Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Detection of positive selection in reproductive genes of songbirds
Cakl, Lukáš ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Těšický, Martin (oponent)
Předpokládá se, že geny ovlivňující reprodukci hrají důležitou roli jak v adaptivní evoluci, tak ve speciaci. U ptáků však zatím neexistuje mnoho informací o molekulární evoluci těchto genů. Tato práce se zabývá identifikací reprodukčních genů podléhajících pozitivní selekci v genomech pěvců a analýzou jejich funkcí. Ze 14 pub- likovaných genomů jsme nejdříve sestavili 12000 skupin ortologních genů a v 385 z nich existujícími metodami detekovali stopy dlouhodobé pozitivní selekce. Díky publikovaným proteomickým datům jsme celogenomový soubor genů mohli zúžit na geny exprimované ve spermiích a v tekutinách ze samičího pohlavního traktu. Ve spermiích pozitivní selekce působila na 22 z 940 exprimovaných genů, zatímco v samičích tekutínách jen na 6 z 529, což poukazuje na konzervativnější chování proteinů v samičích tekutinách. Následně jsme detekovali nadměrné zastoupení jednotlivých funkcí proteinů tak, jak jsou popsané v gene ontology. U spermií naše výsledky poukázaly na evoluční tlak působící zejména na je- jich cytoskelet, molekulární motory a energetický metabolismus, což naznačuje důležitost morfologie spermií a rychlosti jejich pohybu. Napříč celým genomem pak výsledky nejen potvrzovaly výsledky získané u spermií, ale též poukazovaly na pozitivní selekci procesů spjatých s mitózou a meiózou....
Meiotický efekt mutace genu MutS homolog 6 (Msh6) u dvou myších poddruhů
Fusek, Karel ; Forejt, Jiří (vedoucí práce) ; Reifová, Radka (oponent)
Pro účely studia hybridní sterility byl v naší laboratoři vytvořen model založený na kmeni PWD/Ph (PWD) pocházejícího z divokých myší poddruhu M. m. musculus a běžně využívaném laboratorním kmeni C57BL/6J (B6) odvozených zvíce než 90% od poddruhu M. m. domesticus. Po křížení samice PWD a samce B6 získáme samčí potomky, kteří jsou sterilní. Hybridní samci F1 generace vykazují defekty v opravě asymetrických dvouvláknových DNA zlomů (DNA double-strand breaks, DSBs) iniciovaných společným působením proteinů SPO11 a PRDM9 v meiotické profázi I, přičemž dochází k poruchám synapse mezi homologními chromozomy vedoucí k zástavě spermatogeneze a samčí sterilitě. Tvorba dvouřetězcových zlomů a jejich následná oprava je předpokladem pro první meiotické dělení. Pracovní hypotéza vychází z poznatků založených na kvasinkovém modelu, kdy předpokládaný antirekombinační mechanismus mismatch repair genů Msh6 a Msh2 zamezuje opravu DSBs v místech DNA polymorfismů mezi homologními chromozomy během meiózy. Ačkoliv není znám přesný mechanismus antirekombinační funkce těchto dvou genů, na základě homologie systému oprav napříč organismy existuje silný předpoklad podobné funkce v myší meióze. V této práci byla využita řada různých metod. Se záměrem studie účinku delece genu Msh6 na meiotickou profázi I a zrání spermií byla...
Karyotypová evoluce u astrildovitých pěvců rodu Lonchura
Janáková, Šárka ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Augstenová, Barbora (oponent)
Karyotyp, čili soubor všech chromosomů v buňce, je důležitou charakteristikou jednotlivých druhů jak živočichů, tak rostlin. Karyotyp ptáků je typický svou stabilitou co do počtu chromozomů i jejich velikosti a přestavby mezi různými chromozomy jsou vzácné. Změny, které se mezi karyotypy ptačích druhů projevují, jsou častěji intrachromozomální, jako například inverze či duplikace a delece. Stále není jasné, jak často se takové změny vyskytují mezi blízce příbuznými druhy a zda mohou přispět ke speciaci. Tato práce si klade za cíl srovnání karyotypů celkem pěti druhů pěvců rodu Lonchura (panenka), které jsou si blízce příbuzné, a srovnávání chromozomálních změn tak umožňuje pozorovat změny, které by mohly ke speciaci přispívat. Studie je založena na analýze karyotypu metodou imunofluorescenčního barvení synapsovaných pachytenních chromozomů a následného určení a srovnání typů chromozomů. Tato metoda umožnuje dobře určit změny, kterými se projevují pericentrické inverze, kdy dochází ke změně pozice centromery. Výsledky potvrzují všeobecnou představu o ptačích karyotypech jakožto velmi konzervativních co se týká počtu chromozomů a jejich velikosti. Nicméně, u některých chromozomů se mezi zkoumanými druhy lišila pozice centromery, což by mohlo být způsobeno pericentrickými inverzemi. U čtyř z pěti...
