|
Úroveň znalostí studentů středních zdravotnických škol v poskytování ošetřovatelské péče cizincům
TOUMOVÁ, Kristýna
V rámci integrace cizinců dochází k nárůstu počtu pacientů s odlišnou národností či náboženstvím i v našich nemocnicích. K ošetřování těchto pacientů je třeba znát jejich zvyky a specifické potřeby. Tyto znalosti by již měli mít studenti na středních zdravotnických školách, na které je zaměřená tato práce. Teoretická část se zabývá historií multikulturního ošetřovatelství u nás i ve světě. Dále vysvětlením základních pojmů jako jsou: kultura, minorita, majorita, rasismus, diskriminace, etika a komunikace v transkulturní ošetřovatelské péči. Další kapitolou je integrace cizinců v České republice. Na tuto kapitolu navazuje multikulturní ošetřovatelství na středních zdravotnických školách. Předmět multikulturní ošetřovatelství není v současnosti na daných typech škol, u oboru zdravotnický asistent, vyučován jako samostatný předmět. Následuje kapitola specifika vybraných menšin. Tato práce má stanovené dva cíle: Cíl 1: Zmapovat úroveň znalostí studentů středních zdravotnických škol při poskytování ošetřovatelské péče pacientům z minoritních skupin. Cíl 2: Zjistit zájem studentů o problematiku multikulturní péče. Na základě cílů byly stanoveny tři hypotézy: H 1: Mezi studenty 1. a 4. ročníků středních zdravotnických škol je rozdíl ve znalostech multikulturního ošetřovatelství. H 2: Střední zdravotnické školy věnují pozornost výuce v multikulturním přístupu k pacientům. H 3: Studenti středních zdravotnických škol mají znalosti v multikulturním přístupu k pacientům. K dosažení cílů a ověření hypotéz bylo provedeno kvantitativní šetření, které bylo doplněno třemi krátkými rozhovory s vyučujícími odborných předmětů. Kvantitativní šetření proběhlo formou dotazníků pro studenty 1., 2., 3., a 4. ročníků oboru zdravotnický asistent na třech zdravotnických školách. Výsledky dotazníků byly zpracovány do grafů a pomocí statistiky. Rozhovory byly zpracovány do kategorizací. Z výsledků šetření vyplynulo, že studenti mají určité znalosti o ošetřování pacientů z minoritních skupin. Dále bylo zjištěno, že studenti mají o danou problematiku zájem, a že by uvítali získání více znalostí v této oblasti na své škole. Hypotéza 1. se potvrdila. Rozdíl ve znalostech 1. a 4. ročníků je, není však tak zřetelný, jak by se dalo předpokládat. Znalosti se postupně od nižších po vyšší ročníky zvyšují. Hypotéza 2. se také potvrdila. Střední zdravotnické školy pozornost výuce v multikulturním přístupu k pacientům věnují. Z výzkumného šetření u studentů i vyučujících vyplynulo, že škola pozornost výuce věnuje, ale není zcela dostatečná. Hypotéza 3. se potvrdila. Studenti mají znalosti v multikulturním přístupu k pacientům. Z výsledků znalostních otázek vyplynulo, že určité povědomí o dané problematice mají, ale tyto znalosti nejsou zcela vyhovující znalostem potřebným v odborné praxi. Z výsledků lze soudit, že výuka multikulturního ošetřovatelství na školách v určité formě probíhá, ale vše závisí na dané škole. Výuku by proto bylo dobré sjednotit - určit přesný počet hodin a formu výuky. Tím by měli všichni studenti možnost získat stejné informace a školy daná jasná pravidla výuky. Na základě získaných informací z výzkumného šetření bude publikován článek v odborném časopise pro rozšíření povědomí o dané problematice.
|
|
Mají ženy s dětmi nižší mzdové sazby než ženy bez dětí?
