|
|
Technoference u rodičů dětí mladšího školního věku
Kahanová, Simona ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Píšová, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním fenoménu technoference, tj. narušování mezilidských interakcí prostřednictvím technologií, a tedy i užíváním digitálních zařízení obecně. Zkoumání se zaměřovalo i na výchovu, konkrétněji na mediální rodičovství - jakým způsobem rodiče předávají informace o technologiích svým dětem. V teoretické části je především popsáno, jak technologie mohou ovlivňovat rodinné prostředí a jak určité negativní důsledky používání technologií zmírnit. Z dosavadních výzkumů je zřejmé, že technoference má negativní dopady na komunikaci a vztahy v rodině. Proto je žádoucí zkoumat i podmínky jejího výskytu v populaci, což je náplní empirické části. Cílem práce bylo nejen podat ucelený pohled na technoferenci, ale také zjistit, zda existují určité prediktory, které by mohly poukázat na rodiny více ohrožené tímto jevem. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že nejdůležitějším prediktorem je problémové užívání technologií u rodičů, což byl i předpoklad získaný na základě předešlých výzkumů o technoferenci popsaných v teoretické části. Také určité sociodemografické charakteristiky respondentů se ukázaly statisticky významné. KLÍČOVÁ SLOVA technoference, technologie, interference, výchova (rodičovství), užívání médií
|
|
|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
| |
|
|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
|
|
Jak se liší přírodní ekosystémy od parků a okrasných zahrad
Píšová, Martina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Tato práce upozorňuje na důležitost městských zelených ploch v urbanizovaném prostředí nejen pro člověka a jeho aktivity, ale zvláště pro živou složku prostředí. Těmto umělým ekosystémům, navzdory své neprodukční funkci, lidé poskytují nadstandartní služby, jako je zavlažování a hnojení. To se odráží i ve změně biogeochemických cyklů, zejména u cyklu dusíku a uhlíku. Práce se zaměřuje na problematiku rozšiřování nepůvodních rostlinných a živočišných druhů a vysouvání původních druhů z jejich přirozeného stanoviště. Tímto procesem jsou původní druhy v městském prostředí vysoce ohrožovány. V dotazníkovém šetření se zkoumala schopnost respondentů, jak dokážou rozpoznat přírodě blízké ekosystémy od umělých ekosystémů, které byly rozděleny do několika kategorií (z umělých ekosystémů bylo na výběr: ornamentální, romantické a přírodě blízké parky a zahrady a u přírodních ekosystémů šlo o ekosystémy lesní, lesostepní, luční a vodní ekosystémy). Zkoumaly se i emoce, které vzbuzovaly různé typy krajin u respondentů, a preference pro vlastní relaxaci u jednotlivých typů krajin. Klíčová slova: přírodní ekosystémy, urbanizované ekosystémy, biodiverzita
|
host ::
RSS.