|
|
Využití modelu J. N. Giger a R. E. Davidhizar v klinické a komunitní praxi u romské minority
TOUMOVÁ, Kristýna
Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče v klinické i komunitní praxi u romské minority. Dále zjistit, která z těchto specifik chybí v ošetřovatelském modelu J. N. Giger a R. E. Davidhizar a podle toho modifikovat ošetřovatelskou dokumentaci vycházející z tohoto koncepčního modelu. K dosažení stanovených cílů bylo využito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Celé výzkumné šetření probíhalo v rámci řešení ýmového výzkumného projektu GAJU č. 048/2015/S. V rámci kvalitativního šetření bylo provedeno 8 rozhovorů s příslušníky romské minority k ověření souvislostí ednotlivých oblastí koncepčního modelu. Dále byla využita technika focus group se sestrami z klinické a komunitní praxe k ověření využití odifikované ošetřovatelské dokumentace. V kvantitativním výzkumu byl použit nestandardizovaný dotazník vycházející z oblastí koncepčního modelu pro 600 respondentů z romské minority. Na základě uskutečněného výzkumu bylo prokázáno, že zdraví představuje pro Romy jednu z nejvyšších životních hodnot. Přestože je pro ně zdraví na prvním místě, jejich způsob života tomu neodpovídá. Týká se to především oblasti návykových látek a prevence nemocí. Na péči o zdraví má vliv jejich vzdělání. Čím je jedinec vzdělanější, častěji navštěvuje lékaře, dodržuje léčebný režim a celkově více dbá o své zdraví. Romská minorita je poměrně uzavřenou skupinou obyvatel, která se do dnešního dne složitě asimiluje do většinové společnosti. Přesto je u ní patrná postupná ztráta některých specifických rysů. Především je to ztráta znalosti romského jazyka či nedodržování některých tradičních romských zvyků a tradic. To je ovlivněno hlavně tím, v jakém sociálním prostředí jedinec žije. Všechny získané informace jsou přehledně obsažené v navržené dokumentaci podle Modelu kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče. Využití tohoto modelu nám poskytuje komplexní zhodnocení jedince a možnost lépe si naplánovat ošetřovatelskou péči dle potřeb každého jedince.
|
|
|
České zdravotnictví pohledem klientů z arabských zemí
TOUMOVÁ, Kristýna
Stále dochází k velké migraci obyvatelstva. Tato migrace se projevuje také v českém zdravotnictví. V současné době se zvyšuje především počet cizinců z arabských zemí. Je to dáno také současnou politickou situací v těchto státech. Teoretická část je rozdělena do několika částí. První část se zabývá arabskými státy. Popisuje, které země se řadí do této oblasti, a charakterizuje vybrané státy. V poslední části této kapitoly je uvedena historie arabského zdravotnictví. Další kapitoly se zabývají muslimy v českých zemích, zdravotním stavem arabského obyvatelstva a nárokem arabských pacientů na českou zdravotní péči. V následující kapitole jsou popsaná specifika ošetřování muslimských pacientů. Na tato specifika navazuje kapitola multikulturní ošetřovatelství a všeobecné sestry. Poslední kapitola teoretické části práce se zabývá etickými aspekty multikulturního ošetřovatelství. Práce má stanovené čtyři cíle. Hlavní cíl: Zjistit zkušenosti arabských pacientů s poskytovanou péčí v českém zdravotnictví. Dílčími cíli pak jsou: Cíl 1: Zjistit nejčastější problémy při ošetřování arabských pacientů z pohledu sestry. Cíl 2: Zjistit zkušenosti arabských pacientů při kontaktu se zdravotnickým personálem. Cíl 3: Zjistit rozdíly v poskytování zdravotní péče v České republice a arabských zemích. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka: Jaké jsou zkušenosti arabských pacientů s poskytovanou péčí v českém zdravotnictví? VO 1: Jaké jsou nejčastější problémy při ošetřování arabských pacientů z pohledu sestry? VO 2: Jaké jsou zkušenosti arabských pacientů při kontaktu se zdravotnickým personálem? VO 3: Jaké jsou největší rozdíly v poskytování zdravotní péče v České republice a arabských zemích? K dosažení cílů a zodpovězení výzkumných otázek bylo provedeno kvalitativní šetření formou polostrukturovaných rozhovorů s arabskými pacienty a dále pak se všeobecnými sestrami. K získání respondentů bylo využito techniky sněhové koule. Kritériem pro výběr respondentů bylo, že pocházeli z arabských zemí a zároveň se setkali se zdravotní péčí v České republice. Celkově bylo získáno 17 respondentů. Kritériem pro výběr sester bylo, že během výkonu svého povolání poskytovaly ošetřovatelskou péči pacientům z arabských zemí. Rozhovor byl proveden s 10 všeobecnými sestrami. Rozhovory byly doslovně přepsány do programu Microsoft Office Word 2007. Výsledky z výzkumného šetření respondentů pak byly rozděleny do čtyř oblastí a výsledky, které vyplynuly z rozhovorů se sestrami, byly rozděleny do dvou oblastí. Ke každé oblasti pak bylo zpracováno obrázkové schéma v programu XMind 6. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že respondenti celkově hodnotí českou zdravotní péči velice pozitivně. Považují české zdravotnictví za kvalitní a ošetřující personál hodnotí jako profesionály s kvalitními znalostmi. Respondenti také uváděli stejně jako sestry největší problém v jazykové bariéře. Dále také to, že někteří zdravotníci nevědí, jak se mají chovat k muslimským pacientům, a přistupují k nim s nejistotou a obavami. Bylo také zjištěno, že respondentům u sester často chybí lidský přístup k pacientům. Zásadní rozdíly v českém a arabském zdravotnictví vidí respondenti především v absenci zdravotního pojištění v daných arabských státech. Dále si respondenti chválí v českém zdravotnictví čisté nemocnice, kvalitní vybavení a dobře vzdělaný zdravotnický personál. Ze získaných výsledků lze soudit, že respondenti si váží péče, která je jim poskytována v českých nemocnicích. Oproti péči v jejich rodné zemi je v České republice nesrovnatelně lepší. Přístup zdravotníků je však lepší právě v arabských státech, kde se o pacienta více zajímají po všech stránkách. Výsledky výzkumného šetření byly prezentovány na Celostátní studentské vědecké konferenci bakalářských a magisterských nelékařských zdravotnických oborů v Pardubicích 23. 4. 2015. Dále pak budou publikovány formou článku v odborném periodiku pro informování veřejnosti o získaných poznatcích.
