|
Plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené
TRÁVNÍKOVÁ, Hana
Celoživotní vzdělávání, a s ním spojené plnění podmínek registrace u sester, je velmi diskutované téma. Hlavním důvodem jsou stále měnící se podmínky k registraci. Cílem je poskytnout kvalitní ošetřovatelské péče poskytované vysoce kompetentními a vzdělanými sestrami. Celoživotní učení podporuje vysokou úroveň odborné praxe. Moje práce se zabývá problematikou plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené. Cílem výzkumu bylo zjistit nejčastější problémy při plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené a porovnat rozdíl při plnění podmínek registrace u sester v pracovním procesu a u sester na rodičovské dovolené. Výzkumem jsem chtěla potvrdit mojí hypotézu, že podmínky registrace se hůře plní sestrám na rodičovské dovolené. Pro sběr dat byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. V kvantitativním výzkumu jsem rozdala 150 dotazníků, které byli anonymní, sestrám v okrese Český Krumlov a České Budějovice. Zpět se mi vrátilo 119 dotazníků. V kvalitativní části výzkumu jsem oslovila 7 sester na rodičovské dovolené, se kterými jsem vedla rozhovor. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry na rodičovské dovolené mají málo informací o vzdělávacích akcích. Dále, že sestry na rodičovské dovolené nedostávají informace o akcích od svého zaměstnavatele, nemůžou se jich zúčastnit a nedostávají příspěvky na vzdělávací akce. Sestrám na rodičovské dovolené chybí na vzdělávacích akcích hlídání pro své děti. Sestrám v pracovním procesu zaměstnavatel pořádá vzdělávací akce ale i dostávají příspěvky na vzdělávací akce. Všechny sestry se shodly v přínosu celoživotního vzdělávání pro ně samotné.
|
|
Postavení žen na trhu práce v ČR
Skopalíková, Anna ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavením žen na trhu práce v České republice. Jejím cílem je ověřit hypotézy o existenci nižších průměrných mezd žen a o existenci diskriminace žen na trhu práce v ČR. Oaxacovým modelem dekompozice mezd, který je představen v teoretické části práce, byla prokázána existence mzdové mezery mezi mzdami mužů a žen na trhu práce v ČR, ve vybraných krajích a ve vybraných pracovních oborech. Tím je potvrzena hypotéza nižších mezd žen. Zároveň bylo na základě Oaxacovy dekompozice mezd zjištěno, že mzdovou mezeru lze vysvětlit u většiny případů do výše přibližně 18 %. Druhá hypotéza je potvrzena pouze částečně. K diskriminaci žen nejspíše dochází, není však možné potvrdit v jaké výši. Nevysvětlená složka mzdové mezery (vycházející z Oaxacovy dekompozice) zahrnuje mj. diskriminační koeficient, jehož přesnou velikost však není možné určit. Druhotným cílem bakalářské práce je určení vlivu jednotlivých parametrů na pozorované mzdové mezery. Nejčastějšími faktory, jež ovlivňují mzdovou složku, jsou zejména vzdělání a věk.
|
|
Systém odměňování v malém IT podniku
Novotný, Lukáš ; Dvořáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cetkovský, Pavel (oponent)
Tématem této práce je systém odměňování a jeho použití v malém IT podniku. Cíli práce jsou řádně zdokumentovat současný systém odměňování ve společnosti, vyhodnotit ho a navrhnout vylepšení sytému. První dva cíle jsou naplněny skrze polostrukturované rozhovory, dotazník spokojenosti zaměstnanců, zúčastněné pozorování a průzkum dokumentů společnosti. Poslední cíl je naplněn aplikováním principů současné literatury a autorova vzdělání na výsledky předchozích dvou cílů. Výsledkem výzkumu je, že přesto že systém odměňování vznikal organicky bez jasného plánu, tak je relativně efektivní v některých oblastech i když vyžaduje zlepšení v jiných. Hlavními oblastmi pro zlepšení jsou motivace podmíněným platem, řízení komunikace a systém řízení výkonnosti. Naopak relativně dobře fungujícími odměnami jsou hlavně nefinanční odměny spojené s pracovním prostředím a prací samotnou.
|
|
Princip interní rovnováhy v kontextu firemní strategie
Kopecký, Martin ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Háša, Stanislav (oponent) ; Blažek, Ladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá vědeckým problémem propojení strategického managementu a odměňování v principu interní rovnováhy. Práce je postavena na dvou pilířích, kterými jsou realizovaný kvalitativní výzkum a návrh vlastního řešení. První část práce obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá možnosti a efekty propojení firemní strategie s odměňováním. Kvalitativní výzkum je veden ve formě více případové case study a zkoumá fenomén v praxi tří firem z různých zemí (Česká republika, Slovensko, Bosna a Hercegovina) a sektorů působení (finance, IT/Telco, FMCG). Výzkum hledá odpovědi na čtyři položené výzkumné otázky: Jak firemní strategie ovlivňuje proces odměňování? Jak může odměňování podporovat realizaci firemní strategie? Jak je možné propojit firemní strategie do odměňování v principu interní rovnováhy? Jak může odměňování posílit strategičnost řízení lidských zdrojů? Výzkum je postaven na základě studia teoretických zdrojů a terénní práce. Vlastní kvalitativní výzkum využívá pro shromáždění dat metod kvalitativního výzkumu, kterými jsou pozorování, dotazování, analýza dokumentů. Dotazovanými populacemi byli top manažeři, linioví manažeři a zástupci HR. Celkem proběhlo 142 dotazování. Výzkum byl veden v jedné osobě. Data jsou analyzována a je použita triangulace dat. Zjištění jsou generalizována do jedné závěrečné zprávy z výzkumu, která přináší odpovědi na položené výzkumné otázky. Výzkum poskytl významné poznatky, které byly využity ve druhé části práce, kterou je návrhová část. Vlastní návrh řešení se skládá ze dvou modelů. Prvním je zjednodušený model systému odměňování a druhým je model strategické segmentace pracovních pozic. U tohoto modelu se počítá s využitím v praxi firem a hlavně ve výuce. Druhý model strategické segmentace pracovních pozic přináší odpověď na možné propojení strategie a odměňování v principu interní rovnováhy. Model má přínos v nových poznatcích pro budování další teorie a realizaci dalších výzkumů. Přínos modelu je i pro praxi v přístupu k nastavení politik a procesů ve strategickém managementu a řízení lidských zdrojů. Návrhem obou modelů bylo dosaženo naplnění hlavních cílů disertační práce.
