|
|
Význam apoptózy v mechanismu působení opioidů
Moravcová, Simona ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
1. Abstrakt Opioidy jsou po mnoho let používány jako účinná analgetika. Největším problémem jsou však jejich nežádoucí účinky a možnost návyku. Jsou známy tři hlavní typy opioidních receptorů, které se liší především citlivostí k různým opioidům a rozmístěním v CNS. Tato práce se také zabývá apoptózou. Apoptóza je důležitý proces nejen v embryonálním vývoji například při správném vytvoření jednotlivých prstů, ale také v dospělosti například pro potlačení vzniku nádorů. Apoptotická cesta může být iniciována různým způsobem, ale mechanismus ukončení je pouze jeden. Je důležité, aby byla buněčná smrt a buněčné dělení v rovnováze. V případě porušení této rovnováhy dochází k patologickým stavům. Tato práce shrnuje účinky opioidů v souvislosti s apoptózou. V této souvislosti byl převážně zkoumán morfin, který působí jak proapoptoticky, tak antiapoptoticky. Dalšími používanými opioidy jsou metadon a heroin. Heroin je často sledován při studiích, ve kterých se zjišťuje, zda zneužívání tohoto silně návykového opioidu má vliv na apoptózu a správný vývoj v embryonálním vývoji. Klíčová slova: opioidy, opioidní receptory, G-proteiny, apoptóza, morfin
|
|
|
Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii
Hahnová, Klára ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
Endogenní odolnost myokardu v i akutnímu ischemickému/reperfúznímu po kození lze zvý it adaptací srdce na r zné formy chronické hypoxie. Chronická hypoxie vyvolává irokou kálu adaptivních zm n v myokardu, které by mohly být pova ovány za kardioprotektivní, ale p esný mechanismus zvý ené ischemické tolerance je zatím neznámý. R zné studie nazna ují, e práv uvoln ní katecholaminu a jejich ovlivn ní -adrenergní signalizace po adaptaci na chronickou hypoxii p ispívá ke kardioprotekci. V této práci jsme se zam ili na charakterizaci -adrenergních receptor ( -ARs) v myokardech potkan po jejich adaptaci na t í r zné typy hypoxických podmínek: 1. intermitentní normobarická hypoxie - INH/R (23 hod. hypoxie, 1 hod. reoxygenace), 2. intermitentní normobarická hypoxie - INH (8 hod. hypoxie, 16 hod. normoxie), 3. kontinuální normobarická hypoxie - CNH (24 hod. hypoxie). Porovnávali jsme, jak jednotlivé hypoxické modely ovliv uji p edev ím celkové mno ství -adrenergních receptor a procentuální zastoupení jednotlivých podtyp ( 1- a 2-ARs) v levých a pravých komorách oproti kontrolním normoxickým potkan m. Ukázalo se, e INH model nem l ádný vliv na -ARs ani v jedné komo e. Na druhou stranu, adaptace na INH/R a CNH prokázala signifikantní pokles v celkovém mno ství - adrenergních receptor v pravých komorách, a to o...
|
|
|
Vliv deplece cholesterolu na signální dráhu iniciovanou receptory spřaženými s G proteiny třídy Gq/G11
Ostašov, Pavel ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Teisinger, Jan (oponent) ; Hof, Martin (oponent)
Membránové domény jsou důležitou strukturou v plazmatické membráně. Koncentrují se v nich různé signální molekuly. Jejich hlavní strukturní složkou je cholesterol a jeho odstraněním dochází k jejich narušení. Předkládaná práce se zabývá vlivem, jaký má deplece cholesterolu na signalizaci iniciovanou thyreotropním hormonem (TRH), jehož signální kaskáda se pravděpodobně nachází v membránových doménách, ač on sám není jejich součástí. S pomocí látky -cyclodextrin jsme depletovali cholesterol z plazmatických membrán. Ukázali jsme, že deplece cholesterolu vede k uvolňování Gq/11 proteinů a kaveolinu 2 z membránových domén. Také jsme ukázali, že tato deplece vede ke snížení schopnosti TRH aktivovat trimerní G proteiny stejně jako indukovat výlev Ca2+ z intracelulárních zásob. V poslední části jsme prozkoumali efekt deplece cholesterolu na mobilitu TRH receptoru v plazmatické membráně a na jeho internalizaci indukovanou TRH. K tomuto účelu byla použita linie buněk HEK 293 stabilně exprimující fuzní protein TRH-R-eGFP. Studie s pomocí konfokálního mikroskopu ukázaly, že internalizace receptoru je výrazně potlačena. Detailní analýza návratu fluorescence TRH-R-eGFP do vybělených oblastí o různých velikostech ukázala, že deplece cholesterolu zvyšuje mobilitu receptoru. Jsme přesvědčeni, že návrat fluorescence probíhá...