Lukášová, Nikola ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Cílem práce je prokázat, zda ženy s dětmi v České republice mají nižší mzdovou sazbu než bezdětné ženy. Data získaná od společnosti WageIndicator Foundation jsem zpracovávala pomocí metody nejmenších čtverců a došla k závěru, že mateřství má negativní vliv na výši mezd. Dále jsem provedeným výzkumem zjistila, že depreciací lidského kapitálu trpí pouze ženy s 2 a více dětmi, což může být způsobeno také délkou mateřské dovolené. Hlavním zjištěním je, že mzdová penalta za mateřství skutečně existuje a do budoucnosti by jí měla být ve společnosti a v politice věnována větší pozornost.
|
|
Time management
Hanus, Filip ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Motlová, Veronika (oponent)
Umět hospodařit s časem je nezbytné. Teoretická část se zabývá tím, co je to time management, jak vznikl a jak se vyvíjel. Přibližuje nám zásady správného hospodaření s časem a principy efektivní organizace práce. Zaměřuje se na cíle a jejich stanovování, biorytmy a jejich vliv na naší produktivnost a nejčastější zloděje času. Na základě analýzy časových snímků a polostrukturovaných rozhovorů sledujeme v praktické části dva týdny života šesti studentů vysokých škol. Klademe si za cíl zjistit, jak respondenti využívají svůj čas, jaké mají o time managementu povědomí a jaké je rozložení aktivit u studentů, kteří bydlí v samostatném pokoji a studentů, kteří sdílí pokoj s jedním, nebo více spolubydlícími.
|
|
Vliv hospodářského cyklu na financování resortu obrany ČR v letech 2004–2014
Heres, Ondřej ; Chmelová, Pavla (vedoucí práce) ; Strejček, Ivo (oponent)
Práce zkoumá vliv výkonnosti ekonomiky na financování resortu obrany v České republice v letech 2004-2014, přičemž hlavní otázky jsou, zda je tento vliv jednoznačný a do jaké míry je pro výši financování resortu zásadní. Dále práce poskytuje základní přehled o vývoji a struktuře rozpočtu Ministerstva obrany v uvedeném období. Teoretická část obsahuje teorie hospodářských cyklů a veřejného sektoru a v krátkosti seznamuje čtenáře se základními institucemi, které mají za úkol zajišťovat obranu. Praktická část analyzuje výdaje a příjmy resortu obrany ČR a posuzuje jejich vzájemný vliv a zároveň vliv HDP na tyto ukazatele. V poslední kapitole jsou pro porovnání s předchozími závěry ve zkratce analyzována tempa růstu HDP a tempa růstu výdajů na obranu u vybraných států NATO. Zatímco závěry vycházející z dat MO ČR vykazují spíše proticyklický vývoj výdajů na obranu, u vybraných států NATO je vývoj více procyklický. To poukazuje na velmi nejednoznačný vliv hospodářského cyklu na výdaje na sektor obrany.
|
|
Vývoj asistenční aplikace pro lidi s demencí
Černý, Martin ; Šlajchrt, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pecinovský, Rudolf (oponent)
Cílem této diplomové práce je implementace prezentační vrstvy aplikace využívající reminisceční terapii a pomáhající lidem s demencí. Reminiscenční terapie je diskuze nad vzpomínkami, které mají pacienti. Výzkumy prokázali, že tato terapie má pozitivní účinky na život pacientů a na udržení jejích vzpomínek. Výzkumná část uvádí do problematiky demence, reminiscenční terapie s a bez použití technologií. Aplikace vyvýjená jako součást této diplomové práce používá vstupy ve formě nahraných obrázků a rozpoznaného mluveného slova. Tyto vstupy jsou použity na podporu pamatování a rozpoutání diskuze. Aplikace může být použita pacientem s nebo bez ošetřovatele a případně s přáteli nebo členy rodiny. Šest nejdůležitějších požadavků na vyvíjenou aplikaci je rozpoznávání reči, nahrání obrázků, vytváření otázek o předchozích nahrávkách, vytváření otázek o označených přátelích, používání starých obrázků pro následnou diskuzi a zobrazení statistiky. Aplikace byla vyvinuta jak součást soutěže pořádané AngelHack organizací. Architektura prezentační, databázové a aplikační vrstvy je diskutována v diplomové práci se zaměřením na prezentační vrstvu spolu s uživatelskou příručkou a implementací požadavků v této vrstvě. Prezentační vrstva byla vytvořena s pomocí React knihovny pro JavaScript. Byly použity i další knihovny. Z nichž nejdůležitější je Redux knihovna, která slouží k ukládání stavu aplikace. Tato knihovna navíc výrazně ovlivnila strukturu prezentační vrstvy.
