Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8,932 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.32 vteřin. 

Observation of biological material in low voltage transmission electron microscope
Vancová, Marie ; Nebesářová, Jana
Different methods of specimen preparation for low voltage transmission electron microscopy (LVEM) were evaluated. The contrast of the image in LVEM, contrary to high voltage TEM, is strongly influenced by the thickness of the specimen. The resin embedding media used and the process of sectioning employed contributed to image quality and resolution.

Ucelená rehabilitace dětí a mládeže s kombinovaným postižením
Linková, Marie ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Tato práce pojednává v teoretické části o ucelené rehabilitaci dětí a mládeže s kombinovaným postižením v České republice se zaměřením na pedagogickou a sociální složku ucelené rehabilitace. V práci je prezentován fenomén kombinovaného postižení, možnosti vzdělávání dětí a mládeže s tímto postižením a systém sociálních služeb pro tuto cílovou skupinu. Jsou charakterizovány metody podpory dětí a mládeže s kombinovaným postižením (bazální stimulace, fyzioterapie, animoterapie a muzikoterapie). Praktická část práce sestává z výzkumného šetření, které proběhlo ve vybraném zařízení formou hloubkových rozhovorů s pracovníky, analýzou dokumentů a pozorováním; šetření je zaměřeno na způsob realizace metod podpory uživatelů zařízení a na zjištění toho, zda jsou metody aplikovány v souladu s principy ucelené rehabilitace.

Shluková a regresní analýza mikropanelových dat
Sobíšek, Lukáš ; Pecáková, Iva (vedoucí práce) ; Komárek, Arnošt (oponent) ; Brabec, Marek (oponent)
Panelové studie se provádí především za účelem analýzy změn hodnot sledovaných proměnných v čase. V mikropanelovém výzkumu se sleduje velké množství objektů periodicky během relativně krátkého časového úseku (v řádu let). Počet opakovaných měření je v řádu jednotek. Tato práce se věnuje stávajícím přístupům k regresní a shlukové analýze mikropanelových dat. Jedním z přístupů k analýze mikropanelu je využití modifikovaných vícerozměrných statistických modelů pro průřezová data, které zohledňují korelaci měření pro daný objekt. V práci jsou shrnuty dostupné nástroje pro regresní analýzu mikropanelových dat. Kromě rekapitulace známých a užívaných smíšených lineárních modelů pro normálně rozdělenou závisle proměnnou jsou stručně představeny nové přístupy pro analýzu vysvětlovaných proměnných s jiným než normálním rozdělením. Mezi ně patří například zobecněný lineární marginální model, zobecněný lineární model se smíšenými efekty a bayesovský přístup. Kromě popisu těchto modelů je uveden stručný přehled jejich implementace v systému R. S regresními modely upravenými pro mikropanelová data je spjato úskalí v nejednoznačnosti odhadu jejich parametrů. V práci je navrženo, jak zpřesnit odhady pomocí shlukové analýzy. Proto jsou v práci popsány metody shlukové analýzy mikropanelových dat. Vzhledem k tomu, že nabídka metod je omezená, hlavním cílem práce bylo navrhnout vlastní dvoukrokový postup shlukování mikropanelových dat. V prvním kroku jsou transformována panelová data na statická pomocí skupiny navržených charakteristik dynamiky, které reprezentují různé vlastnosti časového vývoje sledované proměnné. Ve druhém kroku jsou shlukovány objekty konvenčními prostorovými technikami (aglomerativní shlukování a metoda C-průměrů) na základě matice nepodobnosti hodnot shlukovacích proměnných spočítaných v prvním kroku. Dalším cílem práce je zjistit, zda navržený postup shlukování vede ke zkvalitnění regresních modelů pro tento typ dat. Pomocí simulační studie je porovnáván navržený shlukovací přístup s postupem aplikovaným v balíčku kml systému R a se shlukovacími charakteristikami, které navrhuje Urso (2004). V provedené studii dosáhla kombinace navržených shlukovacích proměnných lepších výsledků než používané skupiny shlukovacích proměnných. Dalším přínosem práce je skript napsaný pro jazyk R přiložený na CD. Tento skript je možno použít pro analýzu vlastních mikropanelových dat.

