Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 63 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Obraz ženy v prozaickém díle Milana Begoviće
Honcová, Kateřina ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Vlašić, Marija (oponent)
Tato práce se převážně soustřeďuje na analýzu prozaické tvorby Milana Begoviée, která je téměř výhradně věnována postavě ženy. Snaží se zdůraznit neprávem opomíjený, avšak vyjímečný způsob autorova ojedinělého formálního i tématického zpracování ústředního motivu, jehož prostřednictvím ztělesňuje všestranně nahlížený pro fil ženské duše. V mnoha tvůrčích aspektech Begoviéův opus zcela splňuje kritéria nejvyšší úrovně světové literatury. O to více překvapuje, navzdory nepodloženému mýtu o autorově ustašovské orientaci v období druhé světové války, trvale nízký zájem, který domácí literární sféra projevuje o Begoviéovu osobitou tvorbu. Je velmi obtížné najít v chorvatské literatuře dílo, které by podobně jako Begoviéův společenský román "Giga Bariéeva" mělo schopnost aktuální výpovědi a zároveň nadčasové, aby i po uplynutí mnoha desetiletí od svého vzniku neztratilo pro současného čtenáře přitažlivost. Cílem této práce je u příležitosti sto třicátého výročí narození původem dalmatského literáta Milana Begoviée upozornit případné české zájemce o chorvatského autora na kompozičně vyjímečné zpracování dané tematiky, které nesmírně citlivě zobrazuje psychologii chorvatské ženy na počátku dvacátého století. Milan Begovié do prozaického zobrazení svých ženských hrdinek obratně promítá konzervativní pohled příznačný...
Josip Murn Aleksandrov
Nachlingerová, Zuzana ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Charakteristickými vlastnostmi Murnovy impresionistické estetiky jsou lyričnost, navázanost na přírodu a venkov. Převažuje krátká forma básní. V básních popisuje okolní svět, který vnímá částečně subjektivně, často se v něm zrcadlí životní pocit a reflexe. Murnovy básně působily především na čtenářovu představivost a fantazii a dokázaly navodit stejnou atmosféru, jakou prožil básník v daný okamžik. Básníkovo prožívání obzvláště krajiny, přírody a venkovského života bylo velmi hluboké. Tyto zážitky jako náladový vjem přenášel na papír- bez etických, politických a názorových otázek. Netvořil ani pro národní potřeby, ani pro určitou ideologii, nepozastavoval se nad sociálními poměry, jako například Ivan Cankar. Psal vlastní poezii, ve které vystupovala něžná poetika, imprese jedinečnosti, neustálá míjivost a proměna člověka a všeho živého. Tímto způsobem tvořil, i přestože se ve svém životě musel zabývat existenciálními otázkami, a řešit je. Jeho básně však zůstávaly velmi osobní, básník vyjadřoval svůj vnitřní svět, svět niterných pocitů. Vyjadřoval vnitřní rozpoložení v okamžicích běžného, každodenního života. Důležitou součástí básní byly také popisy barev a zvuků. Básně byly výtvarné, obraznost v nich hrála významnou roli, čtenář si je mohl lehce představit namalované. Kromě básní s venkovskými motivy a...
Raná fáze protestantského hnutí se zaměřením na oblast slovinských zemí a osobnost Primože Trubara
Šebková, Hana ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent)
Za téma pro zpracování své diplomové práce jsem si zvolila období a události, které předcházely nástupu reformačního hnutí a jeho ranné období působení. Vzhledem k studijnímu oboru jsem se pochopitelně zaměřila na oblast slovinských zemí a osobnost nejvýznamnějšího slovinského reformátora Primože Trubara (1508-1586). Tato doba, přibližně ohraničená léty 1480 až 1548, není obvykle v popředí zájmu badatelů a historiků. Pro většinu je lákavější se zabývat obdobím pozdějším, kdy reformace již plně propukla a přinášela výrazné změny a převraty ve starém, zavedeném řádu, který se v těchto oblastech udržel ještě z dob středověku. Můj zájem pramení z nepoznaného. Tato doba nebyla příliš detailně zpracována a především v Čechách není dostatek pramenů, z kterých by se český čtenář, či student příbuzných oborů, mohl dozvědět více o tomto období na území dnešního Slovinska. Pokusila jsem se zpracovat a podat svědectví o historických událostech, podmínkách života tehdejších lidí, a to všech vrstev značně rozčleněného obyvatelstva, vývoji kultury a národního sebeuvědomění, prostě o podmínkách, z kterých vyšlo hnutí, které později dokázalo zachvátit a téměř ovládnout celou Evropu. Protestantizmus neboli reformace, jako hnutí za "čisté evangelium", za obnovu "pravého a původního křesťanství", musel ukázat středověkou a...
