|
Kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu Orlicka
VLASÁKOVÁ, Veronika
Hlavním cílem této práce bylo zhodnocení kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu v regionu Orlicko. Pro získání výsledků byl použit sběr jak sekundárních, tak i primárních dat. Metodou přímého dotazování bylo získáno 1584 validních dotazníků, jejich zpracování se uskutečnilo pomocí výpočetní techniky- programů MS Excel a Statistika Cz v.6. K interpretaci dat bylo použito nástrojů deskriptivní statistiky, k jejich otestování pomohly analýzy hypotéz. Byl proveden terénní výzkum oblasti. Zjištěné atraktivity byly ve formě polygonů zaneseny do nově vytvořené vrstvy geografického informačního systému Janitor. V regionu Orlicko existuje více než 130 kulturních movitých památek ve 21 typech. Toto zjištění jen potvrzuje domněnku o diverzifikaci struktury předpokladů cestovního ruchu spojeného s dědictvím. Více než 5 typů památek nabízí obec Varvažov, Čimelice, Orlík nad Vltavou a Mirovice. V prvních čtyřech je lokalizovaná alespoň jedna velmi významná atraktivita, tyto obce též vykazují nejvyšší potenciál. Bylo tedy prokázáno, že se význam kulturního dědictví v obcích liší. U skupin návštěvníků segmentovaných podle pohlaví, míry participace na kulturně-historických atraktivitách a podle názoru na historii, byly zjištěny významné rozdíly v motivech a v charakteristikách cílového místa, které ovlivňují výběr místa dovolené. Uvolnění se od každodenního života a práce, návštěva zajímavých míst a jejich poznání, patří mezi hlavní motivy dovolené. Účastníci se během svého volna chtějí pobavit a změnit prostředí. Se vzrůstající účastí na kulturním cestovním ruchu, nebo se zvyšujícím se zájmem o historii, stoupá také důležitost kulturně-historických atraktivit v lokalitě. Stejnou tendenci je možno pozorovat u poznání jako motivu dovolené. Nejvyšší důležitost je při výběru místa dovolené přikládána přírodnímu prostředí, existenci historických měst v regionu, zdravému prostředí, možnosti občerstvení a stravování a možnosti koupání. Pro ženy obecně, jsou kulturně-historické atraktivity v regionu a motivy s nimi spojené významnější než pro muže. Ve vymezené oblasti existují vysoké předpoklady pro využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Nejvýznamnější atraktivity jsou soustředěny do několika obcí. Oblast ale není pro návštěvníky prvotně spojena s kulturou, motivy jejich návštěvy jsou spíše spojeny s rekreací. Právě proto se zde nabízí možnost rozvoje kulturně-historických atraktivit jako zdroje sekundární nabídky.
|
|
Finanční dopady ekonomické krize na hudební festivaly klasické hudby v České republice
Jelínek, Jakub ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Mikan, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Finanční dopady ekonomické krize na hudební festivaly klasické hudby v České republice" má za cíl zmapovat a interpretovat dopady ekonomické krize na vybrané kulturní akce v oblasti klasické hudby, a to pomocí deskripce vlivu eventuálního poklesu finančních prostředků na výstupy a efektivitu těchto subjektů. V první části popisuje práce základní teoretická východiska financování kultury a kulturní politiky v České republice a představuje základní ekonomické teorie chování ekonomiky v době ekonomických krizí jako určité východisko pro další interpretaci výkonu daných organizací. Druhá část práce přináší kvalitativní výzkum možných proměnných na reprezentativním vzorku festivalů v oblasti klasické hudby pomocí obsahové analýzy výročních zpráv daných institucí a sekundární analýzy dalších dat relevantních institucí. V závěrečné části se pokouší o zhodnocení vlivu ekonomické krize na kulturní sektor, potvrdit a vyvrátit dané premisy a zhodnotit finanční stabilitu českých festivalů klasické hudby vůbec.
|
|
Břišní tanec jako multikulturní fenomén
Ebelová, Patricie ; Opletalová, Lenka (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Tato práce pojednává fenoménu břišního tance jako o multikulturním jevu. Autorka si vybrala toto téma z několika důvodů. Prvním byla jeho podstata, která vybízí k interdisciplinárnímu pojetí, což je rys ryze kulturologický. Druhým důvodem byl fakt, že se autorka zabývá břišním tancem prakticky a díky tomu dokáže tento fenomén lépe reflektovat v teoretické rovině. Její teoretická i praktická znalost břišního tance jí umožnila navštěvovat jednotlivé kurzy a tak lépe proniknout do nově vzniklé subkultury břišních tanečnic v Čechách. Posledním důvodem, který ovlivnil autorčin zájem o tento fenomén, je její středoškolské studium na umělecké škole. Autorka proto ve své práci klade důraz nejen na humanitní vědy studované na FFUK, ale snaží se též uplatnit pohled výtvarný. Přistupuje k tanci jako ke specifickému způsobu lidské kreativity. Tanec sám o sobě tak pojímá nejen jako umělecké dílo, ale i jako silný inspirační zdroj pro umělce.
