Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 59 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Protein synthesis and protein degradation in mammalian oocyte development
Šušor, Andrej ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Petr, Jaroslav (oponent)
ZÁvĚnv U savčíchoocytůjsme ana|yzovali expresi a regulaci eukaryoticlcýchiniciaěníchfaktoruajejich ďrnity k ,methylSefaróze v invitro podmínkách.V nďí laboratořijsmeoptimalizovaliprotokol pro produkci partenogeniclcýchembryí,která sloužilajako modelpro studiumčasnéembryogeneze. Metoda protilátkovéhomikročipunám umožnilasledovat regulaci signálních drah, primrárněv pruběhu meiózy praseěích oocytůa takéu druhůjakojsoubovinní,žabía oocytyhvězdice. Proteomická ana|ýza zrqicích oocytů nám umoŽnila identiťftovatdůležitouregulačnímolekulu UCH-LI, která byla následnédetailně sfudovánaa úspěšněbyla odkryta její speciťrcká role v průběhumeiózy av procesufertilizace. I6
Moderní biomateriály pro regeneraci pojivových tkání
Hefka Blahnová, Veronika ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Motlík, Jan (oponent)
Pojivové tkáně se typicky vyznačují velkým objemem mezibuněčné hmoty. Jejich hlavní funkcí je poskytovat mechanickou oporu a ochranu ostatním tělním orgánům. Tato práce je zaměřena na regeneraci tkáně kosti a chrupavky, potažmo osteochondrálního defektu. V rámci provedených experimentů byla sledována viabilita a diferenciace lidských kmenových buněk. V in vitro podmínkách byl testován PCL nosič s příměsí růstových faktorů, kolagenová pěna s biokeramikami, xenogenní kostní štěp s biomimetickými peptidy a titanový nosič s nanostrukturovaným povrchem. Vybraný bezbuněčný nosič byl následně implantován do osteochondrálního defektu králičího modelu, kde byla sledována míra regenerace poškozených tkání. In vivo byl hodnocen kolagenový nosič s příměsí PCL nanovláken a biokeramik obohacený o růstové faktory IGF-1, bFGF, TGFβ1 a BMP-2. Právě přídavek růstových faktorů se in vivo jevil jako ne příliš vhodný především z důvodu indukce patologické zánětlivé odpovědi. a to navzdory tomu, že v in vitro podmínkách vykazoval spíše pozitivní efekt. Rovněž biomimetické peptidové sekvence stimulovaly osteogenní diferenciaci lidských mezenchymálních kmenových buněk. V případě různých typů biokeramik kombinovaných s kolagenem i buňky reagovaly spíše na konkrétní kalcium fosfát, respektive hydroxyapatit, než na povrchové...
Cévní a kostní buňky na polymerních strukturách pro tkáňové inženýrství
Filová, Elena ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Motlík, Jan (oponent) ; Kromka, Alexander (oponent)
Umělé cévní a kostní protézy jsou konstruovány jako inertní, neumožňující adhezi a růst buněk. Našim cílem bylo připravit materiály na bázi přírodních a syntetických polymerů, které by vytvářely nebo modifikovaly protézy, a testovat bioaktivitu těchto polymerů in vitro. Jako polymery přírodní jsme připravili fibrinové vrstvy o různé tloušťce a hodnotili jsme adhezi, růst a diferenciaci endotelových buněk (EC) na těchto površích. Pozorovali jsme zvýšené rozprostření endotelových buněk na dvourozměrných fibrinových vrstvách a zlepšený růst a maturaci těchto buněk na vrstvách trojrozměrných. Potažení fibrinu kolagenem I nebo fibronektinem dále zvětšilo adhezní plochu a proliferační aktivitu hladkých svalových buněk (VSMC). Syntetické polymery byly konstruovány na bázi blokového kopolymeru poly(DL-laktidu) a polyetylén oxidu (PDLLA-b-PEO), v kterých byl na 5% nebo 20% PEO řetězců navázán oligopeptid Gly-Arg-Gly- Asp-Ser-Gly, tj. ligand pro adhezní receptory buněk. Navázání oligopeptidu na antiadhezivní kopolymer obnovilo adhezi a růst VSMC, a to i v médiu bez séra. Syntetické polymery mohou tudíž sloužit jako umělá extracelulární matrix pro reparaci a regeneraci cév. V naší studii s lidskými kostními buňkami MG 63 kultivovanými na matrici z kopolymeru kyseliny polymléčné a polyglykolové jsme zjistili, že...
