|
|
Didaktická interpretace románu Meta
Lacinová, Kristina ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavením románu Meta v rámci současné české scény, jeho analýzou, interpretací z žánrového a naratologického hlediska a didaktickým potenciálem. Nejdříve se zabýváme obecným pojetím populární a fantastické literatury, jejím potenciálním významem ve výuce a knižními kategoriemi young adult a new adult, neboť pod tyto žánry a kategorie spadá zkoumaný román Meta. Zasazujeme dílo do kontextu české i světové fantasy literatury a uvádíme, jak je vnímáno literární kritikou. Hlavním cílem práce je vystižení didaktického potenciálu románu a prokázání širokých možností jeho využití při výuce literatury. Sloužit k tomu bude strukturální analýza a interpretace témat a myšlenek. Touto podrobnou literárněvědnou analýzou chceme dokázat, že by se na dílo nemuselo pohlížet pouze jako na populární literaturu bez hlubších myšlenek, ale že by se mohlo svou výstavbou, tématy a celkovým smyslem lišit od většiny novodobé tvorby pro mládež a mladé dospělé. Nejenže dílo zprostředkovává silný prožitek četby, ale z literárněvědného hlediska je text tvořen zajímavými narativnímu postupy, roztříštěnou kompozicí a nabízí kritický pohled na dnešní společnost, její problémy, mentalitu, moderní a technický způsob života. Interpretací hlavních témat chceme prokázat, že jsou mladým čtenářům blízká,...
|
|
|
Antická mytologie v trilogii Proroctví od Josephine Angelini
Roudná, Karolína ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Bakalářská práce nesoucí název téma Antická mytologie v trilogii Proroctví od Josephine Angelini se zaměřuje na analýzu "young adult" a mytologických prvků v trilogii obsažených. V knižní sérii je očividná inspirace antickou mytologií, jedná se de facto o vyobrazení trójské války v kontextu 21. století, která se opět odehrává v rámci reinkarnace mýtických hrdinů. V bakalářské práci ovšem nechybí ani kapitola týkající se mýtů obecně. Hlavní cíl této bakalářské práce je postihnout veškeré podobnosti, odlišnosti a převzaté prvky z mytologické předlohy čili z pramenů. Současně s cílem práce je zde snaha apelovat na důležitost doplnění slovníčků v knihách s mytologickou tematikou. Vychází se z poznatku, že neznalý čtenář mytologie může být poněkud zmaten, vzhledem ke zapracování mýtů do vlastního příběhu s odlišnou dějovou linií. Je tedy kladen důraz na zachycení všech těchto odlišností. I z těchto důvodů je práce doplněna o literárně-vědný kontext, vysvětlení klíčových termínů, zpracování analýzy vypravěče, kompozice, časoprostoru etc. Bakalářská práce dále obsahuje kapitoly zaměřené na čtenářský ohlas na sérii Proroctví z českého i zahraničního prostředí spolu s přepisy rozhovorů s knižními influencery. Analýza byla provedena na základě již zmiňované série Josephine Angelini, která byla komparována s...
|
|
|
Integrace dětí z institucionální péče do samostatného života
KREJČOVÁ, Kateřina
Opuštění ústavní výchovy je pro mladé dospělé významným milníkem. Po opuštění ústavu se mohou ocitnout úplně sami na okraji společnosti. Proto se tato práce zabývám právě životem mladých dospělých po skončení ústavní výchovy. Mapuje jejich kroky po několika letech samostatného života. Práce se zabývá problematikou ukončení ústavní výchovy a následným samostatným životem mladých dospělých. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak jsou mladí dospělí připravováni na přechod do samostatného života. Práce dále zjišťuje, jak se proces integrace daří a jaké nástroje jsou používány pro jeho usnadnění. Rozdělena je práce na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy. Prvním pojmem je sociální pracovník. Ten je zde uváděn ve všech podobách, se kterými se mladý dospělý může setkat při opouštění ústavní péče. Dále je zde definována ústavní výchova. Její jednotlivé typy a rozdělení. Práce definuje cílovou skupinu, tedy mladé dospělé. V samostatné kapitole se práce věnuje dětskému domovu a fázi odchodu ze zařízení s ohledem na cíl práce. Jsou zde zmapovány některé projekty zaměřené na podporu integrace dětí z institucionální péče do samostatného života. V rámci výzkumu byla zvolena kvalitativní metoda sekundární analýzy dokumentů mladých dospělých, kteří zařízení ústavní výchovy opustili. Tato analýza má ukázat úspěšnost mladých dospělých v samostatném životě. V práci je uvedena současná podoba jejich života. Výzkumné výsledky ukazují zapojení do projektu. Součástí je i vyhodnocení znalostí po absolvování projektu, který má se samostatným životem pomoci. Z výzkumu vyplývá, že i přes rovnost šancí, kterou se dětský domov snažil dětem během let strávených v ústavní péči připravit, se samostatného života každý chopil jinak. Je zde patrné, že záleží nejen na možnostech a šancích, ale také na osobním postoji každého mladého dospělého, jeho návycích a zázemí, ze kterého do ústavní výchovy přichází. Přes individuální přístup a respektování potřeb jednotlivých mladých dospělých zařízením i pracovníky speciálních programů, se ne každému mladému dospělému podaří po opuštění dětského domova začít žít úspěšný a spokojený život.
