|
| |
|
|
Materiálové a energetické využití suchého stabilizovaného čistírenského kalu - výroba biocharu středně-teplotní pomalou pyrolýzou.
Pohořelý, Michael ; Moško, Jaroslav ; Zach, Boleslav ; Šyc, Michal ; Václavková, Šárka ; Jeremiáš, Michal ; Svoboda, Karel ; Skoblia, S. ; Beňo, Z. ; Brynda, J. ; Trakal, L. ; Straka, Pavel ; Bičáková, Olga ; Innemanová, P.
V článku jsou shrnuty hlavní vlastnosti biocharu (biouhlu) vyrobeného středně-teplotní pomalou pyrolýzou anaerobně stabilizovaného čistírenského kalu.
Plný tet: SKMBT_C22017071208540 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Efektivita chemické stabilizace kontaminované půdy pomocí amorfního oxidu manganu
Tomášová, Zdeňka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Trakal, Lukáš (oponent)
Riziko spojené s kontaminací půd toxickými (polo)kovy je aktuálním tématem životního prostředí. Jednou z in situ sanačních technologií je chemická stabilizace kontaminovaných půd, např. pomocí přídavku oxidů železa, manganu nebo hliníku. Oxidy manganu se přirozeně vyskytují v půdách a díky svým příznivým vlastnostem, jako např. nízkému bodu nulového náboje, vysokému specifickému povrchu a struktuře umožňující snadné přijetí iontů, mohou být dobrými sorbenty toxických kovů a polokovů. Předmětem této diplomové práce je zjištění efektivity chemické stabilizace kontaminované půdy pomocí amorfního oxidu manganu (AOM) v různých pH podmínkách. V zemědělské půdě z oblasti Příbrami kontaminované imisemi z olověné hutě, s koncentracemi Pb 1 100 mg/kg, Zn 294 mg/kg, Cd 4,98 mg/kg, As 118 mg/kg a Sb 48,9 mg/kg, byl uložen AOM po dobu 2 a 6 měsíců. Na takto ošetřené půdě byl následně proveden pH-statický loužící test v rozsahu pH 3-8. Přítomnost oxidu v půdě vedla k zvýšení jejího přirozeného pH (z 5,77 původní půdy na 6,59 při 2 měsících inkubace a 6,23 po 6 měsících). Zatímco u Cd a Zn nebyl pozorován výrazný vliv AOM na vyluhovatelnost, v případě Pb, Cu, As a Sb se sorbent jevil jako efektivní stabilizační činidlo. K snížení dostupnosti Pb došlo pouze v kyselých podmínkách (např. při pH 3 na 22 % u vzorku s...
|
|
|
Využití nově syntetizovaného amocharu ke stabilizaci a sorpci kovů a metaloidů.
Ouředníček, P. ; Trakal, L. ; Komárek, M. ; Pohořelý, Michael
Možnost sanace půd, která je většinou založena na principu stabilizace a imobilizace potenciálně rizikových látek, je v posledních letech intenzivně studovanou a zkoumanou problematikou. Jedním z takovýchto stabilizačních činidel je i biochar, tedy forma aktivního uhlí, která má schopnost poutat na svůj povrch celou řadu kontaminantů včetně právě kovů a metaloidů. Biochary mají obecně vysoce aktivní povrch a přítomnost různých funkčních skupin (např. COO–) zodpovědných za tvorbu chelátů a alkalických prvků (Ca2+, K+, Na+ a Mg2+) reprezentující kationtovou výměnu; v kombinaci s vysokými hodnotami pH (7,00 až 10,0) poukazují na jejich efektivní sorpční kapacitu vázat na svůj povrch kovy a metaloidy z roztoku (z půdní vody), zejména pak v kyselých půdách (tedy v oblastech postižených intenzivní důlní činností). Dále lze sorpční účinnost biocharů ještě zvýšit/vylepšit (zejména pak v případech odstraňování As (V) nebo Cr (VI)) a to pomocí různých modifikací. A právě modifikací biocharu pomocí amorfního oxidu manganu (AMO), byl vytvořen nový sorbent AMOchar. Produkt byl připraven přidáváním biocharu přímo do roztoku reaktantů při syntéze AMO. Samotný AMOchar je tak tvořen především Mn-oxaláty, které jsou přítomny ve formě povlaků na povrchu částic biocharu. Sorpční účinnost tohoto sorbentu pak byla i přes poměrně zásadité pH AMOcharu vysoká pro všechny testované rizikové prvky. Konkrétně byla sledována vysoká sorpce nejen pro Pb (téměř 99 %) a Cd (51,2 %) ale i pro As (91,4 %). Modifikace biocharu pomocí AMO též signifikantně snížila extrakci Mn, díky čemuž by nemělo, v případě reálného používání tohoto sorbentu pro sanaci půd, docházet k post-kontaminaci půdy právě manganem, který se uvolňuje z Mnoxalátů při rozpouštění jinak vysoce účinného sorbentu AMO.
