Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Srovnání polského překladu románu "Konec punku v Helsinkách" s českým originálem
Šemberová, Daria ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
ŠEMBEROVÁ, DARIA. Srovnání polského překladu románu "Konec punku v Helsinkách" s českým originálem. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, 2015. Diplomová práce se zabývá problematikou přeložitelnosti prvků obecné češtiny a lexikálních germanismů do cizích jazyků na základě srovnání polského překladu románu Konec punku v Helsinkách Jaroslava Rudiše a jeho české předlohy. Teoretická část práce stručně pojednává o literární tvorbě Jaroslava Rudiše, stratifikaci českého i polského národního jazyka, obecné češtině a jejím využití v beletrii i uměleckém překladu, lexikálních germanismech v češtině a také základních otázkách překladu literárního díla. Praktická část práce se oproti tomu věnuje kritické analýze uměleckého překladu Rudišova románu do polštiny s ohledem na zmíněné jevy. Klíčová slova: český jazyk, polský jazyk, obecná čeština, germanismus, vícejazyčnost, teorie překladu, adekvátnost, česká literatura 21. století, Rudiš, Jaroslav
Maxim Osipov. Setkání. Komentovaný překlad.
Peterková, Michala ; Oganesjanová, Danuše (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit komentovaný český překlad uměleckého textu. Konkrétně se jedná o první dvě části novely Встреча Maxima Osipova z knihy Грех жаловаться. První část diplomové práce tvoří samotný překlad novely do češtiny. Druhou částí je odborný komentář, který je rozdělen do několika částí. V úvodní části komentáře se zabýváme překladatelskou analýzou, která zahrnuje informace o autorovi, jeho díle, stylistickém zařazení a funkci textu, textové výstavbě, lexiku, intertextovosti a reáliích. Další části pojednávají o koncepci a metodě překladu, určují strategii řešení jednotlivých překladatelských problémů a uvádí typologii překladatelských posunů.
Komentovaný překlad slovinského literárního díla: Jasmin B. Frelih Ideoluzije
Honsová, Kateřina ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Stranjik, Helena (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit komentovaný český překlad uměleckého textu. Konkrétně se jedná o tři povídky ze sbírky Ideoluzije (2015) slovinského spisovatele Jasmina B. Freliha, přeloženy byly tyto povídky De Nachtwacht, Vrabci a Pritisk konca. První část práce stručně představí autora a jeho dílo. Hlavním tématem práce je samotný překlad vybraných povídek a poté odborný komentář. Tato teoreticko-praktická část se zabývá jednotlivými jevy, které mohou být při překladu problematické, jako například neologismy, vulgarismy, citoslovce aj. Teoretický výklad je doprovázen ukázkami z textu povídek. Cílem bylo objasnit překladatelské postupy a předložit řešení uvedených problémů.
Verše Čechám M.Cvetajevové v českých překladech
Jirka, Vojtěch ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována básnické sbírce M. Cvetajevové Verše Čechám (Стихи к Чехии). Hlavním účelem práce je srovnání dvou českých překladů tohoto díla Jany Štroblové a Jiřího Turka a ve vztahu k originálu. Cílem je zjištění rozdílných přístupů v překladech, jejich hodnocení a srovnání. Teoretická část bude zaměřena na definici a vymezení uměleckého překladu a teorie překladu jako specifické disciplíny, představení osobnosti Mariny Cvetajevové a obou českých překladatelů. V praktické části poté bude na základě zjištěných informací provedena srovnávací analýza vybraných aspektů básní a jejich dílčí i celkové hodnocení.
Stylisticky snížené lexikum současné ruské prózy a problematika jeho překladu do češtiny.
Vysoký, Josef ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je otázka překladu stylisticky snížené slovní zásoby (zejm. vulgarismů) z ruštiny do českého jazyka. Podkladem jsou příklady excerpované ze současné ruské prózy, souboru povídek V. Kozlova. Nejprve jsou srovnány oba národní jazyky s důrazem na sociolekty, mezi nimiž jsou je věnována pozornost jedné konkrétní vrstvě, vulgarismům. Následně jsou srovnávány vulgarismy v obou jazycích. Tento přístup je významný pro pochopení jejich společných a rozdílných rysů, možnosti jejich použití a další rozpracování tématu z hlediska. Český jazyk nedisponuje slovní zásobou s vysokou mírou expresivity, jak je tomu v případě ruského matu. Princip funkční ekvivalence dovoluje nedostatek na úrovni vysoké míry expresivity kompenzovat volbou vhodných prostředků cílového jazyka.
Kánon anglofonních literatur v českém kontextu
Onufer, Petr ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Hilský, Martin (oponent) ; Nagy, Ladislav (oponent)
Přítomná práce pojednává o tom, jakým způsobem se utváří kánon anglofonních literatur v českém kontextu. Vychází přitom z konceptu trojjediné literatury, v jehož rámci pro poezii a prózu platí stejné zákonitosti jako pro literární kritiku: ta není vnímána jako služebné psaní, nýbrž jako svébytný literární druh, který zasluhuje stejnou pozornost jako tzv. "tvůrčí literatura". Na budování literárního kánonu se ovšem po svém podílejí všechny tři literární druhy. Proces utváření kánonu přitom probíhá zcela jinak a s jinými výsledky v původním, tj. anglofonním prostředí a v českém kontextu - a odlišné jsou i vzniknuvší kánony: kupříkladu soudobý český kánon americké prózy se znatelně liší od soudobého amerického kánonu americké prózy; totéž platí o poezii či o kritice apod. Definitivní závěry komplikuje bytostně nestálá, proměnlivá povaha kánonu (či spíše kánonů); proces jejich utváření je z definice neukončený a neukončitelný. Kánony není na místě vnímat jako cíl, v němž by se naplňovalo myšlení o literatuře, nýbrž jako vodítko, pomocný nástroj, který naopak podněcuje k dalšímu studiu a neustále vyzývá k zpochybňování a revizi sebe sama. Přes tento svůj základní - jednoduchý - účel je kánon nesmírně složitým a rozporuplným pojmem. Této komplexnosti významů a implikací se věnuji v úvodu práce. Sama...