|
|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v důsledku úmrtí blízké osoby. Zaměřuje se na mladé dospělé, kterým zemřel blízký příbuzný (rodič, prarodič), v rámci dospívání a dospělosti. Cílem práce je zjistit výskyt posttraumatického rozvoje u devíti mladých dospělých a zmapovat v jakých oblastech a jak se posttraumatický rozvoj projevuje. Dále porovnat výsledky s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové a s modelem bitvy použitým v dizertační práci Hany Valentové. Teoretická část práce je věnována představení tématu úmrtí blízké osoby a popisu posttraumatického rozvoje, jeho definici, modelům a faktorům, které ho ovlivňují. V rámci empirické části práce je využito kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti respondenty a následné obsahové analýzy s využitím otevřeného kódování. Analýzou bylo zjištěno sedm hlavních oblastí posttraumatického rozvoje, jedná se o oblast vztahů, důvěry v překonání krizových situací, duchovního posunu, profesního směřování, změny vztahu k sobě, hodnoty života a nových možností. V rámci výzkumu se objevilo i několik důležitých proměnných, mezi které patří například sociální podpora, hledisko vlastní víry a téma uvědomění si vlastní konečnosti života/smrtelnosti. Klíčová slova posttraumatický rozvoj, trauma, smrt, mladý...
|
|
|
Age-related variables in ELT training
Koutská, Iva ; Dvořák, Bohuslav (oponent)
Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Katedra anglického jazyka a literatury RIGORÓZNÍ PRÁCE ABSTRAKT V ČESKÉM JAZYCE Age-related variables in ELT training Příprava učitelů anglického jazyka pro různé věkové skupiny Mgr. Iva Koutská, Ph.D. Studijní program: Učitelství pro střední školy Studijní obor: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy - anglický jazyk 2020 Abstrakt Příprava (budoucích) učitelů anglického jazyka má v České republice dlouhou tradici, nicméně existuje zde jedna oblast, která je v přípravě budoucích učitelů anglického jazyka i v další přípravě/v dalším rozvoji stávajících učitelů anglického jazyka stále podceňovaná, a to je příprava (budoucích) učitelů anglického jazyka pro různé věkové skupiny, respektive pro všechny věkové kategorie. Programy přípravy učitelů anglického jazyka jsou orientované na základní školy (tj. 1. stupeň a 2. stupeň) a na střední školy. Typický český absolvent je tedy připraven a vzdělán k výuce anglického jazyka pro věkovou skupinu 6-19 let. Nicméně počet učitelů anglického jazyka v pre-primárním vzdělávání, či v kurzech pro dospělé a seniory stoupá každým dnem a vzdělávání v andragogice ani učitelství pro mateřské školy s přípravou (budoucích) učitelů anglického jazyka není nijak propojeno. Což v důsledku znamená, že učitel...
|
|
|
Posttraumatický růst u adolescentů a mladých dospělých
Valentová, Hana ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent) ; Bartošová, Kateřina (oponent)
Disertační práce je zaměřena na posttraumatický růst u adolescentů a mladých dospělých. Předmětem výzkumného zájmu je zachycení reakcí a změn, které se objevují po specifickém podnětu - existenciálně prožitém traumatu, jehož podstatou je uvědomění si ohrožení života a následné uvažování o vlastní konečnosti. Teoretická část je věnována exkurzu k psychologickým a filosofickým zdrojům současných konceptů posttraumatického růstu, ve kterých nalézáme podporu pro náš předpoklad, že vnímané ohrožení života je určující pro specifický průběh posttraumatických reakcí. Dále se věnujeme konkrétnímu modelu PTG autorů Tedeschi a Calhouna, jejichž koncept změn po závažné životní události jsme zvolili jako výchozí pro náš výzkum, a jejichž dotazník PTGI využíváme v kvantitativní části. V empirické části jsme zvolili smíšený výzkumný design. Nejdříve byla realizována kvantitativní část výzkumu, které se účastnilo 407 respondentů ve věku 17-25 let. Cílem této části bylo zjistit míru posttraumatického růstu a prokázat, že vnímané ohrožení života se vyskytuje u respondentů napříč všemi kategoriemi události, projeví se vyšším dosaženým skórem v dotazníku PTGI i v jednotlivých faktorech. Kvalitativní část výzkumu byla založena na analýze rozhovorů s 13 respondenty ve věku 20- 25 let a byla realizována s cílem zachytit...