|
|
Mezidruhová hybridizace u rákosníků rodu Acrocephalus
Majerová, Veronika ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Kotlík, Petr (oponent)
Rákosníci rodu Acrocephalus prodělali během posledních několika milionů letadaptivní radiaci, která dala vzniknout třiceti jedna druhům obývajících předevšímEurasii, Afriku a Austrálii. Většina druhů je morfologicky velmi podobná, liší sevšak ekologickými nároky, migrační strategií a zpěvem. Mezi jednotlivými druhydochází v přírodě k hybridizaci a to nejen mezi sesterskými druhy, ale i mezifylogeneticky relativně vzdálenými. Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jestlitato hybridizace vede ke genovému toku mezi druhy a jaké faktory míru genovéhotoku ovliňují. Za tímto účelem jsme provedli detailní populačně genetickou analýzuu tří evropských druhů rákosníků rodu Acrocephalus, podrodu Notiocichla:rákosníka obecného (A. scirpaceus), rákosníka zpěvného (A. palustris) a rákosníkapokřovního (A. dumetorum). Naše výsledky založené na analýze sekvenčních datz osmi jaderných lokusů ukazují, že ke genovému toku mezi studovanými druhydochází, ale vždy jen v jednom směru. Genový tok je vyšší mezi genetickypříbuznějšími druhy než mezi ekologicky podobnějšími druhy, kteří mají vícepříležitostí k hybridizaci. Odhadli jsem také, že rákosník obecný a rákosník zpěvnýdivergovali zhruba před 1,1 milionem let a rákosník pokřovní a předek rákosníkaobecného a rákosníka zpěvného zhruba před 2,5 miliony let. U dvou lokusů...
|
|
Infekční choroby v povědomí žáků SŠ
Rančáková, Hana ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Erhart, Lukáš (oponent)
Povědomí o infekčních chorobách a očkování je v dnešní době velice důležité. Dotazníkové šetření, které je součástí této diplomové práce, je určeno pro žáky čtyřletých gymnázií a vyšších ročníků víceletých gymnázií. Je zaměřeno na znalosti a postoje žáků týkající se infekčních onemocnění a očkování. Znalosti i postoje žáků jsou poměrně dobré a žáci dokáží vyjádřit také svůj vlastní názor. Lepší znalosti pak mají dívky a starší žáci. Práce se dále zaměřuje na zařazení tohoto tématu v rámci vzdělávacího programu a zkoumá také preventivní programy nabízené školám. Zabývá se též hrozbou pandemie a současným stavem poznání a informovaností společnosti o tomto tématu.
|
|
Rozdíly v postavení mužů a žen na českém trhu práce
Stroukal, Dominik ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Němec, Otakar (oponent)
Tato disertační práce se skládá z pěti článků, které aplikují aktuální světový výzkum ekonomie trhů práce na Českou republiku a potvrzuje významné rozdíly v postavení mužů a žen na tomto trhu. Ukazuje, že gender má významný vliv na preference na pracovním trhu a následně i na zaměstnanost a zdravotní stav. Práce nejprve dokládá, že preference jsou relevantním determinantem kariéry a poté studuje rozdíl v preferenci výše platu u žen a mužů. Následně se ukazuje, že pro gender hraje významnou roli ve vysvětlování vztahu mezi vlastnickým bydlením a nezaměstnaností a také nezaměstnaností a zdravotním stavem. V první kapitole se podařilo prokázat, že preference pro pracovní kariéru má pozitivní vliv na volbu pracovní kariéry. Vliv vysokoškolského vzdělání na upřednostnění kariéry se projevil jako kladný a významný. Pravděpodobnost volby pracovní kariéry snižuje přítomnost dětí, avšak není závislá na jejich počtu, což je v rozporu s teorií preferencí. Druhá kapitola ukazuje, že české ženy preferují oproti mužům více nepeněžní odměny. Také