Mechanismy speciace a role reinforcementu u savců
Horký, Jakub ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Reifová, Radka (oponent)
Speciace, tedy proces vzniku nových druhů, zahrnuje rozmanitou škálu mikroevolučních mechanismů, působících současně a vedoucích ke graduální tvorbě reprodukčních bariér mezi populacemi. Studium speciace se od svých počátků kolem poloviny devatenáctého století razantně posunulo s rozvíjejícími se analytickými metodami a novými daty získanými z nich, která umožňují pozorovat předem neviditelné patrnosti a tvorbu nových hypotéz. Tato práce se zaměřuje na představení současného chápání konceptů a mechanismů ve speciaci, od klasických počátků po moderní výzkum, se zaměřením na mechanismy nejvíce blízké savcům. Prodiskutovány jsou prostorové režimy speciace spolu s jejich moderním pojetím, dále prezygotické a postzygotické izolační mechanismy a nakonec posuny znaků přispívající ke speciaci, včetně mechanismu reprodukčního posunu znaků, jenž se nazývá reinforcement. Práce klade velký důraz na téma maladaptivní a adaptivní hybridizace a jejich úloze ve speciaci, které spolu s reinforcementem a rozvojem genomických metod tato rešerše identifikovala jako aktuální rozvíjející se pomezí studia tohoto fenoménu. Klíčová slova: reprodukčně izolační mechanismy, mikroevoluce, posun znaků, hybridizace, reinforcement, speciace
Mechanisms of reproductive isolation between two hybridizing passerine species, the common nightingale and the thrush nightingale
Poignet, Manon ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
v - ABSTRACT (in Czech) - Stěžejním krokem při vzniku nových druhů je evoluce reprodukčně izolačních mechanismů oddělujících genofondy nově vznikajících druhů. O molekulární, fyziologické a genetické podstatě reprodukční izolace víme i přes rostoucí počet studií stále málo. Na příkladu dvou přirozeně hybridizujících druhů pěvců, slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a slavíka tmavého (L. luscinia), jsme zkoumali různé mechanismy reprodukční izolace se zaměřením na postkopulační prezygotické a postzygotické izolační mechanismy. Tyto dva druhy slavíků se oddělily před ~1,8 miliony lety a v současnosti se kříží v sekundární kontaktní zóně probíhající napříč střední a východní Evropou. V rámci této dizertační práce jsme analyzovali genetické složení sekundární kontaktní zóny a ukázali, že v hybridní zóně jsou dominantní rodičovské formy, zatímco F1 hybridů (3,4 %) a časných zpětných kříženců (3,1 %) se zde vyskytuje málo a F2 hybridi úplně chybí. To naznačuje silnou, ale neúplnou reprodukční izolaci. F1 hybridní jedinci byli čtyřikrát častější z jednoho směru křížení než z druhého, což indikuje asymetrickou hybridizaci. Dále jsme ukázali velké mezidruhové rozdíly v morfologii spermií. Spermie slavíka obecného měly delší a širší střední část a bičík, zatímco spermie slavíka tmavého měly větší akrozom. Tyto...
Reprodukčně izolační bariéry v hybridní zóně myši domácí (Mus musculus)
Albrechtová, Jana ; Piálek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Reifová, Radka (oponent)
Reprodukční izolace (RI), která může vést až ke vzniku nových druhů, může probíhat na několika úrovních a zahrnuje jak předreprodukční morfologické odlišnosti nebo biogeografická a fyziologická omezení bránící kopulaci mezi jedinci z divergujících populací, tak postreprodukční nekompatibility gamet. RI brání v toku genů mezi nepříbuznými druhy a v určité míře též mezi vznikajícími druhy či poddruhy. V práci se zaměřuji na reprodukční izolaci probíhající na úrovni gamet, takzvanou gametickou izolaci mezi blízce příbuznými poddruhy myši domácí (Mus musculus). Vhodným modelem pro studium RI je hybridní zóna (HZ) mezi dvěma poddruhy myši domácí, myší západoevropskou (M. m. domesticus) a myší východoevropskou (M. m. musculus). O šíři přibližně 10 kilometrů prochází HZ napříč celou Evropou. V hybridní zóně dochází ke kontaktu a vzájemnému křížení obou poddruhů. Pokud se mezi poddruhy vyskytne gametické izolace, může to představovat jistou bariéru toku genů a zamezení výskytu hybridního potomstva, které může být v konkurenci s rodičovskými poddruhy v nevýhodě. Haldanovo pravidlo speciace říká, že u hybridů je poškozeným pohlavím to heterogametické. U savců je postiženo samčí pohlaví kvůli přítomnosti XY pohlavních chromozomů. Některé z takových nevýhod mohou být, neživotaschopnost hybridů či skryté...