Pathogenesis of Huntington's disease in peripheral tissues
Vachútová, Dominika ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Fiala, Ondřej (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) je neurodegeneratívne autozomálne dominantné dedičné ochorenie s nástupom prejavov až v dospelosti. Ochorenie je spôsobené expanziou CAG repetícií v géne pre proteín huntingtin, ktorý je exprimovaný vo väčšine tkanív. HD je charakteristická predovšetkým odumieraním buniek bazálnych ganglií a mozgovej kôry, ale poškodenie huntingtinu má závažný dopad aj na periférne tkanivá. Boli zistené závažné srdečné dysfunkcie, strata váhy, narušenie energetického metabolizmu, pozmenená glukózová homeostáza, atrofia svalstva a veľa ďalších. Mechanizmy týchto zmien nie sú stále dostatočne popísané a ani neexistuje adekvátna liečba. Kľúčové slová: Huntingtonova choroba, mutovaný huntingtin, CAG opakovanie, periférne tkanivo
Huntington's disease modeling and stem cell therapy in spinal cord disorders and injury
Hruška-Plocháň, Marián ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Bjarkam, Carsten (oponent) ; Roth, Jan (oponent)
Neurologické poruchy postihují více než 14 % světové populace a společně s traumatickým poškozením mozku a míchy představují významnou zdravotní a socioekonomickou zátěž. Výskyt dědičných a idiopatických neurodegenerativních poruch a akutních poškození CNS navíc zaznamenává globální nárůst a neurovědecká komunita je proto stavěna před množství nezodpovězených otázek. To je důvodem, proč lze pokládat výzkum poruch CNS za klíčový. Vzhledem k tomu, že zvířecí modely nemocí a traumatických poškození CNS mají nepostradatelnou úlohu v projekci výsledků základního výzkumu do klinické praxe, tato práce je zaměřena na vytvoření nových zvířecích modelů a jejich využití v preklinickém výzkumu. Vytvořili a charakterizovali jsme transgenní model miniaturního prasete pro Huntingtonovu chorobu, jenž je doposud jediným prasečím modelem a představuje velice hodnotný subjekt pro dlouhodobé testování bezpečnosti léčby. Dále jsme zkřížili již charakterizovaný myší model Huntingtonovy choroby s myším modelem gad postrádajícím expresi UCHL1 s výsledky, které potvrzují teorii o "ochranné" funkci agregátů mutovaného huntingtinu a vedou k předpokladu, že funkce UCHL1 v ubiquitin proteazomového systému mohou být v Huntingtonově chorobě narušené. Traumatické poškození a amyotrofická laterální skleróza (ALS) jsou dvěma...
Manipulating the mammalian oocyte and embryo - Biological and epigenetic aspects
Fulková, Helena ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Motlík, Jan (oponent)
CONCLUSIONS . By antibodies against ďfferent covalent histone modifications and 5-methylcytosine, we have partialty characterised the epigenetic changes taking place during the oocyte mauration and in early mammalian embryogenesis in the mouse and pig, respectively. o We have also characterised thc epigenetic repogramming activities of cytoplasts derived from oocytes at different stages of maturation after somatic cell nuclear transfer. . We have evaluated the epigenetic effec$ of selected procedures that are currently used for embryo production. . Finally, we have developed a new cryopreservation scheme for oocyte nuclear material storage. orrr research is engaged in the development ofnew bíotechniques as well as elucidating and characterising the epigenetic pÍocesses that take place during normal and abnormal embryogenesis. Abnormal embryonic development is for example often observed in somatic cell nuclear transfer embryos. These techniques can also be potentially used not only in human medicine but also for valuable livestock and endangered species preservation Oy e.g. interspecies nuclear transfer). Especially in human meďcine, attention to the ethical issues associated with these techniques must be paid. It is also clear tbat many biological problems still do exist and these should not be...