Princip interní rovnováhy v kontextu firemní strategie
Kopecký, Martin ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Háša, Stanislav (oponent) ; Blažek, Ladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá vědeckým problémem propojení strategického managementu a odměňování v principu interní rovnováhy. Práce je postavena na dvou pilířích, kterými jsou realizovaný kvalitativní výzkum a návrh vlastního řešení. První část práce obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá možnosti a efekty propojení firemní strategie s odměňováním. Kvalitativní výzkum je veden ve formě více případové case study a zkoumá fenomén v praxi tří firem z různých zemí (Česká republika, Slovensko, Bosna a Hercegovina) a sektorů působení (finance, IT/Telco, FMCG). Výzkum hledá odpovědi na čtyři položené výzkumné otázky: Jak firemní strategie ovlivňuje proces odměňování? Jak může odměňování podporovat realizaci firemní strategie? Jak je možné propojit firemní strategie do odměňování v principu interní rovnováhy? Jak může odměňování posílit strategičnost řízení lidských zdrojů? Výzkum je postaven na základě studia teoretických zdrojů a terénní práce. Vlastní kvalitativní výzkum využívá pro shromáždění dat metod kvalitativního výzkumu, kterými jsou pozorování, dotazování, analýza dokumentů. Dotazovanými populacemi byli top manažeři, linioví manažeři a zástupci HR. Celkem proběhlo 142 dotazování. Výzkum byl veden v jedné osobě. Data jsou analyzována a je použita triangulace dat. Zjištění jsou generalizována do jedné závěrečné zprávy z výzkumu, která přináší odpovědi na položené výzkumné otázky. Výzkum poskytl významné poznatky, které byly využity ve druhé části práce, kterou je návrhová část. Vlastní návrh řešení se skládá ze dvou modelů. Prvním je zjednodušený model systému odměňování a druhým je model strategické segmentace pracovních pozic. U tohoto modelu se počítá s využitím v praxi firem a hlavně ve výuce. Druhý model strategické segmentace pracovních pozic přináší odpověď na možné propojení strategie a odměňování v principu interní rovnováhy. Model má přínos v nových poznatcích pro budování další teorie a realizaci dalších výzkumů. Přínos modelu je i pro praxi v přístupu k nastavení politik a procesů ve strategickém managementu a řízení lidských zdrojů. Návrhem obou modelů bylo dosaženo naplnění hlavních cílů disertační práce.