|
|
|
Úroveň znalostí studentů středních zdravotnických škol v poskytování ošetřovatelské péče cizincům
TOUMOVÁ, Kristýna
V rámci integrace cizinců dochází k nárůstu počtu pacientů s odlišnou národností či náboženstvím i v našich nemocnicích. K ošetřování těchto pacientů je třeba znát jejich zvyky a specifické potřeby. Tyto znalosti by již měli mít studenti na středních zdravotnických školách, na které je zaměřená tato práce. Teoretická část se zabývá historií multikulturního ošetřovatelství u nás i ve světě. Dále vysvětlením základních pojmů jako jsou: kultura, minorita, majorita, rasismus, diskriminace, etika a komunikace v transkulturní ošetřovatelské péči. Další kapitolou je integrace cizinců v České republice. Na tuto kapitolu navazuje multikulturní ošetřovatelství na středních zdravotnických školách. Předmět multikulturní ošetřovatelství není v současnosti na daných typech škol, u oboru zdravotnický asistent, vyučován jako samostatný předmět. Následuje kapitola specifika vybraných menšin. Tato práce má stanovené dva cíle: Cíl 1: Zmapovat úroveň znalostí studentů středních zdravotnických škol při poskytování ošetřovatelské péče pacientům z minoritních skupin. Cíl 2: Zjistit zájem studentů o problematiku multikulturní péče. Na základě cílů byly stanoveny tři hypotézy: H 1: Mezi studenty 1. a 4. ročníků středních zdravotnických škol je rozdíl ve znalostech multikulturního ošetřovatelství. H 2: Střední zdravotnické školy věnují pozornost výuce v multikulturním přístupu k pacientům. H 3: Studenti středních zdravotnických škol mají znalosti v multikulturním přístupu k pacientům. K dosažení cílů a ověření hypotéz bylo provedeno kvantitativní šetření, které bylo doplněno třemi krátkými rozhovory s vyučujícími odborných předmětů. Kvantitativní šetření proběhlo formou dotazníků pro studenty 1., 2., 3., a 4. ročníků oboru zdravotnický asistent na třech zdravotnických školách. Výsledky dotazníků byly zpracovány do grafů a pomocí statistiky. Rozhovory byly zpracovány do kategorizací. Z výsledků šetření vyplynulo, že studenti mají určité znalosti o ošetřování pacientů z minoritních skupin. Dále bylo zjištěno, že studenti mají o danou problematiku zájem, a že by uvítali získání více znalostí v této oblasti na své škole. Hypotéza 1. se potvrdila. Rozdíl ve znalostech 1. a 4. ročníků je, není však tak zřetelný, jak by se dalo předpokládat. Znalosti se postupně od nižších po vyšší ročníky zvyšují. Hypotéza 2. se také potvrdila. Střední zdravotnické školy pozornost výuce v multikulturním přístupu k pacientům věnují. Z výzkumného šetření u studentů i vyučujících vyplynulo, že škola pozornost výuce věnuje, ale není zcela dostatečná. Hypotéza 3. se potvrdila. Studenti mají znalosti v multikulturním přístupu k pacientům. Z výsledků znalostních otázek vyplynulo, že určité povědomí o dané problematice mají, ale tyto znalosti nejsou zcela vyhovující znalostem potřebným v odborné praxi. Z výsledků lze soudit, že výuka multikulturního ošetřovatelství na školách v určité formě probíhá, ale vše závisí na dané škole. Výuku by proto bylo dobré sjednotit - určit přesný počet hodin a formu výuky. Tím by měli všichni studenti možnost získat stejné informace a školy daná jasná pravidla výuky. Na základě získaných informací z výzkumného šetření bude publikován článek v odborném časopise pro rozšíření povědomí o dané problematice.
|
host ::
RSS.