|
|
Mediální gramotnost a užívání médií mladistvými pohledem učitelů
Bůžková, Kristýna ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Supa, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem učitelů na komplexní problematiku související s mediální gramotností mladistvých, s konceptem mediální výchovy a způsobem, jakým mladiství užívají média. První polovina práce poskytuje potřebný teoretický podklad, na kterém staví empirická část a jsou v ní vymezeny stěžejní pojmy pojící se k tématu. První kapitola nastiňuje přístupy, pomocí kterých je možné chápat osobnost a identitu samotných učitelů. Je zde mimo jiné zdůrazněna důležitost úlohy a rolí, které pedagogové jakožto činitelé výchovně-vzdělávacího procesu hrají. V rámci dalšího tematického okruhu se práce věnuje terminologickému vymezení a teoretickým východiskům dvou ústředních pojmů, kterými jsou mediální gramotnost a mediální výchova. Třetí kapitola diplomové práce se zabývá způsoby, kterými mladiství užívají média a věnuje se vybraným souvisejícím rizikům, se kterými se mohou setkat. V rámci závěrečné práce bylo rovněž realizovaného empirické šetření, které proběhlo mezi učiteli působícími na druhém stupni základních škol. Cílem šetření bylo především zjistit a popsat, jak pedagogové vnímají užívání médií a jak hodnotí úroveň mediální gramotnosti svých žáků. Diskuze a závěr práce potom představují a shrnují zjištěné poznatky.
|
|
|
Technoference u rodičů dětí mladšího školního věku
Kahanová, Simona ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Píšová, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním fenoménu technoference, tj. narušování mezilidských interakcí prostřednictvím technologií, a tedy i užíváním digitálních zařízení obecně. Zkoumání se zaměřovalo i na výchovu, konkrétněji na mediální rodičovství - jakým způsobem rodiče předávají informace o technologiích svým dětem. V teoretické části je především popsáno, jak technologie mohou ovlivňovat rodinné prostředí a jak určité negativní důsledky používání technologií zmírnit. Z dosavadních výzkumů je zřejmé, že technoference má negativní dopady na komunikaci a vztahy v rodině. Proto je žádoucí zkoumat i podmínky jejího výskytu v populaci, což je náplní empirické části. Cílem práce bylo nejen podat ucelený pohled na technoferenci, ale také zjistit, zda existují určité prediktory, které by mohly poukázat na rodiny více ohrožené tímto jevem. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že nejdůležitějším prediktorem je problémové užívání technologií u rodičů, což byl i předpoklad získaný na základě předešlých výzkumů o technoferenci popsaných v teoretické části. Také určité sociodemografické charakteristiky respondentů se ukázaly statisticky významné. KLÍČOVÁ SLOVA technoference, technologie, interference, výchova (rodičovství), užívání médií
|
|
|
Qualitative Research Exploring the Credibility of Social Networks as News Sources in the Czech Republic
Gottstein, Yuliya ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá důvěryhodností sociálních médií jako zpravodajských zdrojů v novinářské praxi na příkladu České republiky. Práce vychází ze sociologické konceptualizace důvěryhodnosti Niklase Luhmanna a Piotra Sztompky a její moderní adaptace mediálními vědci, např. Thorstenem Quandtem. Cílem práce je prostřednictvím třinácti kvalitativních individuálních rozhovorů se čtenáři tištěného a internetového vydání Krkonošského deníku zjistit, jak souvisí důvěryhodnost zpravodajské relace s použitým informačním zdrojem. Součástí práce je teorie vycházející z teoretické konceptualizace důvěryhodnosti: od hlavních pojmů a konfliktních témat až po novinářské postupy k zajištění důvěryhodnosti a její vnímání diváky. Metodologická část popisuje oblast kvalitativního výzkumu a související postupy, které zahrnují popis metody sběru dat, kterou je polostrukturovaný hloubkový rozhovor a charakteristiku výzkumného vzorku. Závěrečná část interpretuje data získaná prostřednictvím provedených rozhovorů s respondenty. Závěr práce je věnován shrnutí výsledků výzkumu.