Podpora nezaměstnaných ve věku do 30 let při vstupu na trh práce
ŠABARTOVÁ, Alžběta
Bakalářská práce se zabývá problematikou podpory nezaměstnaných ve věku do 30 let při vstupu na trh práce. Nezaměstnanost je jedním z vážných problémů současného světa. Její snížení je jednou z politických priorit. Význam práce jako zaměstnání zaujímá nezastupitelné postavení pro život v naší kultuře. Ztráta zaměstnání má značný vliv na společenský i osobní život jedince. Významnou roli při hledání zaměstnání hraje věk. Zejména období, které je spojováno se začátkem pracovní dráhy. Jedná se o absolventy, kteří se ucházejí o svá první zaměstnání. Chybí jim pracovní zkušenosti, praxe a neměli možnost osvojit si základní pracovní návyky. Mezi další podstatné příčiny nezájmu o absolventy patří nesoulad mezi nulovými zkušenostmi a neúměrnými platovými požadavky. Nezastupitelnou úlohu při zprostředkování zaměstnání a poradenství má Úřad práce. K řešení nezaměstnanosti každé cílové skupiny patří aktivní a pasivní politika zaměstnanosti. Situaci konkrétní cílové skupiny stimulují především jednotlivé programy a projekty. Teoretická část se zabývá vymezením a objektivizací pojmů souvisejících s nezaměstnaností a rozborem situace na trhu práce v Českých Budějovicích. Jsou zde shrnuty poznatky mnoha autorů, kteří se zabývají touto problematikou a problémy s ní související. Empirická část je tvořena poznatky z vlastního výzkumu. Byly stanoveny dva cíle práce. Prvním cílem je analyzovat představy mladých lidí do 30 let věku žijících v okrese České Budějovice o svém pracovním uplatnění. Druhým cílem je analyzovat názory zaměstnavatelů na zaměstnávání absolventů a mladých lidí. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1: Mladí lidé mají nereálné představy o možnostech výdělku. 2: Zaměstnavatelé považují Evropský sociální fond za významnou pomoc při zaměstnávání mladých lidí. Za účelem zodpovězení výzkumných otázek byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně případová studie studie několika málo případů. Jako nejvhodnější metodou sběru dat byl zvolen rozhovor. První část rozhovorů byla provedena s 10 účastníky ve věku do 30 let. V době rozhovorů byli všichni účastníci evidováni na Úřadu práce v Českých Budějovicích a účastnili se rekvalifikace organizované Úřadem práce. Z rozhovorů s mladými lidmi jsem zjistila, že v průměru očekávají svůj hrubý nástupní plat 16 200 korun. Druhý výběrový soubor tvořilo 5 významných zaměstnavatelů v Českých Budějovicích. Z rozhovorů vyplynulo, že jedna firma vypisovaných programů a projektů Evropským sociálním fondem vůbec nevyužívá. Dvě firmy si stěžují na přílišnou administrativu. Jeden zaměstnavatel vždy musí důkladně zvažovat schopnost dodržet podmínky pro zapojení. Objevily se i negativní postřehy k častým změnám formulářů, malému množství vypisovaných projektů k danému oboru podnikání. Za nejlépe hodnocené programy byly označeny ty, které se týkají prohlubování znalostí a školení zaměstnanců. Výsledky práce poskytnou zpětnou vazbu Úřadu práce o využívání Evropského sociálního fondu zaměstnavateli a pomohou při nastavení podmínek dalších připravovaných projektů.

Vývoj obrazu tlumočníka ve vybraných světových a českých médiích
Salajková, Linda ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem tlumočníka a tlumočení vytvářeným českými tištěnými periodiky v období let 1990 až 2012. Cílem práce je zjistit, jak tlumočníci v médiích prezentují sami sebe, jak je prezentují novináři a nakolik tento obraz akceptuje veřejnost. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se zaměřuje na metody mediální a diskursivní analýzy, na charakteristiku oblastí tlumočení, vzdělávání tlumočníků a na jejich profesní organizace v České republice. Empirická část prostřednictvím analýzy více než osmi set článků o tlumočení hledá mediální diskurs o tlumočení vytvářený českým tiskem během sledovaného období. Analýza ukázala, že diskurs se s postupem času měnil a že tlumočníci sami sebe vidí jinak, než je popisují novináři. Empirická část obsahuje i výsledky ankety reprezentující veřejné mínění. Z ankety vyplynulo, že veřejné mínění je odlišné od mediálního diskursu.

Miřenka Čechová
Janečková, Kateřina ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; SOPROVÁ, Jana (oponent)
Monografická práce se zaměřuje na tvorbu Miřenky Čechové, jedné z předních osobností našeho současného jevištního umění. Přibližuje její osobnost a umělecký vývoj od studia tanečního umění k mimickému a fyzickému divadlu. Představuje její přínos pro současné české fyzické divadlo a odkazuje na její zahraniční úspěchy. Všímá si její úlohy jako spoluzakladatelky souborů Theatro Pantomissimo a Spitfire Company. Mapuje tvorbu těchto souborů a odkrývá pracovní i pedagogické postupy při přípravě autorských představení.