|
|
|
Studium signalizace a cytoprotektivního potenciálu kanabinoidních GPR55 receptorů v PC12 buňkách
Pavluch, Vojtěch ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
Koncem 20. století bylo známo, že kanabinoidní látky interagují se dvěma receptory, CB1 a CB2. Následné farmakologické studie však potvrdily, že existují další receptory vážící kanabinoidy. GPR55 je transmembránový s G proteiny spřažený receptor, který se spolu s receptory GPR18 a GPR119 řadí do skupiny nových kanabinoidních receptorů a podílí se na funkci endokanabinoidního systému. Kromě některých kanabinoidních látek je stimulován především fosfolipidem lysofosfatidylinositolem. LPI-dependentní signalizace GPR55 hraje důležitou roli v regulaci mnoha fyziologických a patologických procesů jako je bolest, zánět, buněčná proliferace nebo funkce endotelu. Bylo zjištěno, že aplikace LPI způsobuje toleranci k ischemickému poškození mozku a má cytoprotektivní účinek na pyramidální buňky. Cílem práce bylo zjistit, zda po aplikaci pěti ligandů dochází k fosforylaci proteinkináz ERK 1/2, Akt, k aktivaci GTPázy RhoA a zda má aktivace receptoru GPR55 cytoprotektivní efekt v modelové buněčné linii PC12, u které byly simulovány hypoxické podmínky přidáním CoCl2. Pro práci byly využity metody SDS-PAGE, Western blotingu a kolorimetrických měření. Farmakologické studie posledních let ukázaly rozporuplnost v klasifikaci ligandů pro GPR55. Vzhledem k tomu, že některé výzkumy řadí konkrétní ligand mezi agonisty, jiné mezi...
|
|
|
Exprese G-proteinu Dexras1 v suprachiasmatickém jádře potkana.
Marschnerová, Tereza ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
Hlavní cirkadiánní oscilátory savců, suprachiasmatická jádra (SCN), jsou uložena v hypotalamu podél třetí mozkové komory. Jsou zodpovědná za časovou synchronizaci behaviorálních a fyziologických procesů v organismu. Jejich endogenní perioda a fáze jsou nastavovány rytmickými změnami ve vnějším prostředí, zejména střídáním světla a tmy. Světelný puls v době noci aktivuje glutamátové receptory typu NMDA, neuronální NO syntázu a MAPK kinázu ERK1/2. Tato signalizační dráha pak ovlivňuje transkripci hodinových genů a tím celý mechanismus generování cirkadiánních oscilací. Protein Dexras1 působí jako nukleotidový exchanger monomerního i heterotrimerního Gi/o proteinu a je považován za mezičlánek mezi aktivací glutamátových receptorů agonistou NMDA, nNOS signalizací a forsforylací ERK1/2. Je rytmicky exprimován v suprachiasmatickém jádře a jeho genetická delece vede k abnormální světelné synchronizaci. To může naznačovat jeho úlohu v signální kaskádě, která vede informaci o světelném pulzu z retiny do SCN. Cílem diplomové práce bylo popsat expresi mRNA a proteinu Dexras1 ve vývoji suprachiasmatických jader potkana a korelovat jí s maturací mechanismu světelné synchronizace. Naše výsledky ukazují, že Dexras1 je rytmicky exprimován s nízkou amplitudou již u 3 -denních mláďat, avšak lokalizace jeho exprese...
|
|
|
Apoptóza v myokardu potkana: vliv morfínu
Moravcová, Simona ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
1. Abstrakt Cílem této diplomové práce bylo studium exprese proteinů účastnících se apoptotického procesu v myokardu potkana v souvislosti s podáváním malých (0,1 mg/kg; 1 mg/kg) a velkých (10 mg/kg) dávek morfinu. Malé dávky byly podávány po dobu 28 dní, velké dávky po dobu 10 dní vždy jednou denně. V případě dávky 1 mg/kg byl navíc sledován také účinek 1 týdnu následné abstinence. Dalším z cílů bylo stanovení aktivity kaspázy-3 v kontrolních vzorcích myokardu potkana a ve vzorcích, které byly ovlivněny podáváním vysoké (10 mg/kg) dávky morfinu po dobu 10 dnů. Rovnováha mezi buněčným dělením a buněčnou smrtí je klíčová při udržování homeostázy. Apoptotický proces je řízen proteiny z Bcl-2 rodiny. Tyto proteiny jsou schopny regulovat propustnost vnější mitochondriální membrány, což může vést k uvolnění cytochromu c a jiných proteinů z mitochondrií. Uvolnění těchto proteinů poté vyvolává aktivaci výkonných enzymů apoptózy. V této práci jsme se zaměřili na sledování exprese proapoptotických proteinů AIF, Bax, Bak, Bid a antiapoptotického proteinu Bcl-2 ve vzorcích tkáně levých komor srdečních připravených z potkanů, jimž byly podávány různé dávky morfinu. U proteinu AIF bylo pozorováno významné snížení exprese po krátkodobém podání vysoké dávky morfinu. U ostatních proapoptotických proteinů nebyly nalezeny...