Překlady Gogolova Revizora do češtiny
Yevsyuková, Yekaterina ; Starý Kořánová, Ilona (vedoucí práce) ; Stárková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce porovnává vybrané české překlady Gogolova dramatu Revizor s jeho ruským originálem. Práce pojednává o vzniku dramatu Revizor v kontextu autorovy tvorby. Přibližuje autorův život a jeho uměleckou tvorbu. Práce se věnuje obsahu divadelní hry Revizor a jeho hlavním postavám. Dále se zaměřuje na teoretické poznatky z oblasti translatologie. Zaobírá se zvláštnostmi ruštiny. Přibližuje jednotlivé překladatele a dobu vzniku vybraných překladů. Pomocí srovnávací analýzy shrnuje rozdíly mezi překlady a originálem. Součástí bakalářské práce je shrnutí a hodnocení vybraných překladů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
J.-M. G. Le Clézio: Histoire du pied et autres faintaisies - komentovaný překlad díla rozšířený o analýzu recepce autorova díla v kontextu francouzské a české literatury
Brunclíková, Kristýna ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvořit komentovaný český překlad uměleckého textu, rozšířený o analýzu recepce autorova díla v českém prostředí. Konkrétně se jedná o dvě povídky (L'arbre Yama a Barsa, ou barsaq) z povídkového souboru Histoire du pied et autres fantaisies od francouzského autora a nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 2008 J. M. G. Le Clézia. První část diplomové práce tvoří samotný překlad dvou povídek do češtiny. Druhou částí je odborný komentář, který je rozdělen do několika kapitol. V úvodní kapitole komentáře se zabýváme zdůvodněním volby předlohy, dále uvádíme základní údaje o předloze a jejím autorovi a snažíme se zasadit autorovo dílo do kontextu původní a překladové literatury. Ve třetí kapitole charakterizujeme hlavní stylistické a obsahové rysy předlohy, ve čtvrté kapitole pak hlavní překladatelské problémy a způsob i odůvodnění jejich řešení. V páté kapitole popisujeme volbu překladatelské metody a koncepci překladu. V šesté kapitole se věnujeme recepci překladů knih J. M. G. Le Clézia. V poslední kapitole analyzujeme výsledky dotazníkového šetření mezi českými nakladateli.
Alexandr Blok v českých překladech. Překlad poémy Dvanáct
Oganesjanová, Lena ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Diplomová práce analyzuje čtyři české překlady Blokovy poémy Dvanáct. Zaměřuje se přitom na zhodnocení jejich zdařilosti z perspektivy zásad uměleckého překladu, jak je v české překladové tradici vytyčil J. Levý. Vlastní srovnávací překladovou analýzu předchází esteticko-ideová interpretace díla spolu s nastíněním okolností jeho vzniku a autorovy poetiky. Z celkem čtyř knižně vydaných překladů jako čtenářsky přijatelné pro současného příjemce můžeme jednoznačně označit pouze poslední dva překlady z pera V. Jestřába a V. Daňka, přestože i překlad renomovaného překladatele B. Mathesia má nesporné literárně-estetické kvality a ve své době představoval překlad zdařilý a osobitý. Zcela první překlad, jehož autorem je mladičký J. Seifert, je z translatologického hlediska přijatelný nejméně, roli však - stejně jako v případě přetlumočení Mathesiova - hraje i jeho zřetelná jazyková zastaralost (projevující se na více rovinách). Překlady Jestřába a Daňka se přitom výrazně odlišují co do naturalizujícího a exotizujícího přístupu; vzhledem k tomu, že vznikaly prakticky současně, ukazují takové odchylky na osobité výrazové sklony každého překladatele. Jedná se v obou případech o překlady kvalitní, i když obsahují dílčí nedostatky. Klíčová slova: Alexandr Blok, poéma Dvanáct, umělecký překlad, česká teorie...
České překlady románu Vojna a mír L. N. Tolstého
Sedláčiková, Irena ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na srovnání vybraných českých překladů románu ruského spisovatele L. N. Tolstého Vojna a mír. Na základě rozsáhlého excerpčního materiálu zjišťuje míru a kvalitu celkové aproximace vybraných českých překladů k originálnímu textu románu, a to zejména respektování estetických hodnot díla, jeho lexikálně - sémantické, syntaktické a stylistické roviny. Dále posuzuje adekvátnost přeložených textů pro potřeby čtenáře čili jejich pragmatický aspekt. V závěru shrnuje výsledky analýzy, které vedou k prohloubení našich znalostí této problematiky a jejich využití v překladatelské praxi. V příloze je umístěn rozhovor s doposud posledním překladatelem románu L. Dvořákem. Klíčová slova: umělecký překlad, překlad jako komunikační akt, ekvivalence, adekvátnost, zastarávání překladu, zaměření překladu na čtenáře, posun v překladu, české překlady románu Vojna a mír

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.