|
|
| |
|
|
Příušnice u adolescentů a mladých dospělých
BÖHMOVÁ, Monika
Cíle práce Cílem práce bylo zjistit průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých a zmapovat specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaký byl průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru s pacienty, kteří prodělali onemocnění příušnicemi a se sestrami pracujícími u praktických lékařů pro dospělé nebo děti a dorost. Rozhovory byly zachyceny záznamem na diktafon, nahráváním v telefonu nebo písemnou formou a zpracovány formou přímého přepisu. Výsledky Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze otevřeným kódováním, za pomoci metody papír a tužka. Z analýzy dat vzniklo celkem šest kategorií, které se dělí do dvou skupin: Rozhovory se sestrami a Rozhovory s pacienty s příušnicemi. Kategorie z rozhovorů se sestrami jsou: Očkování, Opatření u příušnic, Průběh příušnic dle sester. Kategorie z rozhovorů s pacienty s příušnicemi jsou: Spolupráce se zdravotnickým personálem, Informace od pacientů a použitá očkovací látka a Průběh příušnic u pacientů s příušnicemi. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, do kterých jsou zakódovány důležité informace a to vše jsme zařadili a znázornili do jednotlivých schémat. Závěr Z rozhovorů s respondenty jsme zjistili, jaký měli průběh příušnic adolescenti a mladí dospělí. Bylo zjištěno, že polovina respondentů měla vážnější komplikace, ale bez trvalých následků, pouze v jednom případě zůstal zhoršený sluch, ostatní vážné komplikace po vyléčení vymizely. U sester z výsledku vyplynulo, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. V hlavní problematice se všechny sestry orientovaly správně. Zjistili jsme, že sestry mají minimum vlastních zkušeností s tímto onemocněním, protože se s ním za svoji praxi setkávaly jen sporadicky a spíše ho znají jen teoreticky, i když v posledních letech se výskyt onemocnění příušnicemi zvyšuje a sestry by měly získat více zkušeností. Toto zjištění může mít za následek nedostatečnou informovanost o dodržování všech léčebných opatření. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že by bylo vhodné, aby lékaři a jejich sestry, kteří se s tímto onemocněním nesetkali, prošli edukačním seminářem, který by byl zaměřen na onemocnění příušnicemi, jejich příznaky, léčbu, možné komplikace a protiepidemická opatření, se kterými následně souvisí ošetřovatelská péče o nemocné s příušnicemi.
|
|
|
Analýza služeb veřejných knihoven se zaměřením na starší školní věk a období adolescence
Mrázová, Kristýna ; Landová, Hana (vedoucí práce) ; Nekolová, Kateřina (oponent)
Cílem práce je provést analýzu služeb českých veřejných knihoven se zaměřením na děti ve starším školním věku a v období adolescence a jejich srovnání se situací v zahraničí. V teoretické části je zpracována definice veřejné knihovny, přehled jejích služeb a rozbor některých služeb a akcí nabízených českými i zahraničními knihovnami pro děti ve starším školním věku a adolescentům. Praktická část je věnována rozboru historie a současného stavu čtyř zkoumaných knihoven (Městská knihovna v Táboře, Šmidingerova knihovna Strakonice, Městská knihovna v Českém Krumlově a Městská knihovna Soběslav). V této části je zpracován průzkum knihoven, který se zabýval tím, jaké služby a akce knihovny poskytují, anebo proč tyto služby neposkytují. Přínosem práce je analýza stavu různě velkých českých veřejných knihoven v oblasti služeb se zaměřením na starší školní věk a období adolescence a přehled těchto služeb nabízených českými i zahraničními knihovnami. Klíčová slova Veřejná knihovna Služby veřejné knihovny Starší školní věk Adolescence
|
|
|
Partnerství z pohledu muže a ženy
ELIAS, Annemarie
Tato bakalářská práce se zaměřuje na partnerský vztah mladých dospělých a to ze dvou stránek z pohledu muže a z pohledu ženy. Cílem bakalářské práce je, na základě prováděného výzkumu zjistit, jaká jsou očekávání partnerů ve vztahu, a zda se tyto očekávání liší na základě genderových stereotypů a rolí. V teoretické části se zabývám genderem, odlišnými postoji a očekáváními muže a ženy a partnerskými vztahy. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu, tedy na polostrukurovaných rozhovorech s partnery. Rozhovory byly prováděny na výzkumném vzorku, tvořeným 6 dobrovolníky (3 páry). Interview byly prováděny s každým partnerem zvlášť. Neboť se předpokládalo, že v nepřítomnosti partnera budou respondenti otevřenější a pravdomluvnější. Data byla zpracovávána v rámci páru a následně porovnávána s páry ostatními. Podle předpokladu byly nalezeny rozdíly mezi očekáváními mužů a žen ve vztahu, které vycházely z genderových rolí.
|
host ::
RSS.