bylo ukázáno, že u vysokoškolsky vzdělaných v preferencích nepeněžních odměn nezáleží na pohlaví respondentů, avšak oproti světovým výzkumům v ČR vysokoškolské vzdělání tuto preferenci zvyšuje. Nakonec se ukázalo, že ženy méně než muži preferují riziko. Třetí kapitola dokládá, že přestože trh s bydlením narušuje pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice na regionální úrovni, tedy že v regionech s vyšší mírou vlastnického bydlení je vyšší nezaměstnanost, na individuální úrovni platí, že jsou vlastníci bydlení nezaměstnaní s menší pravděpodobností. V odhadech se výrazně lišili muži od žen. Muži žijící ve vlastnickém bydlení mají vyšší pravděpodobnost zaměstnanosti než ženy, na regionální úrovni se však ukazuje, že vysoká míra vlastnického bydlení zvyšuje nezaměstnanost mužům mužům i ženám, v delším čase pouze ženám. Čtvrtá kapitola ukázala, že u mužů přechod k vlastnickému bydlení snižuje v následujícím roce pravděpodobnost nezaměstnanosti. U žen se tento vztah ukázal jako nevýznamný. Vedle toho se jako nevýznamný projevil vztah opačný, tedy od přechodu do nezaměstnanosti k nově nabytému vlastnickému bydlení. Poslední kapitola dokládá, že změna pracovního statusu na nezaměstnanost zvýší v budoucnosti pravděpodobnost na zhoršení zdraví. Vliv kratší než dva roky se však neukázal jako významný. Důležitým závěrem je, že muži mají významně silnější vztah mezi zdravím a nezaměstnaností než ženy.
|
|
Vícekriteriální hry
Tichá, Michaela ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Lachout, Petr (oponent) ; Čičková, Zuzana (oponent)
Teorie vícekriteriálních her je speciální oblastí z teorie her, kdy jeden či více hráčů mají alespoň dvě výplatní funkce a chtějí je maximalizovat zároveň. V této práci je představena řada nových poznatků. Je zkoumán koncept hledání rovnovážných bodů v ryzích strategiích v nekooperativní vícekriteriální hře. Ukázalo se, že je možné určit všechny rovnovážné body v ryzích strategiích úplným prohledáním a vyřešením dvou lineárních programů pro každý bod. Dále je obecně formulováno, jak pomocí dvou lineárních programů ověřit, zda je libovolně navržený bod rovnovážným bodem hry či nikoli. V nekooperativních hrách je také představen koncept, který při znalosti rovnovážného bodu dvoumaticové hry určí preference hráčů, které musejí mít, aby daný bod byl rovnovážným. Přestože hledání rovnovážného bodu dvoumaticové hry je nelineární úloha, hledání preferencí hráčů při znalosti rovnovážného bodu je úloha lineární. Poslední poznatkem v části nekooperativních her je zobecnění konceptu, který vyřeší vícekriteriální hru přiřazením vah jednotlivým kritériím každým hráčem. V práci je dokázáno, že se nemusí jednat nutně o lineární váhy, ale pro řešení převedením na jednokriteriální hru stačí obecnější funkce, kterou hráč popíše své preference. Zbylá část práce se věnuje poznatkům v kooperativních hrách. V práci se uvažuje, že hráči znají své preference a jsou schopni je vyjádřit pomocí vah. Hra se známými preferencemi je definována a vyřešena za pomoci teorie vyjednávání. Poté je ještě zobecněna na případ, kdy hráči nejen že mají více kritérií, ale mají také více výplatních funkcí, ze kterých si mohou vybrat na základě svého uvážení. Nakonec je definován vícekriteriální případ speciálního typu kooperativní hry - volební hry. Je navržen zcela nový koncept, který vybere vítěznou koalici ve volební hře. Ten je poté aplikován na reálnou situaci po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2013.