|
|
Typologie výzdoby knih hodinek pozdního středověku (Hodinky z Národního musea v Praze, XVI.G.77)
Horáková, Dominika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je základní uvedení do problematiky knih hodinek pozdního středověku; práce shrnuje základní kontexty liturgické, kulturně-historické, uvádí rovněž obecné ikonografické a typologické varianty výzdoby. Kapitola 4.2. rozšiřuje tuto základní typologii o konkrétní, zevrubněji zkoumaný případ knih hodinek z Knihovny Národního muzea v Praze (XVI G 77). Oproti ukázkám v předchozí kapitole (4.1.) je tento rukopis příkladem běžné produkce knih hodinek a od modelových liturgických a ikonografických variant, které popisují základní monografie zabývající se typologií knih hodinek, se značně liší - je o poznání zjednodušený jak z hlediska výskytu celostranných figurálních miniatur, tak z hlediska jejich obsahu: nenalezneme zde žádný ucelený ikonografický cyklus, včetně užívání ikonografických novinek či zvláštností, které by mohly napomoci při dataci a určení původu. Namísto mariánského cyklu, který nejobvykleji doprovází Hodinky Panny Marie, se v Hodinkách Knihovny Národního muzea setkáváme s pozměněným mariánským cyklem, jenž je však jakoby náhodně rozprostřen po celém rukopise a nerespektuje jednotlivé texty. Ohledně datace rukopisu a místa vzniku se pokouším o vlastní hypotézu, založenou na polemice se třemi existujícími zmínkami o tomto rukopise (Katalog Knihovny Národního muzea Pavla...
|
|
Mezi Prahou a Vídní. Hermann Bahr a J.S. Machar v prostorech (středo)evropského modernismu
Kostrbová, Lucie ; Brabec, Jiří (vedoucí práce) ; Fialová, Ivana (oponent) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tématem disertační práce jsou vztahy mezi českou a vídeňskou literární modernou v devadesátých let 19. století, pro něž byly klíčové kontakty mezi Hermannem Bahrem a J. S. Macharem. Kontextuální předpoklady, povaha a význam těchto vztahů jsou analyzovány ve dvou monografických kapitolách. První kapitola je věnována utváření a proměnám Bahrova programu moderny v pohybu mezi Berlínem, Paříží a Vídní, interpretována jsou jeho základní programová hesla (Nervenkunst, Nervenromantik, Überwindung des Naturalismus, die Moderne, das gute Europäertum, Entdeckung der Provinz), která od počátku devadesátých let 19. století měla ohlas i v české kritice (F. Zákrejs, J. S. Machar, F. V. Krejčí aj.). Bahrovo pojetí vídeňské moderny, rakouské kultury a program revue Die Zeit byl podstatně ovlivnil pařížský zážitek plurality umělecké produkce. Druhá kapitola sleduje proměny tvorby J. S. Machara po jeho přesídlení z Prahy do Vídně v roce 1889. Povaha Macharovy vídeňské zkušenosti je interpretována v textech různých žánrů (lyrika, korespondence, autobiografie, polemika, esejistika) a na základě literárních a intelektuálních kontaktů a jejich proměn, pozornost je věnována zejména jeho vztahu k Jaroslavu Vrchlickému a T. G. Masarykovi. Podrobně je pak studována geneze a průběh vztahu mezi Macharem a Bahrem, v literární...
|
|
Pohřební rituály Benuaqů
Trnková Lorencová, Radmila ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Navrátilová, Alexandra (oponent) ; Maiello, Giuseppe (oponent)
Předmětem předkládané disertační práce jsou dajakové Benuaq a jejich pohřební rituály ve vztahu k identitě. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakou roli hraje rituál při utváření, zachovávání či přetváření objektivizované reality a sociálních vztahů, jak může posloužit v případě krize skupiny, ať už je tato krize způsobena úmrtím jednoho z jejích členů a nebo vnějšími vlivy, a jakou hraje úlohu při formování a prezentování kolektivní identity skupiny. V práci je nejprve nastíněna stručná historie dajaků ve vztahu k jejich identitě a pohřebním rituálům jakožto uvedení do socio-kulturního kontextu, ve kterém se Benuaqové nacházejí. V další části je předložen popis několikafázového pohřebního rituálu Benuaqů Idatn. Ve třetí části práce je aplikován Bergerův a Luckmannův přístup a je vysvětleno, jak je skrze rituál konstruována realita a identita participantů a zároveň jakým způsobem může rituál sloužit při konstruování a prezentování kolektivní identity.
