|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
|
|
Přehled pářicí strategie evropských denních motýlů
Baráková, Kristýna ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Bubová, Terezie (oponent)
Denní motýli jsou velice různorodou a pestrou skupinou v rámci celé živočišné říše. edná se o hmyz s proměnou dokonalou se složitým životním cyklem. ednotlivá stádia vývojového cyklu jsou dobře popsaná a známá. Mnohé otazníky však nalézáme ve znalostech o rozmnožovací biologii denních motýlů. Proto jsme se rozhodli vyhledat prameny o pářicí strategii evropských denních motýlů. Inormace byly vyhledávány pomocí vhodně zvolených klíčových slov ve vědeckých databázích OS, Scopus a oogle Scholar. a základě těchto zdrojů jsem sepsala obecné inormace o rozmnožovacím chování motýlů, které se týkaly procesů před kopulací, podrobně pak párovacího a vyhledávacího chování denních motýlů. ásledně jsem popsala konkrétně proces páření, kde jsem sledovala hlavně data o průběhu kopulace, a to o délce kopulace, minimálním věku kopulace či o možném opakování kopulace. Vysvětlila jsem také obecné pojmy, stahující se ke kopulaci jako jsou paternita či protandrie. Další část práce byla zaměřena konkrétně na pářící strategii evropských denních motýlů. Pro většinu motýlů byly zjištěny daje týkající se pářící strategie před kopulací, a to především, jakým způsobem samci vyhledávají samice. aké byly souhrnně uvedeny u některých druhů motýlů inormace o délce kopulace, minimálním věku kopulace a možném opakovaném páření. Avšak souhrn veškerých dat ukazuje malé množství inormací k vymezené problematice. ebylo tedy možné provézt statistické vyhodnocení, kde mělo dojít k přepočtu vůči celkovému počtu evropských druhů. ypotézu, která zněla: převážná většina denních motýlů nevykazuje promiskuitní chování a kopuluje pouze jedenkrát, nebylo možné vyvrátit ani potvrdit. Konkrétně daje o promiskuitním chování denních druhů motýlů vědecké publikace obsahovaly velmi sporadicky. Výzkum se zaměřením na toto chování by vyžadoval obsáhlejší bádání a bylo by však možné utřídit inormace o denních motýlech České republiky.
|
host ::
RSS.