Ranko Marinković v českých překladech
Zámečníková, Daniela ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato práce se zabývá tvorbou chorvatského autora Ranka Marinkoviće a mapuje především jeho díla vydaná v českém jazyce. Největší prostor je věnován dvěma nejvýznamnějším překladům - sbírce povídek Ruce a románu Kyklop.
Obraz Bosňáka a osmanské Bosny v literatuře Srbsky píšících autorů po r. 1914
Akritidisová, Rita ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Diplomovou práci lze zařadit svým zaměřením mezi kulturněhistorické práce. Nabízí pohled na zobrazení osmanské Bosny a Bosňáka v literatuře srbsky píšících autorů po roce 1914. Materiálem pro zkoumání jsou povídky a romány dvou srbsky píšících autorů - Iva Andriće a Meši Selimoviće. V jednotlivých kapitolách se snaží zmapovat všechny možné aspekty, které mají vliv na zobrazení Bosňáka a Bosny v osmanském období.
Reflexe historických událostí v chorvatském filmu 50. a 60. let
Janečková, Veronika ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem tvůrci chorvatského Jadran filmu převážně 60. let reflektovali události spjaté se známou dějinnou skutečností, jakým způsobem tuto skutečnost umělecky interpretovali a jaké dějinné události byly v průběhu zkoumaného období ve středu jejich zájmu. Při výběru vzorku filmů jsem se řídila převážně hlediskem produkčním, které je pro chorvatskou filmovou historiografii určujícím kritériem pro zařazení snímků do národní kinematografie. Z tematického hlediska vyniká látka z období národněosvobozeneckého boje či civilní příběhy v kulisách válečných událostí. Výjimku tvoří pouze snímek Nevesinjska puška, který reflektuje starší historické události. Produkci je možno charakterizovat taktéž dle způsobu uchopení historické, převážně válečné tematiky. Zastoupen je filmový spektákl, lyrické podobenství nebo filmové interpretace, které mohou sloužit jako materiál pro historická zkoumání, analýzy a pro studium mimetického intervalu mezi obecně přijímanou a chápanou historickou skutečností a jejím uměleckým ztvárněním. V tomto okruhu se nejčastěji objevují snímky z partyzánského mikroprostředí. Až na ojedinělé výjimky je zkoumaným snímkům reflektujícím dějinné události ohraničené koncem 2. světové války vlastní kolektivní blíže nespecifikovaný celojugoslávský kontext a vyhýbání se...
Srovnání dvou překladů slovinského románu Alamut do češtiny; zastarávání překladu
Panýrková, Alena ; Blažek, David (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Ve své diplomové práci Srovnání dvou překladů slovinského románu Alamut do češtiny; Zastarávání překladu jsem se snažila představit problematiku zastarávání překladu, poukázat na rozdíly mezi překlady, které vznikly v rozmezí padesáti let, a uvést příklady překladatelských řešení. Práci jsem rozdělila na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části hovořím podrobně o autorovi a jeho díle, uvádím zásady translatologické analýzy a cituji významné české a slovenské teoretiky překladu, kteří se vyjadřovali k otázce zastarávání překladu. V části praktické jsem provedla analýzu původního díla a obou překladů. Měla jsem v úmyslu také ukázat rozdíly v interpretaci originálu a dokázat je na obou překladech. Výzkum však prokázal, že je druhý překlad pouhou redakcí překladu prvního, nikoli překlad nezávislý, a proto jsem neměla možnost srovnání překladatelské interpretace. Ve své práci jsem zmínila základní body teorie překladu. Doufám, že tato práce poslouží studentům slovenistiky, kteří se budou připravovat na svou budoucí kariéru překladatelů.