Phenotypic study Huntington's disease TgHD minipigs: Appearance and progress of reproductive and biochemical changes
Bohuslavová, Božena ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Roth, Jan (oponent) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Huntingtonova choroba (HCH) patrí k nevyliečiteľným ochoreniam s fatálnym koncom. Zaraďujeme ju k monogénnym neurodegeneratívnym ochoreniam. Podľa počtu opakovaní CAG repetícii v géne kódujúcom huntingtín, nástup ochorenia môže byť v detskom veku (5%), strednom veku - najčastejšie (90%) a vyššom veku (5%). Začiatok choroby sa prejaví zmenami v správaní, ku ktorým sa pridružia problémy s koordináciou a pohybom. Neskôr dochádza k psychickým zmenám. Ochorenie končí smrťou. V dnešnej dobe zatiaľ nie je vyvinutá účinná liečba. Doktori momentálne len príznaky farmakologicky utlmujú, ale nelieči sa príčina choroby. Na našom ústave v Liběchove sme v roku 2009 vytvorili model transgénneho miniprasaťa (TgHD) nesúceho N - terminálnu časť ľudského mutovaného huntingtínu (mtHtt). Dostatok potomkov a veľká príbuznosť fyziológie a morfológie medzi prasaťom (Sus scrofa) a človekom (Homo sapiens) nám dáva dostatok možnosti na študovanie zmien v centrálnych nervových orgánoch, ale i v periférnych tkanivách. Ako prvé zmeny fenotypu sme pozorovali reprodukčné problémy TgHD kancov. Preto sa moja práca v prvom rade zamerala na komplexné preštudovanie reprodukčných parametrov TgHD kancov, rovnako ako na ultraštrukturálne, imunocytochemické a biochemické zmeny v tkanivách semenníkov a v spermiách. V tejto práci som...
Testicular Degeneration of Transgenic Porcine Model of Huntington's Disease
Skřivánková, Monika ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Roth, Jan (oponent) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Huntingtonova choroba je autozomálně dominantní neurodegenerativní onemocnění způsobené prodlouženou (≥36) CAG repeticí v genu pro huntingtin. Jejím charakteristickým znakem je atrofie mozku, ale huntingtin je široce deponován ve všech tkáních těla, nejvíce v mozku a varlatech. Jeho patogenní účinek je podmíněn tvorbou cytotoxických forem agregátů a fragmentů, které se vyskytují jak v mozku, tak v periferních tkáních. Atrofie varlat byla prokázána v posmrtných vzorcích lidských pacientů s Huntingtonovou chorobou a u transgenních myších modelů. Zkoumali jsme pokles reprodukčních schopností u velkého zvířecího modelu Huntingtonovy choroby. Transgenní model (tgHD) miniprasete byl vytvořen vložením lentivirového vektoru do genómu prasete. Ten obsahoval zkrácenou formu N terminální části lidského mutovaného huntingtinu. Kanci této transgenní linie vykazovali od 13 měsíců věku sníženou schopnost plodit potomstvo. Potvrdili jsme apoptózu buněk spermagenní linie a Sertoliho buněk a výskyt morfologicky poškozených spermií, které nebyly schopny účinně oplodnit oocyt v podmínkách in vitro. U spermií tgHD kanců jsme zjistili snížení parametrů mitochondriálního metabolismu. Tyto změny nebyly závislé na věku kanců, přímo souvisí s výskytem mutovaného huntingtinu ve varlatech a spermiích transgenních kanců, což...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 59 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.