|
| |
|
|
Bezpečnostní testování vybraných síťových protokolů a souvisejících zranitelností
Böhmová, Monika ; Šeda, Pavel (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou protokolů IPv6, ICMPv6 a DNS, zranitelnostmi těchto protokolů a jejich testováním. Jsou zde vysvětleny metody testování, mezi které patří metody black-box, white-box a grey-box. Testovací případy a scénáře jsou uvedeny pro testování metodami black-box a white-box, dále je rozlišováno manuální testování a testování za pomoci automatických nástrojů. Součástí práce je tvorba testovacího prostředí a nástroje pro automatické testování. Prostředí je tvořeno pomocí nástroje pro virtualizování síťové infrastruktury a jejích prvků za využití nástroje GNS3. Nástroj je tvořen v programovacím jazyce Python 3. Tento nástroj obsahuje skripty, které testují zařízení, zjišťují nastavení sítě a také ověřují, zda je zařízení zranitelné na útok typu Man in the Middle. Testování samotného nástroje je prováděno nad testovacím prostředím s různými typy koncových zařízení, které ovlivňují průběh testů a výsledků, které jsou výstupem nástroje v strojově zpracovatelném či snadněji lidsky pochopitelném formátu.
|
|
|
Bezpečnostní testování vybraných síťových protokolů a souvisejících zranitelností
Böhmová, Monika ; Šeda, Pavel (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou protokolů IPv6, ICMPv6 a DNS, zranitelnostmi těchto protokolů a jejich testováním. Jsou zde vysvětleny metody testování, mezi které patří metody black-box, white-box a grey-box. Testovací případy a scénáře jsou uvedeny pro testování metodami black-box a white-box, dále je rozlišováno manuální testování a testování za pomoci automatických nástrojů. Součástí práce je tvorba testovacího prostředí a nástroje pro automatické testování. Prostředí je tvořeno pomocí nástroje pro virtualizování síťové infrastruktury a jejích prvků za využití nástroje GNS3. Nástroj je tvořen v programovacím jazyce Python 3. Tento nástroj obsahuje skripty, které testují zařízení, zjišťují nastavení sítě a také ověřují, zda je zařízení zranitelné na útok typu Man in the Middle. Testování samotného nástroje je prováděno nad testovacím prostředím s různými typy koncových zařízení, které ovlivňují průběh testů a výsledků, které jsou výstupem nástroje v strojově zpracovatelném či snadněji lidsky pochopitelném formátu.
|
|
| |
|
|
Příušnice u adolescentů a mladých dospělých
BÖHMOVÁ, Monika
Cíle práce Cílem práce bylo zjistit průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých a zmapovat specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaký byl průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru s pacienty, kteří prodělali onemocnění příušnicemi a se sestrami pracujícími u praktických lékařů pro dospělé nebo děti a dorost. Rozhovory byly zachyceny záznamem na diktafon, nahráváním v telefonu nebo písemnou formou a zpracovány formou přímého přepisu. Výsledky Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze otevřeným kódováním, za pomoci metody papír a tužka. Z analýzy dat vzniklo celkem šest kategorií, které se dělí do dvou skupin: Rozhovory se sestrami a Rozhovory s pacienty s příušnicemi. Kategorie z rozhovorů se sestrami jsou: Očkování, Opatření u příušnic, Průběh příušnic dle sester. Kategorie z rozhovorů s pacienty s příušnicemi jsou: Spolupráce se zdravotnickým personálem, Informace od pacientů a použitá očkovací látka a Průběh příušnic u pacientů s příušnicemi. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, do kterých jsou zakódovány důležité informace a to vše jsme zařadili a znázornili do jednotlivých schémat. Závěr Z rozhovorů s respondenty jsme zjistili, jaký měli průběh příušnic adolescenti a mladí dospělí. Bylo zjištěno, že polovina respondentů měla vážnější komplikace, ale bez trvalých následků, pouze v jednom případě zůstal zhoršený sluch, ostatní vážné komplikace po vyléčení vymizely. U sester z výsledku vyplynulo, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. V hlavní problematice se všechny sestry orientovaly správně. Zjistili jsme, že sestry mají minimum vlastních zkušeností s tímto onemocněním, protože se s ním za svoji praxi setkávaly jen sporadicky a spíše ho znají jen teoreticky, i když v posledních letech se výskyt onemocnění příušnicemi zvyšuje a sestry by měly získat více zkušeností. Toto zjištění může mít za následek nedostatečnou informovanost o dodržování všech léčebných opatření. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že by bylo vhodné, aby lékaři a jejich sestry, kteří se s tímto onemocněním nesetkali, prošli edukačním seminářem, který by byl zaměřen na onemocnění příušnicemi, jejich příznaky, léčbu, možné komplikace a protiepidemická opatření, se kterými následně souvisí ošetřovatelská péče o nemocné s příušnicemi.
|
host ::
RSS.