Poetika prózy Mirka Kovače v 60. a 70. letech 20. století. Cestou interpretace románu Má sestra Elida
Machková, Zuzana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tématem práce je rozbor poetiky prózy Mirka Kovače z období 60. a 70. let 20. století. Cílem této práce je především na základě interpretace románu Má sestra Elida přiblížit poetiku Kovačových děl. Stěžejní část je věnována interpretaci tohoto textu, nejprve se zabývá rovinou tématu, konstrukcí časoprostoru a postav a poté se zaměřuje na narativní složku a postmoderní znaky díla. Samotné interpretaci předchází kapitola, v níž je Kovačovo dílo zasazeno do kontextu srbské literatury 60. a 70. let 20. století. Dále je věnována pozornost několika aspektům autorovy prvotiny, novely Gubilište. Závěrečná část práce sumarizuje dosavadní zjištění a předkládá charakteristické rysy autorovy tvorby vymezeného období, přičemž se více soustředí na 70. léta 20. století.
Král Matyáš, skutečnost a mýtus ve slovinské literatuře
Kastner, Katalin ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Krále Matyáše lze považovat za jednu z nejzáhadnějších a nejrozporuplnějších postav slovinské literatury. Na základě náročného zkoumání jsem dospěla k závěru, že není možné stoprocentně určit, zdali se inspirací Matyášova mýtu stal jeden z nejslavnějších a nejmocnějších panovníků 15. století, uherský král Matyáš Korvín a nebo obyčejný slovinský sedlák kralj Matjaž. Král Matyáš, který se objevuje v lidové slovesnosti 19. století, v sobě nese prvky jak maďarské, tak slovinské. Matyáš Korvín si získal slávu po celé Evropě svou spravedlností a odvážností, prokazuje se to i ve slovinském prostředí. Přikláním se tedy na stranu maďarského panovníka, který se podle mého názoru stal prvotním zdrojem inspirace (nejen) slovinských lidových pohádek a písní. Jeho postava získala během 19. a 20. století různé podoby, zásadní motiv se ale v podstatě nemění. Král Matyáš je symbolem spravedlnosti, záchrany, vysvobození, spasení slovinského národa. V této roli ho vnímají Slovinci dodnes.
V labyrintu povídky - srbští autoři střední generace na sklonku 20. století
Stojčetović, Jaroslava ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Nahlédnout do literární situace doby nedávno minulé ve státě, který si právě zažil největší zvraty v oblasti ekonomické, politické, kulturní i společenské od doby 2. světové války bude hlavním úkolem této práce. Odpovědět na otázku, proč jsme pro literární bádání zvolili právě žánr povídky, se pokusíme hned na počátku. Srbská povídka je velmi bohatý literární žánr s dlouhou tradicí, a proto jsme si jednu jeho část vybrali pro tuto práci. Jde o žánr, který je možná v současné době do jisté míry vytlačován jinými a zda je toto tvrzení pravdivé či ne, se pokusíme zjistit. Cílem této práce je představit srbskou povídku posledních dvaceti let 20. století, a to na základě vlastních analýz povídkové tvorby sedmi současných autorů. Otázkou, na kterou bychom chtěli najít odpověď je, zda není povídka, coby literární forma v současné době v Srbsku vlivem románu příliš upozaděna. Dalším úkolem je srovnat vývoj povídky ve vztahu k románu a novele v srbské literatuře a zjistit převahu jednoho či druhého žánru v jednotlivých etapách vývoje srbské literatury respektive vývoj srbské literatury v průběhu 2. poloviny 20. století a vliv jednotlivých směrů na žánr povídky v posledních dvaceti letech minulého století.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 63 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 NEDVĚDOVÁ, Michaela
2 NEDVĚDOVÁ, Monika
1 Nedvědová, Magdaléna
9 Nedvědová, Marie
2 Nedvědová, Markéta
4 Nedvědová, Michaela
1 Nedvědová, Milena
2 Nedvědová, Monika
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.