Plný tet: SKMBT_22316111113040 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Posouzení vlivu skládky Jezera na životní prostředí
Bidrman, Zdeněk ; Trakal, Lukáš (vedoucí práce) ; Irena, Irena (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení dopadu uzavřené skládky Jezera na kvalitu podzemní vody a životní prostředí svého okolí. (Skládka se nachází na území vedeném jako "Stará ekologická zátěž"). V rámci diplomové práce byla vyhodnocena data z monitoringu podzemních vod za posledních 7 let. Vyhodnocení dat probíhalo jejich uspořádáním, porovnáním s limitními hodnotami z legislativy a okomentováním trendů koncentrace znečišťujících látek v čase. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že koncentrace většiny monitorovaných prvků postupem času klesají, až na určité skupiny látek, zejména skupiny těžkých kovů, jejichž hodnoty jsou v průběhu času neměnné. Na základě zjištěných údajů je možné konstatovat, že provedené zabezpečení skládky a jejího přilehlého okolí proběhlo úspěšně. Vzhledem k poměrné lukrativnosti pozemků a zvyšujícímu se tlaku na zástavbu daného území je třeba zvážit další pozorování kvality podzemních vod v lokalitě a úpravu rozsahu pozorovaných látek dle provedeného vyhodnocení.
|
|
|
Nakládání s komunálními odpady v Klášterci nad Ohří
Bartáková, Michaela ; Trakal, Lukáš (vedoucí práce) ; Irena, Irena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku odpadového hospodářství města Klášterce nad Ohří. Práce se zabývá identifikací lokalit s nelegálně uloženým odpadem v Klášterci nad Ohří a jeho okolí a vyhodnocením ekologického rizika takto nalezených černých skládek.
V tomto území zatím nebyla realizována žádná studie, která by řešila a hodnotila odpadové hospodářství, proto shledávám vybrané téma diplomové práce za přínosné a inovativní.
|
|
|
Sorpce rizikových prvků na odpadní materiály z výroby olivového oleje
Hovorka, Miloš ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Trakal, Lukáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je ověřit účinnost odpadního materiálu z výroby olivového oleje na imobilizaci rizikových prvků Pb, Cd a Zn v extrémně kontaminované půdě a experimentálně ověřit následující hypotézu: aplikace odpadního materiálu z výroby olivového oleje omezí dostupnost rizikových prvků v půdě a zároveň zlepší zásobenost půdy dostupnými živinami i biologické vlastnosti této půdy. Práce je členěna na dvě části a to na teoretickou část - literární přehled a část experimentální.
Literární přehled obsahuje obecný popis rizikových prvků a jejich možných škodlivých vlivů na živé organismy, uvádí jejich možné zdroje vstupu do životního prostředí, popisuje chování těchto prvků v půdě, zejména děje, které se podílí na jejich retenci půdou. Dále jsou zde naznačeny možné metody remediace půdy kontaminované rizikovými prvky a podrobněji je popsána technika imobilizace pomocí půdních přídavků. Poslední podkapitola této části je věnována odpadnímu materiálu z výroby olivového oleje, jehož vlastnosti se testovali v experimentální části této práce.
Experimentální část je zaměřena na ověření sorpčních schopností odpadního matriálu z výroby olivového oleje pro vybrané rizikové prvky. Jako odpadní materiál byl použit suchý olivový zbytek (označovaný jako DOR) a DOR po remediaci těmito druhy hub: štětičkovec žlutavý (Penicillium chrysogenum), outkovka druhu Coriolopsis floccosa, šedopórka osmahlá (Bjerkandela adusta) a pevník nachový (Chondrostereum purpureum). Pomocí analytických metod došlo ke stanovení koncentrací prvků, pH, bodu nulového náboje (pHpzc) a kationtové výměnné kapacity (KVK) u jednotlivých vzorků reprezentujících surový materiál DOR a DOR po remediaci vybranými druhy hub. Sorpčím experimentem byla u jednotlivých materiálů stanovena sorpční účinnost pro prvky Cd, Pb a Zn. Stabilita vazby rizikových prvků se sorbentem byla ověřena desorpcí. V laboratorních inkubačních experimentech se sledovala změna mobility rizikových prvků v kontaminované půdě v závislosti na dávce a typu odpadního materiálu. Zároveň se sledovaly i obsahy dostupných esenciálních prvků v půdě. Obsahy prvků byly stanoveny metodami atomové spektrometrie (ICP-OES) a výsledky vyhodnoceny adekvátními statistickými metodami.
Výsledky ukázaly dobré sorpční schopnosti odpadního materiálu DOR, především po jeho transformaci pomocí různých druhů hub, pro rizikové prvky, a to zejména Pb, méně pak Cd a Zn. Desorpční experiment však prokázal nestabilitu vazeb prvků ve vzorcích DOR, zejména v případě Zn, která se projevila i při inkubačním experimentu. Tato nestabilita je zřejmě dána nízkým pH materiálu DOR, proto by bylo vhodné při dalších výzkumech brát v úvahu zvýšení hladiny pH těchto vzorků. Z hlediska prvkového složení se zdá být biotransformovaný DOR dobrým zdrojem minerálních živin. Přídavky DOR v půdě navíc zvýšily přístupnost živin jako je Cu, Fe a Mn pro rostliny.
|
host ::
RSS.