|
|
|
Mediální imigranti Sametu: Produktivní věk ze stran Rudého práva až na zeď Facebooku
Burger, Tadeáš ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je vysledovat, jakým způsobem mediální imigranti Sametu (MIS) z našeho výzkumného vzorku využívají tradiční a nová média k vyhledávání informací. MIS jsou specifickou věkovou skupinou Čechů, kterou sami definujeme v teoretické části této práce. Jde o uživatele médií, kteří před Sametovou revolucí dosáhli dospělosti a pak si museli zvykat na ideologické a technologické změny v mediální sféře. První část práce se nejprve věnuje teoriím o užívání médií, stručně osvětlí historický kontext změn, kterými mediální systém v Česku prošel během Sametové revoluce, a následně uvede problematiku digitální propasti a digitálních imigrantů v souvislosti s navykáním dospělých na technologie nových médií. Metodologická část přiblíží strategii našeho výzkumu, který je postaven na dvanácti kvalitativních rozhovorech a na kódování pomocí přístupu zakotvené teorie. Výzkumná část zařadí data do tří hlavních kategorií, které nám poskytnou komplexní odpověď na naše výzkumné otázky.
|
|
|
Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci
Čajanková, Kateřina ; Kasík, Pavel (vedoucí práce) ; Poljakov, Nikita (oponent)
Diplomová práce "Falešné zprávy: Způsoby posuzování a ověřování zpráv jejich příjemci" se v kontextu fenoménu falešných zpráv zabývá postupy vyhodnocování mediálních obsahů jejich příjemci a faktory, které na proces posuzování působí. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem lidé vnímají obsahy, které konzumují; co jejich vnímání ovlivňuje; a jaká jsou kritéria, která řídí jejich posuzování. V teoretické části je nejprve vymezen pojem falešné zprávy, mimo jiné také v souvislosti s nadužíváním pojmu fake news. V dalších kapitolách je poté přiblížena současná role médií a problematika důvěryhodnosti a důvěry v média. Závěr teoretické části se věnuje sociálním a psychologickým předpokladům, které mají vliv na uvažování a jednání příjemců. V druhé části jsou představena výzkumná východiska této práce. Výzkum je založen na kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní přístup se zaměřuje na popis procesů a kritérií, které příjemci při posuzování a ověřování zpráv využívají. Sběr dat je proto realizován prostřednictvím osmi polostrukturovaných rozhovorů, které jsou analyzovány metodou otevřeného kódování. Kvantitativní výzkumná část vychází z hypotéz o vlivu konfirmačního zkreslení (confirmation bias) na posuzování mediálních obsahů a je uskutečněna experimentálním šetřením založeném na...
|
|
|
Užívání tištěných a online médií mezi ženami a muži na mateřské nebo rodičovské dovolené
Řehořová, Lidmila ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá úlohou médií v životě "mladých" rodičů. Teoretická část přestavuje aktuální trendy v přístupu k tištěným a online médiím u vybrané cílové skupiny, a tou jsou ženy a muži na mateřské a rodičovské dovolené. Stěžejní otázkou je, jakým způsobem přistupuje konkrétní skupina lidí k mediálním obsahům. Změnil se subjektivně jejich vztah k médiím v této nové životní roli? Výzkumnou metodou jsou kvalitativní rozhovory s celkem deseti respondenty (sedm žen a tři muži). Analýza rozhovorů vychází z postupů zakotvené teorie - nejprve na úrovni otevřeného kódování, následně axiálního kódování. Na závěr práce jsou shrnuty vyzkoumané poznatky mimo jiné o skutečnosti, zda nebo do jaké míry si dotazovaní uvědomují změny ve vztahu k médiím v důsledku rodičovství.