|
|
Spolupráce sestry a rodinných příslušníků pacienta s poraněním mozku
LIŠKOVÁ, Sandra
Bakalářská práce se zabývá spoluprací sester a rodinných příslušníků u pacienta s poraněním mozku. Poškození mozku patří mezi nejzávažnější úrazy. Úrazy mozku mají druhou nejvyšší úmrtnost hned po poranění břicha. Lidé často zaměňují termín úraz hlavy s poraněním mozku. Těžké a časté jsou i trvalé následky u těchto úrazů. Kůže na lebce může sice krvácet, ale abychom mohli hovořit o poranění mozku, musí dojít ke skutečnému poškození nebo útlaku mozkové tkáně, které může mít mnoho příčin.Teoretická část popisuje nejčastější úrazy mozku, změny v chování a fatické poruchy u pacienta s poraněním mozku, ošetřovatelskou péči u pacientů s poraněním mozku, komunikaci mezi sestrou, pacientem a jeho rodinou, poukazuje také na důležitost vztahu sestra pacient a význam rodiny. V teoretické části jsme se snažili podat komplexní srozumitelné informace o problematice spolupráce sester a rodinných příslušníků u pacientů s poraněním mozku.Pro empirickou část této bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo v únoru roku 2014. Rozhovory s respondenty byly nahrávány, následně přepsány a zpracovány pomocí kategorizaci dat. Pro zpracování byla stanovena hlavní kategorie a podkategorie, které jsou pro přehlednost zobrazeny ve schématech. K rozhovorům s respondenty docházelo ve Fakultní nemocnici v Motole. Po odsouhlasení výzkumu hlavní sestrou bylo šetření zahájeno. Respondentům byly pokládány předem připravené otázky. Podle toho, jak se rozhovor vyvíjel, byly pokládány doplňující otázky. Rozhovory se sestrami a rodinnými příslušníky byly vedeny odděleně, a to z důvodu možného ovlivňování rodiny ze strany sester. Všechny rozhovory se sestrami i rodinnými příslušníky probíhaly ve Fakultní nemocnici v Motole. Délka trvání rozhovoru se pohybovala okolo 45 minut. Na začátku setkání s respondentem byl nastíněn rozhovor a vysvětlen důvod rozhovoru. Nahrávání rozhovorů nevadilo žádnému respondentovi. U každého rozhovoru byl získán ústní souhlas a vysvětlení anonymity.Při zpracování rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování, kdy bylo každé sestře a rodině přiděleno příslušné číslo. Poté byly v rozhovorech očíslovány odpovědi sester a rodinných příslušníků. Očíslovány byly i řádky, aby bylo možné na ně odkazovat. Tato metoda je nazývaná "papír a tužka" kvůli přehlednému zpracování. Například sestra 1 odpověděla řádkem 3, to je zaznamenané S1/3. Celkem byla stanovena jedna hlavní kategorie a sedm podkategorií u obou skupin respondentů. Vytvořené kategorie a podkategorie můžeme vidět ve schématu jedna a čtyři. Jednotlivé podkategorie byly v empirickém šetření popsány s doplněním rozhovorů a citací. Rozhovory byly nahrány na CD, které je součástí bakalářské práce.Výzkumný soubor byl tvořen dvěma skupinami. První skupinu respondentů tvořilo devět sester ve věku 24-50 let. Z dotazovaných dosáhlo šest sester vysokoškolského vzdělání, dvě respondentky vysokou školu studovaly a jedna respondentka dosáhla středoškolského vzdělání. Čtyři respondentky byli z neurochirurgického oddělení, dvě respondentky z anesteziologicko resuscitačního oddělení (ARO) a tři respondentky z oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče (OCHRIP). Druhá skupina výzkumného souboru byla tvořena čtyřmi příbuznými v různém příbuzenském vztahu k pacientovi, rodiny byly ve věkovém rozmezí od 30 let do 68 let.Na výzkumné otázky jsme si odpověděli v rámci výzkumného šetření. Z výzkumné otázky číslo 1 vyplynulo, že sestry rodině nabídnou, že se může zapojovat do ošetřovatelské péče. Sestry s rodinou aktivně komunikují, podávají jí informace o tom, jak pacient spal, jestli jedl, jakou má náladu. Kontakt s rodinou se snažily navázat jako první. Dále sestry spolupracují s rodinou v rámci bazální stimulace, říkají rodině, co mají donést za pomůcky a pak jí bazální stimulaci názorně na pacientovi ukáží.
|
host ::