Využití nově syntetizovaného amocharu ke stabilizaci a sorpci kovů a metaloidů.
Ouředníček, P. ; Trakal, L. ; Komárek, M. ; Pohořelý, Michael
Možnost sanace půd, která je většinou založena na principu stabilizace a imobilizace potenciálně rizikových látek, je v posledních letech intenzivně studovanou a zkoumanou problematikou. Jedním z takovýchto stabilizačních činidel je i biochar, tedy forma aktivního uhlí, která má schopnost poutat na svůj povrch celou řadu kontaminantů včetně právě kovů a metaloidů. Biochary mají obecně vysoce aktivní povrch a přítomnost různých funkčních skupin (např. COO–) zodpovědných za tvorbu chelátů a alkalických prvků (Ca2+, K+, Na+ a Mg2+) reprezentující kationtovou výměnu; v kombinaci s vysokými hodnotami pH (7,00 až 10,0) poukazují na jejich efektivní sorpční kapacitu vázat na svůj povrch kovy a metaloidy z roztoku (z půdní vody), zejména pak v kyselých půdách (tedy v oblastech postižených intenzivní důlní činností). Dále lze sorpční účinnost biocharů ještě zvýšit/vylepšit (zejména pak v případech odstraňování As (V) nebo Cr (VI)) a to pomocí různých modifikací. A právě modifikací biocharu pomocí amorfního oxidu manganu (AMO), byl vytvořen nový sorbent AMOchar. Produkt byl připraven přidáváním biocharu přímo do roztoku reaktantů při syntéze AMO. Samotný AMOchar je tak tvořen především Mn-oxaláty, které jsou přítomny ve formě povlaků na povrchu částic biocharu. Sorpční účinnost tohoto sorbentu pak byla i přes poměrně zásadité pH AMOcharu vysoká pro všechny testované rizikové prvky. Konkrétně byla sledována vysoká sorpce nejen pro Pb (téměř 99 %) a Cd (51,2 %) ale i pro As (91,4 %). Modifikace biocharu pomocí AMO též signifikantně snížila extrakci Mn, díky čemuž by nemělo, v případě reálného používání tohoto sorbentu pro sanaci půd, docházet k post-kontaminaci půdy právě manganem, který se uvolňuje z Mnoxalátů při rozpouštění jinak vysoce účinného sorbentu AMO.
Plný tet: SKMBT_22316111113040 - Stáhnout plný textPDF
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textPDF

Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující: i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci. ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze. iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS. Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.

Individuální hlasová variabilita a informace o rozeznávání predátorů obsažené ve vokální komunikaci morčat domácích (Cavia porcellus)
Baklová, Aneta ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Morčata reprezentují domestikované prekociální hlodavce, kteří se stali běžnými domácími mazlíčky. Od narození naplno vokalizují. Práce byla věnována zvukovým projevům mláďat morčat. Cílem práce bylo 1) určit věk, kdy bude prokazatelná vokální individualita zvuku whistle; 2) otestovat možné ultrazvukové signály a 3) prozkoumat antipredační chování a varovné zvuky v přítomnosti vzdušného (dravec) a pozemního predátora (pes) a člověka (kontrolní test). Celkem 16 mláďat morčat bylo otestováno na vokální individualitu, 28 mláďat na ultrazvukové signály a 27 odrostlých mláďat na rozeznávání predátorů. V rámci testování vokální ontogeneze v průběhu prvních 9 dnů od narození, byly pozorovány změny jak v časových a frekvenčních parametrech, tak i v parametrech intenzity. Při testování vokální individuality validovaná diskriminační analýza (DFA) založena na deseti akustických parametrech přiřadila jednotlivé zvuky ke správným jedincům s následující úspěšností: den 1 = 71,9 %, den 3 = 58,8 %, den 5 = 53,10 %, den 7 = 50,60 % a den 9 = 63,10 %. Nejvyšší naměřená frekvence u zvuku whistle byla 30,03 kHz. Při rozpoznávání predátorů byly měřeny reakce strnutí, útěk a ostražitost. V přítomnosti psa morčata reagovala nejdéle a nejčastěji strnutím. Při vystavení dravci jsem u morčat nejdéle a nejčastěji pozorovala útěk a následné strnutí. Na přítomnost člověka morčata nejvíce reagovala ostražitostí. Zaznamenala jsem pouze dva případy výstražných signálů - drrr v přítomnosti psa a chirrup jako reakci na dravce. V práci jsem dospěla k závěrům, že: 1) individualita morčat je prokazatelná od prvního dne života morčat a míra individuálně rozdílných vokálních parametrů se s věkem mění; 2) morčata jsou schopna vokalizovat do frekvence 30 kHz, ale pro jejich komunikaci nejsou vysokofrekvenční signály klíčové; 3) morčata rozeznávají pozemní a vzdušné predátory, ale varovné zvuky vydávají jen zřídka.