|
|
|
Mediální gramotnost současných českých seniorů: případová studie z Brna
Zahradníčková, Lucie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Následující diplomová práce pojednává o problematice mediální gramotnosti ve vztahu k seniorské populaci. Teoretický podklad této práce tvoří teorie o mediální gramotnosti a mediálním vzdělávání, na které je v práci nahlíženo jako na jeden z prostředků pro kultivaci mediální gramotnosti. Kromě mediálního vzdělávání jsou v práci představeny i další způsoby k nabytí mediálních kompetencí, které jsou v dnešní společnosti tolik potřebné. Po představení teoretických přístupů k mediální gramotnosti následuje také popis vybraných způsobů aplikovaných ke zjišťování její úrovně. Další část obsahuje popis mediální gramotnosti ve vztahu k seniorům, kteří v této oblasti tvoří velice specifickou skupinu. V rámci vlastního výzkumného šetření je na základě navrženého nástroje pro zjišťování úrovně mediální gramotnosti, který vychází z představených teoretických poznatků, zmapována její úroveň ve skupině 12 seniorů. Kvalitativní výzkum zahrnuje detailní analýzu dat, která byla nasbírána prostřednictvím rozhovorů s cílovou skupinou a která byla doplněna i o praktická cvičení. Zkoumání mediální gramotnosti se zaměřuje na oblast znalostí, schopností a dovedností a vzorců užívání médií. Podle nasbíraných a analyzovaných dat je na konci práce představen popis všech respondentů s ohledem na jejich zjištěnou úroveň...
|
|
|
Role oborových médií ve vzdělání studentů marketingu
Penkov, Radoslav ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Klimeš, David (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat roli současných českých oborových médií v životě studentů a budoucích profesionálů z oblasti marketingové komunikace a public relations. Cílem práce je jednak zjistit vztah studentů k aktualitám v oboru včetně primárních zdrojů těchto informací, jednak prozkoumat konkrétní návyky a motivace užívat oborová média. Přínosem práce by mělo být zjištění, jestli studenti vůbec oborová média konzumují, jak často a do jaké míry, včetně užitku, který jim tato specializovaná média přinášejí.
|
|
|
Způsoby vyhodnocovnání důvěryhodnosti zpravodajských zdrojů čerstvě dospělými a zvyklosti při jejich užívání
Křížek, Martin ; Šťastná, Lucie (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přístupu mladých lidí ke konzumaci mediálního zpravodajství. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem čerstvě plnoletí uživatelé vyhodnocují důvěryhodnost zpravodajských zdrojů v médiích. V úvodní (teoretické) části práce vysvětluje postavení médií v informační době a s tím související proměny zpravodajství. Pokračuje osvětlením potřeby mediální gramotnosti a přibližuje způsob jejího rozvoje pomocí mediální výchovy. Teoretickou část zakončuje přehled nejdůležitějších dat z nedávných výzkumů, které se tématu užívání médií mladými lidmi dotýkají. Druhá část sestává z kvalitativního výzkumu, který je inspirován výzkumným designem zakotvené teorie dle Strausse a Corbinové (1999). Sběr dat probíhal pomocí 21 hloubkových rozhovorů mezi 18- a 19letými českými občany. Pomocí otevřeného kódování vznikl materiál, který byl následně analyzován a jeho výsledek interpretován skrze metodu konstantní komparace. Výsledkem výzkumu je vytvoření čtyř typologických skupin uživatelů podle jejich způsobu práce se zpravodajskými zdroji v médiích.
|
|
|
Užívání tištěných médií mezi studenty IKSŽ FSV UK
Peňásová, Anna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato práce zkoumá, jaký je vztah budoucích potenciálních mediálních profesionálů (studentů Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK) k tištěným periodickým médiím, tedy dennímu tisku a tištěným časopisům. Vychází z koncepce aktivního publika, teorie užití a uspokojení a studií, které se snaží vysvětlit pokles zájmu o tištěná periodická média. Práce se snaží zmapovat, jakou roli hrají tištěná média v životě zkoumané skupiny v době, kdy tato média procházejí dlouhodobou krizí. Nejdůležitějším faktorem této krize je masový nástup elektronických médií. Výzkum se snaží odpovědět na otázku, zda jsou periodická tištěná média i přes neustálý příval informací z internetu pro zkoumanou skupinu atraktivní, jaké motivy ji k užívání těchto médií vedou a jaké ji naopak od něho odrazují.
|
host ::
RSS.