|
|
|
Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii
Hahnová, Klára ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
Endogenní odolnost myokardu v i akutnímu ischemickému/reperfúznímu po kození lze zvý it adaptací srdce na r zné formy chronické hypoxie. Chronická hypoxie vyvolává irokou kálu adaptivních zm n v myokardu, které by mohly být pova ovány za kardioprotektivní, ale p esný mechanismus zvý ené ischemické tolerance je zatím neznámý. R zné studie nazna ují, e práv uvoln ní katecholaminu a jejich ovlivn ní -adrenergní signalizace po adaptaci na chronickou hypoxii p ispívá ke kardioprotekci. V této práci jsme se zam ili na charakterizaci -adrenergních receptor ( -ARs) v myokardech potkan po jejich adaptaci na t í r zné typy hypoxických podmínek: 1. intermitentní normobarická hypoxie - INH/R (23 hod. hypoxie, 1 hod. reoxygenace), 2. intermitentní normobarická hypoxie - INH (8 hod. hypoxie, 16 hod. normoxie), 3. kontinuální normobarická hypoxie - CNH (24 hod. hypoxie). Porovnávali jsme, jak jednotlivé hypoxické modely ovliv uji p edev ím celkové mno ství -adrenergních receptor a procentuální zastoupení jednotlivých podtyp ( 1- a 2-ARs) v levých a pravých komorách oproti kontrolním normoxickým potkan m. Ukázalo se, e INH model nem l ádný vliv na -ARs ani v jedné komo e. Na druhou stranu, adaptace na INH/R a CNH prokázala signifikantní pokles v celkovém mno ství - adrenergních receptor v pravých komorách, a to o...
|
|
| |
|
|
Význam apoptózy v mechanismu působení opioidů
Moravcová, Simona ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
1. Abstrakt Opioidy jsou po mnoho let používány jako účinná analgetika. Největším problémem jsou však jejich nežádoucí účinky a možnost návyku. Jsou známy tři hlavní typy opioidních receptorů, které se liší především citlivostí k různým opioidům a rozmístěním v CNS. Tato práce se také zabývá apoptózou. Apoptóza je důležitý proces nejen v embryonálním vývoji například při správném vytvoření jednotlivých prstů, ale také v dospělosti například pro potlačení vzniku nádorů. Apoptotická cesta může být iniciována různým způsobem, ale mechanismus ukončení je pouze jeden. Je důležité, aby byla buněčná smrt a buněčné dělení v rovnováze. V případě porušení této rovnováhy dochází k patologickým stavům. Tato práce shrnuje účinky opioidů v souvislosti s apoptózou. V této souvislosti byl převážně zkoumán morfin, který působí jak proapoptoticky, tak antiapoptoticky. Dalšími používanými opioidy jsou metadon a heroin. Heroin je často sledován při studiích, ve kterých se zjišťuje, zda zneužívání tohoto silně návykového opioidu má vliv na apoptózu a správný vývoj v embryonálním vývoji. Klíčová slova: opioidy, opioidní receptory, G-proteiny, apoptóza, morfin
|
|
|
Vliv deplece cholesterolu na signální dráhu iniciovanou receptory spřaženými s G proteiny třídy Gq/G11
Ostašov, Pavel ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Teisinger, Jan (oponent) ; Hof, Martin (oponent)
Membránové domény jsou důležitou strukturou v plazmatické membráně. Koncentrují se v nich různé signální molekuly. Jejich hlavní strukturní složkou je cholesterol a jeho odstraněním dochází k jejich narušení. Předkládaná práce se zabývá vlivem, jaký má deplece cholesterolu na signalizaci iniciovanou thyreotropním hormonem (TRH), jehož signální kaskáda se pravděpodobně nachází v membránových doménách, ač on sám není jejich součástí. S pomocí látky -cyclodextrin jsme depletovali cholesterol z plazmatických membrán. Ukázali jsme, že deplece cholesterolu vede k uvolňování Gq/11 proteinů a kaveolinu 2 z membránových domén. Také jsme ukázali, že tato deplece vede ke snížení schopnosti TRH aktivovat trimerní G proteiny stejně jako indukovat výlev Ca2+ z intracelulárních zásob. V poslední části jsme prozkoumali efekt deplece cholesterolu na mobilitu TRH receptoru v plazmatické membráně a na jeho internalizaci indukovanou TRH. K tomuto účelu byla použita linie buněk HEK 293 stabilně exprimující fuzní protein TRH-R-eGFP. Studie s pomocí konfokálního mikroskopu ukázaly, že internalizace receptoru je výrazně potlačena. Detailní analýza návratu fluorescence TRH-R-eGFP do vybělených oblastí o různých velikostech ukázala, že deplece cholesterolu zvyšuje mobilitu receptoru. Jsme přesvědčeni, že návrat fluorescence probíhá...
|
host ::
RSS.