terapii a prevenci. Cílem předložené práce bylo objasnit funkci transkripčního faktoru NEUROD1 ve vývoji vnitřního ucha a senzorických neuronů. Pomocí rekombinačního systému Cre-loxP byl vytvořen unikátní myší model s tkáňově specifickou delecí Neurod1 v NEUROD1-Cre exprimujících buňkách (Neurod1ST). Ve vnitřním uchu byl Neurod1 eliminován pouze v neuronech, což umožnilo zhodnotit sekundární účinky Neurod1 delece na vývoj senzorického epitelu. Ukázali jsme, že časný vývoj vnitřního ucha ani formace statoakustického ganglia nebyla delecí Neurod1 významně ovlivněna. Primární důsledek Neurod1 delece se projevil zvýšeným odumíráním neuronů v důsledku apoptózy, což vedlo k defektům během formace spirálního ganglia a růstu kochleární inervace. Spirální a vestibulární ganglia byly u mutantů menší a na jejich rozmezí se nacházelo množství neuronů, což ukazuje na jejich narušenou migraci a segregaci. Senzorický epitel kochley byl zkrácen pravděpodobně v důsledku sníženého množství neuronů uvnitř spirálního ganglia. Rovněž jsme zaznamenali...
Vliv maternálního diabetu na embryonální vývoj srdce a fetální programování
Čerychová, Radka ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Maternální diabetes negativně ovlivňuje embryonální vývoj a je spojen se zvýšeným rizikem vzniku vrozených vývojových vad. Vedle přímé teratogenicity dochází v diabetickém intrauterinním prostředí k tzv. procesu fetálního programování, který zvyšuje u dospělých potomků predispozice ke kardiovaskulárním chorobám, obezitě a onemocnění diabetes mellitus. Molekulární mechanismy embryonálních a fetálních odpovědí na maternální diabetické prostředí stále nejsou plně objasněny. Na myším modelu jsme ukázali, že maternální diabetes ovlivňuje expresi genů v srdcích vyvíjejících se embryí. Největší změny v expresi 11 vybraných genů byly detekovány v období souvisejícím s dokončováním septace, expanzí myokardu a zvýšením embryonální produkce inzulinu. Tyto geny jsou spojovány s procesem epitelo- mezenchymové tranzice, klíčového procesu ve vývoji srdce. Pomocí imunohistochemické analýzy jsme v srdcích embryí, které byly vystaveny maternálnímu diabetu, v kritickém stádiu kardiovaskulárního vývoje detekovali zvýšení hypoxie, čemuž odpovídalo navýšení exprese hypoxií indukovaného faktoru 1α (HIF-1α) a vaskulárního endotelového růstového faktoru A. Na základě výsledků ukazujících zapojení signální dráhy HIF-1 v rozvoji diabetické embryopatie byl pro studium vlivu maternálního diabetu na funkci srdce dospělých...
Molekulární mechanismy v diabetické embryopatii
Čerychová, Radka ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kolář, František (oponent)
Diabetická embryopatie je jednou z vážných komplikací spojených s diabetem. Je známo, že maternální diabetes zvyšuje četnost vrozených defektů až desetkrát. Nejčastějšími defekty jsou kardiovaskulární defekty a defekty neurální trubice. Molekulární mechanismy vzniku diabetické embryopatie stále nejsou známy. Tato práce přispívá k objasnění molekulárních procesů vedoucích ke vzniku kardiovaskulárních defektů v diabetické embryopatii. Studie vychází ze zjištění, že maternální diabetes ovlivňuje transkripční regulaci hypoxií indukovaného faktoru 1 (HIF-1) ve vyvíjejícím se embryu. Pro studium vlivu maternálního diabetu na HIF-1 signální dráhu byl použit myší model heterozygotní pro "knock-out" Hif1α genu. Analýzy ukázaly negativní vliv maternálního diabetu na vývoj embrya a vyšší riziko vzniku diabetické embryopatie u Hif1α+/- mutantů v porovnání s wt embryi vystavenými diabetickému prostředí. Histologická analýza defektů srdcí v embryonálním dni (E) 14,5 potvrdila zvýšený výskyt kardiovaskulárních defektů, zejména defektů mezikomorového septa a hypoplasii kompaktní stěny levé komory u Hif1α+/- embryí ve srovnání s wt embryi z diabetických těhotenství. Pro lepší porozumění molekulárních změn byly provedeny qPCR analýzy genové exprese v embryonálním srdci ve věku E9,5 a E10,5. Pro studium změn exprese...