The role of Prdm9 in the house mouse hybrid sterility model
Mukaj, Amisa ; Parvanov, Emil (vedoucí práce) ; Děd, Lukáš (oponent) ; Reifová, Radka (oponent)
(česky) Hybridní sterilita je fenomén představující reprodukční izolaci mezi blízce příbuznými druhy a tím zajištění procesu speciace. Hybridní sterilita je komplexní polygenní znak a nejvýznamnějšího pokroku v jejím studiu je dosaženo u Drosophila melanogaster. Před téměř půlstoletím Forejt a Ivanyi zmapovali první genetický lokus hybridní sterility u obratlovců (Hybrid sterility 1, Hst1) u křížení divokých myší s laboratorními inbredními kmeny, kde je samčí potomek sterilní. Další mapování lokusu vedlo k objevu genu zvaného PR doména zinc finger protein 9 (Prdm9), histon methyltransferáza, jejíž nedostatek způsobuje meiotické zastavení a sterilitu u myší. Dále bylo zjištěno, že Prdm9 definuje umístění hotspotu v meiotické rekombinaci umístěním trimethylačních značek na lysinové zbytky 4 a 36 histonu 3, což vysvětluje pozorované defekty v jeho nepřítomnosti během meiózy. Nicméně jeho přesná role v molekulárním mechanismu hybridní sterility je zatím nejasná. Exprese Prdm9 je přítomna během fáze tvorby dvouřetězcových zlomů meiotické DNA a je náznakem doby iniciace hybridní sterility. Fenotypicky v případě hybridní sterility samců myší je pozorována neúplná chromozomová synapse, meiotická zástava ve střední až pozdní fázi pachytenu, transkripční dereprese chromozomu X, menší varlata a nedostatek...
Rodičovské konflikty a speciace u myši domácí
Kropáčková, Lucie ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent)
Hybridizace mezi blízce příbuznými druhy savců je často provázena abnormálním růstem placent a plodů. Z pohledu evoluční biologie jsou naše znalosti o podílu takových mezidruhových nekompatibilit na speciaci stále nedostatečné. Ve své diplomové práci jsem zjišťovala, zda abnormální růst placent či plodů přispívá k reprodukční izolaci dvou poddruhů myši domácí, Mus musculus musculus a M. m. domesticus, které jsou v ranné fázi speciace a v přírodě se stále kříží. S využitím dvou inbredních kmenů odvozených od M. m. musculus (PWD/Ph, STUS) a dvou inbredních kmenů odvozených od M. m. domesticus (C57BL6/J, SCHEST) jsme provedli čtyři různé vnitropoddruhové a čtyři různé mezipoddruhové křížení. Zjistili jsme, že velikost placenty u hybridů je více ovlivněna otcem, zatímco velikost plodu matkou. Po odstranění vlivu hmotnosti matky a otce jsme nezaznamenali signifikantní rozdíl ve velikosti placent ani plodů u vnitropoddruhových a mezipoddruhových křížení. Naše výsledky ukazují, že při hybridizaci mezi poddruhy myši domácí nevznikají abnormality v prenatálním vývoji, jak bylo pozorováno u hybridů mezi vzdálenějšími druhy myší. Je tedy možné, že prenatální abnormality vzniklé v důsledku rodičovských konfliktů jsou spíše následkem speciace než její příčinou. Nemůžeme však vyloučit, že abnormální růst placent...
Genetická podstata fenotypové variability u domestikovaných živočichů
Majerová, Veronika ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Jakým způsobem vzniká tak ohromující fenotypová variabilita u různých druhů živočichů je jistě jednou z důležitých otázek evoluční biologie. Vznik a změny fenotypové variability během evoluce je možné zkoumat u domestikovaných živočichů. Domestikované druhy živočichů představují vynikající model pro studium molekulárních mechanismů, odpovědných za vznik nových fenotypů, díky ohromné morfologické rozmanitosti mezi jednotlivými plemeny, snadnému chovu a křížení v zajetí a také díky časté znalosti genomové sekvence. Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o konkrétních mutacích, které jsou odpovědné za vznik nových morfologických znaků u domestikovaných živočichů. Tyto poznatky nám mohou pomoci objasnit, jak funguje evoluce na molekulární úrovni.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.