|
|
Marketingový mix fitness centra
Choutková, Aneta ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Cílem diplomové práce je vymezit a zhodnotit marketingový mix fitness centra World Gym Fitness Group a.s. a doporučit změny, které by zvýšily efektivitu marketingového mixu. Teoretická část je rozdělena do dvou kapitola a zaměřuje se na téma marketingový mix služeb a marketingové prostředí. Výzkumná část je stěžejním výstupem diplomové práce a je založena na metodě přímého pozorování. V rámci praktické části byl proveden výzkum. Cílem bylo zjistit jaké je poslání společnosti a spokojenost klientů. Obsahem praktické části je nejdříve obecná charakteristika společnosti World Gym Fitness. Další kapitoly se zaobírají jednotlivými složkami marketingového mixu fitness centra, mezi něž patří služby, cena, propagace, distribuce, materiální prostředí a lidé. V závěru práce jsou všechny poznatky shrnuty do SWOT analýzy a jsou navržena doporučení ke zvýšení efektivity marketingového mixu fitness centra.
|
|
Studium populací lymfocytů v tenkém střevu prasete
Kárová, Kristýna ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
7 1. ABSTRAKT Prase je historicky řazeno ke skupině živočichů, které využívají určité části tenkého střeva k tvorbě plně rozvinutého primárního B buněčného repertoáru. Tvorba takového primárního B buněčného repertoáru je nezávislá na výskytu antigenu a připomíná primární lymfopoetickou aktivitu ptačí Fabriciovy bursy. Některé nálezy však toto zařazení prasat zpochybňují. Tato diplomová práce se zaměřuje na studium lymfocytů a jejich subpopulací v tenkém střevu mladých bezmikrobních a konvenčních selat s cílem zjistit, zda zastoupení lymfocytů je nebo není závislé na kolonizaci střeva. Pomocí průtokové cytometrie bylo též zjišťováno, zda existuje výrazný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi tenkého střeva který by naznačoval, že prasata používají určité oblasti střeva pro vývoj B buněčného repertoáru. Současně byl pomocí analýzy nukleových kyselin zjišťován stav izotypového přesmyku u B lymfocytů izolovaných z různých částí tenkého střeva. Výsledky souhrně naznačují, že kolonizace střeva má zásadní vliv na vývoj všech základních populací lymfocytů i některých jejich subpopulací. Největší vliv kolonizace byl pozorován u B lymfocytů a jejich subpopulací. Na druhou stranu nebylo prokázáno, že distribuce lymfocytů v určitých oblastech tenkého střeva se zcela zásadně liší od jiných oblastí tenkého střeva. I když za...
|
|
Miřenka Čechová
Janečková, Kateřina ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; SOPROVÁ, Jana (oponent)
Monografická práce se zaměřuje na tvorbu Miřenky Čechové, jedné z předních
osobností našeho současného jevištního umění. Přibližuje její osobnost a
umělecký vývoj od studia tanečního umění k mimickému a fyzickému divadlu.
Představuje její přínos pro současné české fyzické divadlo a odkazuje na její
zahraniční úspěchy. Všímá si její úlohy jako spoluzakladatelky souborů
Theatro Pantomissimo a Spitfire Company. Mapuje tvorbu těchto souborů a
odkrývá pracovní i pedagogické postupy při přípravě autorských představení.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Visual preferences for wind turbines
Běťáková, Vendula ; Sklenička, Petr (vedoucí práce) ; Janečková, Kristina (oponent)
Tato disertační práce je souborem tří článků zaměřených na vizuální preference větrných elektráren. Právě vizuální vliv spojuje tematicky všechny tři články, přesto každý pohlíží na tuto problematiku z trochu jiného úhlu. První článek "Wind turbines location: How many and how far?" analyzuje v detailu vlastnosti větrných turbín; tj. jejich počet a vzdálenost od pozorovatele v interakci s typem krajiny. Druhý článek s názvem "How education orientation affects attitudes toward wind energy and wind farms: implications for the planning process" je zaměřen na vlastnosti respondentů, zvláště zaměření vzdělání, obecný postoj k větrné energii, výskyt turbín v blízkosti domova a ochotu bydlet v blízkosti větrné farmy. Zatímco tyto dva články používají stejnou statistickou metodu pro analýzu dat a rozdílů ve vnímání větrných turbín, třetí článek "Futuristic Wind Power Systems Suitable as Artistic Sculptures" je založen na obsáhlé rešerši různých typů turbín a následně návrzích několika vzhledově atraktivních alternativních větrných elektráren.
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
host ::