Charakterizace myší s konstitutivně aktivní Wnt/beta-katenin signální dráhou v oční čočce
Antošová, Barbora ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Vývoj a diferenciace oční čočky jsou striktně regulované procesy. Narušení těchto vývojových procesů může vést k patologiím, které omezí kvalitu zraku. Oční čočka obratlovců je tvořena epiteliálními a terminálně diferencovanými fibrilárními buňkami. Diferenciace fibrilárních buněk je spojena s expresí specifických proteinů (např. krystalinů), s opuštěním buněčného cyklu a s degradací jádra a organel. Wnt/β-katenin signální dráha hraje důležitou roli během časného vývoje oka stejně jako později během diferenciace oční čočky. Abychom zjistili důsledky aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy ve fibrilárních buňkách čočky, byla vytvořena transgenní myš nazvaná CLEF. Konstitutivní aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy ve fibrilárních buňkách CLEF myši je zajištěna expresí transgenního proteinu CLEF, který obsahuje C-koncovou aktivační doménu β- kateninu fúzovanou s N-koncem plnodélkového proteinu Lef1. Exprese CLEF transgenu je řízena αA-krystalinovým promotorem. V důsledku konstitutivní aktivace Wnt/β-katenin signální dráhy mají dospělé CLEF myši kataraktu a menší oči. Morfologie očních CLEF čoček je narušena. Expresi transgenní CLEF mRNA detekujeme od stádia E13.5 a následně v mutantních čočkách detekujeme i CLEF protein (ve stádiu E16.5). Abychom lépe porozuměli molekulárním změnám, provedli jsme microarray...
The role of Pax6 transcription factor in mouse eye development
Žílová, Lucie ; Kozmík, Zbyněk (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Vývoj oka je komplexní proces zahrnující řadu dílčích morfologických změn. Na jeho počátku je vznik optického váčku a jeho následná interakce s hlavovým povrchovým ektodermem, která vede k přeměně části ektodermu na čočkovou ploténku. Čočková ploténka a optický váček následně koordinovaně invaginují za vzniku čočky, sítnice a sítnicového pigmentového epitelu. Zatímco povrchový ektoderm dává vznik čočce, optický váček dává vznik sítnici a pigmentovému epitelu. Sítnicové progenitorové buňky se krátce poté začnou postupně diferencovat do sedmi buněčných typů, které následně vytvářejí strukturu sítnice dospělého oka. U mnoha živočišných druhů hraje během vývoje oka klíčovou roli transkripční faktor Pax6. U savců je protein Pax6 produkován již v časných strukturách vyvíjejícího se oka, v optickém váčku a povrchovém ektodermu. U myší s mutací v genu Pax6 (Pax6-/- ) dochází k zastavení vývoje oka ve stádiu kontaktu optického váčku a povrchového ektodermu a čočka ani sítnice se dále nevyvíjí. Z tohoto důvodu byla role transkripčního faktoru Pax6 velmi intenzivně studována. Nicméně způsob, jakým Pax6 reguluje signalizaci vedoucí ke spuštění vývoje oka, je jen málo prostudovaný. Stejně tak málo známý je i mechanismus, kterým Pax6 řídí diferenciaci jednotlivých sítnicových buněčných typů. Za použití myši jako...
Změny v embryonálním programování vlivem diabetes mellitus
Landsmann, Lukáš ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Embryonální vývoj je citlivý ke změnám prostředí. Tyto změny mohou vést ke změnám v embryonálním programování. Změny v programování embrya mohou nastat v důsledku nedostatečné výživy, stresu, působením chemických látek a také vlivem diabetu. Maternální diabetes vede k diabetické embryopatii. Tato práce se zaměřuje na vliv diabetického prostředí na vývoj jedince. Práce shrnuje genetické a epigenetické mechanismy podílející se na vzniku diabetické embryopatie. Epigenom jedince citlivě reaguje na faktory životního prostředí regulací transkripční aktivity genů. Změny v epigenomu vedou ke změně exprese genů, což může mít negativní dopad na fyziologii a metabolismus organismu. Hyperglykémie vede ke změnám v epigenomu. Klíčová slova: Diabetes mellitus, diabetická embryopatie, transkripční regulace, genetické a epigenetické faktory, embryonální programování, genom
Funkční role Islet1 ve vývoji pankreatu
Malfatti, Jessica ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Krausová, Michaela (oponent)
1 Abstrakt Diabetes mellitus je onemocnění vyznačující se ztrátou a nefunkčností inzulín produkujících buněk vedoucí k hyperglykémií, která dlouhodobě škodí organismu. Pro budoucí možnou terapii je klíčové pochopení funkce jednotlivých faktorů účastnících se diferenciace a maturace endokrinních buněk pankreatu. Cílem této práce bylo objasnit funkční roli ISL ve vývoji pankreatu. ISL1 je exprimován ve všech endokrinních buňkách Langerhansových ostrůvků, avšak stále není jasné, jakou má tento transkripční faktor funkci, a to především v časné pankreatogenezi. Globální delece Isl1 genu je embryonálně letální, proto byl pro studium vývoje pankreatu použit modelový organismus s tkáňově specifickou delecí Isl1 pomocí Cre-loxP systému. V této práci byl studován efekt delece Isl1 v Neurod1-Cre pozitivních buňkách na strukturu Langerhansových ostrůvků, buněčné zastoupení endokrinních buněk a relativní expresi genů v časném embryonálním vývoji. Byla zjištěna defektní architektura ostrůvků spolu s postnatální absencí α-buněk a snížená exprese genů důležitých pro specifikaci α linie buněk a jejich následnou funkci. Sekundárním výstupem byla optimalizace protokolu pro efektivní sortování endokrinních buněk pomocí fluorescenční průtokové cytometrie, která v budoucnu umožní specifické molekulárně biologické analýzy....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.