|
|
Výskyt domácích a divokých forem velbloudů ve starém světě a jejich hospodářské využití
Burgerová, Michaela ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Rod velbloud (Camelus) zahrnuje dva druhy, velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) a velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus). Velbloudi mají široké pole využití. Lidé v arabských zemích, ale i v Indii a Egyptě je využívají jako hospodářská zvířata, na mléko na maso, nebo i v zájmových chovech jako transportní zvířata nebo jako jezdecká zvířata. Cílem této práce bylo shromáždit materiály o chovu a využití velbloudů v jeho roli hospodářského zvířete v odlišných kulturách a zemích, a dále o podmínkách chovu v lidské péči u soukromých chovatelů a v zoo. První část práce obsahuje informace o fylogenezi a původu čeledi velbloudovitých, taxonomii velbloudů, dále krátké informace o domestikaci a historii využití velbloudů. Jsou zde i popsány oba dva druhy, z hlediska biologie druhu atd., a k tomu krátká zmínka o velbloudích křížencích a plemena velbloudů. Druhá část práce je zaměřena na využití velbloudů. Přednostní a nejrozšířenější využití je na produkci mléka, dalších produktů z mléka velbloudů, fermentaci mléka. Další využití je na masnou užitkovost, hodnocení složení masa, popisuje produkty. Jeho využití je i pro ostatní užitkové části jako hříva a vlna, ta pochází především od velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus). Jako poslední je pracovní využití velbloudů, a to nošení břemen a nákladů a zájmové využití. V práci jsou popsány podmínky chovu velbloudů v lidské péči, chov velbloudů v Somálsku, podmínky pro přísun vody a výživu, podmínky chovu také v České republice, rozšířený je především chov v zoologických zahradách.V ČR jsou velbloudi chováni u soukromých chovatelů v malé míře. Pro porovnání jsou uvedeny také podmínky chovu velbloudů v lidské péči v Austrálii.
|
|
Šanson v českém divadle
Štípková, Miroslava ; Christov, Petr (oponent) ; Just, Vladimír (vedoucí práce)
Šanson Je charakterizován jako píseň, která předává určité sdělení. Proto je nejdůležitější složkou text a citlivá, osobitá interpretace. Interpret vyslovuje emoci prostřednictvím hudby, textu a hereckého projevu, často se sám ztotožňuje s postavou, o níž zpívá. Řada autorů své šansony také interpretuje, pak se jedná o zcela osobní výpověď. Šanson v sobě nese herecký prvek, avšak nejde o samoúčelný efekt, nýbrž o prostředek k vyjádření myšlenky písně a rovněž k oslovení publika, navázání kontaktu a komunikaci s divákem. Je proto možné nazvat šanson divadelní písní. Šanson je žánrem, který se v českém prostředí objevil na počátku 20. století a zrodil se v kabaretu. České tvůrce ovlivnila produkce šansonů v uměleckých a literárních kabaretech ve Francii, v Německu a v dalších zemích. Po první světové válce zažíval český kabaret rozkvět, avšak brzy se přežil. Žánry typické pro kabaret, mezi nimi i šanson, pak našly pokračování v jiných formách umělecké produkce. V meziválečném období se tak šanson objevil v revuích a v politických satirách (Osvobozené divadlo), v hudebních komediích (Nové divadlo) i na koncertních pódiích (R. A. Dvorský). Po druhé světové válce se k šansonu vracejí divadla malých forem konce padesátých let a let šedesátých (Reduta, Rokoko, Paravan, Semafor, Večerní Brno). V této době se...
|
|
Katalogy gramofonových firem ze začátku 20. století
Gössel, Gabriel ; Šír, Filip
Pojmem šedá literatura je možné označit také dokumenty typu nakladatelské či firemní katalogy. K takovým patří také katalogy gramofonových firem, které přinášely svědectví o produkci zvukových dokumentů, resp. nahrávek. Tyto nahrávky jsou dodnes součástí sbírek řady institucí, avšak žádná z nich nevlastní tyto sekundární informační zdroje a není proto schopná přispět k celkovému pohledu na kulturní dědictví doby, kdy se gramofonový průmysl začal bouřlivě rozvíjet.
Plný text: idr-1042_2 -  PDF; idr-1042_3 - PDF
Prezentace: idr-1042_1 - PDF
Videozáznam: idr-1042_4 -  MP4
|
|
Pivo jako motiv cestovního ruchu
Marek, Tomáš ; Mlejnková, Lena (vedoucí práce) ; Voříšková, Barbora (oponent)
V této práci je vymezen a charakterizován Liberecký kraj z pohledu geografického a z pohledu cestovního ruchu. Následně je v práci vymezeno pivo jako motiv cestovního ruchu, popsáno pivo v historických souvislostech a význam piva pro českou kulturu. Hlavní cílem práce je charakterizovat cestovní ruch spojený s pivem v Libereckém kraji, a to v jeho konkrétních podobách, shrnutí těchto poznatků a vytvoření doporučení. Pro tyto účely byly použity metody kompilace a komparace z dostupných sekundárních zdrojů a interview se zainteresovanými osobami. Dílčím cílem práce v praktické části je navrhnout produkt cestovního ruchu vycházející z nasbíraných informací v předešlé části práce, z vlastního pozorování, ale i ze sekundárních zdrojů jako jsou zprávy v periodickém nebo denním tisku nebo z rozhovorů se zainteresovanými osobami. Tento produkt má formu zájezdu za atraktivitami spojenými s pivem na vybraném území.
|
host ::
